Informační etika Mgr. Anna Vitásková

Etika - definice Etika obecně je uplatňování normativů mravní povahy. Jsou to principy k rozhodování mravních problémů, soubor zásad, jak mravně uspořádat lidské jednání. Zároveň je etika chápána jako věda o morálce, věda o správném řádu lidského jednání. Etika říká, jak se mají lidé správně chovat. Předmětem etiky je morální život lidí, jejím úkolem je určovat základní pravidla lidského jednání. Dodržují se principy dobra a spravedlnosti.

Etika = morálnost: shoda jednání se zákony. Nemorálnost je popření principů dobra a spravedlnosti, nedodržování zákonů a norem. Odlišujeme: Etiketa: pravidla společenského chování a zvyklostí Ethos: mravnost (shoda jednání člověka s jeho svědomím)

Historický vývoj Základy vědecké etiky - Aristoteles Zakladatelem etiky jako vědy je Aristoteles. Nejvyšším cílem je dobro. Opakováním rozumné morální činnosti vzniká ctnost. Dle Aristotela jen ctnostný člověk může být šťastný. Dodržování etických zásad by mělo být součástí přirozeného života.

Starověk a středověk Už od nejstarších kultur si společnost určovala etické normy a nabádala k jejich dodržování. Například Židé měli kolem roku 1000 v Pentateuchu (= Pět knih Mojžíšových) stanoveny morální předpisy nejen v tzv. Desateru, ale i dalších zákonech. Ve starém Řecku mravnost vyzdvihovali Sokrates a Platón.

Křesťanství hodnota sebeobětování (Kristus na kříži) i přes utrpení lze vytrvat Ve středověku jsou křesť. hodnoty striktně vyžadovány i za cenu trestů

Tomáš Akvinský – nejvýznamnějším středověkým představitelem etiky Rozum je dobrým rádcem v životě, mimo hranice poznání je třeba uplatnit víru. Boží zákon je za hranicemi lidského poznání. Víra je nadřazená

Imanuel Kant – důraz na nezávislost, autonomii vůle, právo uplatnit vlastní rozhodování Odvozuje morálku z čistého rozumu ve smyslu čisté vůle. Jeho hlavní zásada je pak obměnou novozákonního citátu: "Miluj bližního svého jako sebe samého."

Karel Marx - postavil svůj názor na etiku na jiných principech Karel Marx - postavil svůj názor na etiku na jiných principech. Tvrdil, že etické normy jsou třídně podmíněné a podle třídní proletářské morálky je morální to, co vládní skupina za morální prohlásí a co potřebuje k upevnění moci.

Novověké etické myšlení se v poslední době opírá o humanismus Novověké etické myšlení se v poslední době opírá o humanismus. Snahou etického konání je lidskost a mravní kultura jedince i společnosti. "Je snazší uhlídat dobré mravy než zastavit špatné."

Etika v praxi Etika v politice Politická práce patří mezi velmi zodpovědná povolání, protože rozhoduje o osudech každého člověka jako občana. Nejenom špatný cíl je v politice zavrženíhodný, ale i špatné prostředky, které se ospravedlňují dobrým cílem.

Politik by měl dodržovat některé zásady měl by být otevřený (nezatajovat inf.) konzistentní (neměnit své politické názory podle momentálních výhod) pravdomluvný nezištný obětavý nezneužívat moci umět včas odejít politická reprezentace ČR ?????

V mezinárodních vztazích je porušována morálka např V mezinárodních vztazích je porušována morálka např. ospravedlňováním důležitosti a užitečnosti lokálních válek. Proto musí etika obhájit svou roli, aby byly morální zásady vtěleny do podoby práva. Kde je morálka, tam je svědomí, kde je svědomí, tam je i svoboda, kde je svoboda, tam je i právo a řád a kde je řád, tam je i blahobyt.

