P E R N Š T E J N návrat do časů minulých Jako každý rok v tomto čase jdeme z křižanovského náměstí v sobotu 14. června 2001 v 5 45 ráno. Čas odchodu nelze oddálit ani o vteřinu. Pěšky se jde po značených cestách - necestách asi 4 hodiny do obce Věžná (délka asi 20km). Odtud se pokračuje vlakem do Nedvědice a dál pěšky na hrad (2km). Ráno se k nám můžete připojit cestou na rozcestí silnic Horní - Dolní Libochová - Bojanov asi v 6 30 nebo na Krčmě okolo osmé hodiny anebo jak chcete i jinde. Standardní prohlídka hradu bude objednána na nebo 45. POZOR zájemci či vybraní jedinci letos mohou v témže čase spatřit i jinak nepřístupné sklepní a půdní prostory hradu v rámci pro nás speciálně objednané prohlídkové trasy C - stavební vývoj hradu. Této prohlídky se však mohou zúčastnit pouze osoby starší 15 let a nesmí nás být více jak 10 osob. Tato prohlídka trvá cca 2 hodiny takže „vybraní jedinci“ nestihnou oběd, jedině by se připojili k „silným jedincům“ jdoucím pěšky domů. Po prohlídce hradu a eventuelně obědě v hradní restauraci se slaboši vrací vlakem z Nedvědice přes Tišnov do Křižanov. V Tišnově se čeká hodinu na spoj v cukrárně nebo se čas krátí návštěvou Porta Coeli. Návrat přibližně v týž den. Silnější jedinci se vrací po svých cestou kterou na hrad přibyli. Hodina jejich návratu bude upřesněna a oznámena v křižanovské restauraci Pod radnicí dne Sebou doporučujeme vzít si svačinu, pohodlné pevné a neděravé boty, vhodné jsou i sandály do batohu na přezutí, deštník nebo pláštěnku. Dál nějaký ten peníz. Vhodná je pozornost pro vůdce, Vaše šance na přežití se tak zvýší. Co kdo v hospodě sní to si zaplatí, stejně tak i vstupné a jízdné. Pozor !!! Z cesty není kam utéci. Musíš jít buď vpřed, nebo sám zpět domů. Poslední možnost je zahynout. Dopravní obslužnost podél cesty je opravdu špatná. Svoje věci i rizika nese si každý sám! Petr Uhlíř Křižanov 266 telefon Nádvoří a prostory středověkých hradů se vždy otevíraly jen odvážným, hrdinům, lidem kteří se nebáli dálek, prašných cest, brodů, zrádných bystřin ani stínů lesních zákoutí a samot. I dnes jen takoví smí doufat, že budou patřit k těm, jimž se otevřou brány a bude jim dopřáno spatřit jeden z nejkrásnějších moravských hradů PERNŠTEJN který odolal náporu času i nepřátel, nikdy nebyl přemožen silou ani nebyl vydán zradou. L.P. 2003