Informační A ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST – jednota i rozdělení

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Seminář IVIG 2008, Kde plagiátorství začíná Moravská zemská knihovna Brno Mgr. Jana Nejezchlebová
Advertisements

IVIG 2008 Výsledky průzkumu informačního vzdělávání na VŠ v ČR v roce 2008 Zpracovala: Hana Landová, UK v Praze, ÚISK Prezentuje: Lenka Bělohoubková, VŠE.
Informační gramotnost na středních školách
Cílené rozvíjení čtenářské gramotnosti ve výuce na 2. stupni ZŠ
POSPOLU Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi T. Vencovská.
Služby čtenářům a uživatelům Dětští čtenáři
Bibliotheca academica, Cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven 2010 Fakulta sociálních studií MU, Brno, 2.–3. listopad 2010 Výsledky průzkumu informačního.
Informační vzdělávání uživatelů Co je nového?. Vznik sekce IVU při SDRUKu Přehled aktivit Přehled aktivit Odborné semináře Brno – duben 2010 Brno – duben.
Školní zpráva s výsledky z hlavního šetření PIRLS 2011 a TIMSS 2011.
Databáze citačních rejstříků Web of Science.  Online akademická služba provozovaná společností Thomson Reuters.Thomson Reuters  Databáze citačních rejstříků,
Oborová brána KIV Knihovnický institut Národní knihovna Knihovnictví a Informační věda.
Didaktika fyziky jako vědecká disciplína
AKVŠ – profesionalita – spolupráce Marta Machytková předsedkyně VV.
OECD PISA  mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání  zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti.
Živá historie konference Informační gramotnost – témata, trendy, inspirace Adéla Dilhofová Jiří Zounek.
Projekt Infogram aneb P.I.V.O. žije. Eva Svobodová, IVIG 2008, Česká zemědělská univerzita v Praze Praha,
Pedagogické kompetence 6. října 2014 Caroline Kearney vedoucí manažerka projektů & analytička vzdělávání.
Veronika Peslerová Konference Knihovny současnosti 2011 Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách není nutné zlo.
PTaČ. Spolupracující organizace Zapojené školy Pojem čtenářské gramotnosti ve škole Učitelé chápou čtenářskou gramotnost především jako dovednost dekódovat.
Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů.
Školní Internetový Informační Portál ŠIIP, ZŠ Vrchlického, Liberec © 2006 Ondřej Peřina představení prvního roku projektu projekt SIPVZ č. 0358P
Možnosti celoživotního vzdělávání pro knihovníky
Šetření čtenářské gramotnosti
Důsledky zákona o svobodném přístupu k informacím pro veřejné knihovny Bakalářská práce FF MU V Brně, Ústav české literatury a knihovnictví, kabinet knihovnictví,
Programme for the International Assessment of Adult Competencies Zjištění týkající se postojů dospělých Jana Straková, Dům zahraniční spolupráce Tento.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Lucie Hučínová Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Jednoduché vyhledávání – Jednoduchý uživatel Bc. Helena Selucká Knihovna Jiřího Mahena v Brně sekce IVU: Čtenářská gramotnost.
Systémy pro podporu managementu 2
IVIG Praha, Odborná pomoc veřejných knihoven informačním a studijním centrům škol.
IVIG 2005 Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí Projekt online systému podpory informačního vzděláván v.
Projekty mobilit programu Leonardo da Vinci 2002 ___________________ PhDr. Helena Úlovcová
Jak se stát dobrým právníkem?
Oborová informační brána KIV Jak ji využívat. Bránu KIV vytvořili Hlavní garant: Knihovnický institut NK ČR Technologie: Ústav výpočetní techniky UK v.
NÁRODNÍ INSTITUT PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Návrh a realizace modulového systému dalšího vzdělávání učitelů v MSK Magdalena Chmelařová Opava 2008.
Jindřichův Hradec, Školní a veřejné knihovny – spolupráce v regionu Konkurence? Ne! Spolupráce …
Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, Tento.
Systémy pro podporu managementu 2 Inteligentní systémy pro podporu rozhodování 1 (DSS a znalostní systémy)
Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v MS kraji a jeho realizace Projekt A5 Nástroje informatiky pro získávání informací a jejich zpracování.
ICT VE ŠKOLE LIDSKÉ ZDROJE listopad 2006 (c) Radek Maca.
Vyhodnocení ankety „Kde a jak hledáte odborné informace?“
I sss I nternet, elektronické informační zdroje a s lužby pro o s oby se s pecifickými potřebami v knihovnách Zlata Houšková, Jana Vejsadová Internet ve.
MU Brno, Vzdělávání knihovníků Mgr. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna
Knihovna společenských věd TGM v Jinonicích Společné zařízení Centra pro otázky životního prostředí UK, Fakulty humanitních studií UK, Fakulty sociálních.
Komunitní role knihoven. Komunití role knihoven je důležitá součást systému knihoven Koncepce rozvoje knihoven Priorita C -9, 10.
Čtenáři a čtení v ČR (2007) společný projekt Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Národní knihovny ČR s finanční podporou Ministerstva kultury.
Bc. Helena Selucká, Bc. Zdena Rousková SKIP Sekce služeb osobám se specifickými potřebami
Aktuální problémy vysokoškolských knihoven 21.předsednictvo RVŠ – Pracovní komise pro VŠ knihovny PhDr.Miloslava Faitová ZČU v Plzni.
Internet – výhoda pro znevýhodněné 29. února 2008 Vít Richter Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Tel: ,
Umí knihovny zaujmout čtenáře?
MU, Umí knihovny zaujmout čtenáře? Standard VKIS - změny.
Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Výzkumy PIRLS, PISA, Jak čtou české děti
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Odbor 10 mezinárodních vztahů INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Kompetence I Příprava a realizace mezinárodních výzkumů.
České děti jako čtenáři v roce 2013/2014 Praha UISK Vít Richter Národní knihovna ČR
Mezinárodní šetření a jejich místo v činnostech České školní inspekce Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Závěrečná konference projektu Kompetence.
VÝSTUPY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POTŘEB MATEŘSKÝCH ŠKOL A ZÁKLADNÍCH ŠKOL pro ORP ŠUMPER Mgr. Ivana Hanáková.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání.
Knihovna UTB ve Zlíně a její (nejen) elektronické služby PhDr
Vít Richter (využití podkladů kol. P. Mazáčové a L. Nivnické)
Jednoduché vyhledávání – Jednoduchý uživatel
Informační gramotnost
Výsledky mezinárodního výzkumu OECD
Konflikt, koření života
Polytechnické vzdělávání v praxi
Pedagogická knihovna J. A. Komenského
Národní zpráva z Mezinárodní studie občanské výchovy
Projekt VOV Ekonomická sekce jazyky
Transkript prezentace:

