Podnikatelské prostředí v Polsku Praha, 29. května 2008.

Prezentace na téma: "Podnikatelské prostředí v Polsku Praha, 29. května 2008."— Transkript prezentace:

1 Podnikatelské prostředí v Polsku Praha, 29. května 2008

2 2 2 1) Specifika polského trhu 2) Zakládání dceřiných společností / zastoupení v Polsku 3) Veřejné zakázky v Polsku 4) Uzavírání obchodních smluv (mezinárodní prvek, měnové doložky, apod.) 5) Základní informace o daňovém systému a nákladech na zaměstnance Obsah prezentace

3 3 3 Komunikace a společenské reálie v obchodním styku s polským partnerem Mýty a skutečnost Polsko je sousední stát, tudíž je to blízko… Polština je velmi blízká češtině Polsko má podobnou historii a kulturu Polsko je 4x větší spotřební trh, je tudíž pro exportéry perspektivní Polsko je chudší než my Místní zvyklosti při obchodním jednání Obchodní jednání Pracovní návyky Vztahy mezi lidmi Jídlo a stolování Oblékání a vzhled Náboženství Historické tradice Specifika polského trhu

4 Vyhledání partnera 1) Na faxy, e-maily málokdo odpoví (pokud nemá okamžitou potřebu) 2) Doporučený postup – rozeslat dopisy na konkrétní zodpovědnou osobu ve firmě. To se bere již jako osobní oslovení. Nečekat samovolnou reakci – Polák očekává aktivní přístup z prodávající strany a očekává následný telefonát/kontakt. 3) Teprve potom rozeslat katalogy, nepřistoupí-li Polák na osobní prezentaci 4) Teprve osobní schůzka se dá považovat za první krůček k úspěchů. Bez ní se koná pouze málo obchodů.

5 5 5 Jaké zdroje používat pro aktivní hledání?  - www.kompass.com – databáze firem, placená  - www.hbi.pl - databáze firem, placená  - www.ditel.com.pl - Internetové vyhledávání kontaktů, něco jako zlaté stránky (vyžaduje znalost polštiny)  - www.wp.pl – Wirtuální Polsko, spolupráce s pol. Telekomunikacemi, známý portál, vyhledávání firem (vyžaduje znalost polštiny)  - www.gospodarka.gazeta.pl – Portál nejznámějšího periodika, které Vás informuje, jak si na tom stojí polské firmy. V rámci toho giełda – burza (pol. jazyk)  - www.gpw.com.pl – Burza, přímý portál, možnost angl. jazyka!!!  - biznes.interia.pl - přehledně udělaný portál, seznamy firem a subjektů s jejich profily (pol. jazyk)

6 6 6 Jaké zdroje používat pro pasivní hledání?  - www.targi.com + www.polfair.com.pl - portál s přehledem všech výstav, velmi dobrý a hlavně možnost anglického jazyka  - www.brief.pl - První založený časopis pro marketing a prodej v Polsku. Měsíčník, polština.  - www.businessweek.pl – Známý mezinárodní periodikum, vychází již i ze zaměřením na Polsko. Čtrnáctideník, polština.  - www.biznespolska.pl – v rámci tohoto portálu, velmi dobrý čtrnáctideník Biznes Warszsawa, jinak další hlavní města v Polsku…polština  - www.pb.pl – Puls biznesu, jednak deník, také portál on- line…, !!!možnost angličtiny!!!  - prasa.twojecentrum.pl - zde najdete všechny časopisy, které vycházejí v Polsku a můžete si vybrat, která oblast Vás zajímá – jsou k dispozici např. časopisy se zaměřením na stavebnictví, masný průmysl, obecné zemědělství, ekologie, hutní průmysl atd…velmi široká škála. Často mají i své internetové strany.  - Mít svou internetovou stranu v angličtině a nejlépe v polštině také!!! Není již dnes problém ji umístit pod doménou - PL.

