Sociologie B2 AR 2012/2013 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií katedra sociologie

Shrnutí Dvojí přístup poznání reality - laické a vědecké poznání sociální reality Pojmy: „balík příručního vědění“ zdravý rozum stereotyp autostereotyp heterostereotyp

Shrnutí Loučíme se s modernizací a její ideologií „vzestupu“? Kam směřuje soudobá společnost? …..a v jaké společnosti vlastně žijeme?

2. přednáška Předmět sociologického výzkumu – příklad. Lidské štěstí jako sociologický problém. Jak empiricky zkoumat lidské štěstí?

Snad se shodneme na tom, že současná společnost je BEZPRECEDENTNÍ A AMBIVALENTNÍ

Bezprecedentně – globalizovaná, digitalizovaná, informační, rychlá, komerční, mobilní, individualizovaná,… dožíváme se i bezprecedentně vysokého věku Ambivalentní – vše, co přijímáme jako bezprecedentní, přijímáme v „dobré i zlém“, každodennost ovlivňují zamýšlené a nezamýšlené efekty jednání Jsme šťastnější proto, že se dožíváme bezprecedentně vysokého věku? Jsme šťastnější proto, že žijeme v éře bezprecedentně rychlých přenosů dat?

Naše „akcelerovaná“ společnost je i bezprecedentně blahobytná, je společností bezprecedentně vysoké životní úrovně - Nikdy jsme se neměli tak dobře. Jsme společností, kde stále větší část lidí disponuje větším množstvím prostředků, než je nutné k zajištění existence Orientace společnosti na prožitek – důsledek přechodu společnosti nedostatku ke společnosti nadbytku Starost o materiální přežití vystřídalo hledání štěstí – ze života se stal „projekt prožitku“

Vyznavači“ světa prožitku jsou typicky mobilní, flexibilní a sociálně neukotvení. Odmítají přijímat stabilitu a závazky, tedy vše, co by mohlo jakkoli svazovat a limitovat jejich životní pohyb orientovaný na prchavý a pohyblivý svět zážitků. Preferují cestování, změnu a pohyb, brání se trvalejším vazbám k prostoru, váhají navazovat pevnější partnerské svazky Taková životní strategie sice přináší více osobní nezávislosti, více zážitků, více vzrušení a větší životní dobrodružství, ale i ………………..

Teď víme, že jsme společností BEZPRECEDENTNÍ, AMBIVALENTNÍ, BLAHOBYTNOU A ORIENTOVANOU NA PROŽITEK Jsme také společností bezprecedentně ŠŤASTNOU???

Podle T. H. Eriksena naše společnost trpí bezprecedentní diagnózou – „syndromem velkého vlka“ ??? Není tato diagnóza ambivalencí bezprecedentního pohodlí a materiálního blahobytu?

Jak rozumět „syndromu velkého vlka“?

Syndrom velkého vlka má předobraz v komiksu o kačeru Donaldovi Věčně hladový vlk touží ulovit tři baculatá prasátka Jednoho dne prasátka přelstí, sváže a vloží do kotle s úmyslem uvařit a sníst Prasátko se zeptá: „No, zlý vlku a ……………“? Vlk si uvědomí, že pokud prasátka sní, připraví se tím o smysl své existence.

„Co budu pro boha dělat zítra?“, ptá se vlk. Bude mít vlk ještě vůbec nějaký důvod ráno vstávat z postele? Nezapomene tak běhat, přemýšlet a těšit se z budoucích možných úlovků? Chytrý vlk prasátka pustí, ten hloupější je sní. T. H. Eriksen (2010) – „Dožili jsme se situace vlka, který svá prasátka včera snědl“

Nadbytek nám nepřináší štěstí Zdá se, že šťastný život nám uniká stejně jako v dobách chudoby a nedostatku.

