Numerické řešení diferenciálních rovnic

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Téma 5 Metody řešení desek, metoda sítí.
Advertisements

Mechanické vlastnosti materiálů.
Téma 3 Metody řešení stěn, metoda sítí.
MOMENTY SETRVAČNOSTI GEOMETRICKÝCH ÚTVARŮ
Implementace stěnového konečného prvku pro výpočet velkých deformací Petr Frantík Jiří Macur F AKULTA STAVEBNÍ V YSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V B RNĚ.
Plošné konstrukce, nosné stěny
KEE/POE 8. přednáška Numerický výpočet derivace a integrálu
ANALÝZA KONSTRUKCÍ 6. přednáška.
TYPY MODELŮ FYZIKÁLNÍ MATEMATICKÉ ANALYTICKÉ NUMERICKÉ.
METODA KONEČNÝCH PRVKŮ
Stacionární a nestacionární difuse.
Stísněná plastická deformace
M. Havelková, H. Chmelíčková, H. Šebestová
Harmonické vlnění šíření harmonických kmitů harmonická vlna:
Volné kroucení masivních prutů
ANALÝZA KONSTRUKCÍ 4. přednáška.
Zpomalování v nekonečném prostředí s absorpcí
ANALÝZA KONSTRUKCÍ 8. přednáška.
Klasifikace klasifikace: matematická metoda, kdy vstupní objekty X(i) jsou rozřazovány do tříd podle podobnosti metody klasifikace bez učitele: podoba.
Diferenciální geometrie křivek
Gradientní metody Metoda největšího spádu (volný extrém)
Téma 2 Analýza přímého prutu
RF Zpomalování v nekonečném homogenním prostředí bez absorpce - platí: n(E) - počet neutronů v objemové jednotce, který připadá na jednotkový interval.
Derivace funkce Derivací funkce f je funkce f ´ která udává sklon (strmost) funkce f v každém jejím bodě Kladná hodnota derivace  rostoucí funkce Záporná.
METODA ODDĚLENÝCH ELEMENTŮ (DISTINCT ELEMENT METHODS-DEM) Autor metody – Peter Cundall(1971): horninové prostředí je modelováno systémem tuhých bloků a.
D A C L B c E H Sud o hmotnosti ms je v dané poloze udržován soustavou 2 těles. Sud se opírá v bodě E o stěnu, v bodě H o trám. Trám je v bodě.
Další úlohy pružnosti a pevnosti.
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Výpočet přetvoření staticky určitých prutových konstrukcí
Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava Miroslav Mynarz, Jiří Brožovský
Kmitání antény s míčkem při konstantním zrychlení automobilu Autor: Bc. Michal Bouda Datum: Matematické modelování.
π φ Vačka excentricky uchycený kotouč poloměru R R B Ax Vazba
Diference a diferenciál Způsoby vyčíslování termodynamických dat.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tato prezentace.
cosg = (d+e)/[(d+e)2+ a2]1/2 = 0,7071
METODA HRANIČNÍCH PRVKŮ (INTEGRÁLŮ)
BioTech 2011, Strážná. O čem to bude? Stochastické simulace Diferenciální rovnice (ODR) Automaty.
Zjednodušená deformační metoda
6.1. Fermiho teorie stárnutí
Iontová výměna Změna koncentrace kovu v profilovém elementu toku Faktor  modelově zohledňuje relativní úbytek H + v roztoku související s vymýváním dalších.
Problém majáku předpokládáme, že l známe  x0x0 xixi l chceme najít odhad x 0 (věrohodnost) maximální věrohodnost.
08:121 Jde o lepší využití materiálu vedení. Metody:1) nejnižší váhy (objemu) vedení, minimalizuje cenu vedení - investiční výdaje 2) konstantní proudové.
Zjednodušená deformační metoda
Vlnění na struně Autoři : Jaroslav Adam Monika Panušková.
Obecná deformační metoda Řešení nosníků - závěr. Analýza prutové soustavy Matice tuhosti K (opakování) Zatěžovací vektor F Řešení soustavy rovnic.
DERIVACE A MONOTÓNNOST, LOKÁLNÍ EXTRÉMY. ROLLEOVA VĚTA: Mějme funkci , která má tyto vlastnosti: a) je spojitá v uzavřeném intervalu ‹a,b› b) v každém.
Rovnice rovnováhy plošné síly: objemová síla:.
LIMITA FUNKCE Mgr. Martina Fainová TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR POZNÁMKY ve formátu PDF.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík Elipsa.
Určitý integrál Základy infinitezimálního počtu. Určitý integrál a=x 0 x1x1 x2x2 x3x3 x4x4 x 5 = b m5m5 m3m3 m2m2 m1m1 m4=m4=
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_33_11 Název materiáluDeformace.
Reálná funkce reálné proměnné Přednáška č.1. Požadavky ke zkoušce Na Tamtéž studijní literatura.
Дац.В.А.Міхедзька Геапалітычнае становішча Беларусі ў я гг. XX ст. Заходняя Беларусь у складзе польскай дзяржавы 1.Рыжская мірная дамова 1921 г.
Parabola Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Hyperbola Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Odraz vlnění obecná vlna x = 0  y = 0.
Polární soustava souřadnic
Kmity, vlny, akustika Část II - Vlny Pavel Kratochvíl Plzeň, ZS.
Mechanika kontinua – Hookův zákon
rozsah slyšitelných frekvencí: 1.2 – 120 kHz
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
135ICP Příklad 1.
Kružnice Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Funkce Funkce (píšeme f (x) ) je každé zobrazení množiny A do množiny R, kde A je libovolná podmnožina množiny R. Zobrazované množině A říkáme definiční.
Kmity, vlny, akustika Část I – Kmity, vlny Pavel Kratochvíl
Obecná deformační metoda
Rovinné nosníkové soustavy II
Odraz vlnění obecná vlna x = 0  y = 0.
Primitivní funkce Přednáška č.3.
Pohybové rovnice – numerické řešení
Transkript prezentace:

