Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu
Měření neelektrických veličin OB21-OP-EL-ELKM-JANC-M-2-033
Měření neelektrických veličin tvoří významnou součást měřicí techniky. Tuto skutečnost nejlépe vystihuje fakt, že představuje více jak 90 % všech měření. Nejčastěji se v technické praxi vyskytuje měření průtoku, teploty, tlaku, polohy, mechanického napětí a rychlosti. Obecná koncepce měřicího kanálu, volba metody měření, následné zpracování (úpravy měřených signálů, jejich přenos – sběrnice, protokoly) a vyhodnocení, včetně řízení měření a jeho automatizace, je v podstatě stejná jak při měření elektrických veličin. Dnes jsou tato měření ve velké míře automatizována. Využívají k tomu prostředky výpočetní techniky, automatické měřící přístroje a systémy.
Měření neelektrických veličin Základem celého měřícího systému jsou snímače měřených neelektrických veličin a převodníky těchto veličin na veličiny elektrické. Vhodným snímačem se měřená veličina převádí na elektrickou veličinu úměrné velikosti (např. elektrický náboj, odpor apod.) nebo na elektrický signál, jehož některá vlastnost (např. frekvence, fáze aj.) nese informaci o hodnotě měřené veličiny.
Měření neelektrických veličin Jednotlivé snímače stejné neelektrické veličiny mají rozdílné vlastnosti, ke kterým se musí přihlížet při volbě snímače. Jde o jejich citlivost, přesnost, stálost, průběh převodní charakteristiky, dynamické vlastnosti, spolehlivost, snadnost montáže, cenu atd. K snímání neelektrických veličin se používají snímače různých principů, kterými se měřené veličiny převádějí na různé výstupní veličiny.
Měření neelektrických veličin Způsob připojení snímačů neelektrických veličin k elektrickým (resp. elektronickým) měřícím přístrojům a systémům je diktován druhem výstupní elektrické veličiny snímače. Ten vyplývá z principu snímače. Aktivní snímače poskytují na výstupu aktivní elektrickou veličinu. Je to stejnosměrné nebo střídavé napětí, elektrický náboj a elektrické impulsy různých průběhů. Pasivní snímače vykazují na svém výstupu pasivní elektrickou veličinu jako odpor, kapacitu, indukčnost a další.
Měření neelektrických veličin Snímače můžeme dělit podle různých hledisek. Podle použití poznáme: Snímače mechanických veličin Snímače tepelných veličin Snímače záření Snímače chemických veličin Snímače magnetických veličin Snímače ostatních veličin
Měření neelektrických veličin Podle principu činnosti poznáme snímače: –kapacitní- indukční –odporové- piezoelektrické –optoelektronické- impulsové –ionizační- termoemisní –magnetické- elektrolytické –polovodičové a další
Snímače průtoku Snímače průtoku (průtokoměry) měří množství objemové Q v nebo hmotnostní Q m tekutiny proteklé známým průřezem S za jednotku času t. Tomu odpovídají metody měření průtoku: Objemové[m 3 /s][kg/s] Hmotnostní[kg/s] Rychlostnínebo kde v je střední rychlost proudění a je hustota tekutiny. Rozeznáváme přímé a nepřímé měření Qv a Qm.
Snímače průtoku Existuje více druhů snímačů průtoku kapalin. Mezi často používané můžeme zařadit tyto: turbínovýplováčkový (rotametr) lopatkovývírový ultrazvukovýindukční kapacitníprůřezové (se škrtícími orgány) dávkovacídeformační a další
Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík
Literatura E. Vitejček a V. Hos: Elektrické měření, SNTL Praha 1979 V. Fajt a kol.: Elektrická měření, SNTL Praha 1987 L. Bejček a kol.: Měření v elektrotechnice, FEKT VUT Brno 2003