7 7 7 Jací jsou polští partneři?  - Poláci jsou zpravidla příjemní a otevření  ale zároveň musí vidět praktické využití a také okamžité výsledky. Stačí, když jsou malé, ale viditelné.  - mají velmi dobré znalosti obchodu i taktiky obchodního jednání, ale při jednání nebývají vždy důslední, je třeba dbát na to, aby opravdu polská strana pochopila dobře vaše záměry.  - Polák je hrdý a jako obchodní partner bývá sebevědomý  - výše postavení partneři kladou určitý důraz na etiketu, zatímco u malých a středních firem převládá měně formální přístup  - polský partner je ochoten přistoupit na kompromisy, ale zná dobře své hranice a někdy i hranice obchodního partnera, každopádně vždy bude tlak z jeho strany na cenu!!!

8 8 8 Poláci při jednání  - Poláci vytvářejí pro jednání prostředí podle svých možností!!!  - Rádi hovoří i o soukromém životě a svých koníčcích.  Jsou společenští a rádi nabízejí drobné pohoštění.  - U velkých firem, můžete očekávat i pozvání na oběd.  - Poláci jsou dobří hostitelé a rozhovory mimo jednání jsou pokračováním procesu sblížení, prohloubení důvěry. Rádi připomínají blízkost národů a společnou historii. - Milují českou kulturu, V.Havla a B.Hrabala, Haška!!! Dobré je mít o nich znalosti, v 90 procentech si můžete být jistí, že je připomenou. Je dobré znát něco s polské kultury, a nezapomenout jim pochválit jejich „pivo“, někdy maličkosti mohou mít velký vliv, neboť Polák je velmi emotivní člověk a zatížený na svou vlast. - Navázat přátelské vztahy nebývá těžké. Po úspěšném jednání může dojít ke společné večeři. - V zájmu přiblížení a prohloubení důvěry je dobré pozvat partnera k návštěvě vaší firmy a kontakt neustále udržovat.

9 9 9 Jazyk při jednání  - Jako jednací jazyk používají Poláci přirozeně nejraději polštinu.  - Vysokoškolsky vzdělané osoby hovoří celkem dobře anglicky nebo německy (doporučení je, ale mít člověka, který dobře hovoří polsky).  - Cestu k srdci Poláka si otevřete vždy použitím dobré polštiny!!!!  - Ostatní jazyky se prakticky moc nepoužívají...

10 10 Tituly – lépe použít  - Zvyk oslovovat se titulem je běžný více v intelektuálních kruzích.  - Spíše se používá označení funkcí jako prezident, guvernér, generální ředitel či sekretář  - Nikdy nezapomínat na oslovení Panie nebo Pani, je to velmi přirozené oslovení druhého člověka, které vychází i z polského jazyka!!!  - Ale vždy není špatné, pokud titul známe, jej použít na začátku jednání, Poláci jsou otevření lidé a sami Vám již většinou řeknou, jestli je máte tak oslovovat nebo ne.

11 11 Kdy nejlépe jednat?  - Z hlediska průběhu roku lze jednat s výjimkou období dovolených a druhé půle prosince celý rok.  - Na jednání je nutné se ohlásit s dostatečným předstihem. Nejvhodnější doba je mezi 10. až 11. hodinou dopoledne a odpoledne mezi 14. až 16.  - Pozor tyto hodiny nemusejí být pravidlem, u Poláků je někdy těžké toto předurčit.  - Neohlášené návštěvy jsou nevhodné, ale někdy mohou mít velký úspěch, upozornění: je to risk, který záleží na momentální náladě Poláka, dobré je vždy se kontaktovat dříve ze sekretářkou, podle toho můžete hodně určit, neboť Vás může bez problémů vyzvat k návštěvě, aniž byste se museli předem hlásit.  - Dochvilnost (tolerance cca. 5 min. max.) při jednání bývá samozřejmostí, zpoždění je dobré vysvětlit, mají pochopení pro zpoždění, pokud se dobře a upřímně vysvětlí.  - V případě, že nelze termín dodržet, je třeba včas na to upozornit a dohodnout nové jednání.  - Poláci mají rádi jakékoliv malé překvapení, které osloví jejich emoce.

12 12 Vizitky - Úprava vizitek je standardní, podobná jako v ČR - obsahuje základní údaje.  - Spíše výjimečně je text na vizitce ve vertikální poloze.  - Různé tituly a funkce na vizitkách jsou pravidlem. Jsou případy, kdy jedna osoba má třeba tři vizitky se stejnými tituly, ale s odlišnou příslušností k instituci a odlišnou funkcí.

