UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SYSTÉMY A SUBSYSTÉMY EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing
Advertisements

Obchodní akademie ELDO, o. p. s.
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNÍ U MATKY BOŽÍ JIHLAVA
Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Baví vás práce s lidmi, chcete rozhodovat o nových projektech a řídit jejich realizaci? Chcete-li být.
Obchodní akademie ELDO, o. p. s.
Přemýšlíte, kam po maturitě? Přemýšlíte, co studovat? Přidejte se k nám!
VOŠ, SPŠ, SOŠ ŘEMESEL A SLUŽEB,
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Vzdělávání, kvalifikace, rozvoj
RVP a jejich transformace do školních vzdělávacích programů
Úvodní stránka.
DEP 507. Co zvážit před zahájením výuky? Výběr metod výuky bude ovlivněn: věkem studentů vědomostmi z ekonomických předmětů z 1. ročníku (zejména z ekonomiky)
USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA TECHNICKÝCH UČEBNÍCH A STUDIJNÍCH OBORECH ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍM OBCHODNÍM ŠKOLSTVÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
Den otevřených dveří na Národohospodářské fakultě pro obor Národní hospodářství 5. ledna 2013.
OBCHODNÍ AKADEMIE A OBCHODNÍ AKADEMIE PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽ, OPAVA, HANY KVAPILOVÉ 20 Kontakty: Tel.: Fax:
Držitel certifikátu kvality ISO 9001 a ISO
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Obor Podnikání – délka vzdělání tohoto oboru je 2 roky dosažené vzdělání: střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou forma tohoto vzdělání je denní studium.
Vzdělávací program N/01 Sociální práce pro absolventy všech typů středních škol s maturitou 3leté denní a 3a1/2leté dálkové studium ukončené absolutoriem3leté.
Zvláštnosti ekonomických předmětů z hlediska jejich zařazení do rozvrhu hodin ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.
Vybrané problémy českého vzdělávání v cestovním ruchu Jiří Šíp Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České.
Projekty mobilit programu Leonardo da Vinci 2002 ___________________ PhDr. Helena Úlovcová
Typologie vyučovacích hodin v ekonomickém vzdělávání, použitá kritéria a závěry pro zvyšování kvality výuky © prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích VŠTE BEZ BARIÉR Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/ Číslo a název oblasti podpory: Oblast.
Časová koordinace ekonomického vzdělávání ©prof. Ing. Ondřej Asztalos,CSc.
Využívání pomoci z Evropského sociálního fondu Barbora Hošková, MŠMT Pardubice, 2.dubna 2004 Využívání pomoci z Evropského sociálního fondu Barbora Hošková,
Střední školství a trh práce Akční program podpory odborného školství.
Výběr adekvátních vyučovacích metod při fixaci a kontrole znalostí v rámci ekonomického vzdělávání ©prof. Ing. Ondřej Asztalos,CSc.
Věcná koordinace v ekonomickém vzdělávání ©prof. Ing. Ondřej Asztalos,CSc.
VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍ FUNKCE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing
Vysoké školy a Národní politika výzkumu a vývoje a její realizace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v MS kraji a jeho realizace Projekt A6 Rozpočet a plánování tvorby projektů a jejich následná realizace.
VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 1. TÝDEN (25. – )
„Požadavky na jakost a hodnocení jakosti zdravotnických informačních systémů“ Praha Možné přístupy k analýze hospodaření bývalých okresních nemocnic.
PLÁNOVÁNÍ CELOROČNÍ VÝUKOVÉ AKTIVITY UČITELE EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ
1 Opatření 4.1 JPD3 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti.
Modulární systém výuky na VŠP, a.s. CÍL = kvalitní, evropské a moderní studijní programy a obory Renáta Nešporková.
ANALÝZA UČIVA V EKONOMICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing. Ondřej Asztalos, CSc.
Řízení výchovných a vzdělávacích institucí PaedDr. J. Šťáva, CSc
Příprava učitelů ekonomických předmětů pro střední školy a VOŠ Prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
Rámcové a školní vzdělávací programy
Veřejně správní akademie Vyšší odborná škola, s. r. o. BRNO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ. Označení materiálu : VY_32_INOVACE_EKO_1133Ročník:2. Vzdělávací obor: Ekonomika podniku Tematický okruh: Personální činnosti Téma:
Bc. Lektorství cizích jazyků
Navazující magisterský obor STAVEBNÍ MANAGEMENT. Potřeba manažerských dovedností Řídí cca polovina absolventů % (podle doby ukončení studia) Vedoucí.
1 Inovace vzdělávacího procesu založeného na získávání kompetencí prostřednictvím výstupů z učení ve studijních oborech PODNIKÁNÍ
Management pro vychovatele PaedDr. J. Šťáva, CSc. katedra pedagogiky tel
 Školská legislativa J. Šťáva katedra pedagogiky
2. ročník(4. semestr) NMgr. studia LF LF:MPSM101
Bc. Lektorství cizích jazyků
Řízení výchovných a vzdělávacích institucí PaedDr. J. Šťáva, CSc. katedra pedagogiky tel učitelství odborného výcviku a praxe.
Řízení výchovných a vzdělávacích institucí PaedDr. J. Šťáva, CSc
Personální plán pro podnikatelský plán
Obchodní akademie a Vyšší odborná škola Valašské Meziříčí Akademický rok 2016/2017.
Stručná prezentace Vysoké školy sociálně-správní v Havířově.
Vysoká škola polytechnická Jihlava – veřejná vysoká škola (vznikla v červnu 2004 na základě zákona č. 375/2004 Sb.) – neuniverzitní vysoká škola (celosemestrální.
FIKTIVNÍ FIRMY SE PŘEDSTAVUJÍ.  Systematické procvičení všech problémů  Žák řeší úlohy individuálně  Tradiční vztah učitel – žák  Praxe je jen zprostředkována.
Seminář k doktorskému studijnímu programu Zlín.
Povolání, které je uplatnitelné v každé době … Program: Hospodářská politika a správa Obor: Účetnictví a daně.
Vyučení. Duální odborné vzdělání Mag. Michael Gassner Hospodářská komora Dolního Rakouska, oddělení – vzdělávání.
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Vlastní myšlenkou Vlastní cestou.
Nový model tvorby trhu práce budovaný partnerstvím zaměstnavatelů – škol a jejich zřizovatelů a úřadů práce Ing. Jiří Herodes.
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Motivační program spolupráce škol a zaměstnavatelů
Pedagogický management 2005 J. Šťáva katedra pedagogiky tel
KURIKULUM V SOUČASNÉ ŠKOLE
Studijní obor Management sportu
Transkript prezentace:

UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1.Univerzalizace ekonomického vzdělání od r Struktura vzdělání na ekonomických lyceích podle skupin předmětů v roce Struktura ekonomického a dalšího odborného vzdělání v povinném základu od r Struktura vzdělání ve skupině odborně výběrových předmětů 5.Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích od r Přechod na rámcový vzdělávací program na ekonomickém lyceu

7.Rámcové rozvržení obsahu vzdělání na ekonomickém lyceu 8.Kurikurální rámec v ekonomickém vzdělávání na ekonomickém lyceu 9.Srovnání všeobecně vzdělávací a odborné složky na ekonomických lyceích ve společném základu vzdělávání podle platného učebního plánu a rámcového vzdělávacího programu 10.Specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách 11.Struktura specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách 12.Pedagogická dokumentace na vyšších odborných školách s ekonomickým zaměřením navrhovaná žadateli k akreditaci zřizovatelem 13.Tendence a problémy v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách

1) Univerzalizace ekonomického vzdělání od r  Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích jako nový vzdělávací program (od roku 1994 pro poskytování univerzálního ekonomického vzdělání)  Úplná střední škola (studium pro absolventy základních škol ukončené maturitou)  Charakteristika uplatnění absolventa (studium na vysokých a vyšších odborných školách zejména ekonomických směrů, přímý nástup do praxe s rychlou adaptací a orientací v praxi)  Odborné zastávání vybraných profesí v praxi (personalistika, informační technologie, komunikace, archivace, marketing)  Omezené možnosti výkonu odborných ekonomických profesí (účetnictví, financování podniku, zdaňování firem)

