Římská architektura MgA. Lukáš Psík http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum-Rom.jpg?uselang=cs

Římská architektura 2. století př. Kr. – centrem obchodu a umění 476 – zánik říše západořímské Syntéza prvků etruských (klenba + toskánský sloup) řeckých (dórský, iónský, korintský) helénistický (dekor)

Charakteristika římské architektury proti řecké architektuře článkové a exteriérové byla římská architektura bloková a interiérová proti řeckému architrávovému principu stál římský archivoltový princip proti sloupořadí s kladím plná zeď s pilířem a klenbou Řím – interiérová architektura, bloková zeď – plná zeď, klenba, archivolta

Charakteristika římské architektury sloup – samostatně stojící (monolit), konstrukční část stavby pilastr př. Kr. – vystupuje ze zdi př. Kr. dekorativní Colosseum http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum-Rom.jpg?uselang=cs

Parthenon http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Athene_acro05.jpg?uselang=cs Colosseum http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum-Rom.jpg?uselang=cs

Přínos římské architektury technika pevného zdiva z cihel (mramor) nová metoda konstrukce (kupole, archivolta) schopnost uzavřít velké prostory používání různých druhů kamene (mramor, travertin, alabastr), pálené cihly, beton Pont Du Gard http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PontDuGard.JPG

Římský chrám chrám byl obměnou etruského chrámu stavěl se na posvátném okrsku i samostatně chrámy měly půdorys obdélný a kruhový Pantheon – 27 př. Kr. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:R%C3%B3ma_%285%29.jpg

Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia

Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia „postavil Marcus Agrippa, syn Lucia, potřetí zvolený konzulem“

Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia

Pantheon – 27 př. Kr. http://commons. wikimedia Pantheon (43,2 x 43,2) původně zasvěcený všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků (Santa Maria dei Martiri). Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. Stojí na Piazza de la Rotonda ve čtvrti Pigna.

Světské stavby Bazilika měla světskou funkci – sloužila jako soudní budova, tržnice podélná pravoúhlá stavba o lichém počtu lodí, střední loď nejvyšší bazilika byla zakončena apsidou pro úředníka stávala na římském fóru baziliky: Porcia 184 př. Kr., Iulia a Aemilia (2. př. Kr.) Konstantinova bazilika (310 n. l.) – nejlépe zachovaná, trojlodí, střední loď s křížovou klenbou, boční s valenými klenbami s kazetami napříč

Bazilika - památky Porcia (184 př. Kr.) Iulia a Aemilia (2. st. př. Kr.) Konstantinova bazilika (310 n. l.) – nejlépe zachovaná trojlodí, střední loď s křížovou klenbou, boční s valenými klenbami s kazetami napříč

Bazilika – památky http://commons. wikimedia. org/wiki/File:Basilica_7

Bazilika v Pompejích http://commons. wikimedia

Římské divadlo scaena – obdélná patrová budova v pozadí jeviště byla členěna sloupy a výklenky a zdobena sochami proscaenium (jeviště) – nižší a hlubší než řecké orchestra – sloužila za hlediště pro vznešené diváky průčelí bylo zdobeno arkádami a představenými sloupy první stálé kamenné divadlo – Pompeius, 55. př. Kr. Flaviovo divadlo

Marcellovo divadlo http://commons. wikimedia

Cirkus Cirkus – půdorys protáhlého obdélníku s jednou stranou půlkruhově uzavřenou (půdorys podkovy ) pro jízdní závody, koňské dostihy, sportovní hry, art. produkce, triumf. slavnosti Circus Maximus – 80 000 diváků

Mapa starého Říma http://cs. wikipedia

Cirkus Maximus http://commons.wikimedia.org/wiki/File:219CircoMassimo.JPG?uselang=cs

Amfiteátry vznikl spojením 2 divadel gladiátorské hry, štvanice zvířat, artistické produkce – NAUMACHIE (námořní bitvy) v Římě 5 – největší Vespasianův (Kolosseum), pojal 45000 lidí amfiteátry v Pompejích, Veroně, Pule, Arles, Nimes, Fréjus a Budapešti

