ŘÍZENÍ PŘED SPRÁVNÍMI SOUDY obecná úprava, vybrané zvláštní úpravy NSS v Brně, PrF MU v Brně listopad 2012 zpracoval: Petr Průcha

ŘÍZENÍ PŘED SPRÁVNÍMI SOUDY Soudy ve správním soudnictví rozhodují o : - žalobách proti rozhodnutím správního orgánu, - ochraně proti nečinnosti správního orgánu, - ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, - kompetenčních žalobách, Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují : - ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, - ve věcech politických stran a politických hnutí, - o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem Zvláštním případem rozhodování je rozhodování v kárných věcech. S výjimkou řízení o kasačních stížnostech není povinné zastoupení advokátem

Subsidiární role správního soudnictví  Nestanoví-li soudní řád správní nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

Účastníci řízení, osoby zúčastněné na řízení  účastníci řízení: navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) zastupování účastníků řízení osvobození od soudních poplatků  osoby zúčastněné na řízení

Judikatura k institutu zúčastněných osob  Institut osoby zúčastněné na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s. se omezuje pouze na řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.) a řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a násl. s. ř. s.). V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 a násl. s. ř. s.) je účast osoby zúčastněné na řízení z povahy věci vyloučena.  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 3 Aps 5/ (

Zajištění průběhu a účelu řízení  předběžné opatření  předvolání a předvedení  pořádková pokuta  nahlížení do spisu

Odmítnutí návrhu  Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže : soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat, návrh byl podán předčasně nebo opožděně, návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, návrh je podle s.ř.s. nepřípustný

Zastavení řízení  Soud řízení usnesením zastaví : vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí, prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§ 62), stanoví-li tak s.ř.s. nebo zvláštní zákon

Rozhodování bez nařízení jednání  soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí; má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen

Dokazování soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné v případě, že soud přikročí k doplňování dokazování, je třeba nařídit jednání, i když to účastníci nepožadují

Přednostní vyřizování věcí  soud projednává a rozhoduje přednostně návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce  soud projednává a rozhoduje přednostně žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon

Náklady řízení  každý z účastníků a osob zúčastněných na řízení platí náklady, které vzniknou jemu nebo jeho zástupci  nestanoví-li s.ř.s. jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl; měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů  žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta

Uspokojení navrhovatele  dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob; svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil  soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen  rozhodnutí, opatření nebo úkon, jímž je navrhovatel uspokojen, nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení

Judikatura k institutu uspokojení navrhovatele  Uspokojí-li žalovaný správní orgán žalobce vydáním rozhodnutí podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004, a žalobce výslovně prohlásí, že byl vydáním nového rozhodnutí správního orgánu plně uspokojen, soud řízení o žalobě usnesením podle § 62 odst. 4 s. ř. s. zastaví.  Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne , čj. 59 Ca 99/ (

.  Soud usnesením podle § 62 odst. 4 s. ř. s. zastaví řízení pro uspokojení navrhovatele i přes jeho vyjádření, že odpůrcovým novým rozhodnutím nebyl uspokojen, protože se jeho původním rozhodnutím cítí být morálně poškozen a navrhuje jeho zrušení, pokud navrhovatel současně připouští, že mu odpůrce novým rozhodnutím částku v požadované výši přiznal a také mu ji již poukázal.  Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. A 9/ (

Subsidiarita občanského soudního řádu nestanoví-li soudní řád správní jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu

Řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu  žalobu lze podat po bezvýsledném vyčerpání prostředků podle správního řádu nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, resp. od posledního úkonu správního orgánu  soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí  je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení, není-li návrh důvodný, soud žalobu zamítne

Judikatura k řízení podle § 79 a násl. s.ř.s. (do nabytí účinnosti zákona č. 500/2004 Sb.)  Vychází-li ustanovení § 79 s. ř. s. z předpokladu existence procesních prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu dosud neobsahuje, nelze za tohoto stavu po účastníku správního řízení požadovat, aby vyhledával alternativní prostředky pro naplnění hypotézy § 79 odst. 1 s. ř. s., např. cestou podnětu k postupu dle § 50 správního řádu. Účastník správního řízení, jež je stiženo nečinností správního orgánu, se může za popsané situace obrátit na soud ihned.  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 5 As 21/ (

Po nabytí účinnosti zákona č. 500/2004 Sb.  Soud odmítne žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu pro nedostatek podmínky řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., pokud žalobce před podáním žaloby bezvýsledně nevyčerpal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.).  Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne , čj. 57 Ca 61/ (  Před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle správního řádu č. 500/2004 Sb. třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3 správního řádu.  Rozsudek Nejvyššího správního soudu , čj. 7 Ans 1/ (

Řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu  Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. lhůta k podání - do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu; nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k zásahu došlo  soud rozsudkem zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem, nebo určí, že zásah byl nezákonný; soud zamítne žalobu, není-li důvodná.