„Máme všechno, ale to je asi tak všechno, co máme“

Řada sociologických, psychologických, ekonomických studií dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že korelace národního bohatství (HDP) a výše individuálního příjmu není zcela signifikantní pro růst subjektivního pocitu štěstí (Subjectiv Well-Being) Podle T.H. Eriksena je tato korelace zcela mizí při dosažení určité hranice finančního příjmu ( dolarů). V případě nižšího příjmu je naopak tato korelace významná. M. Rustin zjistil, že rostoucí životní úroveň lidí v zemích jako je USA nebo Velká Británie není doprovázena sílícím pocitem štěstí, naopak konstatuje oslabování subjektivního pocitu pohody a štěstí. Od roku 1950 se subjektivně prožívaná kvalita života obyvatel Velké Británie a USA nejen nezvyšuje, ale v některých aspektech dokonce mírně klesá. V Japonsku mezi lety 1958 a 1987 reálný příjem zpětinásobil, udávaná úroveň štěstí Japonců v celém období zůstala stejná. Jak je tomu v ČR od roku 1993 do 2013?

R. Lane konstatuje, že navzdory poválečnému růstu americké ekonomiky a blahobyt u amerických domácností u Američanů zeslabuje pocit štěstí R. Dahrendorf: „Lze úspěšně pochybovat, že by lidé roku 2001 byli čtyřikrát šťastnější, než byli lidé roku 1987“

HDP a štěstí v USA

„Máme všechno“ a chceme být šťastní

Více zboží, více zábavy a více komerčního potěšení, neznamená také více šťastnějších jedinců a celkově „radostnější společnost“. Růst HDP (na kterém se významně podílí komplex marketingových komunikací) neznamená růst „hrubého národního štěstí“ Měří se v nějaké zemi „HNŠ“? To potvrzují i zjištění výzkumu Happy Planet Index

Happy planet index (151 zemí) Výsledky akcentují souhrn tří sledovaných složek: a) Subjektivně prožívaná kvalita života b) Očekávaná průměrná délka života c) Ekologická stopa 1.Kostarika (25 % HDP USA) 2.Vietnam (méně než 10 % HDP USA) 3.Kolumbie ( 20 % HDP USA) 16. Pákistán (méně než 5 % HDP USA) 46. Německo (70 % HDP USA) 60. Čína (méně než 20 % HDP USA) 96. Etiopie (méně než 3 % HDP USA) 105. USA (HDP 47,153 dolarů) 151. Botswana

OECD Better Life index Dánsko 2. Norsko 3. Rakousko 4. Nizozemsko 5. Švýcarsko 6. Austrálie 7. Kanada 8. Finsko 9. Izrael 10. Švédsko

Míra sebevražednosti v „radostných“ společnostech

Štěstí na útěku ve společnosti blahobytu „Máme všechno“ a chceme být šťastní - Proč nám štěstí utíká?

1.Past hédonistické adaptace: jakýkoliv organismus vystavený novým podmínkám se jim přizpůsobí, adaptuje se. Jedná se o tzv. „hedonic treadmill effect“. Adaptace je univerzální psychickou pravidelností – usměrňuje člověka k „normálu“, zabraňuje dlouhodobějšímu setrvání v extrémních polohách prožitků, umožňuje přežít Efekt adaptace potvrzují studie zaměřené na poznání referovaného štěstí například tělesně handicapovaných (případy náhlého ochrnutí) nebo výherců v loterii Po určité době smutku/ radostné euforie (jak dlouhé době…)? se míra referovaného štěstí ………? Efekt hédonistické adaptace je lidmi často podceňovaný – domníváme se, že konkrétní životní událost má přímý a trvalejší vliv na úroveň štěstí

2. Past rostoucích aspirací Úplné spokojenosti člověk dosahuje v momentě naplnění rozdílu mezi stavem spotřeby kýženým (neboli aspirací) a současným. Pociťované štěstí pak může být odvozeno od rozdílu mezi aspirací a skutečností. Je však lidskou přirozeností, že v momentě, kdy je jedna aspirační úroveň uspokojena, objevují se aspirace nové, vyšší – vyšší aspirační úroveň je typická pro globální střední třídy

2. Past rostoucích aspirací Uplatňuje se zde princip klesající mezní užitečnosti – co to znamená? Vše co děláte nebo si kupujete a čemu jste původně přisuzovali vysokou hodnotu, postupně svoji cenu ve vašich očích ztrácí Říkám, že se vším, co je příjemné se musí šetřit – prodlužovat dobu, než potěšení přejde v pohodlí !!! Typickým příkladem je bohatství nebo plastická chirurgie

V roce 2006 bylo v USA provedeno 11,5 milionu plastických operací (v roce 1992 pouhých 1, 5 milionu) V Jižní Koreji se podrobí plastické operaci až 50 % dívek A výsledek? Když začnou být hezčí všichni, tak vlastně hezčí není nikdo. Plastická chirurgie se stává něčím normálním a krása je běžným standardem.

