3. Majetek a náklady podniku

2.Majetek/aktiva podniku a jeho druhy: Majetková struktura podniku 2.1. Dlouhodobý majetek podniku 2.2. Oběžný majetek

Majetek podniku pojem Podnik potřebuje k realizaci svých hospodářských činností kromě pracovníků také stroje i zařízení a materiály - věcné výrobní činitele neboli hospodářské prostředky. K jejich obstarávání potřebuje finanční kapitál. Soubor hospodářských prostředků užívaných k podnikání, pokud je podnik vlastní, tvoří jeho majetek.

Majetková struktura podniku Majetková struktura podniku udává, co za druhy majetku a v jaké ceně k určitému datu podnik vlastní.

Přehled druhů majetku/hospodářských prostředků příklady

Majetková bilance/Rozvaha

2.1. Dlouhodobý majetek podniku = stálá aktiva nestává se součástí výrobku ztrácí ve výrobním procesu jen část své hodnoty, pouze se opotřebovává. toto opotřebení se ekonomicky vyjadřuje v nákladech podniku odpisem (viz odpisy )

Dlouhodobý majetek podniku předpisové vymezení dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Předpisově je vymezen pořizovací cenou od 40 000 Kč výše a dobou použitelnosti nad jeden rok. dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) Předpisově je vymezen pořizovací cenou od 60 000 Kč výše a dobou použitelnosti nad jeden rok. dlouhodobý finanční majetek Zahrnuje zejména peníze vložené do cizích dlouhodobých cenných papírů (akcií a dluhopisů jiných podniků, půjček, státních obligací apod.).

Dlouhodobý majetek podniku Pořízení nákupem (stroj) nebo výstavbou (budova aj. stavba) vlastní činností převodem nemovitosti vkladem do společného podniku přeřazením z osobního užívání pro podnikatelské využití bezúplatným nabytím (darováním)

Dlouhodobý majetek podniku Podnik může využívat pro svoji činnost i cizí majetek: Pronájem Operativní leasing Finanční leasing

Dlouhodobý majetek podniku Vyřazení prodejem likvidací bezúplatný převodem přeřazením z podnikání do osobního vlastnictví vyřazení v důsledku škody

ocenění dlouhodobého majetku podniku vstupní cenou: Cena pořizovací Cena v úrovni vlastních nákladů Reprodukční pořizovací cena Jiné způsoby ocenění jednotlivých složek majetku ( a závazků) : reálnou hodnotou (tržní cenou, soudním znaleckým posudkem...) jmenovitou (nominální) hodnotou

Cena pořizovací - je to cena pořízení příslušného majetku včetně dalších výdajů s jeho pořízením souvisejících (např. doprava, clo, montáž, průzkumné a projektové práce, uvedení do provozu, technické zhodnocení apod.) Cena v úrovni vlastních nákladů - jsou to veškeré přímé a režijní náklady bezprostředně související s vytvořením příslušného majetku vlastní činností Reprodukční pořizovací cena - je to cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (např. ocenění stávající stavby při její koupi).

Dlouhodobý majetek podniku evidence, inventarizace Eviduje se jednotlivě podle kusů, podle skupin strojů a zařízení i celkem. U strojů a zařízení, které se přemisťují z místa na místo, sleduje se běžně místo (staveniště), kde se stroje nebo zařízení právě nachází, a doba, po kterou budou na určité pracoviště vázány Fyzickým ohledáním majetku se provádí inventarizace majetku ( i OM), která se opírá o písemné doklady - inventurní soupisy ; inventární karty

Dlouhodobý majetek podniku průměrné stáří, vyřazení Dlouhodobý majetek zastarává a časem se musí vyřadit a nahradit novým. Z tohoto hlediska je třeba sledovat průměrné stáří a opotřebení (viz odpisy, odpisový plán)

2.1. Dlouhodobý majetek podniku 2.1.1.Odpisování - pojmy Odpisy Oprávky Zůstatková cena Míra opotřebení Metody odpisování

Odpisy Peněžní vyjádření fyzického a morálního opotřebení určitého hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku za dané časové období.

Odpisy Odpisy dlouhodobého majetku jsou jak nákladem (započítávají se do cen výrobků), tak i zdrojem financování obnovy odpisovaného majetku (pomocí odpisů získává podnik postupně zpět peníze vložené do nákupu majetku) odpisy se provádějí ze vstupní ceny pořízeného dlouhodobého majetku.

