Vesničky SOS

Sdružení SOS dětských vesniček Zajišťuje náhradní rodinnou péči dětem, jejichž vlastní rodina selhala. Je šancí pro děti z dětských domovů vyrůstat v rodinném prostředí. Jednu sourozeneckou skupinu tvoří cca 5–7 dětí. Podporovány jsou i kontakty dětí s biologickou rodinou.

Poslání a cíle Cílem je poskytnout dětem, které nemají možnost být umístěny v adoptivní či individuální pěstounské péči, vyrůstat v rodinném prostředí. Děti připravujeme na samostatný život.

Jaké děti přicházejí do vesničky SOS? Na rozdíl od individuální pěstounské péče se do SOS vesničky dostávají celé sourozenecké skupiny dětí. Individuální pěstoun nemá dost kapacity na péči o pět sourozenců. Vesničky tuto možnost nabízejí, neboť je matce poskytována materiální i odborná podpora a sociální podpůrná síť. Do SOS vesnička přichází většina dětí z dětských domovů, kojeneckých ústavů; v poslední době z Klokánků. Děti pocházejí z nefunkčních rodin (zanedbávání, týrání, sexuální zneužívání, špatné socio-ekonomické poměry, absence rodiče, aj.). Ze zmíněného prostředí si děti nesou následky; problematické vzorce chování, extrémní emoce, strachy, někdy i prognózu patologie osobnosti.

I. Matka – každé dítě má pečujícího rodiče Model náhradní rodinné péče organizace SOS dětské vesničky je založen na čtyřech pilířích: I. Matka – každé dítě má pečujícího rodiče SOS matka – pěstounka vytváří úzký vztah s každým dítětem svěřeným do její péče. Poskytuje bezpečí, lásku a stabilitu. Ovlivňuje směřování vývoje dítěte. Řídí chod domácnosti. Uznává a respektuje původní rodinu každého dítěte.

II. Bratři a sestry – přirozený rozvoj rodinných vazeb Děvčata a chlapci různého věku žijí společně jako bratři a sestry. Biologičtí sourozenci jsou umístěni v jedné SOS rodině. Děti spolu se svou SOS matkou-pěstounkou vytvářejí citové vazby, které přetrvávají po celý život. III. Dům – každá rodina vytváří vlastní domov Dům je domovem pěstounské rodiny, s vlastní atmosférou, rytmem a běžnou rutinou. Děti zde zažívají pocit bezpečí a sounáležitosti, dělí se o zodpovědnost, radost i trápení každodenního života.

IV. Vesnička – SOS rodina je součástí společnosti SOS rodiny žijí společně a vytvářejí podpůrné prostředí vesničky, kde si mohou děti bezpečně hrát a navazovat přátelství. Rodiny se dělí o své zkušenosti a nabízejí si vzájemnou pomoc. Prostřednictvím své rodiny, vesničky a obce se každé dítě učí aktivní účasti na životě společnosti.

Výběr SOS matek pěstounek Jaké ženy hledáme? Ženy zralé, plné síly, kterým není lhostejný osud dětí v ústavní výchově. Schopnost vytvořit nový láskyplný domov přijatým dětem na mnoho let (cca 10-15 let). Matka pěstounka by měla být duševně i tělesně zdravá. Výhodou je zkušenost s dřívější výchovou vlastních dětí. Charakterové vlastnosti – trpělivost, citlivost.

Jaké ženy se zajímají o práci SOS matky pěstounky? První skupina - svobodné ženy bez závazků, většinou starší třiceti let, které dosud nezaložily vlastní rodinu. Důvodem jsou často partnerské vztahy, které nevyšly; nedostatek příležitostí; aj. Tyto ženy by si rády naplnily mateřství prostřednictvím profese mámy v SOS vesničce. Druhá skupina - rozvedené ženy a vdovy, které již vychovaly vlastní děti. Po odchodu svých dospělých dětí chtějí dále smysluplně využít své síly- často cítí „prázdné hnízdo“. Třetí skupina - ženy, které se potřebují hmotně zabezpečit. Láká je vidina bydlení v rodinném domě, materiální zabezpečení a pravidelný finanční příjem. Vesnička SOS však není charita ani azylový pobyt.

