Str. 1 Koordinátor BOZP na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb. JUDr. Anna Samková oddělení bezpečnosti práce Ministerstvo práce a sociálních věcí Karlovo.

Prezentace na téma: "Str. 1 Koordinátor BOZP na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb. JUDr. Anna Samková oddělení bezpečnosti práce Ministerstvo práce a sociálních věcí Karlovo."— Transkript prezentace:

1 str. 1 Koordinátor BOZP na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb. JUDr. Anna Samková oddělení bezpečnosti práce Ministerstvo práce a sociálních věcí Karlovo nám. 1/1359, 128 01 Praha 2, www.osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs e-mail: anna.samkova@mpsv.cz

2 str. 2 Kdo je koordinátor BOZP na staveništích (dále jen “koordinátor“) a kdo se může stát koordinátorem? Koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby (stavebníkem, investorem) k provádění stanovených činností jak při přípravě stavby, tak při její realizaci s tím, že může jít o tutéž FO. Zákonnou podmínkou určení koordinátora je, že se na provádění stavby podílí více než 1 zhotovitel s výjimkami dle zákona. Koordinátor musí být držitelem platného osvědčení, které se vydává na základě úspěšně vykonané zkoušky na 5 let. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou FO s platným osvědčením. Koordinátorem nemůže být fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). V navrhované novele zákona MPSV navrhuje, aby koordinátorem nemohla být také fyzická osoba, která se na dané stavbě podílí jako zhotovitel nebo se jedná o zaměstnance tohoto zhotovitele.

3 str. 3 V čem spočívají výhody určení koordinátora pro BOZP na staveništích ZÁSADA Koordinátor nepřebírá na staveništi plnění povinností uložených platnými právními předpisy (ZP aj.) zaměstnavateli nebo stavbyvedoucímu.Tuto odpovědnost z veřejného práva (ZP, NV aj.) nelze převést na jinou osobu ani v rámci soukromoprávního ujednání!!! KOORDINÁTOR (tj. „manager řízení BOZP na staveništi“), který  při přípravě stavby spolupracuje s odpovědným projektantem na zpracování projektu s ohledem na takové řešení stavby, které by bylo při jejím provádění, ale i údržbě při užívání BEZPEČNÉ a jehož až následné řešení při vlastní realizaci stavby by bylo nákladné.  koordinuje faktické provádění prací na staveništi se zaměřením na zjišťování, zda jsou přitom dodržovány požadavky BOZP  koordinuje spolupráci zhotovitelů nebo jimi pověřených osob při přijímání opatření k zajišťování BOZP s ohledem na povahu stavby, na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi buď současně nebo v těsné návaznosti s cílem zabránit vzniku PÚ a Nzp, např. provádí zápisy o zjištěných nedostatcích, svolává kontrolní dny se zhotoviteli, upozorňuje zhotovitele a zadavatele stavby na nedostatky, na kt. upozornil a jež nebyly odstraněny a provádí další činnosti dle zákona a NV č. 591/2006 Sb.

4 str. 4 Jaká je situace s uplatňováním institutu koordinátora v ČR a vyspělých zemích EU Institut KOO jako naprostá novinka byl poprvé v čs. právní úpravě zaveden z. č. 309/2006 Sb., kt. nabyl úč. dnem 1.1.2007. Od té doby se mnohé změnilo, ale poznatky orgánů inspekce práce z kontrol a ze statistik PÚ a Nzp nám ukazují, že je hodně co zlepšovat a změnit to, že hlavním ukazatelem ve veřejné soutěži zůstane nejnižší cena, kdy pak již nezbývá na realizaci účinných opatření (nové technologie, nová technická zařízení) k předcházení PÚ a Nzp. Na trhu práce je dnes v ČR více než 3000 koordinátorů (OZO), z nichž si mnozí neuvědomují svoji skutečnou odpovědnost a podceňují ji (proto mohou uzavírat často z ekon. důvodů smlouvy na více staveb, než na kt. mají kapacitu). Institut KOO se sice dostal do povědomí účastníků ve výstavbě, ti jej však často nerespektují (zadavatelé staveb zvl. u malých a středních staveb, neurčují KOO nebo jen formálně, nedávají zpracovat plán BOZP jako nástroj KOO pro koordinaci rizik a nadále účastníci ve výstavbě podceňují rizika aj.).

