ČESKÉ ŠVÝCARSKO

Historie ochrany přírody Českého Švýcarska 1923 – první snahy o ochranu Č.Š. (Rudolf Maximovič) 1933 – chráněná území – Edmundova (Tichá) soutěska, Pravčická brána, Tiské stěny 1953 – první návrh na zřízení velkoplošné ochrany Č.Š. – Čeřovský 1963 – v knize „Sächsische Schweiz“ Reimara Gilsenbacha – návrh na zřízení chráněné oblasti na území Česko-Saského Švýcarska

Historie ochrany přírody Českého Švýcarska 1963 – Pravčická brána – Chráněný přírodní výtvor 1964 – v časopise „Ochrana přírody“ popsal Čeřovský navrhovanou Chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce 1972 – vyhlášena Chráněná krajinná oblast Labské pískovce o rozloze cca 300 km2 1973 – na území CHKO Labské pískovce byly vyhlášeny Státní přírodní rezervace – Čabel, Nad Dolským mlýnem, Růžák

Historie ochrany přírody Českého Švýcarska 1977 – Státní přírodní rezervace Babylon 1991 – přípravy na zřízení Národního parku České Švýcarsko 1999 – Národní park Č.Š. schválen parlamentem ČR na ploše 7925 ha 1.1.2000 – vzniká Národní park České Švýcarsko

Historie ochrany přírody Saského Švýcarska 1928 – první snahy o velkoplošnou ochranu S.Š. 1954 – první oficiální plán pro vyhlášení národního parku (profesor Meusel) 1956 – S.Š. vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí 1970 – S.Š. zařazeno do kategorie „Chráněná krajinná oblast centrálního významu“

Historie ochrany přírody Saského Švýcarska 1987 – S.Š. řízeno vlastním orgánem 1990 – březen – byl ministerskou radou NDR vyhlášen Národní park „Sächsische Schweiz“ na ploše 9300 ha

Národní park České Švýcarsko Základní charakteristika navazuje na Národní park Sächsische Schweiz patří k nejznámnějším oblastem turistiky ve střední Evropě území „objevili“ již v romantismu švýcarští a němečtí malíři tvořil zde známý krajinář Caspar David Friedrich(1774-1840) (německý malíř a kreslíř; významný představitel krajinomalby německého romantismu. Přítel J. W. Goetha, člen akademie v Berlíně a Drážďanech. Ovlivněn barokní krajinomalbou.)

Caspar David Friedrich, Severní moře v měsíční záři

Národní park České Švýcarsko Základní charakteristika vznikl zde nejstarší horský spolek na území dnešní ČR-1878 Horský spolek pro České Švýcarsko a majitelé panství – Kinští a Clary-Aldringenové – se zasloužili o zpřístupnění Č.Š. pro účely turistického ruchu po roce 1945 (po nuceném vysídlení německého obyvatelstva) zanikly některé osady a celkově poklesla známost tohoto kraje

Národní park České Švýcarsko Základní charakteristika hlavním předmětem ochrany je unikátní geomorfologie pískovcového skalního města a na ni vázaná biodiverzita z hlediska geomorfologického členění zaujímá velkou část NP geomorfologický podcelek Jetřichovické stěny k nejznámějším objektům patří NPP Pravčická brána, Jetřichovické stěny, Mariina vyhlídka, Vileminina vyhlídka a tzv. skalní hrádky – Šaunštejn, Falkenštejn v severní části Jetřichovických stěn patří k nejnavštěvovanějším místům Kyjovské údolí

Národní park České Švýcarsko Základní charakteristika jižní část NP zahrnuje podcelek Děčínské stěny nacházejí se zde soutěsky Kamenice – zejména Tichá a Divoká soutěska jižně od soutěsek se zvedá nejvyšší bod NP – NPR Růžák (619 m n. m.)

Národní park České Švýcarsko Základní charakteristika výrazným činitelem zvyšujícím biodiverzitu je reliéf v hlubokých údolích a soutěskách dochází ke stékání studeného vzduchu na dno – tato klimatická inverze se projevuje ve zvratu vegetačních stupňů, kdy se na dně chladných, vlhkých roklí v nadm. výšce 150 m nacházejí podhorské a horské druhy

Pravčická brána největší přírodní skální brána v Evropě dno Pravčické brány leží v nadm. výšce 415 m šířka u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, horní část oblouku je 21 m nade dnem, šířka oblouku je 7-8 m a minimální tloušťka 3 m od roku 1980 je výstup na oblouk uzavřen

Tichá soutěska dříve nazývaná Edmundova nebo Dolní skalnatý kaňon řeky Kamenice skalní stěny vystupují 50-150 m nad úroveň hladiny

Pravčická brána

Mariina vyhlídka

Okolí Pravčické brány

Kyjovské údolí

Zachování biodiverzity Problém borovice vejmutovky obnově lesů po intenzivní těžbě za posledních 200 let nebyla věnována dostatečná pozornost – byly zde vysazovány nejjednodušeji vypěstovatelné dřeviny nejvíce je dnes zastoupen smrk (šestkrát více než v lesích původních), naopak borovice je polovina, buku pětina, dubu pouze jedna dvanáctina původního zastoupení, jedle (dříve 12 %) dnes prakticky vymizela vlivem vzrůstající potřeby dřeva byly vysazovány tzv. rychlerostoucí dřeviny, z nichž nejvýznamšjší jsou borovice vejmutovka, dub červený a modřín

Zachování biodiverzity Problém borovice vejmutovky tyto dřeviny byly vysazovány od počátku 19. století borovice vejmutovka (dovezená ze severní Ameriky) se rozmohla natolik, že se v některých místech NP stala dominantní dřevinou na mnoha místech agresivním způsobem zničila původní společenstva, včetně bylinného patra z těchto stanovišť mizí i přirozená fauna

Zachování biodiverzity Problém borovice vejmutovky hlavním posláním NP je uchování a zlepšení přírodního prostředí – uvedení lesního společenstva na celém území do přirozeného stavu – nahrazení nepůvodních druhů (zejména borovice vejmutovky) druhy původními –přirozenými problém borovice vejmutovky je hlavním bodem programu Světového svazu ochrany přírody spolu s Českým ekologickým ústavem, který je součástí projektu IUCN „Efektivní komunikace pro zachování biodiverzity“