Mezinárodní ochrana PF UP Olomouc

Obsah Pojem a význam mezinárodní ochrany Podmínky poskytnutí jednotlivých forem MO Řízení o udělení MO Právní postavení osob žádajících/požívajících MO Příklady

I. Pojem a význam jednotlivých forem MO Azyl - uděluje se osobě, která byla v zemi původu v minulosti pronásledována, resp. má odůvodněný strach z budoucího p r o n á s l e d o v á n í po návratu do země původu (pronásledování ze stanovených důvodů) uděluje se „na neurčito“ Doplňková ochrana uděluje se v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro udělení azylu, ale osoba se nemůže do země původu vrátit, protože jí hrozí v á ž n á ú j m a (ve stanovené podobě) uděluje se na dobu určitou, před jejímž uplynutím může osoba požádat o prodloužení poskytování DO x Dočasná ochrana x Překážky vycestování

Právní úprava otázek souvisejících s poskytováním mezinárodní ochrany - Úmluva o právním postavení uprchlíků z r.1951 (Ženevská úmluva) ve znění Protokolu z r.1967* Evropská** - Směrnice Rady 2004/83/ES z 29.4.2004 („kvalifikační směrnice“) - Směrnice Rady 2005/85/ES z 1.12.2005 („procedurální směrnice“) - Směrnice rady 2003/9/ES z 27.1.2003 („přijímací směrnice“) - Nařízení Rady (ES) č.343/2003 z 18.2.2003 („Dublinské nařízení“) Vnitrostátní - zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“, dále jen AZ) * Jako důležité interpretační vodítko v oblasti mezinárodní ochrany slouží dokumenty vydávané Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Např. „Příručka k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků“ bývá citována i v rozhodnutích MV ČR. ** SEAS – Společný evropský azylový systém

Základní zásady související s poskytováním mezinárodní ochrany na udělení azylu není právní nárok (čl.43 LZPS) x zásada nenavracení (non-refoulement) – zákaz vrátit osobu do země, kde by její život či osobní svoboda byly ohroženy na základě některého z pěti relevantních důvodů (čl.33 ŽÚ), do země, kde by jí hrozilo mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trest (čl.3 EÚLP, čl. 3 Úmluvy proti mučení a jinému krutému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu) uprchlík má právo hledat a požívat azyl, ale ne právo vybrat si zemi, kde bude toto právo realizovat (stanovena pravidla určení země odpovědné za rozhodnutí o žádosti)* umožnění setrvání na území do rozhodnutí o žádosti x možnost omezit pobyt na určitou část území** x možnost rozhodnout o žádosti bez toho, že by osobě byl povolen vstup na území*** * Dublinské nařízení stanoví kritéria, na základě kterých se určí stát odpovědný za vyřízení žádosti o MO. Příklad: 1) Bude zjištěno, že osoba, která podala žádost o MO v ČR, již předtím stejnou žádost podala v Polsku (a před jejím posouzením se přesunula do ČR) - žadatel bude vrácen do Polska a jeho žádost posouzena tam. 2) V okamžiku, kdy žadatel podává žádost o MO v ČR, v Rakousku probíhá řízení o žádosti o MO podané jeho rodinným příslušníkem – žadatel bude předán do Rakouska a jeho žádost posouzena tam. **Žadatel je povinen setrvat v přijímacím středisku (viz dále) do doby, než bude provedena identifikace, lékařské vyšetření ad. (viz §46 AZ), výjimečně i poté – např. pokud vzniknou obavy, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu (viz §46a AZ). ***Týká se případů, kdy žadatel projeví svůj úmysl požádat o MO po příletu na letiště v Ruzyni (v tranzitním prostoru) a MV rozhodne o tom, že dotyčné osobě nepovolí vstup na území – opět např. z důvodu obav o ohrožení bezpečnosti státu (viz §73 AZ).

II. Podmínky udělení mezinárodní ochrany Azyl a) minulé pronásledování - §12 písm.a) AZ za uplatňování politických práv a svobod b) odůvodněný strach z budoucího pronásledování z důvodu 1.rasy 2.pohlaví 3.náboženství, 4.národnosti 5.příslušnosti k určité sociální skupině 6.zastávání určitých polit.názorů - §12 písm. b) AZ c) sloučení rodiny - §13 AZ d) „důvody hodné zvláštního zřetele“ - §14 AZ – humanitární azyl Doplňková ochrana a) hrozba skutečného nebezpečí vážné újmy (1.uložení nebo vykonání trestu smrti 2.mučení, nelidské/ponižující zacházení nebo trest 3.vážné ohrožení života/důstojnosti v rámci ozbrojeného konfliktu 4.rozpor s mez.závazky ČR) - §14a AZ b) sloučení rodiny - §14b AZ

PRONÁSLEDOVÁNÍ podle zákona o azylu Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna s t á t n í m i orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání s o u k r o m ý ch osob podle věty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním. Za pronásledování se nepovažuje, může-li cizinec s přihlédnutím k osobní situaci nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování nebo hrozba vážné újmy zřejmě vztahuje pouze na část státu.