Informační A ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST – jednota i rozdělení Podpora čtenářství VIKBB35 Mgr. Helena Selucká

PROČ se tím vlastně zabývat? „Vyhledávání bude tak jednoduché, že nebude potřeba děti informačně vzdělávat!“ „V knihovně pořádáme besedy a informační lekce.“ http://www.youtube.com/watch?v=rLPLsowWeeU Co se skrývá pod pojmem „gramotnost“? Funkční, čtenářská, matematická, numerická, finanční, přírodovědná, mediální…

Stereotypy v knihovnách Šedé myši v pláštích a trepkách? Pracovní náplní „čtení“? Knihovny a školy? Informační vzdělávání? Citační etika?

Informační gramotnost - definice Informační gramotnost je schopnost jednotlivce prostřednictvím dostupných informačních metod a technologií vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat a využívat informace. (TDKIV) Funkční gramotnost je schopnost člověka aktivně participovat na světě informací. (SIALS)

Informační gramotnost - definice Informační gramotnost v sobě zahrnuje funkční gramotnost, kterou doplňuje o ICT gramotnost, etický přístup a morální povědomí k využívání informací. (IVIG)

Informační gramotnost v příkladech Získávat informace v beletristických, populárně – naučných, odborných textech a návodech, postupech… Analyzovat a posoudit text (zhodnocení). Získávat informace v cizích jazycích (včetně jazyků technologických). Znalosti převést v dovednosti a postoje.

Situace ve veřejných knihovnách 2009 dotazníkové šetření ve veřejných knihovnách (MZK, Mgr. J. Nejezchlebová). Krajské, pověřené a profesionální knihovny. Všechny se hlásí k informačnímu vzdělávání, nejčastěji ve formě orientace v knihovním fondu, informačním aparátu knihy… Formou přednášky, exkurze nebo praktické ukázky. Nejvíce pro 1. stupeň ZŠ. Nejvíce otázek k IV žáků SŠ. Chybí vzdělávání na toto téma.