13 13 Hodnoty a normy  - Poláci jsou v naprosté většině katolíci, je třeba proto přistupovat v otázkách jednání s tím, že jsou dny, které slaví v tradici katolictví. Na druhou stranu je ale také zřetelné, že obchod je druhým polským náboženstvím. ALE POKUD ZEMŘEL JAN P. II., NEJVĚTŠÍ HLOUPOSTÍ BY BYLO V TAKOVÉM OBDOBÍ CHTIT OBCHODOVAT, to by mohlo být z vaší strany naposledy. Ať je jakékoliv jednání Poláka svázáno s katolictvím nebo není, velké postavy jejich historie, jsou pro ně většinou nedoktnutelné…  - Z křesťanské morálky někdy pramení i vzory chování a jednání, ale ne vždy se na to dá spoléhat - stupeň serióznosti a spolehlivosti v obchodním jednání je proto velmi různý a těžko předvídatelný, hlavně u středních firem.  - U středních firem není často respekt k zákonům a dalším právním normám, úřadům a úředníkům, institucím a ochráncům pořádku. Je třeba si dát pozor na to, co je možné a co ne z právního hlediska.

14 14 Význam času  - Délka a struktura vlastního jednání záleží na momentálním rozpoložení jejich nálady, ale hlavně na zajímavosti nabídky, proto je důležité udržovat polského partnera v stálém zaujetí pro daný obchod.  - Prospěšný i obvyklý je vhodný úvod jednání. Jedná se věcně, ale Poláci se jak při jednání tak i po jednání, rádi pobaví i tématy neobchodními. Nedivit se někdy, když Polák odběhne od tématu, je to pro ně přirozené a nemusí to ještě znamenat, že jej vaše nabídka nezajímá.  - Vlastní realizace dohody a obchodního případu je jednak technickou otázkou, ale je třeba dodržovat termíny. Nejlépe malé dodávky v mnoha termínech a vždy včas, než jedna za nějaký čas…Polského partnera musíte udržovat stálými a častějšími akcemi, mohl by pak odstoupit od smluv, polský partner musí cítit stále vaši přítomnost, jinak ho můžete ztratit, bez ohledu na smlouvy…  - Zítra pro Vás musí znamenat zítra!  - V Polsku je velký problém s dodržováním lhůt, pokud vy je budete dodržovat velmi dobře, můžete si polskou stranu velmi dobře získat, neboť se vždy raději obrátí na Vás, než na polskou konkurenci…  - Dát si velký pozor na to, pokud vám polská strana něco odsouhlasí, musíte to mít na papíře. Slovo neznamená mít smlouvu. A to se týká hlavně pro předběžné dohody!!!

15 15 Komunikace při jednání  - Lze doporučit jasné a stručné vyjadřování, ale s přátelským zanícením, neboť Poláci jsou svým charakterem velmi přátelští, jsou emotivní a často věci řešeny srdcem jsou polovinou úspěchu…  - Vhodné je přistupovat k jednání i problémům s důvěrou, že se je podaří překonat, s optimistickým výrazem v obličeji, MUSÍ BÝT VŽDY VIDĚT PRAKTICKÉ ŘEŠENÍ A ŽE OBCHOD JE PROVEDITELNÝ A VELMI VÝHODNÝ PRO POLSKOU STRANU.  - Je třeba být připraven i na jednání velmi dlouhá, protože polští partneři umějí být velmi houževnatí v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny, je třeba počítat s negociacemi!!! Cena není DOGMA, může se měnit i přes smlouvu!!!

16 16 Zbožové příležitosti  - Farmaceutický průmysl.  - Automobilový průmysl.  - Strojírenský, elektrotechnický průmysl.  - Akce v stavebnictví, dopravní a železniční infrastruktura.  - Investice v oblasti životního prostředí.  - Sportovní potřeby, nejvíce v oblasti ledního hokeje.  - Investice do sportovních oblastí, rozvinutí sportovních hřišť a stadiónů.  - Stavebnictví – různý stavební materiál.  - Potraviny – ale pouze vybrané! (např. Poláci jsou velmi hrdí na vlastní masný průmysl, který je velmi uznávaný a oblíbený i v Německu!!!)  - Zemědělské výrobky – vybrané (BIO).  - Sklo !!! Mohly by být zajímavé fúze s polskou stranou.  - !!!Černý trh v Polsku: nejrozvinutější je v oblasti elektrotechniky a IT na Světě, proto je dobré se v této oblasti orientovat jen na velké firmy.  - Jakékoliv potřeby pro Univerzity. (Univerzity v Polsku mají dobré finanční dispozice)  - Speciální školící kurzy i jazykové…  - Alkohol a cigarety. Musí být výhodné z hlediska ceny pro polskou stranu.