PRONÁSLEDOVÁNÍ podle kvalifikační směrnice Článek 9/1 Za pronásledování ve smyslu čl. 1 odst. A Ženevské úmluvy je považováno jednání, které je a) svou povahou nebo opakováním dostatečně závažné, aby představovalo vážné porušení základních lidských práv, zejména práv, od nichž se podle čl. 15 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nelze odchýlit nebo b) souběhem různých opatření, včetně porušování lidských práv, který je dostatečně závažný k tomu, aby postihl jednotlivce způsobem podobným uvedenému v písmenu a).

PRONÁSLEDOVÁNÍ podle kvalifikační směrnice Článek 9/2 Za pronásledování ve smyslu odstavce 1 mohou být mimo jiné považována tato jednání: a) použití fyzického nebo psychického násilí, včetně sexuálního násilí; b) právní, správní, policejní nebo soudní opatření, která jsou sama o sobě diskriminační nebo jsou prováděna diskriminačním způsobem; c) nepřiměřené nebo diskriminační trestní stíhání nebo trestání; d) odepření soudní ochrany, které vede k nepřiměřenému nebo diskriminačnímu trestu; e) trestní stíhání nebo trest za odepření výkonu vojenské služby za konfliktu, jestliže by výkon vojenské služby zahrnoval zločiny nebo jednání spadající do doložek o vyloučení uvedených v čl. 12 odst. 2; f) jednání namířená proti osobám určitého pohlaví nebo proti dětem.

Důvody vylučující udělení MO I když budou zjištěny důvody pro udělení azylu/doplňkové ochrany, MO se neudělí, pokud existuje podezření, že se žadatel dopustil a) trestného činu proti míru, válečného t.č. nebo t.č. proti lidskosti b) vážného nepolitického trestného činu c) činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN (viz §§15 a 15a AZ) Neshoduje se zněním negativního vymezení v čl.43 LZPS

Řízení o udělení mezinárodní ochrany správní řízení (proces částečně upraven v AZ, u otázek v AZ neupravených použití SprŘ) x výslovné vyloučení použití správního řádu u určitých otázek – doručování, nahlížení do spisu, dokazování,lhůty, ústnost řízení ad. - viz §9 AZ) podmínky udělení stanoveny v zákoně, ani při splnění ale není na udělení právní nárok, uplatňuje se správní uvážení (ale ne absolutní, viz výše-zásady) místo podání žádosti: pracoviště Ministerstva vnitra ČR v přijímacím středisku pro žadatele o MO o žádosti rozhoduje MV ČR (Odbor azylové a migrační politiky) řízení jedno-instanční (není přípustné odvolání/rozklad, rovnou soudní přezkum) lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci: 90 dní, ale možno opakovaně prodloužit řízení není zpoplatněno

1. projev úmyslu požádat o MO specifika dokazování: výpověď žadatele zpravidla není možné podložit např. listinnými důkazy, klíčovou roli při ověření jejich věrohodnosti hrají informace o zemi původu* zásada důvěrnosti: MV nesmí potřebné informace žádat od údajných původců pronásledování/vážné újmy, nesmí jim ani sdělit, že osoba požádala v ČR o MO průběh řízení: 1. projev úmyslu požádat o MO 2. žádost o MO (má předepsanou formu – viz příloha 1 AZ) 3. pohovor 4. rozhodnutí o žádosti (předáváno vždy osobně žadateli) a) zastavení řízení pro nepřípustnost b) zamítnutí pro zjevnou neodůvodněnost c)neudělení MO d)udělení azylu e)udělení DO (5.) žaloba ke krajskému soudu – lhůta 7/15 dní od doručení (6.) kasační stížnost k NSS – lhůta 14 dní od doručení * Např. pravidelně zveřejňované Zprávy MZV USA o dodržování lidských práv v jednotlivých zemích, Výroční zprávy Amnesty International, novinové články, informace od zastupitelských úřadů ČR v zemi původu apod.

Označení osob žádajících/požívajících MO v jednotlivých fázích

Doklady vydávané osobám žádajícím /požívajícím mezinárodní ochrany a) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany + vízum za účelem účasti na řízení o MO – svůj CD cizinec odevzdává MV (§§41 + 57 + 72 AZ)* b) Vízum za účelem strpění pobytu v souvislosti s podanou kasační stížností ve věci MO – vyznačuje se do CD cizince (§78b AZ) c) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany (§60a AZ) + případně cizinecký pas (§108 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců) d) Průkaz povolení k pobytu azylanta (§59 AZ) + případně tzv. Ženevský pas (§108 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců) * CD cizince zůstává v držení MV ČR po dobu vyřizování žádosti o MO a v průběhu řízení o žalobě, poté ho MV ČR vrací žadateli, tj. ve fázi případného řízení u NSS už osoba svým CD opět disponuje. Pokud je v řízení udělen azyl, CD zůstává v držení MV ČR „navždy“, azylantovi se nevrací. Pro účely cestování do zahraničí mu Policie ČR vydá Ženevský pas. Pokud je udělena doplňková ochrana, osobě se vrací jeho CD; Jen v případě, kdy tato osoba od počátku CD neměla, vydá Policie ČR na žádost osoby, které byla udělena doplňková ochrana, cizinecký pas.