Problémy ve veřejných knihovnách Samotná terminologie (informační lekce, informační výuka, informatické lekce, bibliografické lekce, exkurze…). Oddělení informačního vzdělávání od tematických lekcí. Počítačové gramotnost. Chybí pružně reagující prostředí. Vybavenost knihoven. Provozní otázky (personální, finanční). Pracovní vytížení. Role IV není vnímána jako prioritní.

Jak dosáhnout změn ve veřejných knihovnách ? Sdružení knihoven – Sekce pro informační vzdělávání uživatelů (SDRUK IVU) Tři pracovní skupiny: Čtenářská gramotnost Knihovna – zdroj informací Informační zdroje – tištěné, elektronické, audiovizuální

SDRUK IVU - cíle Ukotvení terminologie. Metodická podpora (semináře, web, materiály). Praktické ukázky. Semináře, pracovní porady. Spolupráce s dalšími organizacemi (zaměřenými na IV vysokoškolských studentů apod.)

IVIG Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách (IVIG). Standardy informační gramotnosti VŠ studenta http://www.ivig.cz/standardy-student.html Výzkumy vzdělávacích aktivit VŠ knihoven v ČR. Seminář Informační vzdělávání a informační gramotnost v praxi vzdělávacích institucí.

KISK – NAKLIV, PARTsIP Národní klastr informačního vzdělávání Partnerská síť informačních profesionálů Sdílení zkušeností, navázání spolupráce, portály, kurzy, semináře, workshopy…

Srovnání SDRUK IVU IVIG NAKLIV PARTSIP

Čtenářská gramotnost – definice v mezinárodních výzkumech TIMSS 1995 PIRLS 2001 – 2005 – 2009 – 2011. PISA 2000, 2003, 2006, 2009, 2012 Jak čtou české děti Čteme? / Čtenáři a internauti – od 15let

Čtenářská gramotnost -PIRLS „Čtenářská gramotnost je pro výzkum PIRLS definována jako „schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat. Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z široké škály textů. Čtou, aby se učili, aby se zapojili do společenství čtenářů a pro zábavu.“

Čtenářská gramotnost - PISA „V rámci výzkumu čtenářské gramotnosti budou žáci provádět široké spektrum úkolů s různými druhy textu, přičemž úkolem může být jak získávání informací z textu, tak prokázání hlubšího pochopení, interpretace textu a hodnocení jeho obsahu a podoby. Použité texty nebudou zahrnovat pouze prozaické pasáže, ale i různé typy dokumentů, jako jsou seznamy, formuláře, grafy a diagramy.“

Čtenářská gramotnost PIRLS PISA …schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat. Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z široké škály textů. Čtou, aby se učili, aby se zapojili do společenství čtenářů, a pro zábavu. PISA …... schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti. J. Trávníček - definice PISA

Progress in International Reading Literacy Study - PIRLS Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA). 1991 – RLS Reading Literacy Study. 2001 – 2005 – 2009 – 2011. Snaha zachytit trendy vývoje ČG. Doplňuje mezinárodní výzkum TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study). Respondenti: 9-10letí žáci (4. třída), učitelé, ředitelé škol, rodiče. 35 zemí (17 OECD, 18 nečlenské). Písemné testy (80 min.) + dotazníky.

Programme for International Student Assessment - PISA Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). 2000 – 2003 – 2006 – 2009 – 2012. ČG, MG, PřG. Respondenti: 15ti letí žáci, studenti, ředitelé škol. Písemné testy (120 min.) + dotazníky žákovské (20-30 min.), ředitelské (30 min.).

PIRLS x PISA IEA Respondenti: 9-10 letí žáci (4. třída). Část mezinárodního výzkumu, doplňuje TIMSS (M-Př). 4letá periodicita. Komplexnější pohled – shromáždění relevantních faktorů působení. Žákovské, školní (ředitelské), rodičovské a učitelské dotazníky. OECD Respondenti: 15letí žáci, studenti… Čtenářská gramotnost je jedním z modulů (ČG, MG, PřG). 3letá periodicita. Důraz vždy na jeden modul v kontextu uplatnění respondentů ve společnosti. Dotazník pro žáky a ředitele škol.