Etika v ekonomice - ekonomika je s politikou těsně provázána Etika v ekonomice - ekonomika je s politikou těsně provázána. Solidní podnikatelé nemají mít jako cíl maximální zisk, ale přiměřený, rozumný zisk, tj. takový, který zajišťuje stabilitu podnikání, vede k rozvoji podniku a umožňuje zlepšovat pracovní podmínky. Není morální mít zisk za každou cenu bez ohledu na okolí (např. prodej prošlých závadných potravin kvůli zvýšení zisku).

Další aspekt: co je ekonomické, nemusí být ekologické! Podnikání má zahrnovat i vztahy mezi lidmi a přírodou! Příroda nemá být vydrancována pro potřeby člověka a ve prospěch jedné generace! Je nutné myslet i na generace příští = trvale udržitelný život.

Etika ve vědě a technice Vědec by se měl ptát svého svědomí, k čemu jeho práce bude sloužit. Neplatí to však jen pro vojenství, ale i ekologické či genetické následky různých výzkumů. Věda má přispívat k blahu společnosti. Vědec však ani předem nemůže tušit všechny důsledky svých vynálezů a možnosti zneužití A. Nobel-dynamit, klonování,…

Etika v lékařství V uplatňování morálních pravidel má největší tradici lékařství. Již Chamurapiho zákoník formuloval postihy za špatné léčení. Absolventi medicíny skládají tzv. Hippokratovu přísahu (Hippokrates ca 469-370) Ve zdravotnictví, kde jde o otázky života a smrti, je mnohem obtížnější vše vtěsnat do právních norem. interrupce, transplantace, eutanázie,…

Etika v rodině Jde o vztahy mezi manžely a o vztahy mezi rodiči a dětmi. Platí, že nejlepší je výchova vlastním kladným příkladem. Rozpor mezi slovy a činy rodičů dítě snadno vycítí a vede to k potlačení mravních norem. Co rodiče při výchově zkazí, to už se obvykle těžko napravuje.

Základními kameny etiky jsou: -pravda -láska -dobro -spravedlnost -svoboda V etice je nutno brát v úvahu povinnosti, příkazy i zákazy, je třeba rozlišovat dobro a zlo, spravedlnost a bezpráví, lásku a nenávist. Mají se uznávat kladné morální hodnoty a ctnosti, zvažovat důsledky vlastních činů.

Základní etické teorie Kodexově orientovaná morálka, podle které znamená dobré jednání dodržování autoritou daných pravidel; Člověk je ale vždy součástí určitých společenských celků a musí proto svoje osobní názory do určité míry podřídit skupinovým – přijmout společenský étos či konvence (etiketu). Tento společenský étos nachází své vyjádření ve skupinově sdílených etických kodexech. Étos samotný pak vychází z komplexních názorů dané skupiny na svět, tedy z náboženství či ideologie.

výhody: Udržuje integritu skupiny a zabraňuje excesům Usnadňuje rozhodování (ne)výhody Jsou etické zásady zformulované v různých kulturách navzájem slučitelné? Existuje něco jako univerzální etický kodex? Jsou tyto zásady použitelné ve všech běžných situacích, nebo vyžadují ještě další rozpracování? Není slepé následování kodifikovaných zásad v rozporu s individuální odpovědností za vlastní chování?

Teorie smlouvy, podle které tato pravidla vytvářejí lidé sami v diskursu; Podle teorií smlouvy můžeme k tomu, co je správné, dojít na základě určité společenské dohody. Při rozhodování je třeba klást důraz na slušnost a spravedlnost. Vychází z předpokladu, že na etických zásadách je možné se dohodnout jaké řešení je v dané situaci nejspravedlivější?

Deontologická etika - kritériem je posuzování správnosti proces, resp Deontologická etika - kritériem je posuzování správnosti proces, resp. úmysl; Mezi nejcharakterističtější rysy deontologických teorií patří víra v univerzální existenci mravního řádu, který je třeba bezpodmínečně respektovat. Deontologickým systémům bývá vytýkána jistá strnulost, závislost na neprokazatelných, intuitivně nazřených hodnotách či víře v mravní řád. Zlaté pravidlo, kategorický imperativ, akarma i pravidlo zlaté střední cesty jsou nejdůležitější zásady, které se pokusím ve sporných oblastech informační etiky aplikovat.