Odpisy druhy Daňové (finanční) Účetní (vnitropodnikové) Kalkulační (cenové)

Daňové odpisy Zákon o daních z příjmu stanovuje : že daňové odpisy jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, který je možno ve výpočtu základu daně z příjmů odečítat zařazení dlouhodobého majetku do šesti odpisových skupin s různou dobou odpisování způsob odpisování na : rovnoměrné odpisování zrychlené odpisování

Daňové odpisy rovnoměrné odpisování Daňové odpisy zrychlené odpisování

Účetní odpisy (ekonomické) Výši těchto odpisů si podnik stanovuje sám, na základě záměrů vnitropodnikového řízení  jsou také východiskem kalkulace nákladů na určitý výkon způsob odpisování : lineární odpisování Odpisový plán- výše odpisů po dobu odpisování je stále stejná, případně se musí zohlednit doba uvedení dlouhodobého majetku do užívání podle jednotlivých měsíců v roce.

Účetní odpisy Příklad výpočtu automobil předaný do užívání k 1.1. příslušného roku. Doba používání auta bude 5 let. Jeho pořizovací cena je 400 000 Kč Roční odpis - lineární odpisování z pořizovací ceny 400 000 / 5 = 80 000 Kč Po třech letech : Oprávky - kumulované roční odpisy 240 000 Kč. Zůstatková cena - rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami : 400 000 – 240 000 = 160 000 Kč. Míra opotřebení - podíl oprávek a pořizovací ceny [240 000 / 400 000] x 100 = 60%.

Kalkulační odpisy (cenové) Slouží k vyjádření opotřebení majetku pro účely kalkulace ceny jsou plně v pravomoci zpracovatele nákladových a cenových kalkulací (s výjimkou cen regulovaných podle zákona o cenách)

Oprávky kumulované roční odpisy od začátku doby odpisování, provedené na určitém majetku. Zůstatková cena Odečtením oprávky od vstupní ceny majetku (např.ceny pořizovací). Odpisovaný majetek se vykazuje v ceně zůstatkové. Výjimkou jsou např. pozemky nebo umělecká díla, která se neodepisují a tedy se vykazují vždy ve vstupní ceně. Míra opotřebení Podíl oprávek a pořizovací ceny majetku.

2.3.Oběžný majetek

Oběžný majetek podniku pojem Je část majetku podniku krátkodobé povahy do jednoho roku upotřebitelnosti : zásoby pohledávky krátkodobý finanční majetek - peníze podniku /cash Nachází se přímo ve výrobním nebo jiném procesu. Je neustále v pohybu nebo-li v oběhu (od toho nese název oběžný majetek). Účastní se tedy koloběhu hodnot, to znamená že jedna forma majetku přechází v druhou : Peníze se postupně mění v zásoby materiálu, nedokončenou výrobu, hotové výrobky, pohledávky a zpět v peníze

Příklad koloběhu majetku/hodnot/ ve stavebním podniku

Odlišnosti majetku stálého a oběžného Stálý majetek nestává se součástí výrobku ztrácí ve výrobním procesu jen část své hodnoty, pouze se opotřebovává. Toto opotřebení se ekonomicky vyjadřuje v nákladech podniku odpisem (viz odpisy ) Oběžný majetek stává se součástí výrobku ve výrobním procesu spotřebuje se najednou Toto se ekonomicky vyjadřuje oceněním výrobní spotřeby (viz náklady podniku)

Oběžný majetek podniku struktura Zásoby materiálů (tzv. výrobní zásoby) vlastní výroby, nedokončené výroby (polotovarů vlastní výroby a rozpracované zakázky) hotových výrobků - ještě nepředaných stavebních výkonů zboží Pohledávky dosud nepřijaté peníze od zákazníků - stavebníků, kteří již od stavebního podniku převzali stavební výkony, ale fakturu dosud neproplatili Krátkodobý finanční majetek peníze v hotovosti a na běžných účtech, cenné papíry s krátkodobou splatností - směnky, šeky, depozitní certifikáty aj.

Oběžný majetek výrobní zásoby základní materiál - použitím ve výrobě se stává součástí stavby – zahrnuje : stavební suroviny (písek, štěrk, vápno) stavební materiály (cihly, cement, železo, dříví, umělé hmoty, tvárnice, polotovary, prefabrikované konstrukce a dílce), pomocný materiál – energie, pohonné hmoty, palivo, trhaviny, náhradní součástky, některé drobné nářadí aj.

