Delfín skákavý ( Tursiops truncatus )

Základní informace délka těla: 175 - 400 cm hmotnost: 150 - 300 kg (někdy až 650 kg) věk: 30 - 35 let říše: živočichové (Animalia) kmen: strunatci (Chordata) třída: savci (Mammalia) řád: kytovci (Cetacea) čeleď: delfínovití (Delphinidae) rod: Delfín (Tursiops) druh: skákavý (Truncatus)

Anatomie a fyziologie Kosterní soustava Svalová soustava Kožní soustava Dýchací soustava Trávicí soustava Močopohlavní soustava Nervová soustava

Kosterní soustava 1 – zobákovitá přední část hlavy 7 – pupek 2 – dýchací otvor 8 – genitální otvor 3 – oko 9 – řitní otvor 4 – ucho 10 – stvol 5 – přední ploutve 11 – ocasní ploutev 6 – hřbetní ploutev

Kosterní soustava lebka má dlouhé horní a spodní čelisti v zobáku nalezneme okolo 100 zubů spodní čelist vede první úder, když delfín napadne např. žraloka čelní kosti leží za dýchacím otvorem a za kostmi čelistními a mezičelistními přední končetiny jsou přetvořeny v ploutvovitý orgán. končetina obsahuje: kosti prstů, zápěstní kosti, předloketní kosti i kost pažní. Prstů je pět. zbytkem kostry zadních končetin a pánve jsou dvě malé zakrslé kosti ležící blízko pohlavních orgánů páteř se skládá ze 64 obratlů: 7 krčních, 13 hrudních, 17 bederních, 27 ocasních

2) Svalová soustava Svaly čelistní – v hlavové části těla. Silný snopec svalů začíná hluboko v čelisti a upíná se k vlastní lebce. Temporální sval – sval způsobující zavírání čelistí. Je neobyčejně silný a dobře vyvinutý. „Malé svaly“ – svaly pojící se k dýchací soustavě a sloužící k vydávání hlasu. Nalézají se v blízkosti dýchacího otvoru. Svalový svěrač – zajišťuje kontinuitu dýchacích cest při průchodu zadní části ústní dutiny Svaly hrudního končetinového pásma – je jimi ovládána hrudní ploutev. Umožňují přesné a jemné postavení ploutví, které řídí směr plavání Svaly trupu – probíhají od hlavy podél hřbetu a břicha. Umožňují obloukovité prohýbání těla a pohyby hlavou při vlnivém způsobu plavání těchto zvířat. Šlachy – jsou silné a jsou jimi svaly ukončeny.

3) Kožní soustava Celý povrch těla kryje neobyčejně hladká kůže a tvoří aerodyna- mický kryt přirozeně proudnicového tvaru, spočívající na tukové vrstvě. Kůže má dva hlavní úkoly: Chránit před nepříjemným působením mořských organismů Vyrovnávat turbulenci vodního proudu je nahoře tmavá a vespod světlá, což může v moři delfín uplatnit jako ochranné zbarvení je neuvěřitelně hladká a absolutně na ní nelze nalézt žádné přichycené mořské organismy (řasy, …) je na dotek jakoby z gumy. Tato pružnost je dána spletí kolagenních vláken, jež jsou pod ní uložena a která obklopují podkožní tuk.

4) Dýchací soustava Delfíni stejně jako ostatní savci dýchají vzduch.Vstupní a výstup- ní cestou pro dýchací soustavu je dýchací otvor na vrcholu hlavy. Cesta vzduchu od dýchacího otvoru do plic: Dýchací otvor je umístěn na hlavě těsně před čelní krajinou. Před dýchacím otvorem se nalézá kulovitý útvar, tzv. meloun, který obsahuje spleť kolagenních vláken naplněnou tukem a olejovitou látkou. Složení dýchacího otvoru: Jazyk Přední pysk Dvě vnitřní záklopky

Překřížení dýchacích cest 4) Dýchací soustava Jak delfín vydává zvuk? Chce-li delfín vydávat zvuk na vzduchu, vyžene vzduch dýchacím otvorem mezi jazykem a vnějším pyskem, čímž způsobí zvuk. Nebo uvolní jazyk i vnější pysk a ke zvuku využívá vnitřních pysků. Takto vyluzuje jednak silný vábivý zvuk, jednak mlaskavé zvuky. Překřížení dýchacích cest a cest trávicích:

5) Trávicí soustava delfíni jsou masožravými zvířaty. (Jejich dlouhé čelisti s ostrými zuby slouží spíše k ulovení ryby, k přidržení a trhání kořisti, než ke žvýkání a rozmělňování potravy). delfín se vznáší ve vodě a celý vývoj a růst trávicího systému slouží pouze ke shromažďování, zadržování, transportování a trávení potravy. Jak polykají kořist? Uchopí rybu napříč těla svými zuby a pak ji zpracovává jazykem tak dlouho, až je podélná osa ryby rovnoběžná s podélnou osou Delfínova těla.Pak čelisti sklapnou a ryba zmáčknuta do válcovi- tého tvaru putuje podél hrtanu do jícnu.

5) Trávicí soustava Žaludek delfína: j – jícen dv – dvanáctníkový váček v- vrátník s – střevo I až IV – jednotlivé žaludky

5) Trávicí soustava Čím se živí delfín? rybami olihněmi krevetami kraby Ostatní Tuto potravu vyslídí v písku tlamou. Pokud je na širém moři, loví velká hejna ryb, která odhalí díky sonaru. Každá skupina delfínů je organizována, někteří obklíčí hejno, aby znemožnili únik ryb v době, kdy ostatní delfíni chytají kořist lapenou v pasti.