3. Past sociální komparace Srovnávání a poměřování s ostatními je přirozenou součástí lidského života, určuje souřadnice našeho místa ve světě, spoluvytváří obsahy identity Norské přísloví: Nejdůležitější není vyhrát, ale porazit…..? Studia a experimenty dokazují, že ve společnosti, kde bohatnou všichni, zůstává úroveň individuálního štěstí neměnná. „Ten, s kým se srovnáváš, z tebe nedělá jen toho, kým jsi, ale určuje navíc i to, jak moc se můžeš cítit být šťastným“. Jinak řečeno, to, jak se máme, záleží na tom, s kým se srovnáváme.

Sociologická studie životních podmínek v britské administrativě (Michael Marmot): -lidé na vyšších pozicích se dožívají vyššího věku (proměnná „pracovního zařazení“) Držitelé filmového Oscara se dožívají v průměru o 4 roky déle, než nominovaní na tuto cenu Nejchudší část Osla (Sagen) – průměrný věk 68,4 let Nejbohatší část Osla (Vest Aker) – průměrný věk 80,5 let Individuální úspěch – achievment: ovlivňuje radost ze života, ta se promítá do zdravotního stavu? Jak souvisí sociální rozdíly (rozdělení bohatství) ve společnosti s úrovní štěstí?

Princip sociální komparace funguje i v oblasti reklamního průmyslu – „Keep up with the Joneses“: snaha nezůstat o nic pozadu za svými sousedy je podstatnou hnací silou prodeje výrobků a služeb Reklama a význam osobností udávajících trendy – např. propagace BMW – kdo jsou ambasadoři BMW? Př. Majitelé počítačových továren rozdávají zdarma notebooky nejoblíbenějším studentům (miláčkům davu) univerzit s očekáváním, že ………..???

Sociologie B2 - cvičení

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? VýzkumPrůzkum Výzkumná sonda ŠetřeníAnketa

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkum: vyznačuje se dodržováním přísných metodologických požadavků, vyžaduje intenzivní a důslednou teoretickou přípravu k řešení zkoumaného problému, podrobné seznámení s aktuálním stavem poznání v dané problematice, precizní definici problému zkoumání

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Průzkum: bývá definován jako jedna z etap výzkumu realizovaná v terénu nebo jako samostatná výzkumná akce postrádající hlubší teoretické pozadí.

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkumná sonda: je zpravidla zaměřena na dílčí a neúplnou část výzkumného problému, poznatky z výzkumné sondy slouží jak k ověření obecně podmínek sběru dat v terénu (ochota respondentů odpovídat, možnosti a omezení práce tazatelů, testování nástroje sběru dat aj.), tak i pro celkovou orientaci a přípravu rozsáhlejší výzkumné akce. Výzkumná sonda má tedy často povahu pilotáže, tj. předvýzkumu.

Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Šetření: představuje aplikaci konkrétní výzkumné techniky v terénu (dotazníkové šetření, sběr dat pomocí pozorování atd.), stává se součástí průzkumu.

Typy výzkumů Základní výzkum (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní společnosti) – jde o vytváření základních poznatků Aplikovaný výzkum (řeší praktické otázky, cílem je návrh opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – praktické problémy a aplikace Akční výzkum (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – řešení lokálních praktických problémů Evaluační výzkum (hodnotové posouzení intervencí na základě empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – určení hodnoty, kvality a významu intervence Kritický výzkum (cílem je kritika stávajících společenských nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – osvětlení a změna sociálních nerovností

Funkce výzkumu VědeckáSociotechnickáHumanizačníEdukační Propagační - marketingová

Sociologie a výzkum Co už možná o praktických aplikací sociologie víme? Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost Výzkumy volebního chování a princip reflexivity Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“? Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb? R. K. Merton ( ): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí

Sociologie a výzkum Odhad volebních preferencí a spirála mlčení Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají? 1)Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací. 2)Jednotlivci pociťují z možné izolace strach 3)Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většina Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují