Tvorba technické dokumentace Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Kapitola 1: Všeobecné informace o stavebních výkresech, měřítka, formáty, čáry – druhy a jejich použití

Legenda Klíčové pojmy Normy, formáty, měřítka, čáry Cíle kapitoly Budete : znát základní rozměry výkresů znát způsob skládání stavebních výkresů znát měřítka stavebních výkresů znát typy čar, které se používají ve stavebních výkresech Dovednosti : dokážete skládat stavební výkresy budete umět použít správné měřítko stavebního výkresu dokážete použít správnou tloušťku čar při tvorbě svého výkresu  Čas potřebný ke studiu kapitoly 2 hodiny 

Dokumentace staveb je souhrn technicko-ekonomických a organizačních údajů a výkresů, kterými se charakterizuje a dokládá konkrétní stavba. Rozsah zpracování, způsob provedení a schvalování dokumentace staveb upravuje stavební zákon. Výkresová část projektové dokumentace se zpracovává podle souboru norem se skupinovým názvem: Výkresy pozemních staveb. ČSN 01 3420 - Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části Výběr dalších důležitých norem a literatury: ČSN EN ISO 128-23 Typy čar a jejich použití ČSN 01 0451 Technické písmo ČSN 01 3130 Technické výkresy – Kótování – Základní ustanovení ČSN 01 3406 Výkresy ve stavebnictví – Označování stavebních hmot v řezech ČSN 01 3419 Výkresy ve stavebnictví – Vytyčovací výkresy staveb ČSN 01 3481 Výkresy stavebních konstrukcí – Výkresy betonových konstrukcí ČSN EN ISO 4172 (01 3481) Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb - Výkresy sestavy dílců

1.1. K čemu slouží stavební výkresy ? Především jimi určujeme velikost, polohu a tvar stavebních konstrukcí a objektů. Musí z nich být zřejmý vztah mezi konstrukcemi a mezi objekty. Dále určují technické vlastnosti konstrukcí. Výkresy nesmí připouštět různý výklad, musí být jednoznačné a přehledné (dobře čitelné). Musí mít vhodný formát (velikost). Na každém výkresu musí být uvedeno měřítko zobrazení. Při kresbě výkresu musíme používat tloušťky čar, které udává norma (ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části), měřítka obvyklá pro dané zobrazení (podle účelu výkresu) a velikost písma musí odpovídat zvolenému měřítku. Rozmístění kresby na výkrese je rovněž dáno normou (ČSN EN ISO 9431 Výkresy ve stavebnictví – Plochy pro kresbu, text a popisové pole na výkresovém listu)

1.2. Formáty výkresů Výkresy se kreslí na normalizované formáty výkresových listů. Normové formáty z plochy 1 m2 vyvinul Dr. Portmann. Základní formát (obdélník s plošným obsahem 1 m2) je A0 – 841 x 1189 mm a je základem pro jednotlivé strany formátů: A1 – 594 x 841 mm A2 – 420 x 594 mm A3 – 297 x 420 mm Základní technický formát: A4 – 297 x 210 mm Odvozený formát A5 velikosti 148 x 210 se pro výkresovou dokumentaci nepoužívá. Přídavné řady, ať už dělením nebo přidáváním, jsou určeny pro závislé velikosti papíru, např. dopisní obálky, kroužkové pořadače, desky, velikost fotek (9 x 13 cm) atd. Oříznutý základní výkres musí odpovídat formátu řady A. Skládání výkresu se provádí podle principu harmoniky na formát A4, a to tak, že spodní pravá A4 s popiskou (identifikační tabulka) je na líci složeného výkresu.

1.2. Formáty výkresů Výkresový list, tzv. originál, má velikost o 10 mm větší v obou směrech. Originál se používá k množení. Po rozmnožení se kopie v kopírovacích centrech ořežou na základní formáty.

