Pojem a význam právní metodologie Filip Melzer

Několik příkladů místo úvodu § 151n OZ 1964: „Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci (…) tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.“ Je možné zřídit věcné břemeno, které by spočívalo v povinnosti vlastníka nemovitosti zdržet se prodeje této nemovitosti? MS Praha, 33 Ca 217/94 (ADN. 95/2:43) § 1257 odst. 1 NOZ § 1761 NOZ

Může oprávněný držitel disponovat (zcizit, zřídit zástavní právo) s drženou věcí? NS: 22 Cdo 536/2000 § 996 NOZ § 130 odst. 2 OZ 1964: „Nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby.“ § 123 OZ 1964: „Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.“

Zahrnuje pojem nemožnosti plnění ve smyslu § 2006 i tzv Zahrnuje pojem nemožnosti plnění ve smyslu § 2006 i tzv. subjektivní nemožnost plnění? § 2006: „Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.“

§ 603 OZ 1964: předkupní právo (1)Předkupní právo ukládá povinnost pouze tomu, kdo slíbil věc nabídnout ke koupi. (2) Předkupní právo lze dohodnout i jako věcné právo, které působí i vůči nástupcům kupujícího. Smlouva se musí uzavřít písemně a předkupní právo se nabývá vkladem do katastru nemovitostí. Nekoupil-li prodávající věc nabídnutou kupujícím, zůstává mu zachováno předkupní právo i vůči jeho právnímu nástupci. (3) Bylo-li předkupní právo porušeno, může se oprávněný buď na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi, anebo mu zůstane předkupní právo zachováno. Vztahuje se § 603 odst. 3 OZ i na obligační předkupní právo?

Lze držet i nájemní právo? § 988 Lze držet i nájemní právo? (1) Držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. (2) Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit.

Problém subsumpce Vychází z logického pravidla, podle kterého to, co platí o každém prvku určité množiny, platí i o specificky o kterémkoli z nich. O každém prvku množiny P platí, že je-li p, má být q. Je dáno p1, které je prvkem P, Z toho vyplývá závěr: má být q. Knapp, V.: Teorie práva, Praha 1995, m.č. 449n. Aplikace obecné právní úpravy na konkrétní skutkový stav

Základní příčiny právních problémů Neurčitost, nejasnost jazyka Rozpory v právním řádu Logické rozpory Hodnotové rozpory Obsahově neurčité právní principy Možnost diskrece orgánu aplikujícího právo

Co je to právní argumentace? Argumentace ve věcech právních Argumentace ve věcech skutkových Procesní teorie (nauka o dokazování)

Právní metodologie jako normativní nauka Právní metodologie zkoumá, jakým způsobem má být interpretován a aplikován právní předpis, resp. právo. Nejde tedy o sociologický přístup, který zkoumá např. jak soudci argumentují, jaké argumenty působí na jejich rozhodování.

Základní přístupy k právní metodologii Kognitivní teorie Skepticismus, nonkognitivismus, explikativní teorie práva Smíšené teorie Který přístup je správný? Viz úvodní výklady k právní metodologii.

Které argumenty jsou v právním diskursu přípustné Které argumenty jsou v právním diskursu přípustné? Na příkladu služebnosti. Proti zákazu zcizení v podobě služebnosti: „Na přednášce to říkal profesor XY, který má vynikající renomé.“ „Soudy již tak rozhodují.“ „Vyplývá to z povahy věci.“ „Neodpovídá to duchu zákona.“ „V praxi to tak funguje.“ „Smyslem právní úpravy věcných břemen (služebností) je zajistit hospodářské využití cizí nemovitosti. V případě zákazu jejího zcizení však oprávněný nemovitost hospodářsky nevyužívá.“

Opačné tvrzení pak lze zdůvodnit například těmito argumenty: „V textu tohoto ustanovení se nerozlišuje, čeho se má vlastník zatížené nemovitosti zdržet. Zdržení se tedy může vztahovat na cokoli.“ „Dělba státní moci soudům zakazuje právo tvořit.“ „Nelze judikovat contra legem.“ „Máňa říkala, že to není směroplatné.“

Požadavky kladené na právní argumenty Mají se možná nejvíce opírat o právní řád – koherence s právním řádem Význam právní ontologie, pojmu práva! Racionalita Srov. § 10 odst. 2 NOZ: „Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.“