2) Struktura vzdělání na ekonomických lyceích podle skupin předmětů v roce 1994  všeobecně vzdělávací předměty hodin  ekonomické a jiné odborné předměty povinné 21 hodin  odborné výběrové předměty 4 – 12 hodin  disponibilní hodiny 8 hodin

3) Struktura ekonomického a dalšího odborného vzdělání v povinném základu od r  ekonomika 6 hodin  účetnictví 5 hodin  právo 3 hodiny  výpočetní technika 5 hodin  produkční procesy 2 hodiny

4) Struktura vzdělání ve skupině odborně výběrových předmětů  Finance  Marketing a management  Korespondence  Seminář

5) Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích od r  nový učební plán Názvy vyučovacích předmětů podle skupin Celkem týdenní počty hodin za čtyřleté studium l. Předměty povinného základu103 Český jazyk a literatura12 První cizí jazyk12 Druhý cizí jazyk9 Občanská nauka3 Psychologie2 Společenská kultura2 Dějepis6 Zeměpis4 Matematika12

Názvy vyučovacích předmětů podle skupin Celkem týdenní počty hodin za čtyřleté studium Fyzika4 Chemie4 Biologie4 Tělesná výchova8 Ekonomika6 Účetnictví6 Právo3 Výpočetní technika6 2. Výběrové předměty9 Finance Marketing a management Korespondence Produkční procesy Společenskovědní seminář Seminář z dějepisu 3. Disponibilní hodiny12 Povinné předměty124

 srovnání všeobecného vzdělání a odborného vzdělání v povinném základu (všeobecné vzdělání 71%, ekonomické a jiné odborné vzdělání 29%)  proporci ovlivňuje rozložení výuky výběrových a disponibilních hodin (částečně určených pro všeobecné vzdělání a část pro vzdělání ekonomické a jiné odborné)

6) Přechod na rámcový vzdělávací program na ekonomickém lyceu  školám se nebude určovat učební plán, ani učební osnovy centrálními školskými orgány  školy se řídí rámcovým vzdělávacím programem, připraveným Národním ústavem odborného vzdělávání v Praze a schváleným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR  školy si na základě rámcového vzdělávacího programu vypracovávají školní vzdělávací programy  pro realizaci obsahu vzdělání stanovují školy učební předměty nebo užívají modelovou organizaci výuky

7) Rámcové rozvržení obsahu vzdělání na ekonomickém lyceu  Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet vyučovacích hodin za čtyřleté studium Týdenníchza celé studium Jazykové vzdělávání - český jazyk - dva cizí jazyky Společensko vědní vzdělávání10320 Přírodovědné vzdělávání10320 Matematické vzdělávání12384 Estetické vzdělávání5160 Vzdělávání pro zdraví8256 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Národní a světová ekonomika396 Podnikání a podnikové činnosti5260 Financování a účetnictví9288 Disponibilní hodiny28896 Celkem

8) Kurikurální rámec v ekonomickém vzdělávání na ekonomickém lyceu Oblast vzděláníUčivo Informační komunikační technologie 1. Samostatná práce s počítačem, operační systém, soubory, adresářová struktura, souhrnné cíle 2. Práce se standardním aplikačním programovým vybavením 3. Práce v lokální síti, elektronická komunikace, komunikační a přenosové možnosti Internetu 4. Informační zdroje, celosvětová počítačová síť Internet 5. Psaní na klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou Národní a světová ekonomika1. Podstata fungování tržní ekonomiky 2. Národní hospodářství a hospodářská politika 3. Světová ekonomika

