Celoživotní vzdělávání

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice)
Advertisements

Tvorba OP pro programovací období Kontext a vazby OP •EU jako ek. nejrozvinutější společenství na světě – charakterzované sociálním smírem.
Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obecně Řídícím orgánem je MŠMT Řídícím orgánem je MŠMT Založen na principu partnerství Založen na principu partnerství.
Vstup absolventů středních škol na trh práce
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Cíle vzdělávání Význam zvažování a stanovení cílů vzdělávání
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Vzdělávání, kvalifikace, rozvoj
Kurikulární reforma Únor 2008 PhDr. Maria Bezchlebová
1 Grantové schéma Vyrovnávání šancí žen a mužů Národní vzdělávací fond.
VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ PRACOVNÍKŮ - 5 Řízení lidských zdrojů.
Vzdělávání a jeho kategorie
Kurikulární projekty Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku Bc. Studium kombinované 2010.
NÚV a jeho priority v oblasti celoživotního učení
Stav a vývoj vzdělávacích systémů v Evropě: cíle, směřování, indikátory Simona Pikálková Ústav pro informace ve vzdělávání Lisabonské cíle vzdělávání v.
Program konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Monitorování dalšího vzdělávání – Základ pro koncepční rozhodování Mgr. Hana Žáčková Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a.
Projekty na podporu cílů vzdělávací politiky ČR v kontextu Lisabonské strategie a dalších iniciativ EU Jana Švecová MŠMT odbor pro záležitosti EU 20.října.
Další vzdělávání v terciárním vzdělávacím sektoru Současnost a výhled do budoucna MŠMT Odbor vyššího odborného a další vzdělávání Mgr. Monika Měšťanová.
Monitoring dalšího vzdělávání
Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji Návrhy a doporučení Kolektiv autorů: Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita.
Rozvoj Národní soustavy kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání Systémový projekt (NSK – Národní Soustava Kvalifikací)
1 Školy jako centra celoživotního učení a uznávání Jana Bydžovská KONFERENCE MŠMT K VYUŽÍVÁNÍ ESF VE VZDĚLÁVÁNÍ
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Lucie Hučínová Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Projekty mobilit programu Leonardo da Vinci 2002 ___________________ PhDr. Helena Úlovcová
WBL – principy, nástroje a evropské modely Mgr. Jasmin Muhič
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Celoživotní.
CÍLE A PŘÍNOS MISTROVSKÉ ZKOUŠKY
Komplementarita zájmového a profesního vzdělávání dospělých
Střední školství a trh práce Akční program podpory odborného školství.
Evropská dimenze odborného vzdělávání Helena Úlovcová Helena Úlovcová Otrokovice 6. – Konference projektu UNIV 2 KRAJE.
Jan Brůha Konference UNIV 2 KRAJE Seč 2012 Další vzdělávání v ČR.
EUROPASS EUROPASS PaedDr. Miroslava Salavcová
1 Opatření 4.1 JPD3 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti.
PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.
SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI A PRÁCE S NEZAMĚSTNANÝMI Téma: Programy vzdělávání a pracovního výcviku FSS MU Brno, 2006.
Ing. Eva Bartoňová, náměstkyně ministra, skupina finanční, právní a správy úřadu, MŠMT.
Androdidaktika Vzdělávání. Smyslem vzdělání je dosáhnout moudrosti, nejen prostého vědění J. A. Komenský.
Aktuální situace v oblasti DV Procesy uznávání a rekvalifikace
Tematické setkání externí skupiny MŠMT Prioritní osa 4 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Podpora celoživotního učení a rovného přístupu ke kvalitnímu.
MU Brno Od Memoranda k Helsinskému komuniké Moravská zemská knihovna Mgr. Jana Nejezchlebová.
Celoživotní vzdělávání. Význam a cíle celoživotního vzdělávání Zvýraznila vysoká strukturální nezaměstnanost (zejména nízkokvalifikovaných lidí) Demografický.
Celoživotní vzdělávání
Sociální politika Téma: Vzdělávací politika FSS MU Brno, 2006.
Vzdělávací politika a Evropská unie
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
6. Profesní kompetence jako pracovní způsobilost Dagmar Svobodová.
Podporujeme zájem o odborné vzdělávání Helena Úlovcová Národní ústav odborného vzdělávání Konference Budoucnost odborného školství, Praha,
Profese učitele z pohledu praxe střední školy (vážně i nevážně) Duben 2008.
Škola jako poskytovatel DV Seminář propojování počátečního a dalšího vzdělávání v ČR 24. března 2011 Ústí nad Labem.
Druhy DV a strategické směry Seminář propojování počátečního a dalšího vzdělávání v ČR 24. března 2011 Ústí nad Labem.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání.
Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé Projekt je financován Evropským.
1 PROJEKT UNIV 2 KRAJE Školy jako centra celoživotního učení Jana Bydžovská KULATÝ STŮL MŠMT – PŘEDSTAVENÍ INDIVIDUÁLNÍHO NÁRODNÍHO PROJEKTU
Operační programy Výzkum, vývoj a vzdělávání a Zaměstnanost HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY.
Národní ústav odborného vzdělávání Aktuální úkoly v příštím období Jitka Pohanková Celostátní seminář ředitelů středních průmyslových škol Špindlerův Mlýn,
1. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Zásady předškolního vzdělávání Cíle vzdělávání Podmínky vzdělávání Obsah vzdělávání Autoevaluace.
Kritéria pro zvyšování nenárokových složek platu pedagogů v roce 2009 Nenárokové složky platu - osobní příplatek (§ 131 ZP) - osobní příplatek (§ 131 ZP)
ANALÝZA POTŘEB V ÚZEMÍ Návrh struktury. ANALÝZA POTŘEB V ÚZEMÍ „Analýza vývoje trhu práce a vzdělávacího systému Plzeňského kraje pro potřeby KAP“  Povinná.
Požadavky na průběžné vzdělávání zaměstnanců zdravotnických zařízení
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Bohemia EU Planners, s.r.o. PhDr. Vendulka Raymová
1. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Rodičovské vzdělávání jako součást celoživotního učení Klára Šeďová
CENTRUM UZNÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE __________________________________________ Olomouc, Rooseveltova 79 Česká republika.
Podpora polytechnického vzdělávání v Centrech celoživotního učení škol
NÁRODNÍ PROGRAM ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ČR
„Koncept“ – Koncepce dalšího vzdělávání
Transkript prezentace:

