Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky RANÉ KŘESŤANSTVÍ

Prezentace na téma: "Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky RANÉ KŘESŤANSTVÍ"— Transkript prezentace:

1 Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky RANÉ KŘESŤANSTVÍ

2 ČASOVÁ OSA stol.n.l. s centry v Jeruzalémě, Římě, Alexandrii, Antiochii, Efezu a dalších městech Středomoří od 4. stol.n.l. také Konstantinopolis a Milán od 5. stol.n.l. také Ravenna ostatní oblasti: jižní Francie, Sýrie, Egypt, severní Afrika

3 RANÉ KŘESŤANSTVÍ

4 RANÉ KŘESŤANSTVÍ

5 RANÉ KŘESŤANSTVÍ Historické souvislosti
Ve 3.stol. prožívalo římské císařství velikou krizi. V říši se počalo velmi silně šířit křesťanství. Křesťané byli ovšem, zvláště zpočátku, silně pronásledování a to bránilo prvním křesťanům vyznávat víru veřejně a budovat náboženské stavby. Proto se křesťanská architektura začala objevovat teprve na začátku 4. století, když Konstantin v roce 313 povolil zákonné vyznávání křesťanství. Skupiny věřících se zpočátku shromažďovaly v soukromých domech (např.: Dúra Európos na Eufratu). První formy křesťanského umění se vyvinuly v katakombách, podzemních pohřebištích s množstvím chodeb, jejichž stěny byly pokryty malbami a v nichž byly uloženy sarkofágy se skulpturální výzdobou. V Římě samém postavili nejstarší katakomby židé. Křesťané používali těchto pohřebišť jako shromaždiště, a když byl ve 4. století povoleno křesťanství, byly katakomby nahrazeny bazilikami a martyrii. Od té doby se staly poutními místy, ale sloužily jen jako pohřebiště. V katakombách se neobjevuje kříž, který se sám o sobě začal používat od 4. století. Rozklad západořímské říše se stal významným milníkem lidských dějin, s postupným zánikem otrokářství dochází k radikální reorganizaci společnosti v Evropě.

6 Druhy staveb / Církevní stavby
KOSTELY V DOMĚ - Se vzrůstem počtu věřících přestávalo toto řešení dostačovat BAZILIKY změna římské světské stavby (tržnice) na základní typ křesťanského kostela s podélným půdorysem orientace v ose západ (vstup) - východ (oltář) vstup přes nartex (předsíň), někdy před průčelím atrium třílodní nebo pětilodní, střední loď vyšší a širší a ukončená apsidou bazilikální osvětlení a obyčejně plochý strop samostatně stojící zvonice (kampanila) CENTRÁLNÍ STAVBY – baptisteria, martyria, mauzolea

7 KOSTELY V DOMECH Raně křesťanský kostel v obytném domě
Dura Europos, Sýrie / 230 n.l.

8 KOSTELY V DOMECH Raně křesťanský kostel v obytném domě
Dura Europos, Sýrie / 230 n.l. - srovnání s domem Vettii v Pompejích (vlevo)

9 BAZILIKA postupná proměna ze světské stavby antického Říma (tržnice) / vlevo na základní typ podélné křesťanské stavby / vpravo

10

11 BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě (dnes Vatikán)
vybudoval císař Konstantin v letech 324 – 335 n.l. zbořeno 1450 n.l.

12 BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě

13 BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě

14 BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě

15 BAZILIKY Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě / cca 335 n.l.

16 BAZILIKY San Vitale v ravenně

17 CENTRÁLNÍ STAVBY půdorys budovy tvoří kruh, čtverec nebo osmiúhelník
zastropení plochým stropem nebo kupolí většinou baptisteria (křest), martyria (památka mučedníků) a mauzolea (náhrobní stavby) bohatá umělecká výzdoba – mozaiky, plastiky

18 CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel Sta Costanza v Římě
nejstarší a nejlépe zachovalá raně křesťanská náhrobní stavba (mauzoleum), změna na kostel r.1256 postavil ji císař Konstantin pro svou dceru v ochozu se na valené klenbě a v nikách zachovaly mozaiky ze 4.století

19 CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel Sta Costanza v Římě

20 CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel S.Lorenzo (Maggiore) v Miláně n.l.

21 CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel S.Lorenzo (Maggiore) v Miláně n.l.

22 CENTRÁLNÍ STAVBY Mauzoleum Gally Placidie v Raveně ( n.l.)

23 CENTRÁLNÍ STAVBY Mauzoleum Gally Placidie v Raveně ( 402-425 n.l.)
- původně navazovalo na velký nartex (široká pravoúhlá předsíň) - půdorys ve tvaru kříže, jedno z nejvýznačnějších stavebních děl 5.století - slepé oblouky a klenební pásy – první pokus o obohacení stěn architektonickým prvkem

24 STAVEBNÍ MATERIÁLY

25 STAVEBNÍ MATERIÁLY Dřevo - stropy, krovy, truhlářské výrobky Kámen
svislé nosné konstrukce, hlavice sloupů umělecká výzdoba Hlína - pálené cihly, keramické tašky, mosaika

26 STAVEBNÍ KONSTRUKCE

27 STAVEBNÍ KONSTRUKCE Svislé nosné konstrukce
- zdivo kamenné, cihelné a smíšené - poměrně tenké, nezatěžované tolik klenbami - pilíře – kamenné nebo cihelné - sloupy – kamenné, s vyšším plintem, štíhlejším dříkem, bez zúžení (entáse)

28 STAVEBNÍ KONSTRUKCE Vodorovné nosné konstrukce KLENBY – málo používané
KUPOLE – málo používané, napojení kupole na čtvercový nebo polygonální půdorys pomocí trompů a později pandantivů STROPY PLOCHÉ – nejčastěji dřevěné trámové SEDLOVÉ nebo PULTOVÉ STŘECHY

29 STAVEBNÍ KONSTRUKCE ARCHITRÁVOVÉ a ARCHIVOLTOVÉ ARKÁDY
– řada otvorů s rovným nebo půlkruhovým nadpražím