17 17 Možnosti působení na polském trhu 1) Zastoupení (przedstawicielstwo) 2) Pobočka (oddział) 3) Založení obchodní společnosti - kapitálové společnosti - společnost s ručením omezeným - akciová společnost - osobní společnosti - veřejná obchodní společnost - komanditní společnost - komanditně-akciová společnost - partnerská společnost

18 18 Možnosti působení na polském trhu Zastoupení (przedstawicielstwo)

19 19 Zastoupení (przedstawicielstwo) -- v souladu se zákonem o svobodě podnikání (Ustawa o swobodzie działalności gospodarczej, čl. 93 - 102) mohou zahraniční podnikatelé otevírat zastoupení na území Polska - Zastoupení není ve smyslu zákona o svobodě podnikání podnikatelem - Zastoupení není PO, nýbrž tzv. organizační jednotkou bez právní subjektivity (jednostka organizacyjna nie mająca osobowości prawnej) -- rozsah činnosti zastoupení je omezen pouze na činnost spočívající v reklamě a propagaci zahraničního podnikatele -- otevření zastoupení vyžaduje zápis do rejstříku zastoupení zahraničních podnikatelů (Rejestr przedstawicielstw przedsiębiorców zagranicznych), který vede Ministerstvo hospodářství (Ministerstwo gospodarki)

20 20 Zastoupení (przedstawicielstwo) Zápis do rejstříku je prováděn na základě návrhu, který obsahuje: - název, sídlo a právní formu zahraničního podnikatele, - předmět podnikatelské činnosti zahr. podnikatele, - jméno, příjmení a adresu (na území Polska) osoby, která bude zmocněna v rámci zastoupení reprezentovat zahr. podnikatele, - adresu zastoupení na území Polska. K návrhu jsou přikládány: - kopie zakladatelské listiny podnikatele + překlad do PL - výpis z obchodního rejstříku + překlad do PL - prohlášení zahr. podnikatele o zřízení zastoupení v PL - dokument potvrzující právní titul k nemovitosti, ve které bude činnost zastoupení realizována Společně s návrhem a přílohami je podáván doklad o zaplacení správního poplatku za zápis ve výši 6.713,- zł.

21 21 Zastoupení (przedstawicielstwo) Povinnosti spojené s otevřením zastoupení - v označení zastoupení používat originální název zahr. podnikatele, přičemž právní forma je přeložena do PL a celý název je doplněn o sousloví „przedstawicielstwo w Polsce”, „ABC, spółka akcyjna, przedstawicielstwo w Polsce” spółka z ograniczoną odpowiedzialnością - pro „zastoupení” vést odděleně účetnictví v polštině a v polské měně v souladu s polskými předpisy o účetnictví, - oznamovat ministru hospodářství všechny změny údajů předkládaných v návrhu na zápis, stejně jako informace o zahájení likvidace zahraničního podnikatele. - jelikož „zastoupení” v zásadě nevykonává podnikatelskou činnost, nevztahuje se na ně daň z příjmů PO a nepodléhá povinnosti registrace k dani z přidané hodnoty

22 22 Zastoupení (przedstawicielstwo) Rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti prostřednictvím zastoupení Ministr hospodářství vydá takové rozhodnutí, pokud: - zahraniční podnikatel závažně porušuje polské právo, - zahraniční podnikatel je v likvidaci nebo ztratil oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti, - činnost podnikatele ohrožuje bezpečnost nebo obrany- schopnost státu, ohrožuje ochranu státního tajemství nebo jiný vážný veřejný zájem http://www.mgip.gov.pl/ Dokumenty+do+pobrania/REJESTRY/E widencja+przedstawicielstw+przedsiebiorcow+zagranicznych.htm

23 23 Možnosti působení na polském trhu Pobočka (oddział)