Materiálová evidence V rámci vnitropodnikového účetnictví Slouží dokumentaci pohybu, místa uložení a stavu zásob materiálu a jeho ochraně Poskytuje informace pro dispozici materiálem a pro jeho kontrolu - skladové karty Obsahuje zápisy o původu, druhu, množství a cenách materiálů Ze zůstatků účtů jednotlivých materiálů se zjišťuje jeho stav O materiálovou evidenci se opírá i plánování, kalkulace a statistika materiálu - v tomto směru jsou důležité především hodnotové údaje.

Opatřování materiálů a jejich doprava Zpravidla nákupem od dodavatelů, jimiž jsou výrobci nebo obchodní podniky Forma dodávek a způsob dopravy se různí podle druhu materiálu, místa staveniště a velikosti spotřeby Přepravu materiálu mohou uskutečňovat : výrobní podniky vlastní podniková doprava třetí osoba (dopravce, spedice)

Kvalita (jakost) materiálů Kvalitu materiálů ovlivňuje jejich výroba, způsob dopravy uskladnění. Kvalitativní nedostatky konstrukcí, zaviněné nekvalitním nebo nesprávně zvoleným materiálem, ovlivňují životnost stavebních děl a zvyšují budoucí náklady na jejich údržbu a opravy. Doporučeným standardem pro zabezpečování jakosti dodávek je ISO 9000.

Zásobování charakteristiky Zahrnuje vlastní pohyb materiálů od dodavatelů k odběrateli a jeho řízení V zásobování probíhají tyto toky : materiálový (věcný) tok od dodavatele do podniku - dodávka materiálů do podniku protichůdně peněžní tok od podniku k dodavateli - zaplacení dodávky Informační toky

Zásobování výše výrobních zásob Výše výrobních zásob závisí na: velikosti spotřeby, velikosti dostupných dodávek, jež závisí i na skladovacích možnostech, časových dodacích lhůtách sjednaných s dodavatelem. Překlenout nutně vznikající rozpory v dodávkách materiálu je účelem tvorby výrobních zásob, které fungují k překonávání časových nesrovnalostí v zásobování materiálem.

Optimální výše zásob tzn., Kritériem optimální výše zásob je minimalizace nákladů spojených s pořizováním a udržováním zásob, především : nákladů na skladové prostory, nákladů na peněžní prostředky v zásobách vázané, nákladů na dopravu, nákladů z nedostatku. tzn., postarat se o spolehlivé a časově přesné zásobování

členění nákladů analýza bodu zvratu Náklady v podniku členění nákladů analýza bodu zvratu

Členění nákladů podniku z hlediska vykazování podle druhu nákladů -druhové podle vztahu k výkonu - kalkulační podle vztahu k objemu produkce - kapacitní podle místa vzniku a odpovědnosti podle hlediska času ....

Náklady podniku Z hlediska hospodaření podniku rozdělujeme náklady na: Provozní – vynaložené na běžnou činnost (spotřeba materiálu, energii, mzdy zaměstnanců) Finanční – vynaloženém na finanční operace (placené úroky, bankovní poplatky) Mimořádné – obvykle se nevyskytují (manka, pokuty a škody)

Výkaz zisku a ztráty zjednodušená tabulková forma Náklady Výnosy Výrobní a jiná spotřeba materiálů, energie a služeb ........ Kč Tržby za vlastní výrobky (stavby) a práce Osobní náklady Změna stavu zásob ....... Kč Daně a poplatky Jiné výnosy Odpisy dlouhodobého majetku Tvorba rezerv, opravných položek a časového rozlišení provozních nákladů Ostatní provozní náklady Finanční náklady Zisk …..... Kč Celkem náklady + zisk = Celkem výnosy

Druhové členění nákladů Dle účtové osnovy třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Služby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné položky 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmu

Kalkulační členění nákladů Dle příslušného oborového kalkulačního vzorce např. Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Výrobní režie Správní režie

Kapacitní členění nákladů Rozlišení nákladů dle jejich závislosti na objemu produkce: Fixní náklady (FN) Variabilní náklady (VN)

Fixní náklady Náklady, které se nezávisí na rozsahu produkce a v krátkém období se většinou nemění. Patří k nim značná část režijních nákladů (mzdy vedoucích pracovníků, nájemné, nákladové úroky, pojištění a některé druhy odpisů dlouhodobého majetku)

Variabilní náklady Závislost na může být lineární nebo nelineární. Náklady, které jsou závislé na objemu produkce. Mezi variabilní náklady patří: přímý materiál přímé mzdy - úkolová mzda příplatky za práci přes čas Závislost na může být lineární nebo nelineární.

