CHESTER IRVING BARNARD (1886 – 1961) MARTIN ČERVENÝ PETR DUCHOŇ JAN VEJVODA

Životopis Manažer, spisovatel, filozof, sociolog Zakladatel teorie systémového přístupu Narozen 7.11.1886 (Malden, Massachusetts, USA) Studium na Harvard college (nedokončil) Statistik – American Telephone and Telegraph company (dnes AT&T) 1927 – prezident New Jersey Bell Telephone company 1938 – kniha „The functions of the Executive“ (Funkce exekutivy) 1939 zvolen jako společník „Americké akademie umění a věd“

Životopis 1942-45 prezident „United Service Organizations“ 1948-52 prezident ve společnosti „Rockefeller Foundation“ 1952-1954 předseda státní organizace „Národní nadace pro vědu“ Jeden z prvních členů „Společnosti pro výzkum obecných systémů “ Zemřel 7.6.1961 ve věku nedožitých 75 let

Hlavní myšlenky Organizaci chápe jako otevřený sociální systém Vedení organizace přirovnává k nerovnému systému a zbytek organizace k tělu Chování a jednání lidí v organizaci popisuje jako souhrnné kooperativní chování Klíčovou roli přisuzuje komunikaci Existence většiny firem je relativně krátká, důvodem je nesplnění základních cílů Efektivita Ekonomická efektivnost

Efektivita, ekonomická efektivnost Efektivita = schopnost dokončit započatý úkol Ekonomická efektivnost = schopnost organizace uspokojit motivy jedinců organizace je schopná přežít pouze tehdy, když uspokojuje své členy a zároveň dosahuje určených cílů

Hlavní myšlenky Manažeři by měli autoritu získávat respektováním podřízených a pomocí kompetencí Tím se Barnardova teorie podobá teorii Mary Parker Folletové

Organizační struktury = mechanismus, který slouží ke koordinaci a řízení aktivit členů organizace Typy Liniová Funkcionální Liniově štábní Divizionální Projektová

Liniová organizační struktura Nejstarší organizační struktura Tvořena liniovými prvky a liniovými vazbami Jednoznačné vazby mezi podřízenými a nadřízenými

Funkcionální organizační struktura Vyznačuje se funkčně specializovanými vedoucími, mnohostrannými vazbami a specializovanou pravomocí a odpovědností

Liniově štábní organizační struktura Kombinace liniových struktur Kromě liniových prvků zahrnuje „štáb“, který má za úkol koordinovat činnosti mezi jednotlivými hierarchickými stupni Štáb nemá rozhodovací pravomoc

Divizionální organizační struktura Používána u rozsáhlých organizacích, které působí ve více oblastech nebo regionech Decentralizované řízení Vytváří nižší, plně autonomní jednotky

Projektová organizační struktura Projektová organizační struktura má tři úrovně: 1) podnikový manažer – řídí manažery projektů 2) manažeři projektů – každý manažer projektu řídí svůj vlastní tým 3) projektové týmy (jeden zaměstnanec může být ve více týmech)

Formální organizační struktura Vymezené hierarchické vztahy , popisy pracovních funkcí, pravomoc, zodpovědnost, řídící předpisy a normy Podnikové činnosti sjednocuje za účelem dosažení cílů Míra formální organizační struktury závisí na mnoha faktorech např. na druhu činnosti podniku, jeho velikosti, uplatněné organizační struktuře, vnitřních vztazích atd.

Neformální organizační struktura Vztahy vznikající přirozeným sbližováním lidí Neformální vztahy, které vznikají mezi lidmi mohou přispět k dosažení cílů organizace Barnard říká: „je snazší požádat o pomoc přítele, než neznámého člověka“ Neformální skupiny jsou spojené určitými společnými zájmy. Vznikají a zanikají, jsou volně anebo těsně semknuté okolo svých neformálních vedoucích Vytváří podnikové klima, ovlivňuje spokojenost lidí s podmínkami na pracovišti, jejich morálku a chování, motivaci k práci.

Funkce exekutivy Jeho životní teorii publikoval v díle „The Functions of the Executive“ (Funkce exekutivy) Toto dílo několikrát přepracoval a zdokonaloval Barnard shrnul výkonné funkce takto: Vytvoření a udržování systému komunikace Zajištění základní služby od jiných členů Vyjádření a definování účelů a cílů organizace

Funkce exekutivy Organizace vzniká pokud: Jsou k dispozici osoby schopné vzájemně komunikovat Jsou k dispozici osoby ochotné přispět k akci Jsou k dispozici osoby ochotné splnit společný cíl

Funkce exekutivy Barnard formuloval dvě zajímavé teorie, v kontextu komunikačních systémů: teorie autority a teorie pobídek. Obě shrnují několik pravidel: Komunikační kanály by měli být stálé, definitivní Každý by měl znát systém komunikačních kanálů Všichni mají mít přístup k formálním komunikačním kanálům Komunikační linka by měla být tak krátká a přímá, jak je to jen možné Kvalifikace a kompetence lidí, sloužících jako komunikační centra by měly být přiměřené jejich úloze Komunikační linka by neměla být přerušena, pokud je organizace „v provozu“ Veškerá komunikace má být ověřená

Funkce exekutivy Vycházel z hypotézy, že organizace je systém vědomě koordinovaných činností nebo sil dvou a více pracovníků V knize definoval dva druhy zaměstnanců: „člověka podnikového“ = je typickým zástupcem zaměstnance ve společnostech aplikující vědecký způsob řízení. Loajálně plní příkazy, nemá potřebu být iniciativní, neklade zbytečné otázky. „člověk podnikavý“ = chce se realizovat poněkud více. Je aktivní, samostatný, nebrání se odpovědnosti. Je tak potenciálním zdrojem růstu pro firmu. Je tím nejdůležitějším firemním aktivem.

Funkce exekutivy Co se týče pobídek, určil dva způsoby přesvědčování podřízených ke spolupráci: hmotné pobídky a přesvědčování Přičemž kladl mnohem větší důraz na přesvědčování Popsal čtyři hlavní a čtyři specifické pobídky Hlavními pobídkami jsou: Přidružená atraktivita (na základě kompatibility s ostatními) Adaptace pracovních podmínek na běžné metody a přístupy Příležitost k tomu aby se člověk cítil částí většího celku v průběhu událostí Podmínky komunikace s ostatními (např.: příležitost sociálních vztahů) Specifickými jsou: Peníze a hmotné statky Osobní, nemateriální, příležitosti k odlišení se Žádoucí fyzické pracovní prostředí Další pozitiva jako např. hrdost na to, že jsem zaměstnancem

Funkce exekutivy V knize Barnard jasně definuje vedení společnosti Klade důraz na: Hodnotu kvalitních lídrů Definici účelu vedoucích pracovníků Kooperaci na báze komunikace Vedení musí udržovat organizaci v chodu Hlavní funkce vedení: Zajistit a definovat systém komunikace Podpořit a zajištění základních cílů Formulovat a definovat cíle

Funkce exekutivy Povaha výkonného vedení by měla obsahovat následující: Vyžaduje velikou míru zodpovědnosti a morálky Pochopení podmínek fungovaní organizace Schopnost udržet morálku u ostatních Kritika práce: Málo se věnoval vrcholovému managementu Chybějící pohled na personální zlepšení Nepochopení vývoje jednotlivce Jeho analýza vedení je abstraktní

Děkujeme za pozornost Prostor pro dotazy není