Seminář k diplomové práci II/1.; Zpracoval: P.Háva, FSV UK, Katedra veřejné a sociální politiky Program kombinované formy magisterského studia veřejné a sociální politiky

Plán semináře Vyhodnocení výsledků práce studentů - rozšířené teze  Problém u některých studentů, považují analýzu politiky (MAP) a diplomovou práci za podobné nebo totožné produkty  Potřebujeme se studenty probrat jejich dosavadní dovednosti a znalosti, které nabyli při seminární práci VP (poznávací problém) a při tvorbě seminární práce MAP (viz poznámka níže) 2. Konceptualizace výzkumného problému Efektivní a adekvátní výběr teoretických východisek práce 3. Metody, jejich výběr vzhledem k problému – možné taky příště?? 4. Zadání domácího studia, úkolů: Zakoupit dvě knihy: (1)Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha 2005 (2) Punch, K.F. Úspěšný návrh výzkumu. Portál, Praha 2005 Domácí četba: Úvodní kapitola knihy Ch.W.Millse: Sociologická imaginace. Slon, Praha 2008, 2. vydání (nebo taky první 2002)

Rozdělení do dvou částí 13,00-14,20 Diskuse nad ukázkami prací studentů (rozšířené teze), opakující se problémy a jejich event. příčiny Přístup k výzkumu, rozdíly mezi policy analysis a výzkumem veřejné politiky a základním společensko-vědním výzkumem sociologická imaginace (Mills), 14,30-15,50 Konceptualizace výzkumného problému Myšlenkové mapy jako nástroj naší vzájemné komunikace a jako pomůcka pro vaši práci, tvůrčí přístup (viz odkazy na wikipedii a na knihy) Strom příčin a problémů a jeho využití jako první krok tvorby analytického rámce empirické části vaší práce Využití myšlenkových map pro konceptualizaci výzkumného problému,

Diskuse na rozšířenými tezemi z předchozího semestru (ZS2008) Jaké problémy se opakovaně vyskytují? Není činěn odpovídající rozdíl mezi analýzou veřejné politiky a výzkumem veřejné politiky, tj. rozdíl mezi seminární prací MAP a diplomovou prací Problémy s konceptualizací výzkumného problému Signalizace možných problémů s dodržením doporučené struktury diplomové práce 4. Ostatní upozornění: rešerše literatury (kvalita archivu vašich poznatků!!!!), citace literatury, předepsaná formální stránka práce

Pokroky ve zpracování Řada z vás značně pokročila, podařilo se vám zpracovat rozsáhlejší texty Je to dobré, neboť je nad čím zahájit diskusi a provádět vhodné změny Ale v takovém případě už je vhodnější přistoupit k větší formalizaci práce, zpracovat elektronický obsah (který umožňuje lepší komunikaci s konzultantem a možnost upřesnit celkovou strukturu)

Ukázky z prací TVORBA A REALIZACE OBRANNÉ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY NA POČÁTKU 21. STOLETÍ –Problém s konceptualizací problému, výběr teoretických východisek (str. 11 Teorie veřejné volby) –Výzkumné otázky nejsou zcela explicitně vyznačeny v textu (str. 10), i když jsou formulovány (ale jako problémové okruhy), to vede k riziku, že postu práce přejde do popisnosti PROCES ZAVÁDĚNÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ SE ZAMĚŘENÍM NA POLICII ČESKÉ REPUBLIKY –Nejsou formulovány vlastní cíle práce a výzkumné otázky, práce tak má zatím převažující charakter spíše vstupní analýzy problému –Za takové situace vyvstává problém s volbou konceptualizace, teoretických konceptů –Jako analytický rámec může dobře posloužit strom příčin a problémů (schema č. 1, str. 15)

Proces výzkumného cyklu a práce na výzkumném úkolu KDE SE NYNÍ POHYBUJEME ? Zdroj: Příprava a prezentace zprávy Identifikace problému a jeho zdůvodnění Přehled literatury, rešerše Přehled literatury, rešerše (hledání a výběr literárních zdrojů, shrnutí) Specifikace účelu Projekt Sběr dat Sběr dat (výběr, metody) Analýza a interpretace dat Analýza a interpretace dat (vysvětlení) Prezentace zprávy

