NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY Mgr. Michal Oblouk

PŘÍSLOVCE MÍSTA – Kde? Kam? Odkud? Kudy? druhy: MÍSTA – Kde? Kam? Odkud? Kudy? ČASU – Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? ZPŮSOBU – Jak? Jakým způsobem? MÍRY – Jak moc? Jak hodně? Kolik? PŘÍČINY – Proč? pravopis: temně, tajemně, rozumně, jemně X lakomě, vědomě, strmě, zřejmě jakoby X jako by (jako kdyby) shora, stěží, spatra X zdola, ztěžka, zprava, zleva, zčásti, zpaměti

PŘÍSLOVCE vznik: od přídavných jmen příponami –E/-Ě, -O, -Y ustrnutím prostého pádu podstatného jména spojením předložky s jiným slovem = PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY – píšeme dohromady! stupňování: stupeň – základní tvar stupeň – tvoří se příponami –EJI, -ĚJI, -E stupeň – tvoří se z druhého předponou NEJ- nepravidelné stupňování: MÁLO, DOBŘE, MNOHO, ZLE/ŠPATNĚ, BRZY

PŘEDLOŽKY VLASTNÍ – původní se jmény tvoří PŘEDLOŽKOVÝ PÁD některé se pojí jen s jedním pádem, jiné se dvěma, málokteré dokonce se třemi předložka Z se vždy pojí s 2. pádem, předložka S se pojí se 7. pádem – výjimka: ustálená slovní spojení – BÝT S TO, KDO S KOHO předložka KROMĚ se pojí s 2. pádem, předložka MIMO se 4. pádem druhy: VLASTNÍ – původní NEVLASTNÍ – nepůvodní, vznikly z jiných slovních druhů (z příslovcí, ze sloves, ustrnutím pádů podstatných jmen)

SPOJKY spojují věty nebo větné členy píšeme před nimi čárku – čárka se nepíše před A, I, ANI, NEBO ve významu slučovacím mohou být jednoslovné i víceslovné druhy: SOUŘADÍCÍ – spojují souřadné věty hlavní, souřadné věty vedlejší a souřadné složky v několikanásobných větných členech PODŘADÍCÍ – připojují věty vedlejší k větě, na které závisí

AŤ, KÉŽ, NECHŤ, PRÝ, BOHUŽEL, ASI, ANO, NE, ZAJISTÉ, NIKOLI ČÁSTICE uvozují samostatné věty a naznačují jejich funkci - vyjadřují různý postoj mluvčího k jejich obsahu v postavení před větnými členy vyjadřují různé významové odstíny – člen, před kterým stojí, vytýkají, zdůrazňují nebo hodnotí naznačují, že začínáme mluvit některá slova mohou být ve větě částicí nebo jiným slovním druhem AŤ, KÉŽ, NECHŤ, PRÝ, BOHUŽEL, ASI, ANO, NE, ZAJISTÉ, NIKOLI

CITOSLOVCE vyjadřují nálady a city uplatňují se při kontaktu napodobují různé zvuky jestliže stojí u věty samostatně, odděluje se čárkou jestliže nahrazuje některý větný člen, především přísudek, čárkami se neodděluje BR, FUJ, SAFRA, HEČ, SLÁVA, HURÁ, HAJDY, HONEM, PSST, HYBAJ, HALÓ, PANEČKU, AHOJ, ČAU, NAZDAR, NA, TUMÁŠ, PRR, APORT, KŠÁ, HEPČÍ, CHACHA, BZZ, PRÁSK, BŘINK