Abraham Harold Maslow „To, co člověk může být, to musí být.” Vypracovali: Jiří Kubinec Jaroslav Hatoň Marek Feifer Teorie řízení ve stavebnictví Obor – „L“ Příprava, realizace a provoz staveb Fakulta stavební ČVUT v Praze Abraham Harold Maslow

Základní údaje Narozen: 1.dubna 1908 v Brooklynu, New York Zemřel: 8. června 1970 v Menlo Parku, Kalifornie Obor působnosti: Psychologie Jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii Nejznámější dílo- Maslowova pyramida lidských potřeb  10. nejcitovanější psycholog ve 20. století

Život Abraham se narodil jako nejstarší ze sedmi dětí. Jeho rodiče byli chudí Židé, kteří počátkem 20. století emigrovali do USA, aby unikli perzekucím v carském Rusku. Sami nebyli intelektuálně orientovaní, ale vzdělání přikládali význam. Maslow jako dítě zažíval v newyorském Brooklynu těžké časy, stal se terčem antisemitismu některých učitelů i dětí z okolí. Prožíval také komplikovaný vztah ke své matce, který přerostl do silného odporu.

Život Absolvoval City College a poté studoval psychologii na University of Wisconsin. V roce 1928 se oženil se svou sestřenicí Berthou, která v té době ještě studovala střední školu. Narodily se jim dvě děti. V letech 1951 až 1969 byl profesorem na Brandeis University v Massachusetts. Roku 1967 prodělal silný infarkt. O tři roky později, ve věku 62 let, dostal při běhání další infarkt, který se stal příčinou jeho smrti.

Maslowova pyramida lidských potřeb K nejvýznamnějším příspěvkům Abrahama Maslowa v psychologii patří hierarchie lidských potřeb, kterou obvykle zobrazoval jako pyramidu:

Maslowova pyramida lidských potřeb potřeba seberealizace: naplnit své možnosti růstu a rozvoje potřeba uznání, úcty: být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen potřeba lásky, sounáležitosti: vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován potřeba bezpečí, jistoty: projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému fyziologické potřeby: potřeba potravy, tepla, vyměšování

Nejzákladnější potřeby (fyziologická, bezpečí, sounáležitost a úcta) Maslow označuje jako potřeby nedostatkové (potřeby deficience) Pátou kategorii (seberealizace) pak jako potřeby růstové.

Obecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Toto však nelze říci zcela bezvýhradně a je doloženo, že uspokojování vyšších potřeb (estetických, duchovních) může napomoci v mezních situacích lidského života, ve kterých je možnost uspokojování nižších potřeb omezena (např. v prostředí koncentračních táborů).

Za nejvyšší potřeby považuje Maslow potřebu SEBEREALIZACE, jíž označuje lidskou snahu naplnit své schopnosti a záměry.

Citáty „Kdo umí dobře zacházet s kladivem, má sklon si myslet, že všechno jsou hřebíky.“ „Hledání smyslu a smysluplnosti života je primárním motivem lidského chování. Tato potřeba - stejně jako jiné potřeby - může být uspokojována nebo neuspokojena.“ „To láska tvoří milovanou osobu.“

Děkujeme za pozornost .