Ústavní základy ochrany životního prostředí JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.

Přednáška Obsah:  Úvod  Ústavní základy ochrany ŽP  Právo na příznivé životní prostředí

Úvod  Co je to ústava?  Jaký je její význam?  Co jsou to ústavní základy?

  „Ústava České republiky není založena na hodnotové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti.“ (Pl. ÚS 19/93)   „skutečnost, že životní prostředí je veřejným statkem (hodnotou) ve smyslu preambule Ústavy a Listiny a čl. 7 Ústavy, nevylučuje existenci subjektivního práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 odst. 1 Listiny), jakož i práva v zákonem stanoveném rozsahu se jej domáhat (čl. 41 Listiny).“ (III. ÚS 70/97)

Ústavní základy ochrany ŽP Ústava ČR  preambule  čl. 7  čl. 10, 10a, 49  Hlava II. (moc zákonodárná)  Hlava III. (moc výkonná)  Hlava IV. (moc soudní)  Hlava VII. (územní samospráva)

Specifické ústavní základy  Preambule – odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství  Čl. 7 – Stát dbá o šetrné zacházení s přírodními zdroji a ochranu přírodního bohatství. → princip odpovědnosti státu

Obecné ústavní základy  Čl. 10, 10a, 49  PŽP významně ovlivněno závazky vyplývajícími z MS a z členství ČR v EU  Kategorizace MS:  z hlediska orgánu, který MS přijímá  z hlediska právního účinku  z hlediska obsahového zaměření

ParlamentSoudy Vláda Ministerstva samospráva státní správa

Ústavní základy ochrany ŽP LZPS  Čl. 6 (Právo na život)  Čl. 11 (Vlastnické právo)  Čl (Politická práva)  Čl. 35 (Právo na příznivé ŽP)  Čl. 36 (Právo na soudní ochranu)

Právo na život  nelze je realizovat bez kvality prostředí, které poskytuje podmínky pro život  viz definice ŽP (§ 2 zákona č. 17/1992 Sb.)  srov. systematické zařazení práva na příznivé ŽP !

Vlastnické právo  ŽP jako předmět vlastnictví  Čl. 11 odst. 2 – výhradní vlastnictví  Čl. 11 odst. 3:  vlastnictví nesmí být zneužito v rozporu se zájmem na ochranu ŽP  výkon vlastnického práva nesmí poškozovat ŽP nad míru stanovenou zákonem = princip přípustné míry znečištění ŽP

Politická práva  Svoboda projevu a právo na informace  Právo shromažďovací a sdružovací  Právo petiční  Právo podílet se na správě věcí veřejných  ochrana ŽP a veřejného zdraví je častým důvodem pro realizaci těchto práv  politický tlak ve spojení s medializací

Petiční právo  Čl. 18 LZPS  Zákon č. 85/1990 Sb.  jednotlivec nebo skupina  státním orgánům nebo orgánům ÚS  povinnost petici přijmout, ale ne jí vyhovět  I.ÚS 21/94, II. ÚS 20/98

Případová studie „Přehrada“  Místní referendum: III. ÚS 263/09  Občanské sdružení: I. ÚS 282/97 a III. ÚS 70/97  Zákon o přehradě: Pl. ÚS 24/04 a Pl. ÚS 24/08

Místní referendum III. ÚS 263/09   „Dle názoru Ústavního soudu nelze žádným smluvním ujednáním mezi obcí a třetí osobou předem vyloučit občany z přímého podílu na správě věcí veřejných. Pouhým odkazem na existenci předchozího soukromoprávního závazku nelze zabránit občanům obce, aby k určité otázce veřejného zájmu zaujali postoj demokratickým aktem místního referenda. Referendum nelze prohlásit za nepřípustné ani s odkazem na obavy obce z eventuálních soukromoprávních sankcí, které by po ní v návaznosti na výsledek místního referenda mohl eventuálně požadovat smluvní partner, se kterým obec před konáním místního referenda o navržené otázce uzavřela smluvní vztah.“

