Konference „Otevírejme Radnice II“ Některé povinnosti členů zastupitelstev obcí ve vztahu k trestní odpovědnosti (se související judikaturou) Konference „Otevírejme Radnice II“ 21. března 2015 Mgr. Adam Jareš odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra e-mail: adam.jares@mvcr.cz

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku (1) Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. § 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (1) Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.

Jsou přípustné vyšší nároky na hospodaření s obecním majetkem? Obce jsou vlastníky s právy a povinnostmi každého vlastníka. Obec jakožto veřejnoprávní korporace má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Proto i zde platí, že hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné. (28 Cdo 3297/2008 ze dne 8. dubna 2009). Je vyloučeno, aby obec (…) hospodařila s jí vlastněným majetkem prostřednictvím svých volených orgánů tak, že by na prvý pohled pochybným charakterem tohoto hospodaření podlamovala důvěru občanů, kteří obec tvoří, v to, že její správa je správou ve prospěch obce a nikoliv ve prospěch jiných subjektů. (IV. ÚS 1167/11 ze dne 20. června 2012) Vyšší nároky kladené na obce dopadají in concreto na jednotlivé zastupitele, jejichž rozhodováním jsou povinnosti obcí plněny.

Povinnost procedurálního charakteru Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) § 39 (1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platného ke dni zveřejnění záměru.

Povinnost účelného a hospodárného nakládání s obecním majetkem § 38 odst. 1: Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku. § 39 odst. 2: Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. Poznámky: Ustanovení § 39 odst. 2 je svou podstatou konkretizací „obecného“ § 38 odst. 1 (princip v něm stanovený by platil i bez výslovné konkretizace a platí přiměřeně pro všechny dispozice) Povinnost podle § 39 odst. 2 platí jak pro prodej obecního majetku, tak pro koupi majetku obcí (při prodeji je nutné odůvodňovat nižší než obvyklou cenu, při koupi naopak vyšší než obvyklou cenu)

Požadavek účelnosti a hospodárnosti v praxi Prvotním kritériem by měla být výše získaného protiplnění (má se zato, že prodej „ekonomicky“ nejvýhodnější nabídce odpovídá § 38 odst. 1) Prodej „ekonomicky“ méně výhodné nabídce: Musí vycházet z odůvodnitelného (legitimního) důvodu majícího základ v plnění úkolů obce v samostatné působnosti (§ 38 odst. 1). Příkladem může být účelnost dispozice pro rozvoj obce, narovnání majetkoprávních vztahů, zabránění sousedských sporů apod. Tyto situace odůvodňují nižší získané protiplnění (ve smyslu § 38 odst. 1 zákona o obcích) a mohou odůvodnit i odchylku od obvyklé ceny ve smyslu § 39 odst. 2 zákona o obcích, pokud by plnění obvyklou cenu nedosáhlo

Slib člena zastupitelstva obce § 69 odst. 2 a 4 zákona o obcích (2) Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ (4) Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 396/2013 ze dne 12 Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 396/2013 ze dne 12. června 2013: „U obviněného jako osoby v postavení veřejného činitele odvolací soud zcela správně dovodil, že výkon své pravomoci prováděl způsobem odporujícím zákonu, neboť úmyslně porušil ustanovení § 38 odst. 1, odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, které obcím (a tedy jejich voleným představitelům a odpovědným zaměstnancům) ukládá využívat jejich majetek účelně a hospodárně v souladu s jejich zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti a chránit jej před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. Současně jednal v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 2, odst. 4 téhož zákona, upravujícími obecné povinnosti zastupitele obce, k jejichž řádnému a svědomitému plnění se zastupitel zavazuje slibem platným po celé období výkonu mandátu.“

Trestněprávní odpovědnost v případě rozhodování kolektivního obecního orgánu Stíhatelní jsou i členové zastupitelstva (rady) za schválení rozhodnutí, kterým došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu, např. porušování povinností při správě cizího majetku (trestní odpovědnost se týká jen těch, kteří hlasovali pro danou dispozici). Např. za porušení § 38 odst. 1 nebo § 39 odst. 2 zákona o obcích Nehraje roli, že jednali jako členové kolektivního orgánu. NS 19. 12. 2012, sp. zn. 5 Tdo 827/2012: Případné trestní odpovědnosti každého z obviněných pak nebrání ani skutečnost, jestliže v dané věci rozhodovali jako členové kolektivního orgánu obce, tj. Zastupitelstva města L. Ke schválení prodeje předmětných pozemků se totiž vyžadoval souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce (§ 87 zákona o obcích), takže všichni členové zastupitelstva představující tuto většinu, bylo-li jí dosaženo, se bezprostředně podíleli na přijetí takového rozhodnutí zastupitelstva obce, přičemž každý z nich měl stejný hlas. (…)

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby (1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2011, sp. zn Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2011, sp. zn. 5 Tdo 848/2010: Jestliže se laické osoby spolehnou na právní rady advokáta jako osoby práva znalé, aniž by zde byly nějaké konkrétní okolnosti, ze kterých by mohly usuzovat na nesprávnost takových rad, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění. Rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 11 Tdo 454/2011-32 ze dne 24. února 2012: U výkonu funkce starosty se předpokládá znalost zákona o obcích, a v případě starosty městské části i znalost statutu územně členěného statutárního města. Jestliže tedy starosta za obec či příslušnou městskou část podepisuje smluvní dokumenty, musí si být vědom i případného rozporu v obsahu smluv se statutem a obecně závaznými právními předpisy.

Děkuji za pozornost! Mgr. Adam Jareš odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra e-mail adam.jares@mvcr.cz