www.zlinskedumy.cz Název a adresa školy Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm nábřeží Dukelských hrdinů 570 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0441 Název projektu Využití ICT ve výuce Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_CJ1.ZEZ.13 Stupeň a typ vzdělávání Odborné vzdělávání Vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání Vzdělávací obor Český jazyk a literatura Název tematické oblasti (sady) Gramatika a větná skladba Název vzdělávacího materiálu Větné členy – přísudek Druh učebního materiálu Výuková prezentace s pracovním listem Anotace Prezentace slouží k zopakování učiva o základním větném členu – přísudku. Může být použita i jako pracovní list ve všech ročnících SŠ. Obsahuje definici, druhy přísudků s příklady, cvičení a správné odpovědi, doporučenou literaturu k dalšímu procvičování. Klíčová slova Základní větný člen, základní skladební dvojice, přísudek – slovesný, jmenný se sponou, jmenný beze spony, sponová slovesa, fázová slovesa, způsobová slovesa, přísudek holý a rozvitý, několikanásobný Ročník I. – IV. ročník SŠ Typická věková skupina 16 – 19 let Autor Mgr. Bronislava Zezulová Datum zhotovení 11. 10. 2013 www.zlinskedumy.cz

Větné členy – přísudek

Přísudek Základní větný člen, vyjadřuje, co podmět dělá, co se s ním děje nebo jaký je. Shoduje se s podmětem v osobě, čísle a často také v rodě. (shoda mluvnická) Nejčastěji je vyjádřen určitým slovesným tvarem – přísudek slovesný (jednoduchý) Příklad: Bratr by rád lyžoval. Dům zarůstá křovím. Město bude brzy dobyto.

Přísudek Přísudkem mohou být i jiné slovní druhy, především podstatné nebo přídavné jméno, které je spojeno s podmětem spojovacími slovesy – tzv. sponou. Takovýto přísudek se nazývá jmenný se sponou. Sponová slovesa jsou: být, bývat, stát se, stávat se Takováto slovesa nemají vlastní význam. Spojení jména se sponou je jeden větný člen.

Přísudek Příklady vět s přísudkem jmenným se sponou: Zahrada byla pečlivě udržovaná. Můj strýc je odborným lékařem. Pokoj bude vždy uklizený. Zahrada se stala krásnější. Strýc býval pilotem. Dům se postupně stával prostornější. Pozor! Sloveso být může mít i plný význam a být slovesným přísudkem. Například: Kniha je za výlohou. Rodiče už jsou doma.

Přísudek Jen ve zvláštních případech (jako jsou úsloví, rčení, přísloví) se používá přísudek jmenný beze spony. Pro úspornost se také vyskytuje v nápisech, titulcích a telegramech. Příklady: Sliby – chyby. Mladost radost. Škola základ života. Voda zdarma. Koupání zakázáno.

Přísudek Přísudek slovesný složený Za jediný větný člen také považujeme spojení způsobového nebo fázového slovesa s dalším infinitivem. Způsobová slovesa – mít, moci, muset, smět, chtít Fázová slovesa – začít, začínat, počít, přestat, přestávat, zůstat, ustat

Přísudek Příklady vět se způsobovým a fázovým slovesem: Nemohu si vzpomenout. Musíme už odejít. Chcete přinést čerstvou vodu? Mám ještě udělat spoustu úkolů. Zůstaň ještě chvíli sedět. Přestaň pořád vykřikovat. Moderní hudba se mi začíná líbit. Venku stále nepřestává sněžit.