Podnikání a podnikové činnosti1.Organizace, podnik, právní úprava podnikání 2.Management 3.Marketing 4.Zabezpečení podniku vstupy 5.Hlavní činnost podniku 6.Prodejní činnost, obchodní závazkové vztahy Financování a účetnictví1.Dva pohledy finančního řízení 2.Náklady, výnosy, výsledek hospodaření 3.Zdroje financování, finanční řízení 4.Podstata účetnictví a daňové evidence 5.Základy účtování ve finančním účetnictví 6.Soustava daní a zákonného pojištění 7.Kalkulace a rozpočty 8.Účetní uzávěrka a závěrka 9.Finanční trh

9) Srovnání všeobecně vzdělávací a odborné složky na ekonomických lyceích ve společném základu vzdělávání podle platného učebního plánu a rámcového vzdělávacího programu  všeobecně vzdělávací složka (platný 71% - 80%, rámcový 73%)  odborně vzdělávací složka (platný 29% - 20%, rámcový 27%)  vyvážená odborná a všeobecně vzdělávací složka

10) Specializace v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách  vyšší odborné školy jako složka terciárního vzdělávacího systému (spolu s neuniverzitními a univerzitními vysokými školami)  zřizování vyšších odborných škol (regionální státní instituce – krajské úřady, soukromý sektor, církve – podle školského zákona)  organizační začlenění vyšších odborných škol do sítě škol (jako přidružené školské instituce ke středním školám, samostatné školské instituce)

 parametry vyššího odborného vzdělávání (profil absolventa s vyšším než středoškolským vzděláním, obsah a struktura vzdělání s vyšší úrovní, vyučovací proces s prvky výuky v terciárním vzdělávání, organizace vzdělávacího procesu s prvky terciárního vzdělávání, studiem ukončeno absolutoriem s dokumentem diplomu specialista v oboru – DiS za jménem)  směřování evaluace vyšší odborné školy (prodloužení akreditace, zrušení akreditace, transformace na neuniverzitní vysokou školu)

11) Struktura specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách  pestrá struktura studijních oborů (několik desítek oborů s hlubší specializací – obecnější: účetnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, konkrétnější: manažer sportu, prokurista firmy, finanční poradenství)  seskupení specializací (ekonomika a řízení firem, management a marketing, financování a účetnictví, ostatní)

12) Pedagogická dokumentace na vyšších odborných školách s ekonomickým zaměřením navrhovaná žadateli k akreditaci zřizovatelem  neexistence centrálně stanovené pedagogické dokumentace (zpracovávají a předkládají žadatelé o akreditaci)  profil absolventa a charakteristika studijního oboru (k výkonu profesí spojených s prováděním složitějších ekonomických činností, k výkonu manažerských činností na střední úrovni)  učení plán ( převažuje odborné ekonomické vzdělávání, všeobecné vzdělávání v menší míře a zaměřené na ekonomické vzdělávání)  učební osnovy (obsah ekonomického vzdělávání podle předmětů navrhují žadatelé, hlubší a širší vzdělání než je tomu na střední škole)

13) Tendence a problémy v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách  přispívají k větší diferenciaci vzdělávání (stupňů škol, struktury studijních oborů, procesu vzdělávání)  zvyšují podíl absolventů škol s terciárním vzděláváním (upravuje statistiky v pro mezinárodní srovnávání)  zvyšují ekonomickou efektivnost terciárního vzdělávání (využívání volných kapacit středních škol)  reálněji vyjadřují požadavky na ekonomické vzdělávání v etapě transformace ekonomiky na tržní základy (větší počty kvalifikovaných ekonomů, nové funkce ekonomických pracovníků, stratifikace profesí, změna struktury ekonomiky)

 vyžadují optimalizaci škol a restrukturalizaci studijních oborů (převaha ekonomických oborů, jejich zaměření, umístění v regionech)  nenahrazují bakalářské vzdělávání na vysokých školách (možnost společného studijního programu s vysokou školou, přístup ke vzdělávání na vysoké školy se započítáváním absolvovaných kurzů)  respektují trendy v ekonomice a ve vzdělávání (změny v ekonomice, rozšiřování a zvyšování vzdělání obyvatelstva, tradice českého školství)