Numerické řešení diferenciálních rovnic Alex Markopoulos

motivační příklad - kytarová struna f(x) L0 DL L - Struna je předepnuta – natažena o délku DL - Ve struně vznikne tzv. předepínací síla T

motivační příklad - kytarová struna f(x) L x h 𝑢(𝑥) T a(x) h a(x+h) x před deformací po deformaci f(x) 𝑢(𝑥) T

motivační příklad - kytarová struna a(x) h a(x+h) x před deformací po deformaci f(x) T 𝑢(𝑥) −𝑇𝑢′′ =𝑓 rovnice rovnováhy v libovolném bodě struny

motivační příklad - lano x h x h F(x) plocha průřezu A(x) L ℎ 𝑓 𝜉 𝑑𝜉 F(x+h) diferenciál objemové síly 𝑑𝑄=𝑔𝑑𝑚=𝑔𝜌𝐴 𝜉 𝑑𝜉= 𝑓 𝜉 𝑑𝜉 𝜉∈ 𝑥,𝑥+ℎ

motivační příklad - lano x h rovnice rovnováhy (1) F(x) 𝐹=0= −𝐹 𝑥 +𝐹 𝑥+ℎ + ℎ 𝑓 𝜉 𝑑𝜉 vyjádření síly pomocí napětí 𝒑= 𝑭 𝑨 𝐹 𝑥 =𝜎 𝑥 𝐴 𝑥 = 𝜎𝐴 𝑥 ℎ 𝑓 𝜉 𝑑𝜉 věta o střední hodnotě 1 ℎ 𝑥 𝑥+ℎ 𝑓 𝜉 𝑑𝜉=𝑓 𝑥 pro ℎ→0 rovnice rovnováhy (2) 0= − 𝜎𝐴 𝑥 + 𝜎𝐴 𝑥+ℎ +𝑓 𝑥 ℎ F(x+h) rovnice rovnováhy (3) poměrná deformace − 𝜎𝐴 ′=𝑓 𝜀= Δ𝐿 𝐿 𝜎=𝐸𝜀

