Způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ERÚ Stanislav Trávníček AEM

Obsah přednášky OZE a EU Teorie podpory OZE Současný stav podpory Dopady do cen elektřiny

Důvody vytvoření podpory v EU Vyřešení základních zájmů společenství: snížení závislosti na importech energie zajištění bezpečnosti dodávek pozice na globálním trhu technologií, vytváření pracovních příležitostí, sociální dopady, regionální rozvoj Bílá kniha o energetické politice EU COM (95) 682 uvádí OZE jako nástroj snížení energetické závislosti EU souvislost s ochranou ŽP Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie Com(97) 599 final: stanoven cíl do roku % energie z OZE (6% v roce 1997) zaručení ceny zohledňující přínosy pro ŽP a další přínosy, nediskriminace kategorií OZE, přednostní právo dodávky,zavedení finančních opatření – dobrovolné zelené tarify, (Směrnice 2001/77/ES) flexibilní daňové úlevy (Směrnice 2003/96/EC) a dotace, využití OZE v budovách (Směrnice 2002/91/EC) podpora biopaliv v dopravě (Směrnice 2003/30/EC) Obecné zásady Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (2001/C 37/03/EC) umožňují přímou podporu investičních nebo provozních nákladů použití zelených osvědčení nebo veřejných zakázek určení podpory na základě ušetřených externích nákladů Kjótský protokol (ratifikace listopad 2004) snížení emisí skleníkových plynů o 8% v roce 2008 až 2012 v porovnání s 1990)

Směrnice 77/2001 EC Stanovuje indikativní cíle podílu výroby elektřiny z OZE v roce 2010 na 22% (13,9% v roce 1997) Nezavádí jednotné schéma podpory Předpokládá v budoucnu jednotné schéma podpory – efektivita a jednoduchost Pro rozvoj OZE má přispět: Zjednodušení správních postupů (výstavba, provoz) Zveřejnění standardních pravidel pro připojení a zveřejňování nákladů na připojení (předností přístup jen tehdy, pokud je to možné z hlediska dispečerského řízení ES) Zavedení povinnost vydávání záruk původu – pobídka dobrovolným schématům podpory a mezinárodnímu obchodování

Teoretická východiska schémat podpory OZE Křivky minimální ceny a tržního ocenění silové elektřiny v závislosti na výši produkce

Teoretická východiska schémat podpory OZE Opatření ovlivňující minimální cenu elektřiny (pohled investora) nevratné dotace investičních nákladů zvýhodněné úvěry financování výzkumu a vývoje zařízení, technologií a demonstračních projektů ze zdrojů nehrazených investorem přímá podpora výkupních cen např. formou příplatku prodej osvědčení o množstvích elektřiny (zelených certifikátů) v kombinaci s povinnostmi Opatření ovlivňující maximální výkupní cenu (pohled kupujícího) Povinnost výkupu elektřiny z určitých zdrojů Povinné kvóty (procenta) elektřiny vyrobené z OZE Informační kampaně s možností dobrovolně se rozhodnout Zdražení nákladů stávajících zdrojů (daně, poplatky, emisní limity)

Používané systémy podpory v EU Systém garantovaných výkupních cen uložení povinnosti výkupu ze zdrojů motivace provozovatele (investory) k maximální spolehlivosti a produktivnosti zařízení nezavádí konkurenci mezi investory pokud je cena diferencovaná odvození cen od typových projektů – variabilita nekompatibilita s volným trhem s elektřinou (riziko diskriminace subjektů pověřených výkupem) = používá se v kombinaci s příplatky k tržním cenám elektřiny Hlavní způsob podpory: Německo, Rakousko, Maďarsko, Portugalsko Dánsko – systém nahrazen příplatky ke spotové ceně Španělsko, Francie – možnost výběru Ceny pro jednotlivé kategorie OZE nejsou stanoveny: Litva, Estónsko (ceny odvozeny od výše prodejních tarifů el.), Maďarsko

Porovnání výše garantovaných výkupních cen fgs

Používané systémy podpory Trh se zelenými certifikáty v kombinaci s kvótami stanovení povinného podílu OZE na celkové produkci/prodeji/spotřebě elektřiny, držení podílu se prokazuje certifikáty trh by měl přímo určovat cenu certifikátu riziko investorů s predikcí ceny certifikátů lze eliminovat zaručením ceny certifikátů = není efektivní z hlediska rozvoje „nejtržnějších“ technologií obtížné je správné nastavení povinných podílů v jednotlivých letech (případně cen certifikátů) riziko spekulativního chování administrativní náročnost = původní vládní návrh zákona o OZE Belgie (od roku 2002) zatím malá účinnost v důsledku možnosti ukládání certifikátů Velká Británie při nesplnění množství certifkátů placena pokuta – výnos rozdělen mezi dodavatele Itálie dodržování kvót závazné pro výrobce Švédsko povinnost nakoupit certifikáty uvalena na zákazníky (pokuta představuje 150% průměrné roční ceny elektřiny