Nákladové funkce Využívají kapacitního členění nákladů pro stanovení závislosti mezi náklady a objemem produkce. Dlouhodobé Krátkodobé

Krátkodobé nákladové funkce Charakterizují průběh celkových nákladů za krátké časové období (měsíce) v závislosti na objemu produkce. lineární průběh variabilních nákladů nelineární průběh variabilních nákladů

Lineární průběh variabilních nákladů Pro vyjádření závislosti objemu produkce a celkových nákladů platí: CN = FN + VN CN = FN + PVN * q, Kde: CN – celkové náklady FN – fixní náklady VN – variabilní náklady PVN – průměrné variabilní náklady na jednotku produkce

Fixní náklady (FN) zůstávají do určitého rozsahu změn při zvyšující se produkci stálé. Variabilní náklady (VN) rostou s objemem produkce. N náklady v Kč CN VN = PVN * q FN q objem produkce

Průměrné celkové náklady Pokud chceme vyjádřit průměrné celkové náklady za předpokladu lineárního průběhu variabilních nákladů. PCN = FN/q + PVN, kde PCN – průměrné celkové náklady

náklady na jednotku produkce v Kč Průměrné celkové náklady se pak stejně jako průměrné fixní náklady hyperbolicky snižují, variabilní náklady zůstávají beze změny. N/q náklady na jednotku produkce v Kč PCN PFN PVN q objem produkce

Nelineární průběh variabilních nákladů V reálu se variabilní náklady obvykle s rostoucím objemem produkce do určitého okamžiku snižuji (úspory z rozsahu) a poté zase zvyšují. Úkolem je pak najít tento optimální rozsah produkce, při kterém průměrné celkové náklady minimální.

bod minimálních nákladů Při rozdílném objemu produkce se mění poměr mezi průměrnými variabilními a fixními náklady, a tím se mění i průměrné celkové náklady. N/q náklady na jednotku produkce PCN PVN PFN bod minimálních nákladů q objem produkce

Analýza bodu zvratu Analýza bodu zvratu nebo také Break-Even Point (BEP) Nástroj krátkodobého rozhodování Modeluje matematicky a graficky vztahy mezi náklady, výnosy, ziskem a objemem produkce

Analýza bodu zvratu Vyhází z kapacitního členění nákladů na fixní a variabilní a slouží především ke zjištění: Kritického množství produkce Minimální prodejní ceny Maximálně přípustných nákladů

Analýza bodu zvratu Primární rozhodnutí kolik má podnik vyrobit a prodat, aby se tržby a náklady rovnaly. Kolik by měl podnik vyrobit a prodat, aby dosáhl plánovaného zisku (tzn. z tržeb musí být uhrazeny nejen náklady, ale také zisk).

BEP výpočet Při lineárním růstu nákladů a tržeb se vychází z těchto veličin q .......... množství výrobků/počet jednotek produkce p .......... prodejní cena jednoho výrobku PVN .... průměrné variabilní náklady na jednotku produkce FN ....... fixní náklady podniku za rok

BEP výpočet Platí, že při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby T vyvíjejí podle vztahu: T = p * q a celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: CN = FN + PVN * q Dále platí, že zisk Z je rozdílem mezi tržbou T (výnosy) a celkovými náklady: Z = T - CN

BEP výpočet T > CN vzniká zisk (v opačném případě vzniká ztráta). Když T = CN, nevzniká ani zisk ani ztráta tj. bod zvratu - množství výrobků q0, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby.

BEP výpočet kritického množství T = CN p . q0 = FN + PVN . q0 q0 = FN / ( p - PVN ) (p - PVN ) příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. tj. rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady/jednotkovými variabilními náklady V praxi jej aproximujeme tzv. hrubým rozpětím.

Bod zvratu při lineárním růstu nákladů a tržeb náklady v Kč CN VN FN q objem produkce CT qk kritický objem produkce (výkonu) bod zvratu CN = CT zisk ztráta Po dosažení bodu zvratu vzniká zisk, který při neměnné ceně a variabilních nákladech je tím vyšší, čím více výrobků vyrobíme a prodáme.

