UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1.Univerzalizace ekonomického vzdělání od r Struktura vzdělání na ekonomických lyceích podle skupin předmětů v roce Struktura ekonomického a dalšího odborného vzdělání v povinném základu od r Struktura vzdělání ve skupině odborně výběrových předmětů 5.Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích od r Přechod na rámcový vzdělávací program na ekonomickém lyceu
7.Rámcové rozvržení obsahu vzdělání na ekonomickém lyceu 8.Kurikurální rámec v ekonomickém vzdělávání na ekonomickém lyceu 9.Srovnání všeobecně vzdělávací a odborné složky na ekonomických lyceích ve společném základu vzdělávání podle platného učebního plánu a rámcového vzdělávacího programu 10.Specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách 11.Struktura specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách 12.Pedagogická dokumentace na vyšších odborných školách s ekonomickým zaměřením navrhovaná žadateli k akreditaci zřizovatelem 13.Tendence a problémy v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách
1) Univerzalizace ekonomického vzdělání od r Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích jako nový vzdělávací program (od roku 1994 pro poskytování univerzálního ekonomického vzdělání) Úplná střední škola (studium pro absolventy základních škol ukončené maturitou) Charakteristika uplatnění absolventa (studium na vysokých a vyšších odborných školách zejména ekonomických směrů, přímý nástup do praxe s rychlou adaptací a orientací v praxi) Odborné zastávání vybraných profesí v praxi (personalistika, informační technologie, komunikace, archivace, marketing) Omezené možnosti výkonu odborných ekonomických profesí (účetnictví, financování podniku, zdaňování firem)
2) Struktura vzdělání na ekonomických lyceích podle skupin předmětů v roce 1994 všeobecně vzdělávací předměty hodin ekonomické a jiné odborné předměty povinné 21 hodin odborné výběrové předměty 4 – 12 hodin disponibilní hodiny 8 hodin
3) Struktura ekonomického a dalšího odborného vzdělání v povinném základu od r ekonomika 6 hodin účetnictví 5 hodin právo 3 hodiny výpočetní technika 5 hodin produkční procesy 2 hodiny
4) Struktura vzdělání ve skupině odborně výběrových předmětů Finance Marketing a management Korespondence Seminář
5) Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích od r nový učební plán Názvy vyučovacích předmětů podle skupin Celkem týdenní počty hodin za čtyřleté studium l. Předměty povinného základu103 Český jazyk a literatura12 První cizí jazyk12 Druhý cizí jazyk9 Občanská nauka3 Psychologie2 Společenská kultura2 Dějepis6 Zeměpis4 Matematika12
Názvy vyučovacích předmětů podle skupin Celkem týdenní počty hodin za čtyřleté studium Fyzika4 Chemie4 Biologie4 Tělesná výchova8 Ekonomika6 Účetnictví6 Právo3 Výpočetní technika6 2. Výběrové předměty9 Finance Marketing a management Korespondence Produkční procesy Společenskovědní seminář Seminář z dějepisu 3. Disponibilní hodiny12 Povinné předměty124
srovnání všeobecného vzdělání a odborného vzdělání v povinném základu (všeobecné vzdělání 71%, ekonomické a jiné odborné vzdělání 29%) proporci ovlivňuje rozložení výuky výběrových a disponibilních hodin (částečně určených pro všeobecné vzdělání a část pro vzdělání ekonomické a jiné odborné)
6) Přechod na rámcový vzdělávací program na ekonomickém lyceu školám se nebude určovat učební plán, ani učební osnovy centrálními školskými orgány školy se řídí rámcovým vzdělávacím programem, připraveným Národním ústavem odborného vzdělávání v Praze a schváleným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR školy si na základě rámcového vzdělávacího programu vypracovávají školní vzdělávací programy pro realizaci obsahu vzdělání stanovují školy učební předměty nebo užívají modelovou organizaci výuky
7) Rámcové rozvržení obsahu vzdělání na ekonomickém lyceu Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání
Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet vyučovacích hodin za čtyřleté studium Týdenníchza celé studium Jazykové vzdělávání - český jazyk - dva cizí jazyky Společensko vědní vzdělávání10320 Přírodovědné vzdělávání10320 Matematické vzdělávání12384 Estetické vzdělávání5160 Vzdělávání pro zdraví8256 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Národní a světová ekonomika396 Podnikání a podnikové činnosti5260 Financování a účetnictví9288 Disponibilní hodiny28896 Celkem