Zajištění bydlení Azylová zařízení MV ČR (viz § 79 a násl. AZ) Azylová zařízení MV ČR - Přijímací střediska (bezprostředně před a po podání žádosti – „povinně“) - Pobytová střediska (po podání žádosti do vydání rozhodnutí MV v I. instanci/ kraj. soudu ve II.instanci) - Integrační azylová střediska (po udělení azylu) x jiná ubytovací zařízení (s ubytováním přednostně pro „strpitele“) x bydlení v soukromí (“integrační byty“ pro azylanty v rámci Státního integračního programu - §68 a násl. AZ)

Přístup k zaměstnání a) bez povolení k zaměstnání (viz §§76,53c AZ+§§86,98,99 zákona o zaměstnanosti -435/2004 Sb.) * a) bez povolení k zaměstnání - týká se osob, kterým byl udělen azyl/DO - zaměstnavatel povinen jen nahlásit nástup cizince do zaměstnání b) jen s uděleným povolením k zaměstnání - týká se žadatelů o MO (ale až po uplynutí roku od podání žádosti!!) + osob se „strpěcím“ vízem) c) vůbec - týká se žadatelů o MO před uplynutím 1 roku od podání žádosti Azylant se ze zákona považuje za osobu s trvalým pobytem na území - viz §76 AZ. Osoba požívající doplňkové ochrany se považuje za osobu s trvalým pobytem jen pro účely zaměstnanosti a poskytování lékařské péče – viz §53c AZ.

Sociální zabezpečení Kapesné (viz §§42 a 42a AZ, §3 zákona o státní soc. podpoře - 117/1995 Sb., §5 zákona o pomoci v hmotné nouzi - 111/2006 Sb.) Kapesné - pro žadatele ubytované v přijímacím/pobytovém středisku - výši upravuje prováděcí vyhláška, momentálně 16 Kč/den Finanční příspěvek - pro žadatele na soukromí (poskytováno max. 3 měsíce) a pro osoby s vízem „strpění“ (poskytováno po celou dobu řízení u NSS) - ve výši životního minima

Dávky státní sociální podpory: Azylant a osoba s DO ano Žadatel o MO/osoba se „strpěcím“ vízem až po roce hlášeného pobytu mimo azyl.zařízení MV ČR Dávky pro osoby v hmotné nouzi: Žadatel o MO/osoba se „strpěcím“ vízem jen v případě hrozící vážné újmy na zdraví

Poskytování zdravotní péče (§§50, 53c a 88 AZ + §§2,7 zákona o veřejném zdravotním pojištění - 48/1997 Sb.) ze zákona účast na veřejném zdravotním pojištění…nárok na hrazenou lékařskou péči v rozsahu stejném jako český státní občan plátcem pojistného stát – u žadatelů a „strpitelů“ vždy, u azylantů/DO jen v případech, kdy je stát plátcem i u českých občanů (nezl., uchazeči o zaměstnání apod.)

Přístup ke vzdělání (viz § 80 AZ + §§16, 20 školského zákona - 561/2004 Sb.) přístup ke vzdělání za stejných podmínek jako občané ČR přístup ke školským službám (družina), školnímu stravování za stejných podmínek jako občané ČR nárok na výuku přizpůsobenou speciálním vzdělávacím potřebám nárok na bezplatnou výuku ČJ ve stan.rozsahu (týká se jen azylantů a osob s DO)

Příklady Pan F.M. zdůvodnil svou žádost o MO těmito důvody: Oženil se s křesťankou a přestal praktikovat muslimské zvyky a tradice Byl kvůli tomu slovně i fyzicky napadán muslimskými fanatiky Někdo se pokusil zapálit jeho dům a bylo mu vyhrožováno smrtí Nevěřil ani policii – odcestoval z Pakistánu

Příklady Žadatelka M.M. pochází z Etiopie, je oromské národnosti Její otec je členem OLF, zatčen před několika lety a od té doby nezvěstný Policie nechtěla sdělit, kde je otec vězněn, po domáhání se této informace byla žadatelka zadržena Sama není členkou OLF a nic o této organizaci neví Bojí se, že by mohla mít zase potíže s policií, jelikož všichni kdo jsou nějakým způsobem spojeni s OLF je mají