1 Aarhuská úmluva Jitka Bělohradová

Aarhuská úmluva Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí - 3 pilíře 2

– Přijata v dánském Aarhusu, 25. června 1998 – V platnost vstoupila v říjnu 2001 – v ČR vyhlášena pod č. 124/2004 Sb. m. s. – jménem ES schválena rozhodnutím Rady 2005/370/ES 3

4 Přístup k informacím Čl. 4 – 5 Úmluvy V ČR zejména zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (Důvody pro odepření poskytnutí informace) (Úhrada) Definice environmentální informace

Účast na rozhodování Čl. 6 – 8 Úmluvy účast na specifických činnostech účast na tvorbě plánů, programů a politik účast na tvorbě právních předpisů 5

V souvislosti se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA a SEA) jsou diskutovány tyto otázky: – Přezkum stanoviska EIA – Účast v řízeních navazujících na proces EIA – Novela zákona EIA – nový § 23 odst. 10 Řízení vymezující jako účastníka řízení pouze žadatele/navrhovatele Dosah § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 6

§ 23 zákona 100/2001 Sb. (9) Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů, (dále jen "občanské sdružení") nebo obec dotčená záměrem se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů, pokud – a) podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku, – b) příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst. 1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a – c) správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou v navazujícím řízení dotčeny. (10) Občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních památek, nebo obec dotčená záměrem, pokud podaly ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k dokumentaci nebo posudku, se mohou žalobou z důvodu porušení tohoto zákona domáhat zrušení navazujícího rozhodnutí vydaného v řízení podle zvláštních právních předpisů, postupem podle soudního řádu správního11a). Odkladný účinek žaloby je vyloučen. 7

§ 70 ZOPK (2) Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. (3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. 8

Přístup k právní ochraně Čl. 9 Úmluvy Aktivní žalobní legitimace právnických osob Odkladný účinek žaloby - § 73 s. ř. s.: – (2) Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám (dříve … „nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob“), a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (dříve „s veřejným zájmem“). 9

Communication Kontrolní mechanismus plnění Úmluvy – Čl. 15 Úmluvy – Compliance Committee Podaná Ekologickým právním servisem roku 2010 Vedená pod č. ACCC/C/2010/50 EPS upozorňuje na řadu nedostatků českého právního řádu ve vztahu k Úmluvě, zejména na – nejednotnost právní úpravy – proces EIA – omezení účastenství v řízeních – omezená žalobní legitimace NGOs – neuznávání přímé použitelnosti Úmluvy 10

Závěry přijaté Compliance Committee dne Viz: – Progress Report z /correspondence/frCz_ProgressReport_ pdf 11

Otázka přímé použitelnosti Úmluvy Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. března 2011, ve věci C-240/09: „Článek 9 odst. 3 Úmluvy nemá v právu Unie přímý účinek. Je nicméně na předkládajícím soudu, aby vyložil procesní právo upravující podmínky, které je nutno splnit pro účely podání správního opravného prostředku nebo žaloby, způsobem, který v co největším možném rozsahu zohlední cíle čl. 9 odst. 3 této úmluvy, jakož i cíl účinné soudní ochrany práv poskytnutých právem Unie, aby taková organizace na ochranu životního prostředí, jako je zoskupenie VLK, mohla soudně napadnout rozhodnutí vydané v rámci správního řízení, které by mohlo být v rozporu s právem Unie v oblasti životního prostředí.“ Obdobně české soudy Nikoli přímý účinek, ale nutnost výkladu práva v souladu s mezinárodněprávním závazkem EU 12

Nejvyšší správní soud – „Úmluva není přímo použitelnou mezinárodní smlouvou a tudíž nelze uplatnit pravidlo čl. 10 Ústavy České republiky o aplikační přednosti Aarhuské úmluvy před zákonem.“ – (Rozsudek NSS ze dne , sp. zn. 9 Ao 1/2008 ) Ústavní soud „…z textu této úmluvy, jež ve svém článku 1 předpokládá postupné uskutečňování obecně formulovaných cílů smluvními státy, nelze dovodit, že by tato úmluva byla přímým pramenem jakýchkoliv občanských práv či závazků, natož práv či svobod základních. Úmluva obsahuje závazky států, které mají programovou povahu a jsou průběžně realizovány smluvními stranami.“ (Usnesení ÚS ze dne , sp. zn. I.ÚS 2660/08) 13

Užitečné zdroje Aarhuská úmluva v ČR: Oficiální stránka Aarhuské úmluvy: Aarhuská úmluva v EU: Z Wikipedie (článek obsahuje další odkazy):

15 Děkuji za pozornost Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.