Judikatura k řízení podle § 82 a násl. s.ř.s.  Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je podle § 85 s. ř. s. nepřípustná, pokud žalobce nevyužil možnosti ochrany či nápravy stavu pomocí právních prostředků, které mu právní řád poskytuje; přitom není rozhodující, zda žalobce považuje právní prostředky, jimiž se může domáhat ochrany či nápravy stavu, za efektivní či nikoliv.  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 3 As 52/ (

Diskusní judikatura  Souhlasy vydávané dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména dle § 96, § 106, § 122, § 127, které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle IV. části zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; soudní ochrana práv třetích osob je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. tohoto zákona.  Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne , čj. 2 As 86/

Řízení o kompetenčních žalobách soud rozhoduje kladný nebo záporný kompetenční spor, jehož stranami jsou  správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo  orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, anebo  ústřední správní úřady navzájem k řízení je příslušný Nejvyšší správní soud  soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí  neodmítne-li soud žalobu, nezastaví-li řízení nebo nerozhodne-li o postoupení věci, rozsudkem určí, který ze správních orgánů má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v žalobě.

Judikatura k řízení podle § 97 a násl. s.ř.s.  Koncepce pozitivních i negativních kompetenčních sporů (§ 97 s. ř. s.) je založena na existenci konkrétního řízení, v němž jde o práva či povinnosti jeho účastníků. Pokud takovéto řízení nebylo ani zahájeno, musí soud kompetenční žalobu odmítnout pro chybějící příslušnost.  Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. Komp 5/ (

.  Dojde-li v průběhu řízení o kompetenční žalobě (§ 97 a násl. s. ř. s.), vedeného k návrhu účastníka řízení, k tomu, že jeden ze správních orgánů, které byly ve sporu, uzná svoji pravomoc o věci rozhodovat a ve věci rozhodne, a účastník řízení prohlásí, že je tímto postupem uspokojen, soud řízení zastaví. Uspokojení navrhovatele podle § 62 s. ř. s. tak není z povahy věci vyloučeno ani v řízení o kompetenčních žalobách.  Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. Komp 4/ (

Řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda ochrana ve věcech seznamů voličů ochrana ve věcech registrace neplatnost voleb a hlasování ochrana ve věcech zániku mandátu ochrana ve věcech místního či krajského referenda  určení, že návrh na konání referenda nemá nedostatky,  vyhlášení referenda,  vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v referendu,  vyslovení neplatnosti hlasování v referendu.

Judikatura k řízení podle § 88 a násl. s.ř.s.  Soudní přezkum nezákonného rozhodnutí nebo nečinnosti orgánů ve věcech volebních a věcech místního referenda musí být vždy řešen podle ustanovení dílu čtvrtého, hlavy druhé, části třetí s. ř. s. ( Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda ), a nikoli podle ustanovení dílu prvého nebo druhého, hlavy druhé, části třetí s. ř. s. ( Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, Ochrana proti nečinnosti správního orgánu ). Ze souboru věcí podřaditelných pod označení věci volební nebo věci místního referenda však podléhají soudnímu přezkumu pouze ty činnosti veřejné správy související s volbami a místním referendem, o kterých tak výslovně stanoví s. ř. s. nebo zvláštní zákon.  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 2 As 22/ (

Vyhlášení referenda  aktuálně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. Ars 2/ Vyhlášení referenda ve věci zřízení nového sídla ÚMČ Praha 7, na termín totožný s termínem prvního kola volby prezidenta (11. a )

Řízení ve věcech politických stran a politických hnutí  návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat určení, že návrh na registraci, popřípadě návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky, rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti  k řízení o rozpuštění… je příslušný Nejvyšší správní soud  v řízení o rozpuštění …rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

Judikatura k § 94 a násl. s.ř.s..  Porušování povinnosti politické strany či hnutí předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční finanční zprávy se zákonem stanovenými náležitostmi (§ 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích) je zvláštním a samostatným důvodem pro pozastavení činnosti této strany a pro její následné rozpuštění v případě, že tyto skutečnosti, pro které byla činnost strany či hnutí Nejvyšším správním soudem pozastavena, trvají i nadále. Tyto případy je třeba odlišovat od možných důvodů pro rozpuštění politické strany či politického hnutí podle § 13 odst. 6 citovaného zákona ve spojení s § 1 až 5 téhož zákona (tj. z důvodu ohrožení demokratického zřízení, porušování ústavy a zákonů, snahy uchopit moc a omezit volnou politickou soutěž a z dalších důvodů vyplývajících zejména z § 4 citovaného zákona).  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. Pst 22/ (

Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem návrh je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen k řízení je příslušný krajský soud je-li návrh důvodný, opatření obecné povahy nebo jeho části soud zruší dnem, který v rozsudku určí; není-li návrh důvodný, soud jej zamítne

Algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy (§ 101d odst. 1 a 2 s. ř. s.) Spočívá v pěti krocích: za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality.  Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , č. j. 1 Ao 1/  Nově formulovaným § 101d odst. 1 s. ř. s. účinným od dochází k omezení rozsahu přezkumu opatření obecné povahy. Soud tedy při přezkumu opatření obecné povahy bude algoritmus (test) přezkumu v celém rozsahu aplikovat pouze za předpokladu, že navrhovatel všechny jeho kroky zahrne do návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s.).  Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , čj. 50 A 4/

SHRNUTÍ, ZÁVĚR