odbor strategií a trendů Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu ČR – vývoj a nejbližší perspektivy Ing. Eduard Muřický odbor strategií a trendů Praha, 18. května 2011 © 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

připomenout Mezinárodní rok chemie 2011 Konference „Udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost chemického průmyslu ČR “ iniciována SCHP a MPO Cíle konference: připomenout Mezinárodní rok chemie 2011 a doporučení skupiny na vysoké úrovni (HLG) zhodnotit vývoj a identifikovat hlavní problémové okruhy odvětví nastínit některé směry řešení zejména v těchto oblastech: inovace, výzkum, legislativa, lidské zdroje energie a suroviny, změny klimatu, globalizace, mezinárodní konkurenceschopnost

Hlavní výzvy odvětví v současné době neustálý růst mezinárodní konkurence, zejména ze strany asijských zemí ztížená dostupnost surovin včetně obnovitelných zdrojů, růst jejich cen životní prostředí, zejména klimatické změny vysoký stupeň regulace v chemii - oslabení konkurenceschopnosti evropského chemického průmyslu vůči ostatnímu světu

Pozice odvětví v ekonomice ČR (1) odvětví statisticky hodnoceno jako „velká chemie“ podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty ČR cca 3,8 % chemické výrobky nacházíme prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu 16,4 % (v 2009 – 15,4 %) podíl na účetní přidané hodnotě ZP cca12 % podíl na počtu zaměstnanců ZP cca 12 % koncem 2010 působilo v odvětví ZP 879 subjektů s 20 a více zaměstnanci (celkem evidováno 5183 subjektů)

Pozice chemie v ekonomice ČR (2) odvětví se rychle dokázalo vzpamatovat z ekonomické recese v letech 2008 – 2009: tržby v 2010 meziročně stouply o více než 18 % a dosáhly 97 % - ní úrovně roku 2008 počet zaměstnanců kolísá kolem 104 až 106 tisíc účetní přidaná hodnota v 2010 vzrostla o 14 % produktivita práce z měsíčních tržeb - největší růst v rafinérském zpracování ropy (+ 50 %), nejnižší v gumárenském a plastikářském průmyslu (+ 8 %) investice v 2010 - pokles o 22 % na 15,4 mld. Kč; na gumárenský a plastikářský průmysl připadlo 8,5 mld. Kč tj. 55 %, nejméně na zpracování ropy – 356 mil. Kč

Tržby za prodej výrobků a služeb

Počet pracovníků

Pozice chemie v ekonomice ČR (3) Zahraniční obchod 2009 – recese - citelný pokles obchodní výměny ve všech čtyřech sledovaných odvětvích pokles exportu proti roku 2008 o více než 11 % propad dovozu o 14 % záporné saldo díky slabé poptávce kleslo meziročně o více než 24 mld. Kč meziroční snížení obratu zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) proti 2008 o 13 % na 587 mld. Kč

Pozice chemie v ekonomice ČR (4) rok 2010 – výrazné oživení v zahraničním obchodu s chemikáliemi export proti roku 2009 stoupl o cca 26 % import ve stejné době vzrostl o více než 15 % vysoký deficit obchodní bilance – snížení o cca 9 mld. Kč na minus 95 mld. Kč (vývoz – 291 mld. Kč, dovoz – 386 mld. Kč, obrat 677 mld. Kč) nejvyšší nárůst exportu u základních chemikálií (+ 16,8 mld. Kč) a výrobků z pryže ( + 11,3 mld. Kč) nejvyšší nárůst dovozu u základních chemikálií (+ 24,2 mld. Kč) a zboží z plastů ( + 11,2 mld. Kč)

Zahraniční obchod Změna metodiky

Vývoj evropského chemického průmyslu v roce 2010 (1) odvětví v EU-27 (pouze chemie a farmacie) - rychlé zotavení z recese nárůst produkce chemického průmyslu EU o 10,5 %, ale stále o 5,6 % pod úrovní v předkrizovém období přebytek obchodní bilance - rekordních 47 mld. EUR využití výrobních kapacit z více než 80 % růst pozitivně ovlivnily sektory: polymery (+ 15 %), základní anorganika (+ 13 %) a petrochemikálie (+ 8 %) ostatní sektory méně postižené recesí v 2010 vykázaly pomalejší růst: speciální chemikálie (+ 6,5 %), spotřební chemie (+ 6,7 %) podílu odvětví na HDP EU-27 – cca 1,1 %

Vývoj evropského chemického průmyslu v roce 2010 (2) Profil evropského chemického průmyslu na světové produkci podíl cca 29 %, však neustále klesá ve prospěch Asie (Čína, Indie, Korejská republika, Tchaj-wan aj.) sortimentní nabídka zahrnuje přes 70 tisíc produktů v samotné chemii (bez farmacie) pracuje necelých 1,2 mil. lidí (pokles proti roku 2009 o 31 tisíc), nepřímo zhruba dvojnásobný počet přebytek obchodní bilance kolísá kolem 42 – 44 mld. EUR, loni odhadem dosáhl rekordních 47 mld. EUR