1. Rozdíl mezi analýzou a výzkumem Seminární práce z VP (dovednost psaní odborného textu) Poznávací problém (viz prezentace Prof. Potůčka, diskuse pojmu poznávací problém a výzkumný problém) Analýza VP (seminární práce MAP) V dalším průběhu našich dialogů a konzultací budeme od vás potřebovat vaše seminární práce VP a MAP, zašlete nám je mailem v elektrnické podobě v rámci dvou skupin (Čabanová, Háva) Výzkum VP (diplomová práce)

Rozdíly analýzy a výzkumu politiky v porovnání s dalšími aktivitami PřístupHlavní cílUrčeno pro: MetodikaČasové omezení Obecné nevýhody Společensko vědní výzkum Teoretické interpretace společnosti Objektivní poznání, (ústavní svoboda výzkumu) Výzkumné metody, teorie, hypotézy Zřídka omezenoObvykle není aktuální pro potřeby rozhodování Výzkum politiky Hodnocení předpokládaných nebo dosahovaných efektů Aktéři politiky (vazby na zadavatele, loajalita) Formální metody předvídání důsledků Termín ukončení výzkumu Obtížný převod poznatků do praxe Klasické plánování Definice požadovaného cíle/stavu Profesionálně definovaný veřejný zájem Zavedená pravidla, postupy, profesní normy, manažerské techniky Nevýrazný časový tlak, stanovený termín Bez větších vazeb na politický cyklus Státní správa Realizace programů definovaných politiky Vybraný programSpráva (správní rozhodnutí), řízení Rutinní rozhodování časově vázáno na rozpočtový cyklus Vyloučení alternativ Žurnalistika Upozornění veřejnosti na problém VeřejnostPopis, experti, srovnání, konfrontace Rychlý průběh, aktuálnost Často chybějící analýzy, dostupnost dat, závislost na zaměst. Analýza politiky Analýza a prezentace dostupných alternativ řešení problému Subjekty odpovědné za rozhodování v politice Analýza a syntéza existujících výsledků a poznatků Ukončení je vázáno na termín rozhodnutí Zjednodušení daná orientací zadavatele a časovým omezením

Poznávací a výzkumný problém Poznávací problém Viz prezentace Prof. Potůčka Definice poznávacího problému Viz text úvodní kapitoly od Ch.W.Millse z jeho knihy Sociologická imaginace Výzkumný problém Definice výzkumu Role výzkumu ve veřejné správě Listina základních práv a svobod, čl. 15, svoboda vědeckého bádání Odpovědnost ministerstev (zákon 2/1969 Sb.), §

2. Analýza VP (pojem analýza) Analysis (from Greek ἀ νάλυσις, "a breaking up") is the process of breaking a complex topic or substance into smaller parts to gain a better understanding of it.Greekcomplex topic The technique has been applied in the study of mathematics and logic since before Aristotle, though analysis as a formal concept is a relatively recent development. mathematicslogicAristotle As a formal concept, the method has variously been ascribed to Ibn al-Haytham,[1] René Descartes (Discourse on the Method) and Galileo Galilei. It has also been ascribed to Isaac Newton, in the form of a practical method of physical discovery (which he did not name or formally describe).Ibn al-Haytham[1]René DescartesDiscourse on the MethodGalileo Galilei Zdroj:

Analýza Analýza môže byť: všeobecne: –metóda práce používajúca rozbor a rozkladanie –všeobecná metóda výskumu jednotlivých vlastností niečoho rozbor, rozklad na jednotlivé prvky, časti či zložky ( opak syntézy.), pozri analýza (rozbor) analýza (rozbor) vo filozofii: tvorenie analytického súdu, pozri analytický súdanalytický súd v psychológii: príjem a rozlišovanie špecifických podnetových energií periférnymi časťami analyzátorov (receptory) a nasledujúce triedenie podnetov podľa ich signálneho významu v centrálnom nervovom systéme, pozri základná myšlienková činnosť tvorica v dialektickej jednote s procesom syntézy aktívnu zložku všeobecnej kategórie poznania, pozri Zdroj:

