OBEC LIDEČKO Poloha obce, historie obce, obecní pečeť a znak, historické památky, valašský kroj Pracovní listy

nejvyšším vrcholem obce je Krajčice 729 m.n.m. Poloha obce obec se rozkládá v horské kotlině, po obou březích řeky Senice a silnice kotlina je od jihu uzavřena valem, který spojuje Bílé Karpaty a Vizovické hory Vizovické vrchy končí horou Vrchkopec 699 m.n.m., na jejíž úpatí leží známý přírodní výtvor Čertovy skály Javorníky začínají na druhé straně Ostrou horou 622 m.n.m. a vrchem Stráží 619 m.n.m nejvyšším vrcholem obce je Krajčice 729 m.n.m.

asi čtyři kilometry za obcí ústí do údolí říčky Senice Střelenský průsmyk, který přechází v Lysský a spojuje Moravu se Slovenskem obec na východě sousedí s obcí Pulčín a Francovou Lhotou, na západě s obcí Lačnov, na jihu s Horní Lidčí a na severu s Lužnou geologicky náleží Lidečko k flyšovému útvaru (tvořené pískovci a jílovci) jsou zde jednozrnné usazeniny, břidlice a jednozrnné pískovce Internetové odkazy - (otevřít internetový odkaz v nabídce pravého tlačítka myši) Odkaz na mapu obce a okolí na internetu Pověst o Čertových skalách

Historie obce osídlení obce sahá již do pravěku, o čemž svědčí nálezy předmětů lužické doby osídlení Lidečka bylo hradištěm ostrožného typu – to znamená, že tato hradiska svou polohou nevyčnívala nad okolní krajinou a doslova se v ní ztrácela historické zprávy, které se týkají obce a jejího okolí, pochází již kolem 2. poloviny 13. století Lidečko bylo součástí brumvoského panství, což potvrzuje písemná zmíňka z roku 1504 nejhroznější období v dějinách Valašska byla valašská povstání v letech 1620-1644 a zbojnictví zbojníky pomáhali hledat a zatýkat portáši – domácí vojsko, internetový odkaz - portáši další krutou ránou nejenom pro obec, ale pro celou Moravu, byly tatarské nájezdy, kteří vše pálili a pustošili

hmotné poměry poddaných v obci je možné sledovat teprve od roku 1656-1657 – dochovaly se nám údaje z první lánské vizitace, v Lidečku v té době bylo zaznamenáno 43 usedlých obyvatel převážná část obyvatelstva se živila zemědělstvím, pastevectvím a chovem včel, rozšířená byla domácí výroba šindele – střešní krytina, internetový odkaz - šindel v obci se nacházel mlýn, v roce 1923 byl v obci hostinec s obchodem a se smíšeným zbožím, hostinec s řeznictvím, kovář, podkovář, krejčí, dva mlynáři, kramářský obchod, obuvnická živnost a stolař

Obecní pečeť, znak a prapor nejstarší dochovaný otisk obecní pečeti je na dokumentech z roku 1749 v kruhovém pečetním poli je vyobrazena radlice, jejíž ostří je směřováno doprava od spodního okraje pečetního pole směrem nahoru vystupuje po pravé i levé straně z obvodu pečetního pole po osmi plamíncích v kruhovém opisu pečeti je text: OBETZ : DEDINA : LIDECKO radlice symbolizuje zemědělský charakter obce 16. února 1999 byl Lidečku udělen předsedou Parlamentu České republiky Václavem Klausem znak a prapor podobu znaku a praporu navrhl místní občan Karel Dorňák

Historické památky v obci se vyskytuje několik historicky významných staveb nejstarší stavbou je barokní kostel svaté Kateřiny Sinajské, který byl roku 1700 vystavěn na místě původního kostela z roku 1511, původní kostel byl zničen po tatarských nájezdech v 60. a 70. létech 17. století vlivem tatarských nájezdů byly pro kostel vytvořeny tři nové zvony, a to v roce 1665, které jsou dnes chráněnými kulturními památkami kostel míval tři oltáře; hlavní dřevěný oltář nesl obraz svaté Kateřiny, boční oltář po pravé straně zdobil obraz svatého Jana Nepomuckého, v oltáři po levé straně byl obraz Panny Marie Škapulířové u kostela stojí socha svatého Jana Nepomuckého (1753) a barokní kamenný kříž