Teleologická etika -nejdůležitější je finální výsledek našeho jednání; Utilitarismus- žádné jednání není správné nebo špatné samo o sobě, rozhodující je, jaké přinese účinky. Správné jednání je proto takové, které přinese co největší užitek, co největší štěstí co možná největšího počtu lidí. X v dobré víře používáme špatné prostředky a dosáhneme špatných konců “účel světí prostředky” se podepisuje na charakteru těch, kteří ho volí

Egoistické teorie – odmítají jakoukoliv etiku a prosazují pouze individuální prospěch Cílem jednání je co neslastnější život, etika je tedy jakýmsi uměním žít a užívat si. Hedónismus Hédonismus moderní společnosti před námi otevírá past globálních problémů, jako je vyčerpávání přírodních zdrojů či růst znečištění.

Postmoderní reflexe - odmítají univerzální závaznost etických pravidel; Každý etický soud je individuální, neboť vychází z individuální interpretace každého člověka. Není univerzálně zakotvená etika, ale jen subjektivně pociťovaná morálka. Jsme-li svědky jednání, které nám připadá nesprávné, můžeme jej odsoudit právě jen z hlediska vlastního názoru, nikoli s odvoláním na “vyšší zákony mravní”. Postmoderní přístup nám nedává právo bojovat proti zlu, aniž by nám bránil k čemukoliv vyslovovat svůj názor.

Existenciální analýzy - odmítají etická pravidla a prosazují spontaneitu a autenticitu Podle některých východních učení a západní existenciální filosofie je správné jednání vždy spojeno s autenticitou. Řídit se podle mravních norem pak znamená určité porušení autenticity a je ve svém důsledku horší, než jednání podle přirozené inklinace. Buddhismus

Ekologické analýzy - rozšiřují etiku do mimolidského světa; Ekologická etika navrhuje rozšířit okruh vnitřních hodnot i na mimolidský svět. Ekologická etika právem kritizuje ne zcela udržitelný antropocentrismus klasické etiky. radikální biocentrismus může vést k ekologickému terorismu

Informační etika IE - je oblast morálky uplatňovaná při vzniku, šíření, ukládání, vyhledávání, třídění a využívání informací. Jde o etiku uplatňovanou lidmi zúčastněnými v celém tomto informačním řetězci. Je to také zdůvodnění morálních povinností lidí při předávání informací. Tento pojem poprvé použil filozof Rafael Cappuro (1987)

Cíle informační etiky Zdůrazňuje se nezbytnost IE pro celou sféru práce s informacemi, dodržování etických zásad Je třeba zvýšit úroveň informačních služeb jako služeb společnosti Přispět k tomu, aby informace příznivě působily na morální rozvoj společnosti Knihovníci se nemají odklánět od zásad profesionální etiky Preventivně působit na ochranu před nesprávným zacházením s informacemi

Historický vývoj IE Informace musí být dostupné - právo na svobodu informací. V roce 1947 toto právo bylo vyjádřeno v materiálu OSN: Freedom of Information. V r. 1948 se konala konference OSN o svobodě informací v Ženevě. Tato konference shrnula např. tyto důležité zásady: -pravdivost a šíření informací bez zlého úmyslu -usnadnění řešení ekonomických a sociálních problémů volnou výměnou informací -omezení falešných a tendenčních informací, eliminování cenzury, určení práv a povinností médií

Historický vývoj IE 1968: Rezoluce o svobodě informací. 1975: helsinská konference - svobodná výměna informací. Dokument z helsinské konference je zaměřen převážně na novinářské informace, věnuje se však i knihovnám a hovoří o přístupu veřejnosti k dokumentům, o jejich půjčování a o výměně technických informací. V Česku byla roku 1991 přijata Listina základních práv a svobod.