5) Trávicí soustava Hrtan nahoře: překřížení cest dýchacích a cest trávicích dole: izolovaný hrtan. Silná šipka ukazuje postup potravy v trávicím ústrojí, přerušovaná šipka pak směr proudu vzduchu v dýchacích cestách při nádechu s – hltanový svěrač ú – zadní část dutiny ústní j – jícen nh – nosohltan p – průdušnice pp – ústní průdušky (pravé) š – štítná žláza

6) Močopohlavní soustava ledviny jsou velké a rozdělené na mnoho samostatných laloků a mají schopnost vylučovat značné množství soli u samic zabírají největší část kloaky pohlavní orgány, a jen malou část zaujímá řitní otvor a močová trubice samice delfína má dvourohou dělohu, přesto nosí jen jedno mládě Jak se narodí mláďata? Matka přivádí na svět 30 kilogramové mládě každé 2 až 3 roky po je- dno roční březosti. Mláďata přicházejí na svět na jaře. Hned jak se mlá- dě narodí, matka za pomocí ostatních samic je zvedá k hladině, aby se poprvé nadechlo. Po několika minutách si novorozeně již poradí zcela samo: plave a dýchá jako ostatní. Mládě saje mateřské mléko déle než jeden rok. Žije obklopeno, hýčkáno, chráněno dospělými delfíny z hej- na. Pomalu se učí nacházet samostatně potravu.

7) Nervová soustava Mozek delfína: Mozeček levá mozková hemisféra zrakový nerv prodloužená mícha Mozeček thalamus (část mezimozku) corpus (tzv. bílé těsto) mozek dospělého delfína váží okolo 1700 gramů. (Což je asi o 350g více, než je váha mozku dospělého muže). složitost mozku je právě tak složitá jako mozek člověka v jeho kůře je více rýh, brázd a závitů než v kůře lidské tvar mozku připomíná dvě boxerské rukavice položené těsně vedle sebe celkový počet buněk v kůře mozku je rovněž vyšší spánkové laloky jsou velké, týlní laloky jsou malé

Výskyt Kdo jsou jeho přátelé a nepřátelé? Delfín žije ve všech mořích světa, od mírných pásem po tropická. Vyhýbá se studeným polárním vodám. Delfíni skákaví zůstávají převážně blízko pobřeží. Někteří z delfínů odplouvají daleko na širé moře. Často se přemisťují v malých skupinách po 10 až 12 jedincích. Kdo jsou jeho přátelé a nepřátelé? Malá hejna delfínů skákavých jsou někdy doprovázena jinými delfí- ny, kteří náleží k jiným druhům. Divocí a svobodní delfíni přeplouvají zcela klidně oceány. Mají málo nepřátel. Ani žralok si netroufne na ně zaútočit, protože delfíni se nacházejí v hejnech. Mohou žraloka i zabít mocnými údery tlamy do jeho křehkého břicha.

Je tento živočich ohrožen? Člověk představuje největší nebezpečí pro delfína. V některých mořích kladou rybáři velké sítě k lovu ryb. Delfíni se do těchto sítí zamotávají a topí se. Avšak stále ještě dochází k tomu, že rybáři je zabíjejí, protože prý jim delfíni loví příliš mnoho ryb. Delfíni jsou též chytáni pro delfi- nária. Mnoho jich umírá při odchytu, při transportu nebo v zajetí. Na svobodě jsou ohrožováni znečišťováním moří. Naštěstí je ve svě- tových mořích hodně delfínů.l Někdy se delfín přiblíží k pláži a klouže mezi plavci.Hraje si s nimi a projevuje zvědavost vůči člověku, který mu přesto působí útrapy, i když někdy neúmyslně.

Fotogalerie

Testík Otázka číslo 1. Kdo je největším nepřítelem delfína: člověk žralok kosatka

Odpověď na otázku č.1 Správně Zpět na otázku č.2

Odpověď na otázku č.1 Špatně Zpět na otázku č.1 Zpět na otázku č.2

Testík Otázka číslo 2. Čím se živý delfín: rybami, olihněmi, krevetami, kraby rybami, rostlinami, krevetami, kraby rostlinami

Odpověď na otázku č.2 Správně Zpět na otázku č.3

Odpověď na otázku č.2 Špatně Zpět na otázku č.2 Zpět na otázku č.3

Testík Otázka číslo 3. Dva hlavní úkoly kůže delfína: chránit před nepříjemným působením mořských organismů a vyrovnávat turbulenci vodního proudu chránit před nepříjemným působením mořských organismů a přijímat jím mořskou sůl Vyrovnávat turbulenci vodního proudu a přijímat jím mořskou sůl

Odpověď na otázku č.3 Správně Zpět na otázku č.4

Odpověď na otázku č.3 Špatně Zpět na otázku č.3 Zpět na otázku č.4

Testík Otázka číslo 4. Věk dožití delfína je: 30 - 35 let 35 - 40 let

Odpověď na otázku č.4 Správně Zpět na otázku č.5

Odpověď na otázku č.4 Špatně Zpět na otázku č.4 Zpět na otázku č.5

Testík Který ze svalů delfína způsobuje zavírání čelistí: Otázka číslo 5. Který ze svalů delfína způsobuje zavírání čelistí: temporální sval svalový svěrač svaly čelistní

Odpověď na otázku č.5 Správně Zpět na začátek prezentace

Odpověď na otázku č.5 Špatně Zpět na otázku č.5 Zpět na začátek prezentace