Celoživotní vzdělávání

Význam a cíle celoživotního vzdělávání Zvýraznila vysoká strukturální nezaměstnanost (zejména nízkokvalifikovaných lidí) Demografický vývoj Lisabonská strategie

Definice celoživotního vzdělávání „Každá vzdělávací činnost uskutečněná v průběhu života s cílem zlepšit poznatky, způsobilost a schopnosti v rámci osobnostní, občanské, společenské a/anebo se zaměstnáním související perspektivy.“ (Dudová, 2003).

Lifelong learning Celoživotní vzdělávání/celoživotní učení Kontinuální vzdělávací proces. Změna v přístupu ke vzdělávání- získávání kvalifikace různými vzdělávacími cestami v průběhu celého života. Formalizovaný vzdělávací systém jako nezbytný základ, ale pouze součást CV. Vzdělávání dospělých – pouze část CV.

CV zahrnuje Získávání a aktualizaci všech druhů schopností, zájmů, vědomostí a kvalifikace od předškolního věku do odchodu do důchodu. Aktualizace všech forem učení včetně formálního a neformálního učení.

Celoživotní učení Spojuje individuální i společenský rozvoj ve všech směrech a prostředcích – v rámci formalizovaném, v prostředí neformálním. Jedná se o systémový přístup: zaměřuje se na standardy vědomostí a dovedností, které platí pro všechny, všude a bez ohledu na věk.

V rámci celoživotního učení rozlišujeme: Formální vzdělávání Neformální vzdělávání Informální učení

Formální vzdělávání Realizováno ve vzdělávacích institucích, jejichž funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby jsou definovány a legislativně vymezeny (škola). Jeho výsledkem je daný stupeň vzdělání (zpravidla certifikováno).

Neformální vzdělání Veškeré vzdělávání, které nevede k ucelenému školskému vzdělání. Realizuje se mimo formální vzdělávací systém. Je zaměřeno na určité skupiny populace a organizují jej různé instituce

Informální vzdělávání Proces získávání vědomostí, osvojování dovedností a postojů z každodenních zkušeností, z prostředí, z kontaktů. Neinstitucionální Neorganizované Nesystematické

Cíle Prvořadým úkolem je rozvoj osobnosti jedince. Podpora aktivního života (občanství) Podpora zaměstnanosti

Znaky CV Předpoklad, že vzdělání má hodnotu samo o sobě CV musí být dostupné všem CV není možné omezit institucionálně Musí využívat široké palety prostředků a metod výuky a učení Uvědomělé vzdělávání v průběhu celého života

Strategie CV Osobní rozvoj jedince Sociální soudržnost Hospodářský rozvoj

Celoživotní učení Počáteční vzdělávání - veškeré vzdělávání, které probíhá před prvním vstupem na trh práce. Další vzdělávání - je jakékoliv vzdělávání či učení, které probíhá po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Může být formální i neformální.

