Teorie centrálních míst

Prezentace na téma: "Teorie centrálních míst"— Transkript prezentace:

1 Teorie centrálních míst
Walter Christaller ( ) – německý geograf Central Places in Southern Germany (1933) rozsáhlé využití – 50-tá, 60-tá léta objasnění podstaty základních pravidelností v uspořádání a fungování sídelního systému

2 Diferencujícím prvkem je lokalizace obslužných funkcí
Předpoklady Homogenita území (přírodní i socioekonomická) Rovnoměrné rozmístění obyvatelstva Stejné spotřební chování obyvatel Ekonomicky racionální chování obyvatel Diferencujícím prvkem je lokalizace obslužných funkcí

3 minimální práh (nabídka)
minimální počet zákazníků potřebných k fungování služby – prahová populace treshold - práh maximální práh (poptávka) odkud až jsou zákazníci ochotni dojíždět nakupovat poskytované služby (dopravní náklady) range - dosah maximální práh minimální práh

4 zisk ztráta

5

6

7

8

9 obslužný princip k = 6/3 + 1 = 3

10 dopravní princip k = 4

11 administrativní princip
k = 7

12 Princip nodality (středisko - zázemí) Princip hierarchie
Současné výhrady změny na straně poptávky problém mobility a lokalizace zákazníku změny na straně nabídky kvalitativní změny v charakteru produktu služeb (skladovatelnost, transport)

13 Pravidlo velikostního pořadí měst (Rank size rule, Zipfovo pravidlo)
Četnost jevu je nepřímo úměrná pořadí Jednoduché (specifické) vyjádření: Počet obyvatel n-tého města v pořadí odpovídá počtu obyvatel největšího města děleného pořadím n. Obecné vyjádření: Hledá vztah mezi velikostí města a jeho pořadím v rámci sídelního systému

14 Pravidlo velikostního pořadí měst (Zipfovo pravidlo)
P – populační velikost města r – pořadí města

15 Pořadí 135 největších měst USA

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30 Fyzická prostorová struktura
Radiálně koncentrická Šachovnicová Funkční prostorová struktura Bydlení Ostatní funkce Sociální prostorová struktura Status – demografický Sociálně ekonomický Etnický Sociálně-patologický

31 Okrouhlice se vyskytují především v Jižních Čechách, často s návesním rybníkem.
Přechodný typ k městu tvoří vesnice s náměstím.

32 Ulicovky - jednostranné oboustranné

33 Vřetenová vesnice tvoří přechodný typ mezi okrouhlicí a ulicovkou.
Její náves může být druhotně zastavěna tzv. špalíčkem.

34 Vesnice potoční najdeme spíše v horských oblastech.

35 V horách, kde převládá pastevectví, najdeme vesnice rozptýlené.
V České republice se rozkládají při východních hranicích, zejména v Beskydech.

36 sektorový model: Hoyt (1930s) jádrový model: Harris and Ulman (1940s)
Urbánní ekologie: Klasické modely koncentrické zóny: Burgess (1920s) sektorový model: Hoyt (1930s) jádrový model: Harris and Ulman (1940s)

37

38

39

40

41

42

43 Suburbanizace Prostorová expanze měst do okolní většinou venkovské krajiny Přenášení městských aktivit (bydlení, služby) z jádrového města do vnějších zónaglomerace USA a záp. Evropa – již 20. a 30. léta (např. zahradní města), vrchol 50. léta V Česku zpoždění – od 2. pol. 90. let

44 Residenční Komerční Problémy Suburbanizace
Extenzivní zábor ploch – Urban sprawl Doprava Segregace Další oslabení sociálních vztahů

45 Desurbanizace Reurbanizace
Projevuje se celkovým úbytkem obyvatelstva v urbanizovaných územích Souvisí s ekonom. restrukturalizací a globalizací Především 60. a 70. léta – USA a některé země záp. Evropy Reurbanizace Jde o kombinovaný proces, „návrat“ některých skupin obyvatelstva do vnitřního města a jeho restrukturalizaci Gentrifikace, yuppies – mladší vyšší střední vrstvy, bezdětní (souvisí s 2. dem. přechodem)

46 Nákupní centrum Olympia - Brno

47 Skladovací a distribuční zóna Modletice/Říčany

48 Malá Šárka: rezidenční suburbanizace v Praze

49

50