24 24 Pobočka (oddział) - v souladu se zákonem o svobodě podnikání (čl. 85 – 92) mohou zahraniční podnikatelé k výkonu své podnikatelské činnosti zakládat na území Polska své pobočky (oddziały) - zákon vymezuje pobočku jako organizačně samostatnou část podnikatelské činnosti, kterou podnikatel vykonává mimo své sídlo - - rozsah činnosti pobočky ohraničen rozsahem podnikatelské činnosti zahraničního podnikatele v jeho domovském státě - pobočka může vykonávat podnikatelskou činnost poté, co byla zapsána do rejstříku podnikatelů (rejestr przedsiębiorców), který je součástí Zemského soudního rejstříku (Krajowy Rejestr Sądowy - KRS)

25 25 Pobočka (oddział) Pro zápis do KRS je nutné vyplnit a předložit: - formulář KRS-W10 – základní formulář pro pobočku - formulář KRS-WK – informace o osobách oprávněných reprezentovat zahraničního podnikatele - formulář KRS-WM – vymezení předmětu činnosti pobočky - formulář KRS-WJ – informace o osobě (osobách) oprávněné v pobočce reprezentovat zahraničního podnikatele Dále je nutné přiložit: - notářsky ověřený podpisový vzor osoby (osob) vymezené v KRS-WJ - kopii společenské smlouvy/stanov zahraničního podnikatele včetně soudně ověřeného překladu takového dokumentu - výpis z obchodního rejstříku včetně soudně ověřeného překladu - doklad o zaplacení soudního poplatku za zápis (1.000,- zł) a za zveřejnění zápisu ve Věstníku (Monitor sądowy i Gospodarczy) http://www.ms.gov.pl/ krs/krs_rej_opz.shtml

26 26 Pobočka (oddział) Povinnosti spojené se založením pobočky - v označení zastoupení používat originální název zahr. podnikatele, přičemž právní forma je přeložena do PL a celý název je doplněn o sousloví „oddział w Polsce” - vést pro pobočku oddělené účetnictví v polštině, polské měně a v souladu s polskými předpisy o účetnictví - oznamovat ministru hospodářství informace o případné likvidaci zahraničního podnikatele, a to ve lhůtě 14 dní - povinnost registrace u příslušného Finančního úřadu (Urząd skarbowy) – formulář NIP-1 - jsou-li splněny podmínky zákona (Ustawa o podatku od towarów i usług), povinnost registrace k DPH – tiskopis VAT-R

27 27 Pobočka (oddział) Rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti prostřednictvím pobočky Ministr hospodářství vydá takové rozhodnutí, pokud: - zahraniční podnikatel závažně porušuje polské právo, - zahraniční podnikatel je v likvidaci nebo ztratil oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti, - činnost podnikatele ohrožuje bezpečnost nebo obrany- schopnost státu, ohrožuje ochranu státního tajemství nebo jiný vážný veřejný zájem

28 28 Možnosti působení na polském trhu Zakládání obchodních společností

29 29 Založení obchodní společnosti Volba právní formy - ve smyslu zákona o obchodních společnostech (Kodeks spółek handlowych) Kapitálové společnosti Společnost s ručením omezeným (spółka z ograniczoną odpowiedzialnością) Akciová společnost (spółka akcyjna) Osobní společnosti Veřejná obchodní společnost (spółka jawna) Komanditní společnost (spółka komandytowa) Komanditně-akciová společnost (spółka komandytowo – akcyjna) Partnerská společnost (spółka partnerska)

30 30 Založení obchodní společnosti Založení společnosti s ručením omezeným - sepsání společenské smlouvy (umowa spółky) ve formě notářského zápisu - vložení vkladů k pokrytí celého základního kapitálu (min. 50 tis. zł) - volba členů statutárního orgánu (případně členů dozorčí rady) - zápis do KRS