Aspekty Literární Gramotnosti ve výzkumech Procesy porozumění (PIRLS) / Postupy (PISA) Obsah Čtenářské záměry (PIRLS) / Situace (PISA) Písemné testy (procesy, postupy, obsah). Žákovské dotazníky (čtenářské chování, postoje).

Procesy porozumění (PIRLS) x Postupy (PISA) Získávaní explicitně uvedených informací 26%. Vyvození přímých závěrů 28%. Interpretace, integrace myšlenek a informací 32%. Zkoumání a vyhodnocování obsahu, jazyka a prvků textu 15%. Získávání informací 30%. Vytvoření interpretace 50%. Posouzení textu (obsah, forma) 20%.

Obsah (PIRLS, PISA)

Čtenářské záměry (PIRLS) / Situace (PISA) Čtení pro literární zkušenost 52% Čtení pro získávání informací 48% Osobní 28% Veřejné 28% Pracovní 16% Vzdělávací 28%

Výsledky pro ČR - zajímavosti ČR skončila na 12. místě. Dívky si vedly výrazně lépe než chlapci. ČR je země s 5. nejmenším rozdílem mezi výsledky nejlepších a nejhorších žáků. 93% žáků v ČR navštěvuje školy, které mají vlastní školní knihovnu… ale 13% ji nikdy nenavštěvuje. Oba výzkumy prokázaly nedostatky českých žáků v oblasti posuzování a hodnocení textů. Může to být tím, že se s těmito typy úloh ve škole nesetkávají.

Působící faktory - vnější komunikační jazyk v rodině sociální postavení rodičů zaměstnání rodičů navštěvování knihovny, knihkupectví městské x venkovské školy dostupnost SŠ, VŠ v místě dostupnost institucí v místě městské, obecní, školní, třídní knihovny v místě

Působící faktory - vnitřní obliba čtení – ČR nejnižší (45%, průměr 60%) čtení ve volném čase (naučná lit, časopisy x příběhy, romány)

Materiály pro výuku – V POŘADÍ OD NEJVÍCE VYUŽÍVANÝCH v 90% učebnice v 85% pracovní sešity ve 4% dětské knihy – hlavní materiál 90 % dětské knihy - doplňkový materiál 62 % dostává týdně domácí úkoly spojené se čtením Mezinárodní průměr 85% 49% 48% Anglie 69% 82%

Způsoby výuky čtení (ČR x průměr) – V POŘADÍ OD NEJVÍCE VYUŽÍVANÝCH učebnice materiály z jiných předmětů dětské knihy software internetové materiály pracovní listy časopisy učebnice pracovní listy dětské knihy materiály z jiných předmětů časopisy software internetové materiály

hry pohádky delší knihy návody básně literatura faktu příběhy grafy Četnost využívání typů textů (ČR x průměr) – V POŘADÍ OD NEJVÍCE VYUŽÍVANÝCH hry pohádky delší knihy návody básně literatura faktu příběhy grafy příběhy delší knihy literatura faktu pohádky básně grafy návody hry

povídání nad textem skupinová práce kreslení hra otázky k textu test Četnost činností s textem po jeho přečtení (ČR x průměr) – V POŘADÍ OD NEJVÍCE VYUŽÍVANÝCH povídání nad textem skupinová práce kreslení hra otázky k textu test pracovní list (N) psaní (N) otázky k textu pracovní list povídání nad textem psaní kreslení test hra skupinová práce

Čtení a psaní Nejnižší obliba čtení u žáků ze všech zemí, které se účastnily výzkumu. Romány, povídky X naučná, časopisy. Čtení nahlas X čtení potichu. Častější čtení dle vlastního výběru. Jednotné materiály bez ohledu na úroveň.

Lepších výsledků dosáhli Žáci, které čtení baví. Žáci, kteří čtou denně. Žáci, kteří čtou delší knihy. Žáci, kterým rodiče četli v předškolním věku. Žáci, kteří navštěvují knihkupectví a knihovny.

Jazyk Pokud se daným jazykem mluví v rodině, žáci dosahují v testech lepších výsledků. Anglicky mluvící země dosáhly velmi dobrých výsledků.