1.2. Formáty výkresů

1.2. Formáty výkresů

1.3. Rozmístění kresby na výkresu A – plocha vlastní kresby B – legenda místností C – legenda materiálů D – poznámky, odkazy, vysvětlivky E – doplňkové pole – texty F – popisové pole G – volný pruh výkresu, min. 5 mm

1.3. Rozmístění kresby na výkresu Vždy se snažíme volit formát výkresu na šířku. Další možná poloha je na výšku, ale tu volíme jen v ojedinělých případech. Výkresy skládáme na formát A4 harmonikovým způsobem a to tak, že spodní pravá A4 s popisovým polem je na líci složeného výkresu. Půdorys objektu se snažíme na výkresu umístit tak, aby byl delším rozměrem rovnoběžně s dolním okrajem. Pokud není půdorys orientován severem nahoru, musí se sever na výkresu vyznačit grafickou značkou (severkou) alespoň na jednom půdorysu, obvykle na půdorysu 1. nadzemního podlaží. Pro lepší orientaci je lépe severku umístit na všechny stavební půdorysy.

1.4. Popisové pole Příklad popisového pole uvedený v normě ČSN 01 3420 :

1.4. Popisové pole Pro potřeby výkresů studentů je možno používat zjednodušené popisové pole :

1.5. Měřítka Výkresy budov se kreslí ve zmenšení, a to převážně v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100. Znamená to, že jeden díl délkové míry na výkresu je 50 dílů ve skutečnosti atd. Pohledy se většinou kreslí v měřítku 1:100. Podrobnosti (detaily) a dílčí části konstrukcí se kreslí v měřítku 1:20, 1:10, 1:5, 1:2 a 1:1. Studie budov se kreslí v měřítku 1 : 200 nebo 1 : 100. Měřítko situace (zakreslení budovy v širším území) vyplývá z měřítka mapového podkladu – 1 : 1000, 1 : 500 atd. Situace koordinační (umístění na pozemku, komunikace, terénní úpravy, oplocení a inženýrské sítě) se kreslí nejčastěji v měřítku 1:200, 1:250 nebo 1:500. Volba měřítka je velmi důležitá a je nutno ji provést na začátku, protože zvolenému měřítku musíme přizpůsobit také velikost písma a kótování. U detailů volíme měřítko v závislosti na tom, jak podrobně chceme vykreslit detail. Všechny důležité konstrukce musí být po vytištění výkresu dobře čitelné a dobře popsané.

1.5. Měřítka Pro vynášení a odměřování vzdálenosti na výkresech se používá tzv. poměrové měřítko, pomocí kterého odečítáme z výkresu skutečné rozměry.

1.6. Čáry Dříve se používaly převážně pouze dvě tloušťky čar (tenká a tlustá v přibližném poměru 1:3). Výkres se kreslil v jedné tloušťce (0,25) a obrys hmoty v řezu (0,5–0,7). Nejsilnější čarou bylo vyznačení polohy řezu. Nová norma (ČSN ISO 128-23) zavádí čtyři tloušťky: Tenká čára – kreslí se s ní šrafy, kóty, odkazy, přerušení kresby, značení řezu a zlomu, výstupní čára, osa. Tenká čára je nekonstrukční. Tlustá čára – vyjadřuje stavební konstrukci v pohledu, řezu, nad řezem, pod řezem, je to čára stavebně konstrukční. Zobrazuje rozhraní a obrys materiálu. Velmi tlustá čára – vymezuje obrys konstrukce v řezu. Má zvýrazňující funkci (obklady, pata svahu hlavní jámy, základová spára atd.). Grafická čára – kreslí se s ní zařizovací předměty, texty kót, značky aj.

1.6. Čáry Pravidla kreslení čar Čárkovaná a čerchovaná čára začíná a končí čárou (ne mezerou nebo tečkou). Rovnoběžné čárkované nebo čerchované čáry – posunout polohu mezer tak, aby mezery netvořily souvislé pruhy. Křížení čárkovaných nebo čerchovaných čar se musí křížit v čáře (ne v tečce nebo mezeře). Křížení tečkovaných čar je v tečce.

