42. Ester zachránila Izraelity před smrtí

Když se Mardocheus dozvěděl o všem, co se stalo, roztrhl svůj šat, oblékl si žíněné roucho a posypal hlavu popelem. Vyšel doprostřed města a převelice hořekoval. Tak došel až před královskou bránu; do královské brány totiž nebylo dovoleno vejít v žíněném rouchu. A všude, v každé provincii, kamkoli se dostal králův výnos a rozkaz, nastal u židů veliký smutek, půst, pláč a nářek; žíněné roucho a popel se pro mnohé staly lůžkem. Tu přišly Esteřiny dívky a dvořané a oznámili jí to. Když to uslyšela, sevřela ji nesmírná úzkost. Poslala Mardocheovi šaty, aby odložil žíněné roucho, a oblékl si je; ale on je nepřijal. Ester tedy zavolala Atacha, jednoho z dvořanů, kterého král ustanovil k její službě, a přikázala mu, aby šel k Mardocheovi a zjistil, proč to dělá. Mardocheus mu oznámil všechno, co ho potkalo a jak velké množství stříbra slíbil Aman dát do královské pokladny za vyhlazení židů. Dal mu také opis výnosu o jejich vyhlazení, který byl vyvěšen v Šúšanu. Měl ho ukázat královně a vybídnout ji, aby šla ke králi uprosit ho a přimluvit se za svůj lid.

Třetího dne si Ester oblékla královské roucho a postavila se na vnitřní nádvoří královského domu proti královu příbytku. Král seděl na svém trůnu v zasedací síni proti vchodu do domu. Jakmile spatřil královnu Esteru stojící na nádvoří, zalíbila se jeho očím a vztáhl k ní zlaté žezlo, které držel v ruce. Ester se přiblížila a dotkla se konce žezla. Tu jí král řekl: »Co si přeješ, královno Ester? Jaké je tvé přání? I kdyby sis přála polovinu království, bude ti dána.«Ester odpověděla: »Uzná-li král za vhodné, nechť král s Amanem přijde dnes na hostinu, kterou jsem pro něho připravila.«Král hned řekl: »Rychle jděte pro Amana, ať se splní Esteřino přání!« A tak král s Amanem přišli, aby hodovali s královnou.

Ester odpověděla: »Naším protivníkem a nepřítelem je tenhle zvrhlík Aman.« A ten, když to uslyšel, ztrnul hrůzou, tváří v tvář králi a královně.Král se rozhněval, vstal od hostiny a odešel do zahrady u paláce. Také Aman vstal, aby si od královny Estery vyprosil život, neboť viděl, že král už rozhodl o jeho záhubě. Hle, před Amanovým domem už stojí šibenice, vysoká padesát loktů. Připravil ji pro Mardochea, který tím, co řekl, prokázal králi dobrou službu.« Král na to řekl: »Pověste ho tam!« Také druhého dne se král, když se rozjařil vínem, zeptal: »Jaké je tvé přání, Ester? Bude ti splněno. Ona mu odpověděla: »Jestliže jsem získala tvou přízeň, králi, a uznáš-li to za vhodné, daruj mi můj život, o to tě žádám, a daruj mi můj lid, o to tě prosím. Vždyť já i můj lid jsme byli zaprodáni: máme být vyhlazeni, povražděni a zahubeni. Král Achašveróš řekl: »Kdo a kde je ten, který se odvážil udělat něco takového?«

Římskokatolická farnost Hnojník květen Pro vnitřní potřebu farnosti Použité obrázky: Rodinná Bible. 3. české vydání. 9 Henrietta Street, London WC2E 8PS: A Dorling KIindersley Book, ISBN