Roviny informační etiky Vztah jednotlivce k povolání Vztah k zaměstnavateli Vztah k uživatelům

Etické kodexy v IE Etický kodex = soubor etických pravidel Formou právních norem již od osmnáctého století – například tiskový zákon, zákon o svobodě informací, o ochraně osobních údajů, autorský zákon, atd. Formou mezinárodních úmluv – v oblasti deklarovaných lidských práv zejména právo na informace, právo na ochranu soukromí, svoboda projevu, tisku, atd. Formou profesních kodexů v novinářské, knihovnické či informatické oblasti.

Desatero počítačové etiky 1.Nepoužiješ počítače, abys uškodil jinému člověku. 2.Nebudeš rušit jiné při práci s počítačem. 3.Nebudeš slídit v cizích počítačových souborech. 4.Nepoužiješ počítače, abys kradl. 5.Nepoužiješ počítače pro falešné svědectví. 6.Nezkopíruješ ani nepoužiješ programové vybavení v něčím vlastnictví, aniž bys za ně poskytl úhradu. 7.Nepoužiješ cizí počítačové prostředky bez zmocnění nebo řádné kompenzace. 8.Nepřivlastníš si výsledek cizí duševní činnosti. 9.Budeš mít na paměti společenské důsledky programu, který píšeš, nebo systému, který navrhuješ. 10.Budeš používat počítače pouze tak, aby bylo zajištěno uznání a respekt tvých bližních.

Kodex ACM Kodex Association for Computing Machinery ACM Hlavní důraz je zde položen na slušné a spravedlivé jednání; tak jako u předchozího kodexu se zde objevuje motiv odpovědnosti, který může být vztažen i na navrhování a tvorbu informačních systémů. Společenská prospěšnost, neubližování (Prospívat společnosti a lidskému dobru. Neublížit jiným.) Spravedlnost a slušnost (Být poctivý a spolehlivý. Být spravedlivý a nediskriminující. Ctít důvěrnost. Respektovat soukromí druhých.) Ochrana vlastnických práv (Ctít vlastnická práva včetně copyrightu a patentů. Náležitě oceňovat duševní vlastnictví.)

Netiquette Neměl bys používat počítač k tomu, abys škodil ostatním lidem. Neměl bys bránit ostatním lidem pracovat na počítači. Neměl bys čmuchat v cizích souborech. Neměl bys pomocí počítače krást. Neměl bys pomocí počítače šířit fámy. Neměl bys používat ani kopírovat program, za který si nezaplatil. Neměl bys používat prostředky na cizím počítači bez svolení. Neměl bys upírat ostatním lidem užívat svůj intelekt. Měl bys myslet na společenské souvislosti programu, který píšeš. Měl bys používat počítač s respektem a uvážením. Měl bys znát aspoň základy češtiny, popřípadě jazyka který hodláš používat

Kodex ALA Kodex Americké knihovnické asociace (ALA) je nejstarším ze všech těchto kodexů. Kodex zdůrazňuje zejména zásady zaměstnanecké loajality, které jsou obsaženy ve čtyřech bodech ze šesti

Novinářský kodex Žurnalistické kodexy se začaly objevovat v USA a v Evropě již před sto lety, rozšíření došly po druhé světové válce. Povinnost šířit pravdivé informace, rozlišovat mezi domněnkami a fakty, fakty a názory. Bránit se potenciálnímu nařčení z konfliktu zájmů. Respektovat soukromí. Nikoho nediskriminovat kvůli jeho rase, náboženství, pohlaví, atd. Zákaz plagiátu.

Kodex etiky českých knihovníků vždy hájí základní právo jedince na informaci. Poskytuje neomezený, rovný a svobodný přístup k informacím a informačním zdrojům, které jsou obsaženy ve fondech knihoven. Činí tak bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv cenzury, s výjimkami uvedenými v zákonných předpisech. Nenese však odpovědnost za následky užití informací získaných z dokumentů nebo v knihovně

Zásady práce v infosféře V infosféře nesmí být způsobována entropie. Infosféra by měla být chráněna před entropií. Entropie by měla být odstraněna z infosféry. Informační bohatství by mělo v infosféře být podporováno  jeho šířením (kvantita informací), zdokonalováním (kvalita informací) a obohacováním (informační různost).

