Hydrosféra Vodní obal země

-Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva země – tj. Povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. -Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 600 km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %. -Ve světovém oceánu je obsaženo asi 96,54 % vody.

- hydrologie - hydrogeografie - oceánografie - hydrogeologie Hydrosféra je předmětem zkoumání následujících věd - hydrologie - hydrogeografie - oceánografie - hydrogeologie

Voda na Zemi Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci), kterého se zúčastňuje přibližně 525 tisíc km³, která během oběhu přechází postupně z jednoho skupenství do druhého. Cyklus se během roku několikrát opakuje. Oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí a to v následujícím pořadí. Vlivem dopadajícího slunečního tepla se voda ze zemského povrchu vypařuje do atmosféry, kde jí unášejí vzdušné proudy v podobě mraku. Při následném poklesu teploty dojde k tomu, že vodní pára začne kondenzovat v mracích a začne se snášet zpět na zemský povrch v podobě dešťových, či sněhových srážek (teda popravdě na naší planetě pokaždé sněží, ale vlivem pádu sněhových vloček skrz teplejší části atmosféry dojde občas k rozmrznutí a na Zem pak dopadá déšť.). Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3 % dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy: velký (výměna nastává mezi oceánem a pevninou) a malý vodní oběh (výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou).

Oceány a moře Většinu vody obsahují oceány a moře, které tvoří souvislou vodní plochu, jenž známe spíš pod názvem Světový ocán Země a připadá na něj 361,3 mil. km², což je 71 % a na souše pak zbývá jenom 149 mil. km² (celková rozloha Země je 510,3 mil. km²). Na severní polokouli je více pevniny než na jižní a to číselně vypadá tak, že na severní polokouli je asi 100 mil. km² souše a na jižní je to 49 mil. km² suché země.

Člověka a voda V poslední části článku o vodě se věnujme na chvilku vztahu člověka a vody. Věřte tedy, že hlavní část celosvětových zásob vody tvoří vody oceánů a moří (96,54 %), pouze malou část tvoří voda sladká, tedy pitná (2,53 %). Z tohoto množství je většina vody však vázána v ledovcových (68,4 %). Pro lidi dostupná sladká voda se podílí pouze 0,015 % na celosvětových zásobách vody. Hlavním zdrojem vody proto člověka je voda ve vodních tocích a voda podpovrchová. Stávajícím problémem lidstva je fakt, že dochází k ohromnému znečišťování vodních zdrojů, což může mít za následek katastrofální dopady na celý ekosystém Země. Jen pro představu světový oceán váže převážnou část oxidu uhličitého, fotoplankto žijící v něm je zdrojem 30 – 50 % kyslíku, je zdrojem potravy, solí a minerálů a také pitné vody. Někdo si dal tu práci a dokonce spočítal, že jestliže znečistíme okolo 20 % světového oceánu ropnými produkty (což je „pár“ havárií supertankerů), způsobí to změny v oběhu vody tak nepatrně, že to ohrozí veškerý život na Zemi