Přísudek V češtině mohou být i případy, kde přísudek je vyjádřen citoslovcem. Takovéto věty najdeme v umělecké literatuře nebo se používají v živém vyprávění. Například: Žába hop do rybníka. (skočila) Kočka šup přes plot. (přeskočila) Pes na nás haf, haf. (štěkal) Kámen žbluňk do vody. (byl hozen, spadl)

Přísudek Pokud není přísudek rozvit jiným větným členem, jedná se o přísudek holý. Příklad: Nadaný student se učil. Jestliže se na přísudek váže ještě další větný člen, je rozvitý. Příklad: Nadaný student se učil na zkoušku. Příklad: Nadaný student se učil celý měsíc na závěrečnou zkoušku. (část přísudková)

Přísudek Přísudek několikanásobný se skládá z několika členů, které oddělujeme čárkami nebo spojovacími výrazy. Vztahují se k témuž podmětu. Příklad: Lokomotiva hučela, sípala, funěla a skřípala. Potok klokotal, zpíval, zurčel a pospíchal do údolí. Chlapec výskal, smál se a skákal radostí.

Procvičování Slovesné přísudky změňte v jmenné přísudky se sponou, věty můžeš upravit: Pavel velel prvnímu družstvu. Pobyt u moře prospěl všem. Petr učil na venkově. Jiří horlivě čte. Studuje práva. Dívčiny vlasy se černaly jako uhel. Jeho strýc pracuje ve stavební firmě. Dědeček těžce onemocněl.

Výsledek cvičení Pavel byl velitelem prvního družstva. Pobyt u moře byl prospěšný pro všechny. Petr byl učitelem na venkově. Jiří je horlivý čtenář. Je studentem práv. Dívčiny vlasy byly černé jako uhel. Jeho strýc je zaměstnancem stavební firmy. Dědeček je těžce nemocen.

Cvičení Nahraďte tvary slovesa být jinými slovesy plnovýznamovými: V zahradě bylo mnoho keřů. U lesa byla velká stodola. Na nádraží snad budeme včas. Na stěnách byly zajímavé obrazy. Na stole byla kočka. Letadlo už bylo na startovací dráze. Kamarád byl doma.

Možnosti správného řešení V zahradě rostlo mnoho keřů. U lesa stála velká stodola. Na nádraží snad přijdeme včas. Na stěnách visely zajímavé obrazy. Na stole ležela kočka. Letadlo už rolovalo na startovací dráze. Kamarád zůstal doma.

Cvičení V následujících větách vyhledej přísudek a urči jeho druh: Vřes kvete pouze na podzim. Ulice byla prázdná. Čistota půl zdraví. Zůstali sedět dlouho do noci. Někdo se rád směje. Vrabec frnk na střechu. Každý hospodářem na svém pracovišti. Přestaň si vymýšlet pohádky. Pokud bychom nepřišli, dopadlo by to zle.

Správné odpovědi Vřes kvete pouze na podzim. (slovesný) Ulice byla prázdná. (jmenný se sponou) Čistota půl zdraví. (jmenný beze spony) Zůstali sedět dlouho do noci. (slovesný složený) Někdo se rád směje. (slovesný) Vrabec frnk na střechu. (vyjádřený citoslovcem) Každý hospodářem na svém pracovišti. (jmenný beze spony) Přestaň si vymýšlet pohádky. (slovesný složený) Pokud bychom nepřišli, dopadlo by to zle. (slovesný)

Doporučená literatura k opakování MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. ISBN 80-902-5715-1. HAVRÁNEK, Bohuslav a Alois JEDLIČKA. Stručná mluvnice česká. 26. vyd. Praha: Fortuna, 2002, 246 s. ISBN 80-716-8555-0. HAUSER, Přemysl. Čeština hravě. 1. vyd. Praha: Pansofia, 1998, 87 s. ISBN 80-858-0490-5. HLAVSA, Zdeněk. Český jazyk pro I.-IV. ročník středníclh škol: (mluvnická a stylistická část). 3. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 1997, 279 s. ISBN 80-859-3786-7. MELICHAR, Jiří a Vlastimil STYBLÍK. Český jazyk: přehled učiva základní školy s cvičeními a klíčem. 14. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 275 s. ISBN 80-716-8892-4. PAZDEROVÁ, Eva a Jana SKŘÍČILOVÁ. Nebojme se češtiny. Olomouc: Votobia, 1993, 101 s. ISBN 80-856-1952-0.

Děkuji za pozornost