Umístění maloobchodní sítě - maloobchodních provozoven

Lokalizace a umístění maloobchodních jednotek odpovídá potřebám i koncentraci poptávky zajišťuje snadnou dostupnost i potřebnou kapacitu vychází z charakteru osídlení, nákupních zvyklostí obyvatel a způsobu i charakteru bydlení je třeba předvídat vývoj spotřebitelské poptávky, směry v obchodní technologii a vývojové tendence ve struktuře osídlení koncentrace maloobchodních jednotek - daná hranicí možné koncentrace nabídky z hlediska dostupnosti sítě pro zákazníka

Územní analýza Rozhodování o umístění provozní jednotky dle kriterií: Kupní potenciál lokality (poptávka lokality) Možnosti konkurence (uspokojení poptávky) Rozhodnutí o kapacitě uvažované maloobchodní jednotky V procesu rozhodování o lokalizaci řešíme otázky: kdo přijde? v jakém počtu? odkud, docházkovou vzdálenost? pro jaké nákupy? v jakém objemu?

Nákupní spád = Realizace výdajů obyvatel v maloobchodě v jiném místě než v místě bydliště Projevuje se vždy jako souběh kladných a záporných přesunů výdajů, tj. jako saldo nákupního spádu (může být kladné i záporné). Příčiny nákupního spádu: cesty v souvislostí jízd do zaměstnání, škol cesty do zdravotnických zařízení cesty za rekreací, resp. důsledek cestovního ruchu existence nákupních možností další

Metody výpočtu nákupního spádu kruhová metoda - využívá parametru přijatelné docházkové vzdálenosti jako poloměru zájmové oblasti metoda časových vzdáleností- zohledňuje čas, který je nutný na překonání vzdálenosti v závislosti na různých překážkách metoda obchodní gravitace - vychází z faktu, že koupěschopná poptávka z menších sídelních útvarů je přitahována do větších sídel obratová metoda - využívá se jako východisko prognózy vývoje maloobchodního obratu na obyvatele. Z očekávaných hodnot je určována kapacita prodejních ploch (index saturace) regresní metody - využívají závislosti objemu kupního potenciálu lokality na řadě kvantifikovatelných faktorů (např. počet obyvatel lokality, věkovou strukturu, průměrné příjmy , prodejní plochy počet pracovních příležitostí atd,.) pravděpodobností modely (Huffův model - založený na pravděpodobnosti, že zákazník navštíví jednotlivé místo metody plošného standardu - stanovení prodejních kapacit (tj. m2 prodejní plochy na 1 obyvatele) podle počtu trvale bydlících obyvatel

Obchodní vybavenost = soubor MO jednotek v sídelních útvarech Centrální: nejvyšší stupeň obchodní vybavenosti měst. Každé město má jedno centrum dané historickým vývojem. Rozdíl Městské centrum (náměstí, hl. ulice) x Historické centrum (historicky vzniklé centrum) x Obchodní centrum (koncentrace obchodních jednotek) Sekundární (obvodová): prostor pro uplatnění obchodních firem ve větších sídelních útvarech (od 10 do 50 tis. obyvatel), s vyšší docházkovou vzdáleností do centra. Typ jednotky - supermarket, + specializované prodejny, např. ovoce a zel., polotovary, dále hypermarkety Čtvrťová (sektorová): soustředění jednotek ve velkoměstech, velká vzdálenost do centra. Typ jednotky - hypermarkety, velkooprodejny, specializované prodejny, obchodní domy, obchodní nákupní centra, regionální nákupní centra Základní (okrsková): slouží k obsluze obytného okrsku nabídkou zboží denní a velmi časté poptávky. Jednotky jsou umístěné v centru okrsku (návaznost na zastávky HD nebo pěší frekvenci). Menší prodejny jsou i na okraji a odlehlých částech okrsku. Typy prodejen - širokosortimentní, prodejna potravin se samoobsluhou (supereta, supermarket) Vybavenost venkovských sídelních útvarů: uspokojuje základní a častou poptávku při omezené hloubce a šířce sortimentu