Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška

Osvojení § zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (dále jen „ZR“)

Osvojení Cílem osvojení je založit mezi osvojitelem a osvojencem takový právní poměr jako mezi rodiči a dětmi a vytvořit tak nezl. dítěti stabilní domov. Právní poměr založený osvojením vyvolává závažné právní důsledky jak z hlediska soukromého práva (např. dědění) tak i veřejného práva. Jedná se o statusovou změnu v životě dítěte (tj.změna osobního stavu dítěte, která je zásadně nezvratná). Ke statusové změně dochází až právní mocí rozsudku o osvojení.

Osvojení – pojem Osvojení = přijetí cizího dítěte za vlastní Osvojení je institut, který má zajistit nezl. dítěti chybějící výchovné rodinné prostředí. Osvojit lze nezletilého, a to jen je-li mu osvojení ku prospěchu.

Druhy osvojení Podle míry začlenění do nové rodiny: ( v ČR možné pouze úplné osvojení!) úplné osvojení – právně zcela zanikají vtahy osvojence k původní rodině; mezi svojitelem a osvojencem vzniká vztah jako mezi rodiči a dětmi neúplné osvojení – zcela nezanikají vztahy osvojence k původní rodině (zachováno dědické právo, subsidiární vyživovací povinnost) Z hlediska osob osvojitelů: Individuální osvojení (osvojení jedním osvojitelem) Společné osvojení (společně mohou osvojit pouze manželé) Dle možnosti zrušení osvojení: Osvojení zrušitelné (= osvojení prosté, I. typu…) Osvojení nezrušitelné (= osvojení II. typu) Podle místa budoucího bydliště dítěte: Osvojení vnitrostátní Osvojení z ciziny Osvojení do ciziny

Předpoklady osvojení a)Nedostatečné nebo chybějící rodinné prostředí; b)Zájem dítěte a společnosti na vytvoření nového rodinného prostředí; c)Souhlas nezletilého dítěte; d)Existence vhodného budoucího osvojitele a jeho vůle nezletilé dítě osvojit; e)Obligatorní preadopční péče.

add a) nedostatečné nebo chybějící rodinné prostředí Pouze pokud nejsou rodiče ze subjektivních nebo objektivních důvodů schopni zabezpečit odpovídající výchovu dítěte, může dojít k osvojení (tzv. faktické či sociální osiření dítěte). K osvojení nezl. dítěte je zásadně třeba souhlasu obou rodičů (zákonných zástupců dítěte). Právo dát souhlas s osvojením zákon přiznává i nezletilému rodiči. Toto právo má i rodič omezený ve výkonu rodičovské zodpovědnosti popř. i rodič, kterému byl omezen nebo zakázán styk s dítětem. Souhlas s osvojením musí být dán v řízení o osvojení dítě, a to osobně, výslovně a určitě. Souhlas musí být vysloven k určité osobě budoucího osvojitele a též k určitému typu osvojení. Jedná se o nezastupitelný úkon – chybějící souhlas není možné nahradit. Výjimkou ze zásady, že souhlas má být udělen v soudním řízení je tzv. BLANKETOVÝ SOUHLAS (§68a ZR) – tj. souhlas, který dají rodiče předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Tento souhlas je nutné učinit před soudem nebo před orgánem sociálně-právní ochrany dětí, a to předem, tj. před zahájením řízení o osvojení. Blanketový souhlas může být dán nejdříve 6 měsíců po narození dítěte!! Tento souhlas lze odvolat nejpozději do doby, než je dítě na základě rozhodnutí umístěno do péče budoucích osvojitelů. Ochrana pravděpodobného rodiče (posílení postavení otce) -Dítě nemůže být osvojeno, dokud rozhodnutí soudu v řízení o určení otcovství zahájeném na návrh muže, který o sobě tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte, nenabude právní moci.