Obecné zásady informační etiky Informace by měly být volně šířeny. Šíření informací by nemělo znamenat pro nikoho újmu. Nepravdivé informace by neměly být šířeny. Generovat nové informace je žádoucí. Každý je odpovědný za důsledky svého jednání v informační oblasti.

rozpory První princip se čtvrtým (ochrana autorských práv – volná reprodukce informací může podvázat tvůrčí činnost). První princip se druhým (ochrana soukromí, obchodní tajemství, státní tajemství). První princip se třetím (je obtížné rozeznat, co je pravdivé a co ne). První bod s pátým (odpovědnost může podvazovat volný tok informací). Druhý bod se čtvrtým (například investigativní žurnalistika, právo vědět).

Problémové kauzy informační etiky Právo na informace Právo na informace versus ochrana soukromí Ochrana soukromí Ochrana soukromí vs. zajištění bezpečnosti občanů. Ochrana soukromí vs. kontrola zaměstnanců Dobrovolné zříkání se soukromí, elektronické „šmírování “ Obchodování s osobními údaji

Problémové kauzy informační etiky Ochrana obchodního tajemství Obchodní tajemství vs. veřejný zájem Ochrana duševního vlastnictví Ochrana autorských práv vs. společenský zájem Nejasnosti při dodržování autorských práv Porušování citačních zásad

Problémové kauzy informační etiky Svoboda projevu Scientologická válka Cenzura vs. pornografie Hate speech Reklamy na zdraví škodlivé látky Cenzura ve veřejných institucích Informační exploze, šíření redundantních informací Zamlžování reality, šíření zkreslených a nepřesných informací Cyberstalking

Problémové kauzy informační etiky Odpovědnost za výrobu informačních systémů a některé další problémy Informační systémy omezující lidskou svobodu Anonymní remailery Online gambling Agresivní počítačové hry MUDs a chat Hacking a cracking

Makroekonomické problémy Makroetické problémy jsou etické otázky, které se objevují nad analýzou širších společenských dopadů informačních služeb a technologií

Makroekonomické problémy Informační technologie a moc Digitální rozdělení společnosti Cyberspace a zájem o dění v reálném světě Informační technologie a životní prostředí Informační technologie a stabilita společnosti Informační technologie ve výuce Informační technologie a zaměstnání Informační technologie a svoboda Další vývoj informačních technologií

Práva a povinnosti tvůrců,… Etické zásady tvůrců Tvůrce Tlumočník Překladatel Autor Spoluautorství

Etika zprostředkovatele (novináři, moderátoři, redaktoři,…) Přístup ke všem nezbytným zdrojům Nesmí filtrovat inf. Nepatřičné informace Čistota jazyka (redaktor) Respektovat autorské právo Včasnost informace

Etika uživatele Právo na výběr informací Právo na pravdivé informace Právo na důvěrnost svých inf. Povinnost pomáhat zprostředkovateli Přijímat i nepříjemné inf. Placení za informace ??? Vyhledávání nejlepších inf., i když musí hledat

Svoboda informací, citační etika Utajování informací Ochrana jednotlivce a jeho práv, osobní údaje Ochrana podniků Politické, hospodářské tajemství X Utajování inf. – cenzura Finance – informačně bohatí x chudí

Ochrana autorských práv Autorský zákon

Citační etika Impact faktor – udává vědeckou prestiž časopisu, určuje kvalitu ??? Citační index – kolikrát autora citovali SPRÁVNĚ CITOVAT - VŽDY Citace děl, která byla nepoužita Necitování děl, která byla použita Autocitace

Charty a kodexy ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002. 81 s. ISBN 80-210-2981-1. JANOŠ, Karel. Informační etika. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 134 s.