31 31 Založení obchodní společnosti Návrh na zápis do KRS - formulář KRS-W3 – spółka z ograniczoną odpowiedzialnością - formulář KRS-WE – informace týkající se společníků - formulář KRS-WM – předmět činnosti společnosti - formulář KRS-WK – informace o osobách jednajících jménem spol. Nutné přílohy návrhu: - doklad o zaplacení soudního poplatku za zápis (1.000,- zł) a za zveřejnění zápisu ve Věstníku (Monitor sądowy i Gospodarczy) isu ve Věstníku (Monitor sądowy i Gospodarczy) (500,- zł) - Společenská smlouva - Seznam společníků - prohlášení členů statut. orgánu o vnesení všech vkladů - notářsky ověřené podpisové vzory osob jednajících jménem spol. http://www.ms.gov.pl/ krs/krs_rej_szoo.shtml http://www.signform.plhttp://www.signform.pl – placená databáze formulářů

32 32 Založení obchodní společnosti - návrh podepisují všichni členové statutárního orgánu - lhůta pro podání – 6 měsíců od uzavření spol. smlouvy - návrh podáván k místně příslušnému soudu (sąd rejonowy) - soudní poplatek uhradit na bankovní účet příslušného soudu http://www.ms.gov.pl/organizacja/rachunki.pdf http://www.ms.gov.pl/organizacja/rachunki.pdf

33 33 Založení obchodní společnosti Postup od obdržení rozhodnutí o zapsání společnosti do KRS ZUS Registrace k DPH Daňové číslo NIP Bankovní účet Žádost o zápis do REGON Zapsání společnosti do KRS

34 34 Založení obchodní společnosti Žádost o zápis do REGON (Rejestr podmiotów gospodarky narodowej) - registrace podnikatelské činnosti pro statistické účely - žádost o zápis de registru REGON – formulář RG-1 http://www.stat.gov.pl/bip/rejestry/RG1.pdf - žádost je podávána k místně příslušnému statistickému úřadu (Wojewódzki Urząd Statystyczny) - povinnost podat žádost do 14 dní ode dne doručení rozhodnutí o zapsání společnosti do KRS - k žádosti jako příloha výpis z KRS - podání žádosti je bezplatné

35 35 Založení obchodní společnosti Zřízení bankovního účtu - „povinnost” zřídit si bankovní účet po obdržení čísla REGON - nutné předložit - výpis z KRS - potvrzení o přidělení čísla REGON

36 36 Založení obchodní společnosti Získání čísla daňové evidence NIP (numer identyfikacji podatkowej) - povinnost daňové evidence u místně příslušného finančního úřadu - formulář NIP-1 – fyzická osoba podnikatel - formulář NIP-2 – právnická osoba podnikatel http://www.mf.gov.pl/_files_/podatki/formularze_podatkowe/ni p_2006/nip_2.pdf - povinné přílohy- výpis z KRS - potvrzení o přidělení čísla REGON - smlouva o vedení bankovního účtu - právní titul k sídlu společnosti Získání NIP je bezplatné.

37 37 Založení obchodní společnosti Registrace k DPH (VAT) - subjekty, které podle zákona (Ustawa o podatku od towarów i usług) podléhají registraci k DPH - žádost o registraci na formuláři VAT-R http://www.mf.gov.pl/_files_/podatki/formularze_podatkowe/vat_20 06/vat_r_int.pdf - podání žádosti u místně příslušného finančního úřadu - poplatek za registraci k VAT ve výši 170,- zł

38 38 Založení obchodní společnosti Přihlášení na úřadu sociálního zabezpečení (ZUS – Zakład Ubezpieczeń Społecznych) - formulář ZUS-ZPA – přihlášení právnické osoby jako plátce záloh http://www.mf.gov.pl/_files_/podatki/formularze_podatkowe/vat_20 06/vat_r_int.pdf - Povinnost provést přihlášení do 7 dnů ode dne zahájení podnikatelské činnosti

39 39 Založení obchodní společnosti Zákonné předpisy Ustawa o swobodzie działalności gospodarczej Ustawa o Krajowym Rejestrze Sądowym Kodeks spółęk handlowych Ustawa o podatku od towarów i usług Ustawa o podatku dochodowym od osób prawnych

40 Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade Zahraniční kancelář CzechTrade ve Varšavě ul. Wspólna 35, 00-519 Warszawa Tel.: (+48 22) 3803320-22 Fax: (+48 22) 3803323 E-mail: info@czechtrade.pl www.czechtrade.pl Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade ul. Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 Tel.: 224 907 500 Fax: 224 907 503 E-mail: info@czechtrade.cz www.czechtrade.cz