motivační příklad - lano 𝜀= Δ𝐿 𝐿 x h F(x) x u ℎ 𝑓 𝜉 𝑑𝜉 h u+du F(x+h) 𝜀= 𝑢+𝑑𝑢+ℎ−𝑢−ℎ ℎ = 𝑑𝑢 ℎ =𝑢′

motivační příklad - lano x h F(x) rovnice rovnováhy (3) - 𝜎𝐴 ′=𝑓 poměrná deformace 𝜀=𝑢′ ℎ 𝑓 𝜉 𝑑𝜉 rovnice rovnováhy (4) - 𝐸𝐴𝑢′ ′=𝑓 rovnice rovnováhy (5), EA = konst. −𝐸𝐴 𝑢 ′ ′=𝑓 F(x+h)

motivační příklady −𝑇𝑢′′=𝑓 −𝐸𝐴 𝑢 ′ ′=𝑓 struna lano a(x) h a(x+h) x F(x) F(x+h) ℎ 𝑓 𝜉 𝑑𝜉 a(x) h a(x+h) x před deformací po deformaci f(x) T −𝑇𝑢′′=𝑓 −𝐸𝐴 𝑢 ′ ′=𝑓

numerické řešení – metoda sítí x0 x1 x2 xi-1 xi xi+1 xn-2 xn-1 xn −𝑇 𝑢 ′′ =𝑓 𝑢 0 =𝑢 𝐿 =0 h h h h h h L Po délce struny (lana) se vloží tzv. uzly sítě. Uzly jsou rozloženy s konstantním krokem h (konstantní krok není podmínkou).

numerické řešení – metoda sítí x0 x1 x2 xi-1 xi xi+1 xn-2 xn-1 xn −𝑇 𝑢 ′′ =𝑓 𝑢 0 =𝑢 𝐿 =0 h h h h h h L přibližné vztahy pro derivace u(x) z Taylorova rozvoje 𝑢 𝑥+ℎ =𝑢 𝑥 +𝑢′ 𝑥 ℎ+ 1 2 𝑢′′ 𝑥 ℎ 2 + 𝐶 1 ℎ 3 𝑢 𝑥−ℎ =𝑢 𝑥 −𝑢′ 𝑥 ℎ+ 1 2 𝑢′′ 𝑥 ℎ 2 + 𝐶 2 ℎ 3 𝑢′ 𝑥 ≈ −𝑢 𝑥−ℎ +𝑢 𝑥+ℎ 2ℎ I. derivace 𝑢′′ 𝑥 ≈ 𝑢 𝑥−ℎ −2𝑢 𝑥 +𝑢 𝑥+ℎ ℎ 2 II. derivace

numerické řešení – metoda sítí x0 x1 x2 xi-1 xi xi+1 xn-2 xn-1 xn −𝑇 𝑢 ′′ =𝑓 𝑢 0 =𝑢 𝐿 =0 h h h h h h L označme 𝑥= 𝑥 𝑖 = 𝑥 0 +𝑖ℎ, 𝑖=(0,1,…,𝑛) potom bude platit a 𝑥 𝑖−1 =𝑥−ℎ 𝑥 𝑖+1 =𝑥+ℎ 𝑢′′ 𝑖 ≈ 𝑢 𝑖−1 − 2𝑢 𝑖 + 𝑢 𝑖+1 ℎ 2 −𝑇 𝑢′′ 𝑖 = 𝑓 𝑖 𝑢′ 𝑖 ≈ − 𝑢 𝑖−1 + 𝑢 𝑖+1 2ℎ

numerické řešení – metoda sítí x0 x1 x2 xi-1 xi xi+1 xn-2 xn-1 xn −𝑇 𝑢 ′′ =𝑓 𝑢 0 =𝑢 𝐿 =0 h h h h h h L −𝑇 𝑢 𝑖−1 − 2𝑢 𝑖 + 𝑢 𝑖+1 ℎ 2 = 𝑓 𝑖 −𝑢 𝑖−1 + 2𝑢 𝑖 − 𝑢 𝑖+1 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑖

numerické řešení – metoda sítí −𝑢 𝑖−1 + 2𝑢 𝑖 − 𝑢 𝑖+1 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑖 −𝑇 𝑢 ′′ =𝑓 𝑢 0 =𝑢 𝐿 =0 x0 x1 x2 xi-1 xi xi+1 xn-2 xn-1 xn h h h h h h 𝑥 1 : −𝑢 0 + 2𝑢 1 − 𝑢 2 = ℎ 2 𝑇 𝑓 1 𝑥 2 : −𝑢 1 + 2𝑢 2 − 𝑢 3 = ℎ 2 𝑇 𝑓 2 ⋮ 𝑥 𝑛−2 : −𝑢 𝑛−3 + 2𝑢 𝑛−2 − 𝑢 𝑛−1 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑛−2 𝑥 𝑛−1 : −𝑢 𝑛−2 + 2𝑢 𝑛−1 − 𝑢 𝑛 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑛−1

numerické řešení – metoda sítí −𝑢 0 + 2𝑢 1 − 𝑢 2 = ℎ 2 𝑇 𝑓 1 −𝑇 𝑢 ′′ =𝑓 𝑢 0 =𝑢 𝐿 =0 −𝑢 1 + 2𝑢 2 − 𝑢 3 = ℎ 2 𝑇 𝑓 2 ⋮ −𝑢 𝑛−3 + 2𝑢 𝑛−2 − 𝑢 𝑛−1 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑛−2 −𝑢 𝑛−2 + 2𝑢 𝑛−1 − 𝑢 𝑛 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑛−1 −1 2 −1 0 0 −1 2 −1 ⋱ 0 −1 2 ⋱ ⋱ ⋱ ⋱ 2 −1 0 −1 2 −1 𝑢 0 𝑢 1 𝑢 2 𝑢 3 ⋮ 𝑢 𝑛−2 𝑢 𝑛−1 𝑢 𝑛 = ℎ 2 𝑇 𝑓 0 𝑓 1 𝑓 2 𝑓 3 ⋮ 𝑓 𝑛−2 𝑓 𝑛−1 𝑓 𝑛 n+1 n-1

numerické řešení – metoda sítí 2𝑢 1 − 𝑢 2 = ℎ 2 𝑇 𝑓 1 +𝑢 0 −𝑇 𝑢 ′′ =𝑓 𝑢 0 =𝑢 𝐿 =0 −𝑢 1 + 2𝑢 2 − 𝑢 3 = ℎ 2 𝑇 𝑓 2 ⋮ −𝑢 𝑛−3 + 2𝑢 𝑛−2 − 𝑢 𝑛−1 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑛−2 −𝑢 𝑛−2 + 2𝑢 𝑛−1 = ℎ 2 𝑇 𝑓 𝑛−1 + 𝑢 𝑛 n-1 2 −1 0 ⋯ 0 −1 2 −1 0 ⋮ 0 −1 2 −1 ⋱ 0 −1 ⋱ ⋱ 0 ⋮ ⋱ ⋱ 2 −1 0 ⋯ 0 −1 2 𝑢 1 𝑢 2 𝑢 3 ⋮ 𝑢 𝑛−2 𝑢 𝑛−1 = ℎ 2 𝑇 𝑓 1 𝑓 2 𝑓 3 ⋮ 𝑓 𝑛−2 𝑓 𝑛−1 + 𝑢 0 0 0 ⋮ 0 𝑢 𝑛 n-1

numerické řešení – metoda sítí function struna(N) % -u’’=1, u(0)=u(1)=0 % N ... pocet elementu n=N+1; h=1/N; n_in=n-2; e=ones(n_in,1); A=spdiags([-e,2*e,-e],[-1,0,1],n_in,n_in); b=ones(n_in,1)*h^2; u=A\b; U=[0;u;0]; x=(0:h:1)'; U_ex=@(x) -1/2*x.*(x-1); plot(x,U,'o',x,U_ex(x)) norm(U-U_ex(x))