Křemík Mgr. Jitka Vojáčková
Obsah Výskyt v přírodě Vlastnosti Použití Oxid křemičitý Kyseliny křemičité Vodní sklo Sklo
Výskyt v přírodě Křemík se vyskytuje pouze ve sloučeninách: hlinitokřemičitany orthoklas (živec draselný) albit (živec sodný) křemen křišťál ametyst citrín růženín záhněda
Odrůdy křemene
Vlastnosti Křemík je šedočerný tvrdý křehký za určitých podmínek vede elektrický proud rozpouští se v horkých roztocích alkalických hydroxidů za vysoké teploty reaguje s kyslíkem halogeny uhlíkem
Použití Křemík se používá na výrobu polovodičů integrovaných obvodů křemíkové oceli (mostní konstrukce, transformátory)
Oxid křemičitý jedna z nejstálejších látek má tři modifikace křemen tridymit cristobalit používá se ve stavebnictví a na výrobu skla
Kyseliny křemičité dihydrogenkřemičitá (meta-) tetrahydrogenkřemičitá (ortho-) dikřemičitá hexahydrogendikřemičitá pouze vodné roztoky z roztoku kyseliny tetrahydrogenkřemičité se vyrábí silikagel (do exsikátorů)
Vodní sklo roztok křemičitanu sodného, draselného vzniká tavením křemene a sody, potaše k impregnaci různých materiálů tmelící a konzervační látka
Sklo homogenní pevná látka vyrábí se ze sklářského písku uhličitanu sodného uhličitanu vápenatého
Sklo draselné sklo je odolnější, má vyšší teplotu tání flintové sklo (olovnaté) má vysoký index lomu křemenné sklo odolává prudkým změnám teploty K barvení skla se používají např. sloučeniny mědi chromu kobaltu
Seznam použitých zdrojů MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 3., přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005, 240 s. ISBN 80-7182-055-51. ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vyd. Olomouc: Fin, 1996, 262 s. ISBN 80-718-2003-2. Wikimedia [online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.wikimedia.cz/