Dovednosti Lepší výsledky v interpretaci než v posuzování a hodnocení textů. Lepší výsledky na škále vysvětlování pomocí přírodních jevů (aplikace vědomostí), méně úspěšní na škále rozpoznávání přírodních otázek a výrazně horší na škále používání vědeckých důkazů (interpretace, dokazování). Malá míra seznámení s ekologickými problémy.

Co by se mohlo změnit… Jedna z nejnižších návštěvností knihoven. Žáci se málo setkávají s pracovními listy. Při výuce čtení se příliš nepoužívá software ani materiály z internetu. V matematické a přírodovědné gramotnosti jsou čeští žáci nadprůměrní, naopak podprůměrní jsou ve čtenářské gramotnosti.

Souhrn základních podmínek pro rozvoj čtenářství Nikdo nepovažuje čtení ve škole za ztrátu času, dospělí jsou modelem čtenáře. Čas – dostatek, pravidelnost, četnost. Předčítání: Žákům se ve škole často předčítá, i když už umí sami číst. Dostupnost knih a textů: Různorodé a snadno dostupné. Vlastní volba. Četba celých textů, nejen ukázek. Příležitost pro čtenářskou odezvu a sdílení. Čtení je propojeno se psaním: Žáci písemně reagují na přečtené. Učitelé umění čtení vyučovat: ovládají různé čtenářské strategie.(např. pro porozumění textu, hlasité přemýšlení, popisné zpětné vazby, umějí vést žáky k výběru textů). Učitelé čtou: Umění žákům doporučit. Sledují novinky. Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka: http://kuc.cz/bpy1mg

??? Informační gramotnost Čtenářská gramotnost Funkční gramotnost Další gramotnosti

Mgr. Helena Selucká – VIKBB35 Děkuji za pozornost! Mgr. Helena Selucká – VIKBB35

Použitá literatura LANDOVÁ, H. – CIVÍNOVÁ, Z.: Aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informačního vzdělávání : vývoj v letech 2006 – 2010 na vysokých školách v ČR. ProInflow [online]. 2010, roč. 2., č. 2. [cit.2011-11-14]. Dostupný z : pro.inflow.cz/aktivity-vysokoskolskych-knihoven-v-oblasti-informacniho-vzdelavani-vyvoj-v-letech-2006-2010-na-vere. ISSN 1804–2406. MATĚJŮ, P.: SIALS: Druhý mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých [online]. Praha : Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1998. c2011. [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://www.piaac.cz/sials Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [databáze online]. Praha : Národní knihovna, 2009. [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/5AVMMFQAC4YIQ3UX7MSUU9MG74DIRAJJ24KP8I9INDL6J6SD68-00453?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD Informační gramotnost. [online]. c2006-2011. Poslední aktaulizace 8. 10. 2010.. [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/283-informacni-gramotnost-citovani/ Knihovní zákon. Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. c2004 [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm Konference informační gramotnost. [online]. 21. 11. 2011. c2007 - 2011 [cit. 2011-11- 25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/konference-informacni-gramotnost Kurzy základní informační gramotnosti [online]. c2011 [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=04_Vzd/03_OV_Akce/02_pripravovane.htm

Použitá literatura Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů. [online]. [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://dum.rvp.cz/index.html O projektu. PARTSIP. [online]. c2011 [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://www.partsip.cz/ Použití definic informační gramotnosti v práci komise IVIG. [online]. Poslední aktualizace 16. 11. 2010. [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/pouziti-informacni-gramotnosti.html Projekt NAKLIV. [online]. c2011 [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://nakliv.cz/ Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. [online]. c2007. Poslední aktualizace 16. 11. 2010. [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html Ukázkové lekce s metodami KM. [online]. 23. 1. 2001. [cit. 2011-11- 14]. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/prectetesi.php?co=lekce   Zápis z 1. zasedání sekce SDRUK pro informační vzdělávání uživatelů : Okruhy témat informačního vzdělávání uživatelů (IVU). [online]. 22. 9. 2009. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-informacni-technologie/clanek/priloha-3/ Zápis z 2. zasedání Sekce pro informační vzdělávání uživatelů. [online]. 8. – 9. 2. 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-informacni-vzdelavani-uzivatelu/clanek/zapis-z-2-zasedani-sekce-pro-informacni-vzdelavani-uzivatelu/