Používané systémy podpory Investiční podpory Udělování dotací k nákladům Existuje téměř ve všech státech EU Účinný nástroj pro podporu investičně náročných projektů Neefektivní z hlediska motivace investic do ekonomicky návratných projektů Daňové podpory Daňové prázdniny, snížení daní, daňové výjimky Finsko – osvobození od energetické daně Velká Británie – osvobození od daně za poškozování klimatu Holandsko – používán do roku 2003 ale nízká účinnost (dnes výk. ceny) Belgie, Itálie, Řecko – osvobození daňové základu o investici do OZE Znepřehledňuje systém podpor, vede k nesystémovým opatřením (zvýhodnění skupin investorů) Deformuje trh s energiemi v rámci EU Nabídkový systém Výběrová řízení na kapacitu se zaručením odbytu produkce (ceny) vítězi Irsko, ve Francii jde o vedlejší systém Tlak na ekonomickou efektivnost projektů X nereálné nabídky investorů

Zákon podpora se vztahuje na výrobu elektřiny, rozlišení podpory podle druhu obnovitelného zdroje, velikosti instalovaného výkonu, parametrů biomasy Výrobce: má právo si vybrat mezi podporou výkupními cenami nebo zelenými bonusy (na elektřinu vyráběnou z obnovitelného a neobnovitelného zdroje je uplatňován jen zelený bonus) předávat údaje o předpokládané výrobě a vyrobené elektřině Provozovatelé distribučních soustav (přenosové soustavy): povinnost přednostně připojit výrobny povinnost vykupovat vyrobenou elektřinu na krytí ztrát nebo povinnost hradit zelený bonus právo na promítnutí nákladů spojených s výkupem z těchto zdrojů do uznatelných nákladů (regulační náklady pro tvorbu cen)

Podpora podle nového zákona Ceny budou stanoveny na základě: ekonomická návratnost 15 let zachování podpory na 15 let se zohledněním indexu cen průmyslových výrobců meziroční změna cen na max. 95% diferencované ceny pro různé kategorie obnovitelných zdrojů diferencované ceny podle roku uvedení do provozu Vyhlášky ERÚ:

Současná produkce z OZE a vícenáklady Příplatek všech konečných zákazníků pro pokrytí vícenákladů z povinného výkupu: ,72 Kč/MWh (zahrnuta i komb. výroba) ,03 Kč/MWh (včetně KVET 19,04 Kč/MWh) ,04 Kč/MWh (včetně KVET 8,46 Kč/MWh a vyrovnání roku ,02 Kč/MWh celkem 41,51 Kč/MWh) ,92 Kč/MWh (včetně KVET 7,70 Kč/MWh a vyrovnání roku ,82 Kč/MWh a příspěvku na OZE v LDS 1 Kč/MWh celkem 39,45 Kč/MWh) PŘEDPOKLAD

Změny současného systému podpory V současné době je již používáno: kombinace minimálních výkupních cen a příplatků k cenám elektřiny pro kogeneraci příplatky k tržním cenám uplatněny u společného spalování biomasy jsou stanoveny termíny předávání údajů o výkupu z OZE (pro režim minimálních výkupních cen) je funkční systém vyrovnání zátěže výkupu mezi distributory Výkupní ceny jsou stanoveny z podmínky 15-ti leté doby návratnosti Nutno stanovit: nutno zpracovat (vybrat) klíčové parametry, ze kterých se při stanovení cen vychází způsob výběru mezi bonusy a výkupními cenami tržní ceny elektřiny z OZE pro výpočet zelených bonusů stanovit metodiku vykazování elektřiny při spoluspalování biomasy a fosilních paliv

Dopady do cen v roce 2010 při stanoveném podílu OZE Použité předpoklady: regulační výkaznictví distribučních společností, zpráva o provozu ES ČR výroba elektřiny celkem podle SEK výhled výroby elektřiny z OZE podle důvodové zprávy k zákonu cena silové elektřiny eskalována o 3% ročně růst cen OZE o 1,5% ročně růst nákladů na podpůrné služby podle nezávislých studií výroba el. z biomasy 1/3 čisté spalování, 2/3 spoluspalování neuvažován vliv zelených bonusů na vzrůst vícenákladů

Závěr byl přijat jednoduchý, účinný a rozšířený systém podpory z pohledu investorů a výrobců jde o dlouhodobou garanci výnosů záruku rozvoje všech kategorií OZE stejně z hlediska dosažení cíle (8 %) a z pohledu konečných zákazníků (dopadů do cen) se nejedná o nejlevnější řešení v roce 2005 se předpokládá 4,96 % podíl výroby z OZE na hrubé domácí spotřebě tj. nárůst na 8 % do roku 2010 se odehraje v kategorii podporovaných OZE, podpora elektřiny z OZE v roce 2005 představuje vícenáklady ve výši 1,59 mld. Kč - pro příští rok lze očekávat vzrůst nákladů vlivem podpory formou bonusů (o 20 až 30%) podpora si vyžádá od r do r.2010 cca 20 mld. Kč (bez vlivu nárůstu nákladů podpůrných služeb a bez podpory vodních elektráren nad 10 MW inst. výkonu)

Děkuji Vám za pozornost