Kolosseum http://commons. wikimedia. org/wiki/File:Colosseum-Rom. jpg

Kolosseum http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum_Rome.jpg

Amfiteátr v Pule http://commons. wikimedia

Amfiteátr v Arles http://commons. wikimedia. org/wiki/File:Amfitheater

Termy patřily k největším a nejmohutnějším římským stavbám lázně měly (kromě lázeňských místností) čítárny, knihovnu, přednáškový sál, divadelní sál, tělocvičny, hřiště, kolonády, obchodní stánky, otevřená nádvoří a parky, sochy a malby (fresky a mozaiky) doplňovaly uměleckou výzdobu. v Římě bylo 11 velkých terem a 1000 malých lázní nejrozsáhlejší postavil Caracalla – pro 3000 lidí a Diocletianus

Caracallovi lázně http://commons. wikimedia

Caracallovi lázně http://commons. wikimedia

Císařské paláce stavěly se na Palatinu (pahorek v Římě) Hadrianova vila v Tivoli palác ve Splitu

Hadrianova vila v Tivoli http://commons. wikimedia

Hadrianova vila v Tivoli http://commons. wikimedia

Andělský hrad (Hadriánovo mauzoleum) monumentální kruhová stavba v Římě byla vybudována na pravém břehu Tibery mezi lety 135–139 Andělský hrad nechal vybudovat římský císař Hadrián jako rodinné mauzoleum, později stavba sloužila jako papežská pevnost spojená tunelem ve hradbách s Vatikánem sloužila také jako rezidence a vězení dnes se zde nachází muzeum věnované historii budovy a města Říma

Andělský hrad http://commons. wikimedia

Forum Romanum náměstí trhy, chrámy, baziliky, vítězné oblouky v blízkosti se nachází Koloseum a Traianovo forum celým Forem Romanem také prochází hlavní římská ulice Via sacra, spojující pahorek Kapitol s Koloseem

Forum Romanum http://en. wikipedia

Forum Romanum http://commons. wikimedia

Chrám Castora a Poluka na Fóru Romanu http://commons. wikimedia

Forum Romanum http://commons. wikimedia

Trajánovo fórum http://commons. wikimedia

Inženýrské stavby Římané postavili na 90 000 km vydlážděných silnic vybudovali viadukty (mosty – most Fabricius – 62 př. Kr.), akvadukty (vodovody) a kanály (cloaca maxima, hlavní kanál římský – 6. století př. Kr. ) Agrippův akvadukt v Nimes, Trajánův most přes Dunaj Pont du Gard – most byl postaven Římany pro přepravu pitné vody přes řeku Gard do města Nîmes v jižní Fanci délka mostu je 274 m a výška 49 m most byl součástí systému akvaduktů a rozvodné sítě vody, vybudované v délce 48 km z města Uzés

Pont du Gard http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PontDuGard.JPG

Otázky: Z jakých vzorů čerpá římská architektura? Srovnej řecký a římský chrám. Popiš Forum Romanum. Co jsou to inženýrské stavby?

Zdroje: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum-Rom.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Athene_acro05.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PontDuGard.JPG http://commons.wikimedia.org/wiki/File:R%C3%B3ma_%285%29.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pantheon_aussen.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:058Pantheon.JPG http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Giovanni_Paolo_Panini_-_Interior_of_the_Pantheon,_Rome_-_Google_Art_Project.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Basilica_7.png?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marcellustheater.jpg?uselang=cs http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_of_downtown_Rome_during_the_Roman_Empire_large.png http://commons.wikimedia.org/wiki/File:219CircoMassimo.JPG?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum_Rome.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pula_-_amphitheatre.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bath_of_Caracalla_Rome_2011_10.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Castel_santangelo_Tevere.jpg?uselang=cs http://en.wikipedia.org/wiki/File:Platner-forum-republic-96_recontructed_color.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:RomaForoRomanoTempioCastori.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:RomaColonnaTraiana%26BasilicaUlpia.jpg Použitá literatura: PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění (pro výuku dějin na středních školách). Sokolov: O.K.-Soft, 2005