Body zvratu při měnící se ceně a nelineárních nákladech náklady v Kč CN q objem produkce CT bod zvratu 1 CN = CT zisk ztráta Qk2 qk2 bod zvratu 2 při měnící se ceně a nelineárních nákladech neplatí, že čím více se vyrobí a prodá, tím je větší zisk

Příklad 1 Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu Příklad 2 Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu Příklad 3 Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku

Příklad 1 - Výpočet kritického množství při výrobě výrobků stejného druhu Podnik plánuje vyrábět a prodávat určitý druh tvarovek. Předpokládejme, že: průměrné variabilní náklady (PVN) na jednu tvarovku činí 50 Kč/kus celkové fixní náklady za rok (FN) včetně odpisů a úroků činí 21 000 Kč/rok prodejní cena tvarovky bude (p) 90 Kč/kus Příklad řeší následující otázky: a) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat pro dosažení bodu zvratu b) kolik tvarovek je třeba vyrobit a prodat, aby se dosáhlo 20% zisku před zdaněním c) grafické řešení Tento příklad celý problém zjednodušuje. Otázku optimálního rozsahu podnikání nelze řešit bez souvislosti se zdaňováním. Podnikatele přirozeně zajímá efekt jeho podnikatelského úsilí, tj. čistý zisk po zdanění.

a) kritické množství, které je třeba prodat k dosažení bodu zvratu (zisk=0): CT = FN + PVN • q p. qk = FN + PVN • qk qk = FN / ( p - PVN ) qk = 21000 / (90 - 50 ) qk = 525

Graf ukazuje i předpoklad zisku nebo ztráty při jakémkoliv množství produkce. Při stejných nákladech, ale různých cenách bude různý i bod zvratu. - Kč 10 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč 70 000 Kč 80 000 Kč 90 000 Kč 100 200 300 400 500 600 700 800 ks variabilní náklady fixní náklady celkové náklady tržby Bod zvratu

b) množství, které je třeba prodat k dosažení 20% rentability z tržeb CT = FN + PVN • q + 0,20 • CT 90 • q = 21000 + 50 • q + 0,20 • 90 • q q = 21000 / ( 90 – 50 – 0,20 • 90) q = 910

Příklad 2 - Výpočet kritické tržby při výrobě výrobků různorodého druhu Podnik plánuje v daném roce ztrátu a v tomto roce předpokládá následující: tržby (CT) 500 000 Kč/rok náklady celkem (CN) 600 000 Kč/rok z toho variabilní náklady (VN) 350 000 Kč/rok fixní náklady (FN) 250 000 Kč/rok ztráta 100 000 Kč/rok Za předpokladu, že podíl variabilních nákladů z tržeb se nemění a) jak vysokou tržbou dosáhneme bod zvratu, jestliže se fixní náklady zvýší o 100 000 Kč? b) jak vysokou tržbou dosáhneme 50 000 Kč zisku při zvýšených fixních nákladech o 100 000 Kč?

výpočet kritické tržby CTk k dosažení bodu zvratu (zisk=0): CTk = VN / CT • CTk + FN CTk = 350000 / 500000 • CTk + 250000 + 100000 CTk = 0,7 • CTk + 350000 CTk = 1 166667

b) výpočet tržby CTz na vytvoření zisku 50 000 Kč CTz = VN / CT • CTz + FN + zisk CTz = 350000 / 500000 • CTz + 350000 + 50000 CTz = 0,7 • CTz + 400000 CTz = 1 333333 Část tržeb v korunách určená na pokrytí FN a na tvorbu zisku (zde 30% ) se vypočítá odečtením míry VN/CT od 100%. Může se vyjádřit v korunách jako rozdíl mezi celkovou tržbou a variabilními náklady při jakémkoliv objemu. Využití při stanovení ceny kalkulací s neúplnými náklady viz kap.8 Hospodaření podniku

Příklad 3 - Podnikatelský záměr zahájení výroby určitého výrobku

Při lineárním růstu nákladů a tržeb vychází z těchto veličin a vzorců: q množství výrobků p prodejní cena jednoho výrobku PVN průměrné variabilní náklady (variabilní náklady na jeden výrobek - jednotkové variabilní náklady) FN fixní náklady podniku za rok Při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby CT vyvíjejí podle vztahu: CT = p • q Celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu: CN = FN + PVN • q Zisk Z je rozdílem mezi tržbou a náklady: Z = CT - CN Je zřejmé, že zisku je dosaženo, když CT > CN (v opačném případě vzniká ztráta). Je-li CT = CN, tj. bod zvratu (nulový, mrtvý) při jehož dosažení nevzniká ani zisk ani ztráta. Množství výrobků qk, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby qk. Výpočet kritického množství vychází z: CT = CN p. qk = FN + PVN • qk qk = FN / ( p - PVN ) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (p - PVN) je rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady.