APROCHEM 2015 Podzemní zásobníky plynu a prevence závažných havárií Lubomír Kelnar1, Šárka Václavková1, Petr Novák1, Jana Michálková1, Petr Strakoš2, Václav Frydrych2, Petr Půlpán3, Michal Vaněček1 1WATRAD, spol. s r.o., 2GEOMEDIA s.r.o., 3WAK System, spol. s r.o. Projekt TA ČR Beta TB030MZP010: „Výzkum a vývoj nástrojů pro zpracování bezpečnostní dokumentace podle požadavků evropské směrnice SEVESO III provozovatelů podléhajících kontrole MŽP a ČBÚ“ Část: Podzemní zásobníky plynu 19. 3. 2015, Hustopeče

Výchozí podmínky projektu Od 1. 6. 2015 by provozovatelé podzemních zásobníků plynu (PZP) měli zpracovávat jak bezpečnostní dokumentaci podle předpisů Státní báňské správy v gesci Českého báňského úřadu (ČBÚ), tak bezpečnostní dokumentaci podle nového zákona o prevenci závažných havárií (PZH), v gesci Ministerstva životního prostředí (MŽP). V rámci projektu dochází k harmonizaci a optimalizaci bezpečnostní dokumentace pro PZP tak, aby dokumentace splňovala požadavky jak ČBÚ, tak zákona o PZH, který vychází z evropské směrnice SEVESO III, a zamezilo se duplicitám. Při harmonizaci a optimalizaci dokumentace se berou v úvahu: různé možnosti přístupů k havarijnímu plánování, platná a nově vznikající legislativa PZH, zahraniční zkušenosti, relevantní havarijní scénáře na zařízeních PZP včetně výpočtů dosahů projevů pro reálnou havárii

Cíl projektu Cílem části projektu se zaměřením na PZP je snížení rizika závažných havárií na PZP na základě harmonizace a optimalizace stávajících různorodých bezpečnostních přístupů. Výsledkem bude N – certifikovaná metodika s názvem: „Metodika harmonizace a optimalizace bezpečnostních přístupů při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících s cílem snížení rizika závažných havárií“

PZP v ČR

Skladovací kapacity PZP v ČR Podzemní zásobník plynu / vlastník Skladovací kapacita ZP (mil. m3) (tisíce tun) PZP Háje / RWE Gas Storage 64 51 Dolní Dunajovice / RWE Gas Storage 900 720 Tvrdonice / RWE Gas Storage 510 408 Lobodice / RWE Gas Storage 177 142 Štramberk / RWE Gas Storage 480 384 Třanovice / RWE Gas Storage 530 424 Uhřice / MND Gas Storage 280 224 Dolní Bojanovice / SPP Storage 576 461

Zařazování PZP – množství ZP Zákon o PZH se mj. týká skladování plynu v pevninských podzemních zásobnících plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech (§1, odst. 3, písm. g), a to bez bližšího upřesnění. Na základě maximálního skladovaného množství by byly PZP v ČR zařazeny do skupiny B (> 200 t ZP). Šlo by tak o objekty s povinností zpracování bezpečnostní dokumentace podle zákona o PZH, která mj. zahrnuje: bezpečnostní zprávu včetně posouzení rizik závažné havárie a systému prevence plán fyzické ochrany vnitřní havarijní plán podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu Množství ZP v nadzemní části PZP… …se zjistí součtem množství ZP ze všech provozních souborů podle schválené projektové dokumentace (objemy a tlaky v zařízeních) Otázka: „Jak definovat množství ZP pro zařazení PZP podle zákona o PZH?“

Zařazování PZP v zahraničí Jaké množství ZP je rozhodující pro zařazování v zahraničí? Slovensko: Zařazují na základě množství v nadzemních částech PZP včetně plynovodů, a to i kolektorových Všechny zásobníky jsou zařazeny do skupiny B Pozn. všechny PZP na Slovensku jsou horninového typu a všechny vtlačno-výtlačné sondy jsou osázeny podpovrchovým bezpečnostním ventilem. Velká Británie: Zařazují na základě celkového možného množství ZP přítomného v PZP, tedy maximální skladovací kapacita + množství ZP v nadzemních částech PZP

Zařazování PZP – definice objektu 3 možnosti definice objektu: 1. Objektem je celé území, pod kterým se PZP nachází (schéma č. 1) 2. Objektem je území centrálního areálu + oplocené plochy jednotlivých sond včetně spojovacího potrubí, a to v rozsahu bezpečnostních pásem (schéma č. 2) 3. Objektem je území centrálního areálu a bezpečnostní pásma okolo sond (schéma č. 3) schéma č. 1 schéma č. 2 schéma č. 3

Definice objektu PZP v zahraničí Slovensko: Za objekt se považuje stavba PZP tak, jak je nadefinována ve schválené projektové dokumentaci, tzn. technologie úpravy plynu, kompresorovny a plynovody od přípojky k tranzitnímu plynovodu až po jednotlivé sondy. Velká Británie: Za zařízení v rámci jednoho objektu se považují prostory pro uskladňování ZP, sondy, spojovací potrubí a technologie zpracování ZP.

HP a VHP – návrh řešení Návrh řešení: Z analýzy shody/rozdílů náležitostí HP splňujícího požadavky ČBÚ-SBS a požadavků PZH na VHP u objektů zařazených do skupiny B vyplývá, že úpravou stávajícího havarijního plánu u provozovatelů PZP lze naplnit požadavky VHP stanovené v připravované vyhlášce č. XX/2015 a požadavky ČBÚ stanovené vyhláškou č. 71/2002 Sb. v platném znění. Návrh řešení: Navrhnout a závazně používat jasnou strukturu vnitřního havarijního plánu pro provozy PZP splňující požadavky jak ČBÚ-SBS, tak MŽP, např. s názvem „Postup při zpracování a struktura vnitřního havarijního plánu pro provozy PZP“ (analogicky k připravované vyhlášce č. XX/2015). Navrhovaný postup by měl vycházet ze zavedené a v praxi používané struktury současného HP u provozovatelů PZP s doplněním kapitol nutných pro naplnění požadavků PZH. Navrhovaný postup by sloužil jak pro potřeby vypracování, tak i pro potřeby kontroly vnitřního havarijního plánu pro provozy PZP.

Shrnutí Zařazování PZP HP a VHP Stanoviska MŽP k definicím určujícího množství ZP pro zařazení PZP a k definici objektu lze promítnout do metodického pokynu pro posouzení objektu nebo zařízení s vybranými nebezpečnými chemickými látkami a do metodického pokynu pro návrh na zařazení objektu do skupiny A nebo B, které se budou aktualizovat v rámci projektu TA ČR TB030MZP009. HP a VHP Umožnit naplnění požadavků PZH u provozů PZP jasně danou strukturou HP. Rozdílný postup naplnění požadavků VHP u PZP by měl být zohledněn ve vyhlášce nebo její příloze (struktura VHP), a to alespoň odkazem na rozličnou metodiku zpracování VHP u PZP. Další náležitosti bezpečnostní dokumentace podle zákona o PZH Systém prevence – většinu dokumentů systému prevence provozovatelé PZP mají, dokumenty se zapracují do struktury systému PZH a doplní se chybějící položky Posouzení rizik – provozovatelé mají jen části, např. identifikované zdroje rizika, dosahy některých projevů havárií (tryskavý požár) – potřeba doplnit scénáře o četnosti koncových stavů a následky na příjemcích rizika (osoby, životní prostředí, majetek) a poté posoudit riziko

WATRAD, spol. s.r.o. Sídlo: S. K. Neumanna 1316, 532 07 Pardubice Kontaktní adresa: Osadní 26, 170 00 Praha 7 Telefon: +420 220 878 920, +420 723 107 821 E-mail: watrad@watrad.cz Internet: www.watrad.cz