3. VÝZKUM: platná právní úprava zákona č. 130/2002 Sb. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí výzkumem a vývojem systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Dále se rozlišuje a) výzkum, kterým je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako 1. základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo 2. aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; ta část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu,1) se označuje jako průmyslový výzkum, b) vývoj, kterým je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Zdroj:

VÝZKUM: vymezení pojmů § 2 zákona č. 130/2002 Sb.(podle pracovního návrhu novely) Pro účely tohoto zákona se rozumí (1) základním výzkumem teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, (2) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, (3) experimentálním vývojem získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“), (4) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují: –inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení, –organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů. Zdroj: návrh novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, PT 627/2008;

Role výzkumu ve veřejné správě v ČR § 22 zákona č. 2/1969 Sb. Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládají vládě České republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.

Různé přístupy k výzkumu Společensko-vědní výzkum Hodnotící (evaluační) výzkum Základní a aplikovaný výzkum –Cílem základního výzkumu je rozvoj našeho poznání Sociologická imaginace (Mills) –Důraz na metody, důraz na posun poznání, obecnější diskuse přístupů k výzkumu Kombinace metod, posuny od kvantitativních k většímu využití kvalitativních metod Validita výzkumu

Vztahy mezi příčinami, problémy a cíli politik VÁŠ VÝZNAMNÝ RÁMCOVÝ PŘÍSTUP Příčiny Objektivní statistiky výzkum, analýzy vs. Subjektivní Skupinové zájmy Smíšené Problémy Cíle politik Reagují na Objektivní problémy nebo na subjektivní či skupinové zájmy Výsledky

Diskuse rozdílů mezi výzkumem a analýzou Otázky studentů

3. Struktura diplomové práce Typy práce Teoreticko-empirická Teoreticky zaměřená Viz také Hendl, odkaz: Závěrečná práce (proces a produkt) Jak na to? Fakulta tělesné výchovy a sportu, Praha Podívejte se také informativěn na diplomové práce jiných vysokých škol v ČR, zejména MU Brno – z oblasti společenských věd. Srovnejte si úroveň, strukturu práce, propracovanost metod, teoretických východisek, konceptualizace problémů, práce s daty, empirická část, literatura

Sociologická imaginace Ch.W.Millse Kde žijeme? Jsme obětmi léček, pastí, rychlých a nepřehledných změn? Naše vlastní životy, dějinné procesy (systémové změny), vzájemné působení člověka a společnosti (biografie a historie)

Konceptualizace výzkumného problému Řešení konkrétních příkladů (pracovní praktikum) z vašich vlastních prací Návrh prací Ukázky prací, v kterých se podařilo zvládnout tento krok

Myšlenková mapa Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je graficky uspořádáný text doplněný obrázky s vyznačením souvislostí. Po staletí byla využívána k učení, pamatování, grafickému zobrazení nebo řešení problémů. (wikipedie) Wikipedie: mind map

Myšlenková mapa - ukázka Zdroj: Burešová, 3. ročník SOSP, ZS2008, bakalářská práce o paliativní péči

Kognitivní mapování Cognitive maps, mental maps, mind maps, cognitive models, or mental models are a type of mental processing (cognition) composed of a series of psychological transformations by which an individual can acquire, code, store, recall, and decode information about the relative locations and attributes of phenomena in their everyday or metaphorical spatial environment.mind mapsmental modelscognition Zdroj: wikipedie, congitive map

Myšlenkové mapy „Mentální mapa je nejsnadnějším prostředkem, jak dostávat informace do našeho mozku a jak z něj informace dostávat ven – je tvůrčím efektivním způsobem dělání poznámek, který doslova „mapuje“ naše úvahy.“ Zdroj: Buzan, T. Mentální mapování. Portál, Praha 2007

Další užitečné knihy

Domácí úkol – nákupy a četba

Literatura Vhodné zakoupit a pečlivě studovat: Punch, K.F. Úspěšný návrh výzkumu. Portál, Praha 2008 Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Portál, Praha 2005 Seznamte se s první kapitolou knihy: Mills, Ch. W. Sociologická imaginace. Slon, Praha 2008, 2. vydání