8) Kurikurální rámec v ekonomickém vzdělávání na ekonomickém lyceu Oblast vzděláníUčivo Informační komunikační technologie 1. Samostatná práce s počítačem, operační systém, soubory, adresářová struktura, souhrnné cíle 2. Práce se standardním aplikačním programovým vybavením 3. Práce v lokální síti, elektronická komunikace, komunikační a přenosové možnosti Internetu 4. Informační zdroje, celosvětová počítačová síť Internet 5. Psaní na klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou Národní a světová ekonomika1. Podstata fungování tržní ekonomiky 2. Národní hospodářství a hospodářská politika 3. Světová ekonomika
Podnikání a podnikové činnosti1.Organizace, podnik, právní úprava podnikání 2.Management 3.Marketing 4.Zabezpečení podniku vstupy 5.Hlavní činnost podniku 6.Prodejní činnost, obchodní závazkové vztahy Financování a účetnictví1.Dva pohledy finančního řízení 2.Náklady, výnosy, výsledek hospodaření 3.Zdroje financování, finanční řízení 4.Podstata účetnictví a daňové evidence 5.Základy účtování ve finančním účetnictví 6.Soustava daní a zákonného pojištění 7.Kalkulace a rozpočty 8.Účetní uzávěrka a závěrka 9.Finanční trh
9) Srovnání všeobecně vzdělávací a odborné složky na ekonomických lyceích ve společném základu vzdělávání podle platného učebního plánu a rámcového vzdělávacího programu všeobecně vzdělávací složka (platný 71% - 80%, rámcový 73%) odborně vzdělávací složka (platný 29% - 20%, rámcový 27%) vyvážená odborná a všeobecně vzdělávací složka
10) Specializace v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách vyšší odborné školy jako složka terciárního vzdělávacího systému (spolu s neuniverzitními a univerzitními vysokými školami) zřizování vyšších odborných škol (regionální státní instituce – krajské úřady, soukromý sektor, církve – podle školského zákona) organizační začlenění vyšších odborných škol do sítě škol (jako přidružené školské instituce ke středním školám, samostatné školské instituce)
parametry vyššího odborného vzdělávání (profil absolventa s vyšším než středoškolským vzděláním, obsah a struktura vzdělání s vyšší úrovní, vyučovací proces s prvky výuky v terciárním vzdělávání, organizace vzdělávacího procesu s prvky terciárního vzdělávání, studiem ukončeno absolutoriem s dokumentem diplomu specialista v oboru – DiS za jménem) směřování evaluace vyšší odborné školy (prodloužení akreditace, zrušení akreditace, transformace na neuniverzitní vysokou školu)
11) Struktura specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách pestrá struktura studijních oborů (několik desítek oborů s hlubší specializací – obecnější: účetnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, konkrétnější: manažer sportu, prokurista firmy, finanční poradenství) seskupení specializací (ekonomika a řízení firem, management a marketing, financování a účetnictví, ostatní)
12) Pedagogická dokumentace na vyšších odborných školách s ekonomickým zaměřením navrhovaná žadateli k akreditaci zřizovatelem neexistence centrálně stanovené pedagogické dokumentace (zpracovávají a předkládají žadatelé o akreditaci) profil absolventa a charakteristika studijního oboru (k výkonu profesí spojených s prováděním složitějších ekonomických činností, k výkonu manažerských činností na střední úrovni) učení plán ( převažuje odborné ekonomické vzdělávání, všeobecné vzdělávání v menší míře a zaměřené na ekonomické vzdělávání) učební osnovy (obsah ekonomického vzdělávání podle předmětů navrhují žadatelé, hlubší a širší vzdělání než je tomu na střední škole)
13) Tendence a problémy v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách přispívají k větší diferenciaci vzdělávání (stupňů škol, struktury studijních oborů, procesu vzdělávání) zvyšují podíl absolventů škol s terciárním vzděláváním (upravuje statistiky v pro mezinárodní srovnávání) zvyšují ekonomickou efektivnost terciárního vzdělávání (využívání volných kapacit středních škol) reálněji vyjadřují požadavky na ekonomické vzdělávání v etapě transformace ekonomiky na tržní základy (větší počty kvalifikovaných ekonomů, nové funkce ekonomických pracovníků, stratifikace profesí, změna struktury ekonomiky)
vyžadují optimalizaci škol a restrukturalizaci studijních oborů (převaha ekonomických oborů, jejich zaměření, umístění v regionech) nenahrazují bakalářské vzdělávání na vysokých školách (možnost společného studijního programu s vysokou školou, přístup ke vzdělávání na vysoké školy se započítáváním absolvovaných kurzů) respektují trendy v ekonomice a ve vzdělávání (změny v ekonomice, rozšiřování a zvyšování vzdělání obyvatelstva, tradice českého školství)