Archaické období 8. - 6. století př. n. l.

Polis (množ. č. poleis) = městský stát, v němž se na řízení státních záležitostí podíleli plnoprávní občané (tj. svobodní dospělí muži) poleis - několik set, velikost obvykle 50 – 100 km2 Egejská oblast - horské hřbety, uzavřené kotliny, ostrovy vznik izolovaných městských států, nikoli velkého státního útvaru

Velká řecká kolonizace

Důvody: nedostatek potravin (hlavně obilí) a surovin (kovy, dřevo) nutnost najít odbyt pro řemeslné výrobky získat půdu – relativní přelidnění sociální napětí zakládající město (= metropole) a osada - trvalé styky osady zakládaly další osady 8. – 6. stol. př. n. l. Řekové - po Féničanech mořeplavci zakládání kolonií - na pobřeží Malé Asie - v jižní Itálii - na pobřeží Černého moře - v jižní Francii (např. dnešní města Istanbul, Neapol, Syrakúsy, Marseille)

tyranis vláda rodové aristokracie (= šlechta) řemeslníci a obchodníci - často nespokojeni sociální neklid k moci se dostal schopný jednotlivec = tyran (samovládce) tato forma vlády často pokroková - konfiskace půdy, přerozdělení, rozvoj řemesel a obchodu později tyrani moci zneužili a ze strachu o svou moc zavedli krutovládu neudrželi se více než 2 - 3 generace slovo tyran získalo hanlivý přídech

Nejvýznamnější městské státy Sparta a Athény

Sparta jihovýchodní část Peloponésu („Laokónie“) svobodní Sparťané = Lakedaimoňané Obyvatelstvo: 1) plnoprávní Sparťané asi 1/10 obyvatelstva, Dórové, kteří si podmanili původní obyvatelstvo, Acháje vojáci

3) heilóti státní otroci, kolektivní vlastnictví přidělováni i s půdou rodinám plnoprávných Sparťanů zemědělství 2) perioikové „ti, kteří sídlí kolem“ svobodní, politicky bezprávní jistá míra autonomie řemesla, obchod vojenská služba daně

stálá hrozba vzpoury heilótů plnoprávní Sparťané – represe, teror každoročně preventivní trestné výpravy (spartští mladíci procházeli heilótským územím a zabíjeli potenciální vzbouřence, útočili zejm. v noci; formálně vyhlašovali válku, tzv. krypteia) Sparta nezakládala kolonie, ale vedla výbojné války proti sousedům - v 6. st. př. n. l. přinutila sousedy k uzavření peloponéského spolku

Život plnoprávných Sparťanů hlavní náplní života - vojenský výcvik chlapci v 7 letech odebráni matce a kolektivně vychováváni v oddílech tvrdé podmínky vojenského života (otužilost, tělesné tresty, hlad,…) od 14 let účast na vojenských taženích a krypteích muži každodenní vojenský výcvik povinná služba od 20 do 60 let ženy - větší svoboda a práva než v jiných poleis „Vítězství nebo smrt“

Státní zřízení společná vláda dvou králů (neomezená moc při vojenských taženích) jejich moc omezena sborem pěti eforů (dohlížitelů), největší moc ve státě rada starších gerusiá - 28 mužů nad 60 let shromáždění = lidový sněm - účast všech svobodných mužů nad 30 let, volili dohlížitele na 1 rok

Athény poloostrov Attika vláda aristokracie - vlastnili většinu půdy a otroků 7. st. př. n. l. – růst sociálního napětí: aristokracie vs. zemědělci - dluhy dlužní otroctví 6. st. př. n. l. - období reforem a vzniku demokracie

Solónovy reformy 594/3 př. n. l. nejvyšší úředník s velkými pravomocemi, archont odstranění moci aristokracie rozdělení obyvatelstva ne podle původu, ale podle majetku do 4 majetkových tříd podle nich určena práva a povinnosti zrušení dluhů, zákaz dlužního otroctví

Athénská demokracie (= vláda lidu) plnoprávní: démos (lid) = před zákonem rovni, volili a měli právo být voleni, rozhodovali na lidovém sněmu vs. neplnoprávní: - otroci - cizinci (metoikové) - ženy

Další prohloubení athénské demokracie: (6. století př. n. l.) tyran Peisitratos + synové - všestranný rozkvět Athén - např. konfiskace šlechtické půdy ve prospěch bezzemků Kleisthénes – složitá územněsprávní reforma - obyvatelstvo rozděleno ne podle rodů (starý způsob), ale podle bydliště (10 oblastí) - zrušil výsady šlechty - vydal novou ústavu

Ostrakismos (střepinkový soud) snaha předejít pokusům mocných jedinců nastolit samovládu 1x ročně lidové shromáždění hlasovalo, zda někdo ohrožuje demokracii jméno napsáno na hliněný střep podezřelý vypovězen na 10 let z Athén