Co obnáší příprava budoucích pěstounek? Absolvování 2 – 3 sebezkušenostní víkendů zaměřené na svou původní rodinu a vztahy v ní, na sociální dovednosti, změny rolí v jejich životě i na bývalé partnerské vztahy. Víkendy slouží k vlastnímu sebeuvědomění, zda jsou skutečně rozhodnuty pro několikaletou dráhu profesionální mámy, na dořešení otevřených důležitých životních témat. Programy vedou akreditovaní psychoterapeuti. Ženy podstupují psychologické vyšetření. Poté nastoupí do tzv. přípravného kurzu.

Cílem je připravit ženy odborně. Dát jim i zkušenosti pro řešení situací, které je mohou s přijatými dětmi potkat. Vybavit je informacemi a mechanismy nutnými pro zvládání zátěžových situací: - vývojová psychologie, - sexualita, specifika romského etnika, komunikace a řešení konfliktů, zdravověda a dětské nemoci, specifické poruchy učení a chování, psychopatologie dítěte, informace ze sociálně právní ochrany dětí, stres a jeho zvládání, aj.

Praktická část přípravného kurzu Po 170 hodinách teorie následuje 60 hodin praxe v dětských domovech a kojeneckých ústavech. Nakonec absolvuje uchazečka 240 hodin praxe v samotné SOS vesničce, tzn. Pracuje ve funkci rodinné asistentky neboli tzv. „tety“ – pomáhá v domácnosti stávajícím matkám, zastupuje je v době nepřítomnosti, stará se o děti. Po absolvování přípravy (teorie a praxe) nastupuje do vesničky ve funkci „kandidátky“ a půl roku pracuje jako teta (viz výše). Pokud je vše v pořádku,tým vesničky (psycholog a ředitel) ji pomáhá se se zařazením do registru pěstounů. Celá příprava trvá 2 roky.

Kontakt matky s přáteli a původní rodinou Matky mají během měsíce dny volna; řádnou dovolenou. Navštěvují své původní rodiny, přátele a blízké lidi. Jejich rodiny - ženu s jejími pěstounskými dětmi blízcí navštěvují, tráví s nimi svátky, pomáhají. V případě vlastních biologických dětí matky pěstounky je jim umožněn pobyt s jejich matkou, dostávají podobnou péči ze strany Sdružení.

Sdružení provozuje i Komunitu mládeže jako program následné péče pro děti z SOS dětských vesniček. Navazujícím stupněm je program polozávislého a samostatného bydlení pro děti z SOS dětských vesniček. Polozávislé bydlení trvá max. 3 roky po absolvování tohoto programu vstupuje mladý člověk do posledního stupně – samostatného bydlení. Cílem polozávislého bydlení je upevnění a zdokonalení schopností, které potřebuje mladý člověk k samostatnému životu - pracovní návyky - sociální dovednosti, - životní dovednosti, - hospodaření s financemi

Finanční podpora klienta při získání vlastního bydlení Samostatné bydlení - bez finanční podpory problémem většiny mladých lidí v ČR (podpora rodiny). Pro děti, které vyrůstají v SOS dětských vesničkách, je tato přirozená podpora složitěji dosažitelná. Proto je povinností „SOS“ rodiny – podpora. Nutné je však zřetelně vytyčit pravidla a způsoby řešení. Kdo se chce zařadit do projektu samostatného bydlení, úspěšně absolvuje polozávislé bydlení (platí pravidelně nájemné, spoří finanční prostředky v souladu s odsouhlaseným plánem atd.) Cílem je, aby mladý člověk žil ve svém vlastním bytě, který splácí, nebo měl dlouhodobě uzavřenou nájemní smlouvu.

Bytovým standard Kvalita obytných prostor - rozumné - nesmí být v rozporu se skromným přístupem SOS. Plošný výměr 25 – 35 m2, 1,5 až 2 obytné místnosti, tekoucí voda, elektřina, kanalizační přípojka, teplá voda, toaleta a sprcha, topení. Cena by se měla blížit k průměru, za který jsou byty stejné kategorie dostupné na současném bytovém trhu a musí být doložena. Základní vybavení bytu a nábytek si pořizují mladí lidé sami ze svých úspor nebo z naspořených finančních příspěvků během pobytu ve cvičném bytě.