Volba tématu, výzkumné otázky, osnova Úvod do studia

Volba tématu Vzít do úvahy: –Typ práce (seminární, bakalářská, diplomová) –Parametry práce (počet slov) Téma by mělo: –Řešit konkrétní problém (issue) –Být analyticky zaměřené Téma by nemělo být ani příliš úzké ani příliš široké.

Volba tématu Při jeho výběru: –Zachovejte si časový odstup –Vybírejte téma, které vás motivuje –Vybírejte téma, o kterém již něco víte –Vezměte do úvahy dostupné zdroje

Možnosti vymezení tématu Časové –Stanovení časového období –Př. Právní úprava svobody projevu v Československu v letech 1948 až 1989 Tématické: –zaměřit se na dílčí aspekt daného tématu Př. K mezím svobody projevu v právu USA (M. Bartoň) –zaměřit se na určitého aktéra/y Př. Svoboda projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu ČR (P. Molek) –dát téma do vztahu/souvislosti Př. Ochrana práva osobnostního v kontextu svobody projevu (I. Telec)

Možnosti vymezení tématu Geografické: –Výběr jedné země (tzn. případová studie, case study) –Výběr dvou zemí (komparace, srovnání) –Výběr tří podobných zemí, u kterých se hledají odlišnosti (tzv. most-similar system design, komparace) –Výběr tří velmi rozdílných zemí, u nichž je pozorován stejný fenomén (tzv. most-different system design, komparace), hledá se jeho vysvětlení –Výběr mnoha zemí (nutné použít statistické metody)

Téma je zadané vyučujícím Nutná analýza názvu tématu Obvykle se vyžaduje: –Argumentace –Zhodnocení –Vysvětlení –Srovnání

Hodnocení práce Zda se drží tématu, neodbíhá, nepíše obecně známé skutečnosti Jaké informace vybírá – zda jsou relevantní a z důvěryhodných zdrojů Jaká je úroveň zpracování informací – zda dokáže dané informace kriticky zhodnotit, vybrat argumenty pro a proti, přemýšlet nad alternativními vysvětleními Zda splňuje jeho práce formální náležitosti – odkazuje na zdroje, používá spisovný jazyk

Výzkumná otázka Stanovuje účel/cíl práce – na co se chcete v práci zaměřit? Co v práci řešíte? Musí být: –Relevantní –Testovatelná (ověřitelná) –Obsahovat prvek originality –Odpovídat parametrům zadání –Jasná a jednoduchá –Motivující

Výzkumná otázka Příklady (správné): –Implikuje svoboda projevu „nadpráva“ žurnalistů? –Proč jsou soudní rozhodnutí anonymizována? Má tato praxe právní základ? –Smí stát zakázat nošení náboženských symbolů na veřejnosti? Příklady (špatné): –Kolik ústavních změn bylo přijato v době samostatné ČR? –Jaké jsou perspektivy společné zemědělské politiky? –Jaké je postavení Komise v institucionálním rámci EU?

Výzkumná otázka Postup: –Brainstorming = sepište si všechny nápady a formulujte si je ve formě otázek –Vyhodnoťte položené otázky, vyberte si ty relevantní –Zkuste z vybraných otázek vytvořit jednu otázku, která by zastřešovala celou práci –Nechte nápad uležet a opět se k němu vraťte a zhodnoťte ho.

Výzkumná otázka Finálním výsledkem by měla být jedna zastřešující výzkumná otázka. K ní může stanovit dílčí výzkumné otázky (např. odpovídající jednotlivým kapitolám práce)

Osnova Osnova je stručná struktura práce: –Obsahuje pracovní název práce –Klíčový problém práce = výzkumnou otázku –Cíl a stručný obsah jednotlivých kapitol

Osnova Postup: –První návrh osnovy vytvořte před vyhledáním zdrojů –Zaznamenejte, co všechno již o tématu víte. Všechny souvislosti a argumenty, které vás k němu napadají. –Následně si poznámky logicky zorganizujte = stanovte si, co by mohlo být na začátku, co by mohlo navazovat, co dát na konec. –Zamyslete se také, jaký prostor chcete čemu věnovat (cca kolik stran). –Po vyhledání zdrojů se opět k osnově vraťte a zhodnoťte ji.

Hypotéza Hypotéza představuje možné vysvětlení pozorovaného jevu. V práci se pak ověřuje, zda skutečně je toto vysvětlení platné, částečně platné nebo neplatné. Formulace hypotézy je podmíněna dobrou znalostí tématu. Je formulována jako věta oznamovací. Je formulována tak, aby byla testovatelná.

Hypotéza Hypotéza vyjadřuje vztah mezi tzv. proměnnými (variables): –Závislá proměnná (dependent variable) = pozorovaný jev –Nezávislá proměnná (independent variable) = možné vysvětlení pozorovaného jevu

Hypotéza pozorujeme, že oproti minulosti měl prezident Clinton a G. W Bush problémy s prosazením své agendy (nižší míra prosazení zamýšlených zákonů). Jaké může být vysvětlení? Např. že v kongresu neměly jejich strany většinu, proto bylo obtížnější, aby prosadili svoji agendu. Hypotéza by zněla: Nižší míra prosazení zákonů během funkčního období prezidenta Clintona a G. W. Bushe byla způsobena tím, že jejich strany neměly většinu v kongresu.