add a) - pokračování Výjimky ze zásady souhlasu rodiče k osvojení (§ 68 ZR) Souhlas rodičů není třeba jestliže: –po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě = KVALIFIKOVANÝ NEZÁJEM; –po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoliv jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka; –anonymní porod; –utajený porod.

add b) zájem dítěte a společnosti na vytvoření nového rodinného prostředí Osvojit lze nezletilého, a to jen je-li mu osvojení ku prospěchu (§ 65 odst. 2 ZR). Účelem osvojení je úplné začlenění nezl. dítěte do nové rodiny. Ne všechny děti jsou zcela vhodné k osvojení (starší děti, těžce zdravotně postižené děti, děti se špatnou životní zkušeností). Osvojeno může být pouze nezl. dítě. Soud je povinen zjistit zdravotní stav osvojence a s výsledky svého zjištění seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence.

add c) souhlas nezletilého dítěte Je-li dítě schopno posoudit dosah osvojení, je třeba také jeho souhlasu, ledaže by tím byl zmařen účel osvojení. Konkrétní věková hranice pro tento úkon není v zákoně stanovena (soudní praxe vyžaduje souhlas většinou od završení školní docházky dítěte za předpokladu, že nezl. ví, kdo jsou jeho biologičtí rodiče).

add d) existence vhodného budoucího osvojitele a jeho vůle nezletilé dítě osvojit Osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti (požadavek bezúhonnosti). Osvojitel musí mít plnou způsobilost k právním úkonům. Soud je povinen zjistit zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda se nepříčí účelům osvojení a s výsledky svého šetření seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. Překážka příbuzenství – není možné osvojení mezi příbuznými v řadě přímé a mezi sourozenci Příprava na roli osvojitele - budoucí osvojitel musí být ochoten podstoupit přípravu k přijetí dítěte do rodiny, jestliže orgán sociálně-právní ochrany považuje takovou přípravu za účelnou.

add d) pokračování Společné osvojení – společně mohou nezl. dítě osvojit jen manželé. Pokud osvojuje dítě jen jeden z manželů, vyžaduje se souhlas druhého manžele se zamýšleným osvojením, a to i v případě, pokud spolu manželé nežijí. Osvojení dítěte manželem matky nebo manželkou otce – jde o vytvoření právního vztahu mezi dítětem a jeho tzv. nevlastním rodičem (statusová změna). Neřeší se zde otázka náhradního rodinného prostředí, protože dítě žije v rodině tvořené rodičem a jeho manželem.

Preadopční péče Obligatorní preadopční péče - před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklad. Cílem preadopční péče je, aby mezi budoucím osvojitelem a osvojencem došlo k navázání vztahu, jaký je mezi rodičem a dítětem. Budoucí osvojitelé jsou povinni po dobu preadopční péče dítě vychovávat, zastupovat a zpravovat jeho záležitosti v běžných věcech. Preadopční péče není podmínkou v případě změny pěstounské péče na osvojení, u institutu svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče a u přeměny poručenství na osvojení, pokud poručník o dítě též osobně pečoval.

Předpoklady stanovené pro nezrušitelné osvojení a)Nezrušitelně lze osvojit jen nezletilé dítě starší jednoho roku. b)Nezrušitelně mohou dítě osvojit pouze manželé nebo manžel dítěte nebo pozůstalý manžel rodiče dítěte nebo manžel osvojitele dítěte. Jako výjimkou stanoví zákon i možnost individuálního osvojení osamělou osobou. c)Zápis do knihy narození – následkem nezrušitelného osvojení je skutečnost, že osvojitelé budou v matrice zapsáni na místo rodičů dítěte.

Přeměna prostého osvojení v osvojení nezrušitelné Rozhodnutí o nezrušitelném osvojení může soud učinit také dodatečně, dokud osvojenec nedosáhl zletilosti (osvojitelé budou v takovém případě zapsáni v matrice namísto rodičů osvojence). Nebyl- li v původním řízení o osvojení osvojenec slyšen, není k tomuto rozhodnutí zapotřebí jeho souhlasu.

