Očekávané dopady systému emisního obchodování

Prezentace závěrečných výsledků Studie předpokládaných dopadů systému obchodování s povolenkami na emise CO 2

Očekávané dopady systému emisního obchodování Návrh revize směrnice 2003/87/ES Nejpodstatnější změnou je změna metody alokace povolenek – do konce roku 2012 jsou povolenky přidělovány zdrojům emisí zdarma, avšak od roku 2013 začíná příděl zdarma rychle klesat a pro rok 2020 je navrhována 100% aukce pro všechna odvětví, v případě výroby elektrické energie je příděl zdarma jen pro účinnou vynucenou výrobu elektřiny Výnosy aukce budou příjmem národních vlád Do systému obchodování budou zahrnuty všechny zdroje s tepelným příkonem nad 20 MW Z hlediska menších provozovatelů je důležité vyloučení malých zdrojů – ty jsou v návrhu definovány jako zdroje s tepelným příkonem menším než 25MW a ročními emisemi CO 2 nižšími než 10 tis. t Nově se předpokládá rozšířit systém i na producenty dalšího skleníkového plynu oxidu dusného a elektrolytickou výrobu hliníku – v ČR by se to dotklo jen některých chemických výrob hlavně výroby kyseliny dusičné

Očekávané dopady systému emisního obchodování Vývoj očekávané alokace povolenek zdarma

Očekávané dopady systému emisního obchodování Očekávaný nárůst přímých nákladů na nákupy povolenek u reprezentativní skupiny podniků (mil. Kč) Podniky spadající pod NAP III Výroba skla Výroba vláknin, papíru, lepenky Výroba vápna Výroba cementu Cihlářský průmysl Výroba dvoustopých motorových vozidel Hutní kombináty Výroba elektřiny Výroba elektřiny a tepla (teplárny, výtopny) Celkem

Očekávané dopady systému emisního obchodování Podíl dodatečného nákladu k současným celkovým nákladům

Očekávané dopady systému emisního obchodování Očekávaný přímý dopad na rentabilitu aktiv

Očekávané dopady systému emisního obchodování Očekávaný dopad na ceny vybraných komodit KomoditaMěrná jednotka Emisní faktorZvýšení ceny (Kč/m.j.) Orientační tržní cena pro konečného zákazníka bez DPH (Kč/m.j.) Přímý dopad na cenu (%) Vápnotuna1 t CO % Cementtuna0,7 CO % Oceltuna2 t CO % Papírtuna0,5 t CO ,1-3,8% Elektřina - uhlíMWh1,17 t CO 2 877, % Elektřina - OZEMWh0 t CO % Elektřina - jádroMWh0 t CO % Teplo – zemní plyn GJ75 kg CO % Teplo – hnědé uhlí GJ150 kg CO % Teplo - biomasaGJ0 kg CO %

Očekávané dopady systému emisního obchodování Přínosy návrhu Návrh představuje ekonomicky efektivnější systém alokace než byl příděl na základě historických emisí – aukční metoda představuje transparentnější metodu alokace bez možnosti ovlivnit alokaci centrální autoritou Návrh vede k relativnímu zvýhodnění nízkoemisních technologií – obnovitelných zdrojů nebo účinných technologií výroby a tepla Vlivem jasného cenového signálu dojde k přesunu části poptávky směrem od energeticky náročné produkce a k úsporám energií

Očekávané dopady systému emisního obchodování Identifikované problémy návrhu směrnice I Návrh nejasně stanovuje způsob nakládání s výnosy z aukce, v podstatě bude záležet na rozhodnutí národních vlád. Očekávané výnosy z aukce až 60 mld. Kč v roce 2020 budou v konečném důsledku platit spotřebitelé ve zvýšení cen. Návrh tak ve skutečnosti znamená zvyšování daňové zátěže obyvatelstva. Nová zátěž podniků způsobí růst cenové hladiny, případně zahraniční obchod. Očekávaný dopad na nákladovou situaci dotčených podniků a jejich rentabilitu je významný a u některých oborů znamená nárůst nákladů o více než 20% (elektroenergetika, teplárenství a výroba vápna a cementu) Návrh působí diskriminačně pro některé technologie a pokrývá jen některé emitenty – zatěžuje např. centralizovanou výrobu tepla, ale ne samovýrobu v menších kotlích. To bude působit negativně na konkurenceschopnost teplárenských soustav.

Očekávané dopady systému emisního obchodování Identifikované problémy návrhu směrnice II Nejistota ohledně budoucí ceny povolenky vnáší do podnikání rizika a bude zhoršovat plánování budoucích investic, což se projevuje už dnes také v důsledku nejistoty budoucích dodávek paliv a jejich cen. Očekávaný dopad je dostatečně velký, aby vedl k zániku některých soustav CZT využívajících zejména uhlí. To by v konečném důsledku znamenalo návrat ke zdrojům s vyššími měrnými emisemi vypouštěnými v nízkých výškách (okolo 10 m), což by mělo negativní dopad na kvalitu ovzduší v lidských sídlech. Vlivem zahrnutí pouze části emisí hrozí, že přínosy dosažené u regulovaných zdrojů budou vykompenzovány nárůstem emisí u všech ostatních (menší zdroje, doprava). Systém povede k nahrazení části domácích zdrojů (uhlí) za dovážený zemní plyn, což povede ke zvýšení závislosti na dovážených energiích.

Očekávané dopady systému emisního obchodování Závěrečná doporučení I V první řadě usilovat o obdobné závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v zemích mimo EU v rámci post-kjótských vyjednávání Zajistit fiskální neutralitu systému, aby boj s klimatickými změnami nevedl ke zvýšené míře přerozdělování s negativním dopadem na rozvoj soukromého podnikání U materiálových výrob, kde existuje úzká vazba mezi produkcí a emisemi, uplatnit jinou metodu alokace – benchmarking s přídělem povolenek zdarma i po roce 2020, která motivuje ke snižování emisí bez ohrožení konkurenceschopnosti těchto výrob na světových trzích. V případě výroby vápna a cementu se jedná o obory, u kterých jsou emise ze 66% (cement) a 75% (vápno) tvořeny tzv. procesními emisemi, které nelze nikterak ovlivnit. U vápna může být přesun výroby mimo EU již od hladiny ceny 20€. Zvážit možnost úlev pro výrobu tepla v centralizovaných zdrojích dodávaných domácnostem, aby nedošlo k narušení stávajících tržních relací (specifikum zejména nových členských států)

Očekávané dopady systému emisního obchodování Závěrečná doporučení II Snaha snížit náklady na nákupy povolenek může u některých výrob (materiálové výroby – cement, vápno, nespecializované oceli) vyústit až k přesunu mimo prostor EU s nutností přesunů až milionů tun materiálů ročně Ochránit materiálové využití kvalitní surovinové biomasy před jejich energetickým využíváním, protože systém ETS povede k výraznému zvýhodnění spalování biomasy spojené s úsporou emisí CO 2 Zajistit takový systém aukce, který minimalizuje možnost zneužití silnějšími hráči na úkor ostatních Domníváme se, že je stále dostatek času zabývat se i jinými možnostmi snižování emisí (plošně zavedená uhlíková daň, dobrovolné dohody, diferencovaná odpisová politika aj.), které jsou více „tržní“ a budou vnášet méně nejistot do podnikání (v případě ETS zejména nejistota budoucí ceny povolenky) a způsobovat méně deformací trhu nebo zvážit použití metody benchmarkingu při alokaci povolenek namísto systému aukcí

Očekávané dopady systému emisního obchodování Děkuji za pozornost. Mgr. Luděk Pur ENVIROS