Valašský kroj kroj jako druh oděvu patří mezi nejvýraznější znaky, které zobrazují a charakterizují lid, slouží k předávání kultury a patří mezi nejvýraznější národopisné znaky svým provedením, barevným laděním, střihem, zdobením a doplňky vzbuzuje pocity krásy a sounáležitosti k určitému kmeni, skupině valašské kroje až na výjimky vymizely a je to mimo jiné vlivem rozpadu tradičního zemědělství a lidové řemeslné výroby, dopady 1. světové války a hospodářské krize, odchod lidí z vesnic, rozmach průmyslové výroby apod.

Mužský kroj základními prvky mužského kroje byly košile, kalhoty – nohavice, vesta, kožená nebo soukenná obuv a pokrývka hlavy košile byla zhotovena z rovných trhaných kusů plátna, spojených ručně šitým švem; sváteční košile se vyznačovala bohatšími rukávy svazovanými u zápěstí tkanicemi nohavice se šily z modrošedého sukna, byly přiléhavého střihu zvaného na vidličku se dvěma rozparky a s dlouhým koženým řemenem vesty – bruncleky se šily z řemeslně vyrobených suken, výzdoba spočívala v lemování kapsových patek, šúsků a okrajů barevnou vlněnou šňůrkou krátké soukenné kabátky – lajblíky doplňovaly kroj v chladném počasí nebo ke slavnostním příležitostem pokrývku hlavy tvořil klobouk – plzák, nebo kožešinová beranice  muži v horské oblasti obouvali kožené krpce, ale převládající byla soukenná obuv; vysoké kožené boty – krabačky se vyráběly z jemnější, nebo hrubší kůže Ženský kroj ženy se odívaly v plátěnou košili zvanou rubáč s opléčkem, na ni oblékaly po prsa krátkou košilku, plátěné rukávce s nařasenými rukávy, na úzkém límečku a na konci rukávů se střídmou výšivkou převládal zde systém dvou zástěr: 1. zadní letnica nebo leknica se vázala zezadu dopředu, byla většinou bílá, případně se zdobila potiskem drobným vzorkem; 2. přední fěrtoch mohl být bílý s drobným či větším vzorkem, jinde se nosil modrotiskový hladký nebo se vzorkem soukenná vesta – kordulka byla na Zlínsku nejčastěji višňově červená, na Luhačovicku také zelená, na jižním Valašsku místy světle modrá výstřih lemovala široká stuha z hedvábí nebo brokátu svobodné dívky si vlasy zaplétaly do copů, vdané ženy nejčastěji ukrývaly vlasy pod červený vlněný šátek vázaný pod bradu nebo velký turecký vázaný na záušnice

Pracovní listy Četl jsi pozorně Pracovní listy Četl jsi pozorně? Tak zkus odpovědět na následující otázky: Najdi na mapě, do které řeky a kde ústí Senice? Z písmen vytvoř název národa, který pustošil a vypaloval oblast při svých nájezdech? B R A T A Ř A T I T Pod které panství obec patřila? a) vizovické b) brumovské c) vsetínské Připiš také datum první písemné zmíňky o této skutečnosti Jak se nazývalo domácí vojsko? Vyhledej, (přes internetový odkaz) co tito vojáci: nosili jakou měli výzbroj a kdy byl sbor rozpuštěn

Co se skrývá za odvozeninou od latinského označení „scindula“ Co se skrývá za odvozeninou od latinského označení „scindula“? (opět Ti pomůže internetový odkaz) Co symbolizuje radlice v pečetním znaku? Z čeho se vyrábí sukno? Která součást valašského kroje se nazývá krpce? Z kterého roku pochází původní kostel a komu je zasvěcen? Odkud pochází název skalního útvaru Čertovy skály? Dobrovolný úkol – najdi popis znaku a praporu obce

Použitá literatura: Petr, Odehnal: Lidečko, kapitoly z historie obce, Společenský klub Lidečko, 2001. Miloslava, Smítková: Pohled do historie valašské vesnice a sakrální stavby ve farnosti Lidečko, ročníková práce, Brno 1994. www.obeclidecko.cz