Incidenční řízení = řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení Účastníky řízení jsou dítě a jeho rodiče jsou-li jeho zákonným zástupcem. Účastníkem řízení je i nezletilý rodič. Podstatou tohoto řízení je zjištění, zda jsou splněny podmínky kvalifikovaného nezájmu (§ 68 odst. 1 písm. a) ZR nebo žádného zájmu (§ 68 odst. 1 písm. b) ZR). Pokud soud dospěje k závěru o nezájmu rodičů, dítě bude osvojitelné a rodiče už nebudou účastníky vlastního řízení o osvojení a nebude tedy vyžadován jejich souhlas k preadopční péči ani k vlastnímu osvojení.

Řízení o preadopční péči O preadopční péči rozhoduje orgán sociálně právní ochrany dětí, pokud je dítě z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Soud rozhoduje o preadopční péči tehdy, je-li dítě umístěno jinde než v ústavu. U osvojení do ciziny a z ciziny rozhoduje o preadopční péči Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Řízení o zprostředkování osvojení = spočívá ve vyhledání dětí vhodných k osvojení a nalezení vhodných osvojitelů. Provádí se pouze na žádost fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Vlastní zprostředkování osvojení provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). V případě, že se v centrální evidenci nachází vhodný žadatel pro konkrétní dítě, oznámí to MPSV žadateli a ten má právo se s dítětem seznámit a do 30 dnů od doručení oznámení může požádat o svěření dítěte do preadopční péče. Zprostředkování ve vztahu k cizině provádí Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Řízení o osvojení O osvojení rozhoduje výlučně soud, a to pouze na návrh osvojitele. Rozhodnutí soudu o osvojení má konstitutivní povahu (jde o rozhodnutí statusové) a jeho následky nastávají právní mocí rozsudku. V návrhu musí osvojitelé uvést jaký druh osvojení chtějí – soud je tímto návrhem vázán. Účastníky řízení jsou: osvojované dítě, jeho rodiče popř. poručník, osvojitel a manžel osvojitele. Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení tehdy, jestliže: –jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti; –byli zbaveni nebo omezeni ve způsobilosti k právním úkonům; –dali souhlas k osvojení předem bez vtahu k určitým osvojitelům (blanketový souhlas); –soud pravomocně rozhodl, že k osvojení dítěte není třeba jejich souhlasu.

Právní následky osvojení (prostého i nezrušitelného) Mezi osvojiteli a osvojencem vzniká takový poměr jako mezi rodiči a dětmi (osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost). Osvojenec vstupuje do rodiny osvojitele se všemi právy a povinnostmi dítěte. Mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vzniká příbuzenský poměr. Práva a povinnosti osvojence k původní rodině zanikají. Právní mocí rozsudku o osvojení nabude osvojenec státní občanství ČR. Osvojením dochází ze zákona ke změně původního příjmení osvojovaného dítěte na příjmení osvojitele. Dle zákona o matrice mají osvojitelé právo změnit osvojenci jméno, a to do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení (nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence). Je-li osvojenec starší 15 let, je nutný jeho souhlas.

Právní následky osvojení nezrušitelného Osvojitelé budou zapsáni v matrice místo rodičů dítěte. Nezrušitelné osvojení nemůže být zrušeno.

Zrušení osvojení Osvojení nezaniká ani zletilostí osvojence ani smrtí některého ze subjektů. Osvojení prosté může soud zrušit jen z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele. Zrušením osvojení zanikají všechna práva a povinnosti mezi osvojitelem a osvojencem a obnovují se všechna práva a povinnosti osvojence k původní rodině. Osvojenec bude mít opět své dřívější příjmení. Zrušením osvojením se obnovuje také vyživovací povinnost rodičů k dítěti.