Vývoj evropského chemického průmyslu v roce 2010 (3) Profil evropského chemického průmyslu vysoce globalizované odvětví - inovace, znalostní ekonomika a vysoce kvalifikovaná pracovní síla integrace podél celého hodnotového řetězce do navazujících odvětví nebo přímo ke spotřebiteli kapitálově i energeticky velmi náročný (12 % celkové poptávky po energiích v EU) relativně dlouhá doba pro výzkum a vývoj novinek od laboratoře po finální produkt – požadavek stabilizovaného a předvídatelného politického rámce

Chemický průmysl ČR - 2011 současný vývoj v Evropě - příznivý vliv na dosavadní výsledky chemického průmyslu ČR růst tržeb za leden – únor 2011 proti roku 2010 ve všech sledovaných sektorech od 13 do 26 % počet pracovníků meziročně stoupl o 5 – 7 %, (rafinérské zpracování ropy pokles o 12 %) počet organizací s 20 a více zaměstnanci koncem února 2011 - 865 jednotek (cca 106,5 tisíc lidí) příznivý rozvoj obchodní výměny i v 2011 vzrůst vývozu o cca 31 %, zatímco dovozu o 27,5 % a obratu o cca 29 %; záporné saldo díky nižšímu základu vývozu přesto zhoršení o 2,8 mld. Kč

Vyhlídky české ekonomiky v 2011 Ministerstvo financí a Světová banka očekávají , že tempo růstu HDP v ČR se letos zpomalí na 2 %, příští rok se čeká nárůst o 2,8 % Oživení bude taženo spíše růstem produktivity práce s omezenou tvorbou nových pracovních příležitostí V samotné chemii se nejrychlejší růst tržeb očekává v rafinérském zpracování ropy ( hlavním důvodem je zdražování ropy) – o 10 až 15 % a v chemickém průmyslu ( bez farmacie) Růst tržeb v produkci zboží z pryže a plastů bude silně závislý na dalším vývoji u rozhodujících odběratelů ( především automobilový průmysl) a mohl by se pohybovat od 5 do 10 procent Nejpomalejší růst tržeb ve farmacii ( v souvislosti s očekávanými reformními kroky ve zdravotnictví, lékovou politikou atd.) Záporné saldo obchodní bilance v chemii – letos mírný nárůst – o 5 až 8 mld. Kč, sumárně kolem minus 100 mld. Kč meziroční nárůst obratu zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) v řádu cca 15 %

Konkurenceschopnost CHP ČR 2011 – rozhodující faktory chemická legislativa zvyšuje náklady u výrobců a dovozců chemických látek (REACH, RoHS, IPPC recast apod.), největší finanční dopad na MSP rostoucí ceny základních energií (elektřina, zemní plyn, ropa, obnovitelné zdroje aj.) EU-ETS – emisní povolenky; odhad dopadu na odvětví v letech 2013 – 2020: 25 – 27 mld. Kč snahy EU dále zpřísnit cíle globální dohody o snižování emisí CO2 ( ze schváleného cíle 20 %) recast směrnice 2008/1/ES o IPPC – náklady budou v příštích sedmi letech zhruba třikrát vyšší než na IPPC od 2003, až 25 mld. Kč

Jak udržet konkurenceschopnost chemického průmyslu v Evropě i ČR V zájmu udržení konkurenceschopnost CHP vůči rychle se rozvíjejícímu okolnímu světu orientace na řešení následujících problémů: zachování silné produkční báze a investice do rozvoje progresivních sektorů : nové zelené technologie, nanotechnologie, fotonika, progresivní materiály, průmyslové biotechnologie aj. jasná identifikace budoucích potřeb v kvalifikaci personálu ( národní a mezinárodní vzdělávací programy, výchova na školách , posilování image chemie apod. zajištění nezbytných finančních prostředků na výzkum, vývoj a inovace, na vývoj demonstračních projektů a budování aktivit v rámci SusChem (Sustainable Chemistry Technology Platform) zabezpečení přístupu na globální trhy energií a surovin za férových podmínek a konkurenčních cen podpora vyššího a efektivnějšího využití obnovitelných zdrojů

Aktivity MPO v zájmu udržení konkurenceschopnosti snižování administrativní zátěže podniků proexportní politika podpora malého a středního podnikání podpora průmyslového VaV (program TIP) další opatření (strukturální fondy, průmyslové zóny, informační místa pro podnikatele atd.) prosazování národních zájmů na úrovni EU vytváření podmínek pro aktivní účast podnikatelské séry na tvorbě legislativy, stanovisek a pozičních dokumentů pokračování pracovní skupiny pro chemický průmysl otevřený dialog mezi státní správou a podnikatelskou sférou orientace na vybrané problémové okruhy

Příští priority MPO V souladu s provedenou analýzou MPO navrhuje pět priorit budoucího operačního programu na podporu podnikání a inovací: rozvoj inovativního podnikání a digitální ekonomiky podpora průmyslového výzkumu a inovací a podnikání založená na znalostní ekonomice podnikatelská a inovační infrastruktura internacionalizace podniků a služeb pro podnikání udržitelné hospodaření s energií, podpora obnovitelných zdrojů energie a inovací v energetice Tyto směry jsou MPO navrhovány mezi priority ČR v rámci kohezní politiky po roce 2013.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Děkuji za pozornost! Ing. Eduard Muřický muricky@mpo.cz Tel: 224 852 325 Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, Praha 1 www.mpo.cz