Počáteční vzdělávání Podmínky, které ovlivňují podobu PV: Odstranění diskriminace Posílení motivace k učení a dalšímu vzdělávání Posilování všeobecného vzdělanostního základu Zvyšování účasti na terciární úrovni Odstraňování bariér při prostupnosti vzdělávacího systému Využívání informačních technologií Důraz na jazykové vzdělávání Komplementarita mezi školním vzděláváním a dalším vzděláváním Účast dospělých na dalším vzdělávání Lepší podmínky pro vzdělávání v již započaté pracovní kariéře.

Vzdělávání dospělých Nezaměňovat s dalším vzděláváním, nebo CU 2 význam: Vzdělávací proces obecný pojem pro vzdělávání dospělé populace Zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity, realizované jako řádné školské vzdělávání dospělých (získání stupně vzdělávání) nebo jako další vzdělávání. Již vstoupili na trh práce. Vzdělávací systém - Systém organizovaného vzdělávání ale i individuálních vzdělávacích aktivit.

Další vzdělávání Vzdělávací proces zaměřený na poskytování vzdělávání po absolvování určitého školského vzdělávacího stupně Po absolvování počátečního vzdělávání, navazuje na pracovní praxi.

Další vzdělávání - dělení Občanské vzdělávání (k rodičovství, občanství, ke zdravému živ. Stylu) Zájmové vzdělávání (sociokulturní) Další profesní vzdělávání

Funkce dalšího vzdělávání Humanizační Integrační Kvalifikační

Organizace dalšího vzdělávání 1) Aktivity poskytované/organizované státem Kurzy pro doplnění základního vzdělání Kurzy pro získání vzdělání poskytovaného zvláštními školami a pomocnými školami Ostatní formy studia na středních, vyšších a vysokých školách Rekvalifikace (Specifická, nespecifická)

2) Aktivity poskytované/organizované podniky, organizacemi Zaměstnanecké rekvalifikace Vzdělávání v rámci podniku 3) Aktivity poskytované/organizované vzdělávacími organizacemi Zájmové vzdělávání 4) Aktivity poskytované/organizované nadacemi a mezinárodními organizacemi.

Aspekty celoživotní, respektive dalšího vzdělávání Posuzování celoživotního vzdělávání ze dvou základních dimenzí (formální, neformální) a (počáteční povinné, pokračující nepovinné) Analýza bariér, které v prostupnosti vzdělávacího systému existují, versus pobídky pro další vzdělávání Další vzdělávání v kontextu oboru a úrovně vzdělávání v návaznosti na dovednosti, znalosti a kompetence nutné pro uplatnění (nejen na trhu práce). Analýza postavení dalšího vzdělávání v systému vzdělávání Certifikace dalšího vzdělávání Účast na formálním vzdělávání a osobní neformalizované vzdělávací aktivity. Cíle vzdělávání Rozsah vzdělávacích aktivit Účast zaměstnavatelů

Koncepční dokumenty „Národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha“. „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR Strategie celoživotního učení ČR (2007)

Dlouhodobý záměr V nově navrhovaném DZ ČR 2007 byly zvoleny následující základní strategické směry: A)    Rovnost příležitostí ke vzdělávání B)    Kurikulární reforma – nástroj k modernizaci vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí C)    Podpora cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií D)    Tvorba a zavádění systémů kvality, metod hodnocení a vlastního hodnocení škol a školských zařízení E)     Zvyšování profesionality a zlepšování  pracovních  podmínek  pedagogických pracovníků F)     Podpora dalšího vzdělávání.

Další vzdělávání má v ČR slabší pozici než v některých zemích, především severských. Účast v dalším vzdělávání se v ČR pohybuje na úrovni 5,9 % z populace 25-64letých, v zemích EU 15 je to 12,1 % a zemích EU 25 dosahuje podíl 11,0 %