Zatížení domácností důchodců daní z přidané hodnoty autor práce: (titul) Jméno a Příjmení vedoucí práce: (titul/y) Jméno a Příjmení (titul) (Vzorovou prezentaci zpracovala doc. Barbora Slintáková.)
Osnova prezentace Cíl práce Metoda a postup Data a jejich omezení Výsledky analýzy dopadu DPH Závěr – doporučení Použitá literatura Odpovědi na otázky z posudku
Cíl práce Analyzovat vývoj zatížení domácností důchodců daní z přidané hodnoty v ČR v období 2003 – 2010.
Metoda a postup Komparační analýza daňového zatížení – daňové zatížení = DPH / příjem (v %) DPH = suma daní v cenách nakoupených statků (ve spotřebních výdajích) – přiřazení sazeb (osvobození) k výdajům příjem = čistý příjem domácnosti (ČP) – roční dopad – za předpokladů: nakupuje se jen u plátců 100% přesun DPH na spotřebitele
Data a jejich omezení statistiky rodinných účtů (ČSÚ) za léta čisté příjmy a spotřební výdaje průměrné hodnoty na osobu – za všechny domácnosti, za nejnižších a za nejvyšších 20 % domácností seřazených dle příjmu omezení dat: SRÚ ≠ reprezentativní vzorek – 460 – 495 domácností = méně než 800 důchodců – ale ne zas moc odchylná data ve srovnání s daty ze SILC
Výsledky analýzy dopadu DPH
Výsledky analýzy dopadu DPH (DPH / ČP v %) Nejbohatší 8,28,899,219,18,489,499,710,24 Všechny 8,928,938,838,968,759,839,8710,44 Nejchudší 8,689,158,8798,6210,299,5710,71
Závěr Lze se domnívat, že zvýšení sazeb DPH vedlo ke zvýšení daňového zatížení domácností důchodců a že změny měly pravděpodobně větší dopad na nejchudší domácnosti. Doporučení pro další výzkum Bylo by vhodné porovnat s daňovým zatížením jiných sociálních skupin.
Použitá literatura
Odpovědi na otázky z posudku Otázka oponenta č. 1 – odpověď Otázka oponenta č. 2 – odpověď