„Zákon o přehradě“ Pl. ÚS 24/04   „…deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem pokládá Ústavní soud za protiústavní…Veřejný zájem v konkrétní věci je zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění rozhodnutí, jehož ústředním bodem je otázka existence veřejného zájmu, pak musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou soukromých, partikulárních zájmů.“

Právo na příznivé ŽP  Podmínky vzniku tohoto práva:  závažná devastace ŽP, která ohrožuje existenci lidstva  společenské, kulturní, ústavní a mezinárodněprávní podmínky pro realizaci tohoto práva

Právo na příznivé ŽP  lidské právo  Stockholmská deklarace (1972) čl. 1  Deklarace z Ria de Janeira (1992) čl. 1  ústavně zakotvené v cca 100 státech  v jiných státech je za postačující považována ústavně zakotvená povinnost státu chránit ŽP  viz čl. 7 Ústavy ČR

Obecně  lidské právo  subjektivní právo → kdo je subjektem?  právo + tomu odpovídající povinnost  hmotné právo + související procesní práva (viz Aarhuská úmluva + LZPS):  právo na informace o ŽP  účast veřejnosti v rozhodovacích procesech  přístup k soudní ochraně  související hmotná práva  generace práv?

Právo na příznivé ŽP mezinárodní a evropská úroveň  Evropská úmluva o ochraně lidských práv???  Doporučení 1431(1999) o budoucí iniciativě Rady Evropy v oblasti ochrany ŽP  Doporučení 1614(2003) Životní prostředí a lidská práva  Listina základních práv EU – čl. 37  Aarhuská úmluva

Čl. 37 LZPS EU Vysoká úroveň ochrany ŽP a zvyšování jeho kvality musí být začleněny do politik EU a zajištěny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje. - nejde o subjektivní právo! - nejde o subjektivní právo!

LZPS (ČR)  čl. 35 odst. 1 LZPS  hospodářská, sociální a kulturní práva  subjekt: „každý“  příznivé ŽP = objektivní kategorie  pozor na čl. 41 odst. 1 LZPS

Judikatura  Ústavní soud ČR  I. ÚS 282/97  III. ÚS 70/97  Nejvyšší správní soud  2 As 12/2006 – 111 (Sdružení Jihočeské matky, o.s.)  6 Ao 5/2010 – 43 (Návštěvní řád NP Šumava)  Evropský soud pro lidská práva  Guerrová a další v. Itálie  Lopez Ostra v. Španělsko

I. ÚS 282/97  Čl. 35 LZPS nelze vztahovat na PO  práva vztahující se k ŽP přísluší pouze FO, jelikož se jedná o biologické organismy, které - na rozdíl od PO - podléhají eventuálním negativním vlivům životního prostředí.

2 As 12/  Nositeli práva na příznivé ŽP mohou být také ty z právnických osob, typicky právě občanská sdružení, pro něž je ochrana zájmů životního prostředí hlavní nebo podstatnou náplní jejich činnosti a které je tak možno vnímat nejen jako uskupení fyzických osob, pro něž taková právnická osoba představuje jakési médium, jehož prostřednictvím hájí tyto fyzické osoby své vlastní právo na příznivé životní prostředí; ale také jako obhájce tohoto práva ve prospěch ostatních lidí.  Změna v judikatuře NSS: 6 Ao 5/

Guerrová a další v. Itálie (ESLP)  Porušení čl. 8 EÚLP (právo na respektování rodinného a soukromého života)  ESLP: Vážné zásahy do životního prostředí mohou mít dopad na blaho osob a mohou je zbavit možnosti pokojného užívání obydlí, čímž poškozují jejich rodinný a soukromý život.  Žalovaný stát neposkytnutím informací o možných rizicích porušil svůj závazek zajistit občanům právo na respektování soukromého a rodinného života

Právo na informace o ŽP  čl. 35 odst. 2 LZPS  Pozor na čl. 41 odst. 1 LZPS  zákon o právu na informace o ŽP  informace o ŽP

Odpovědnost za ŽP  čl. 35 odst. 3 LZPS Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat ŽP, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.  čl. 11 odst. 3 LZPS Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a ŽP nad míru stanovenou zákonem.