Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. (Žd 11,6) Abrahám – Praotec víry Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. (Žd 11,6)

Prvotní hřích – „Nevěřte Bohu“ Tímto způsobem by se dala charakterizovat snaha ďábla při pokoušení prvních lidí. Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ V člověku je tedy postoj: Nevěřit Bohu a spolehnout se na vlastní úsudek.

Prvotní hřích – „Nevěřte Bohu“ Veškerá snaha člověka není prostá náklonnosti ke zlému – uzpůsobit si dobro podle svých představ, které jsou mnohdy nevyzrálé a sobecké. Naše „vidění opravdového dobra“ je do určité míry zastíněno. Nejsme tedy schopni dojít spásy aniž bychom se svěřili Božímu vedení.

Prvotní hřích – „Nevěřte Bohu“ Toto vyžaduje postoj víry – spolehnutí se na Boží slovo oproti mým nejlepším představám. Bůh tedy po nás žádá úplný opak toho, co udělali prvotní lidé Oni odmítli Boha, jako toho, který je vede ke štěstí a naplnění života. My se musíme svěřit Božímu vedení, abychom ke spáse mohli dojít.

Abrahám – Praotec víry V listě Římanům (4,16n) apoštol Pavel píše: „Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti. Tak zůstane v platnosti zaslíbení dané veškerému potomstvu Abrahamovu – nejen těm, kdo stavějí na zákoně, ale i těm, kdo následují Abrahama vírou. On je otcem nás všech, jak je psáno: ‚ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘“

Abrahám – Praotec víry Abrahám byl podroben dvěma velkým zkouškám. Kterým?

Abrahám – Praotec víry Abrahám byl podroben dvěma velkým zkouškám. Kterým? 1. Odejít ze své rodné země. I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal. (1Moj 12,1-4)

Abrahám – Praotec víry Abrahám byl podroben dvěma velkým zkouškám. Kterým? 2. Obětovat svého syna Izáka. Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: „Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ A Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!“ (1Moj 22,1-2)

Abrahám – Praotec víry Odejít ze své rodné země. Abrahámovi bylo 75 let. Prakticky měl život za sebou. Všechno, co celý život vytvářel – přátelé, měl opustit. Toto vše bylo jeho jistotou. Jeho domov byl provázán s modloslužbou, bez přetrhání těchto vztahů nemohl být pravým ctitelem Hospodina Abrahám dal Bohu celou svou minulost.

Abrahám – Praotec víry Obětovat svého syna Izáka. Bůh dal Abrahámovi příslib, že z něho vzejde veliký národ. Abrahám dlouho očekával narození svého syna Izáka. Když Izáka začal dospívat a naděje Abraháma se začali naplňovat – měl ho obětovat. Jak Bůh učiní svůj slib? Abrahám odevzdal Bohu celou svou budoucnost.

Abrahám – Praotec víry Na základě jednání Abraháma, co je tedy víra?

Abrahám – Praotec víry Abrahám dal celý svůj život do Božích rukou – konal to, co Bůh po něm chtěl oproti svým lidským představám a nadějím. Víra není pouhé rozumové uznání Boží existence. Je to praktický postoj, kterým Bohu odpovídáme na jeho požadavky. Je to úplný opak jednání Adama a Evy, které je v každém z nás.

Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. V životě Abraháma to nebylo všechno najednou. Mezi jednotlivými zkouškami probíhaly desetiletí. Člověk ve svém vztahu k Bohu pomalu zraje. Učí se vidět a odevzdávat svůj život do Božích rukou Není možné to uspěchat. Určité zkoušky přichází až s věkem. Nepodceňovat nabídky, který bych teď měl udělat.

Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Pamatovat, že OBĚŤ A SLUŽBA je nutnou součásti vztahu k Bohu. Pozor na „konzumní křesťanství“. Ona skutečnost, že se člověk umí rozhodnout pro Boha je vytvářena již dlouhou před tím.

Postoj víry v Novém zákoně Najdeme v Novém zákoně postavy víry?

Postoj víry v Novém zákoně Najdeme v Novém zákoně postavy víry? Jan Křtitel sv. Josef Panna Maria

Postoj víry v Novém zákoně Jan Křtitel Podrobil život svému poslání. Věrnost až k smrti. Ukázal na Ježíše Krista. Bez této životní pravdivosti by jeho poslání nebylo věrohodné.

Postoj víry v Novém zákoně sv. Josef Jeho okamžité a věrné plnění Božích příkazů. Přijetí snoubenky P. Marie. Obrovská citlivost a takt v choulostivé situaci.

Postoj víry v Novém zákoně Panna Maria Nemožnost pozemského vysvětlení svého těhotenství. Přijetí narození Božího Syna v nedůstojných podmínkách. Útěk před králem Herodem. Smrt Ježíše na kříži, kde skončili všechny lidské naděje.

Víra – zárodek věčného života Bůh někdy nechává „zemřít“ všechny lidské naděje, aby člověk se od nich odpoutal. A z této „lidské beznaděje“ přináší naději věčného života. Naše věrnost k Bohu musí jít „až za hrob“. Pokud se tomu budeme učit už teď, potom budeme toho schopni, až pohlédneme do tváře smrti svého života.