1.6. Čáry Vzájemný poměr čar Základní poměr čar – 1 : 2 : 4 : 1,4 (tenká : tlustá : velmi tlustá : grafická). U kresby v měřítku 1 : 50 je vhodná skupina čar tloušťky 0,18 – 0,35 – 0,7 – 0,25. U kresby v měřítku 1 : 100 je vhodná skupina čar tloušťky 0,13 – 0,25 – 0,5 – 0,18. Druhy čar podle významu Plná čára – zobrazuje viditelnou hranu konstrukce, obrysy a hrany viditelné v pohledu, rozhraní jednotlivých hmot v řezu, kóty, šrafy, odkazy, značení dveřních křídel, osy dveřních otvorů, výstupní čáru schodiště. Čárkovaná čára – zobrazuje neviditelnou hranu konstrukce pod rovinou řezu, zakrytá hrana základu v základové spáře. Čerchovaná čára s jednou tečkou – zobrazuje viditelnou hranu konstrukce nad rovinou řezu, překlady, obklady, vyznačení řezu v půdorysu, prostupy stropem, osy trámů, hrany kleneb, obrys nosné stěny nad základy, osy krokví, půdorys střešního okna v podkroví. Čerchovaná čára se dvěma tečkami – zobrazuje neviditelnou hranu konstrukce nad rovinou řezu, trám nad podhledem, půdorys střešního okna v krovu, značení vyklápěcích vrat v půdorysu, sklopené oblouky kleneb.

1.6. Čáry V půdorysech, ve vodorovných a svislých řezech stavebními objekty se kreslí :  a) obrysy konstrukcí, které protíná řezová rovina : velmi tlustou plnou čarou v případě, kdy se materiál konstrukce zobrazené v řezu graficky neznačí (nešrafuje) tlustou plnou čarou v případě, kdy se plocha zobrazená v řezu graficky značí (šrafuje) podle zásad ČSN 01 3406. Vnější obrysy konstrukcí se mohou i v těchto případech zvýraznit velmi tlustou plnou čarou. b) obrysy a hrany konstrukcí viditelných pod (za) řezovou rovinou – tlustou plnou čarou  c) obrysy konstrukcí zakrytých jinou konstrukcí pod (za) řezovou rovinou – tlustou čarou čárkovanou  d) obrysy a hrany konstrukcí nad řezovou rovinou : viditelné obrysy tlustou čerchovanou čarou zakryté obrysy tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami  e) rozhraní různých materiálů vícevrstvých konstrukcí, které protíná řezová rovina, popř. jsou viditelné pod (za) řezovou rovinou – tlustou plnou čarou.  f) konstrukce výplní otvorů, schody apod. – tlustou plnou čarou.

1.6. Čáry

1.7. Písmo technické dokumentace Norma ČSN EN ISO 3098 Technická dokumentace – Písmo – stanovuje požadavky na rozměry a tvar písmen, číslic a značek. Písmo je konstruováno do plošné sítě, která je u kolmého písma čtvercová. Mezery mezi písmeny jsou 2 políčka, mezi slovy 6 políček.

Legenda Studijní materiály NOVOTNÝ, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník : Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1. PAVLIS, J. a kol. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 1995. ISBN 80-901684-9-3. ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části ČSN EN ISO 3098 Technická dokumentace – Písmo – Část 0: Všeobecná ustanovení  Otázky a úkoly 1) Kolik mm ve výkresu bude zeď tlustá 45 cm v měřítku: 1 : 20 ……… 1 : 50 ……… 1 : 100 ……… 1 : 200 ……… 2) V jakém měřítku se kreslí převážně výkresy budov? 3) Popište rozměry formátů A0–A5. 4) Na jaké části výkresu je umístěno popisové pole ? 5) Jaké jsou druhy čar (podle tloušťky), vzájemný poměr a jejich použití ? 6) Druhy čar (podle typu čáry) a jejich použití.  

Legenda Klíč k řešení otázek Použitá literatura Soubor se správným řešením úkolů bude zpřístupněn v IS v učebních materiálech během následujících cvičení. Použitá literatura NOVOTNÝ, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník : Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1. PAVLIS, J. a kol. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 1995. ISBN 80-901684-9-3. ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části ČSN EN ISO 3098 Technická dokumentace – Písmo – Část 0: Všeobecná ustanovení Wikipedie : Axonometrie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Axonometrie