5 str. 5 Jaká je situace s uplatňováním institutu koordinátora v ČR a vyspělých zemích EU Bezpečnostní opatření na stavbách v zahraničí a náklady na ně jsou zahrnovány do ceny stavby, kde navíc zastávají funkci KOO sami projektanti nebo architekti, kteří pak mají povinnost být uvedeni na oznámení na dané stavbě. Zadavatelé staveb v zahraničí se již přesvědčili o výhodách, které jim KOO přináší, např. se staví bez zvyšování PÚ a Nzp, s vyšší efektivností výstavby, a proto je pro ně KOORDINÁTOR samozřejmostí. Na rozdíl od tohoto je v ČR institut koordinátora (manažera řízení BOZP) stále podceňován, a projektanty, architekty, zadavateli staveb opomíjen, aniž si uvědomují možnosti, které jim tento institut přináší. První dobré zkušenosti s tímto institutem je však i je vede k tomu, že KOO na stavbách využívají. Musí však jít o kvalitní KOO – odborníky na svém místě, kteří mají nejen znalosti platných právních předpisů v BOZP, stavebních předpisů a norem, ale i zkušeností ze stavenišť a schopnost svým jednáním se zhotoviteli a zadavateli staveb je přesvědčit o důležitosti opatření, která v BOZP navrhuje, a to již při přípravě a následně při realizaci stavby, a to nejen v případech, kdy musí být dle zákona určen.

6 str. 6 Proč vyhlašovat v ČR soutěž o nejlepšího koordinátora ? Na předání ceny vítězi 3. ročníku soutěže Profesionál BOZP (v prevenci rizik) byla vyhlášena i nová soutěž pro koordinátory, kteří tuto činnost vykonávají (v přípravě, nebo jen v realizaci stavby nebo zajišťují celou stavbu) Hlavním důvodem proč Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto soutěž pro koordinátory vyhlásilo je nejen v podpoře činnosti samotných koordinátorů a seznamování ostatních s jejich příklady správné praxe, ale i ve zvýšení povědomí odborné veřejnosti ve výstavbě (účastníků ve výstavbě) a orgánů veřejné správy a samosprávy o významu tohoto institutu nejen pro BOZP, ale i pro vyšší efektivnost a kvalitu nově prováděných staveb. V neposlední řadě má tato soutěž přispět k řešení oprávněných požadavků koordinátorů na řádné ohodnocení jejich činnosti a zahrnutí nákladů na BOZP do nákladů na celou stavbu.

7 Děkuji Vám všem za pozornost, kterou jste mi věnovali. Pro další období si přeji, aby nejen koordinátoři a ostatní účastníci ve výstavbě v ČR více respektovali platné právní normy, nepodceňovali rizika na staveništích, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na životech, zdraví pracovníků a majetku na stavbách. Kladu si současně otázku, jestliže prokazují naše firmy, že umí pracovat nejen kvalitně, ale i bez PÚ v zahraničí, proč to nedokazují na stavbách i doma...? Tato úvaha však přesahuje zadání, které jsem pro toto vystoupení měla, vyhrazeno, a proto mi dovolte se rozloučit a popřát těm dobrým koordinátorům trpělivost při prosazování svých oprávněných požadavků, včetně požadavku na řádnou odměnu za práci, kterou vykonávají. Skončila bych mottem: „Kdo je bez dluhů je bohatý, ale kdo je zdravý – je šťastný“. Poděkování