Oheň jako limitující faktor Kateřina Tvardíková

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lukáš Petr 5. A Stonek.
Advertisements

Půdy:.
Jak se rostliny přizpůsobily
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem
Tropický deštný les.
Metodika výzkumu AM symbiózy vybrané články Petr Šmilauer.
Atmosféra Země.
Změny klimatu a adaptace stromů na ně
Skupina ekologie populací a společenstev
Semenná banka Anna Vlachovská.
Kompromisy v nadzemní architektuře rostlin. h sn sla Westoby et al Ann Rev Syst.
Šárka Zemanová a Barbora Svatková 3.B
Kyselý déšť.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
GEOBIOMY Geobiomy=typy krajiny Převládají 4 typy:
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Biotické faktory prostředí
Biotopy ČR.
Tropický deštný les.
TROPY Život v pralese.
Příroda a já.
Přírodní krajiny světa = vegetační pásy
Les obřích stromů Národní Park sekvojí v Kalifornii.
Pedosféra.
Rostlinná produkce a prostředí
AFRICKÉ SAVANY.
Filip Kolář Procesy v malých populacích. Ohrožené malé populace „Demografické“ faktory malý počet jedinců (schránek na geny, partnerů,...) Stochastické.
Šířkové pásy tropický pás.
Rozmanitost lesů, Význam lesů, Péče o lesy.
Nahosemenné rostliny - STROMY
Rostlinné orgány - stonek
Ekosystém.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
Půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová. VY_32_INOVACE_PR Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s určitým druhem.
Ekosystémy přírodní a umělé
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
PŘIZPŮSOBIVOST ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
EVVO Prvouka 3. ročník ZŠ „ŽIVÁ PŘÍRODA“
Základní škola a Mateřská škola, Pavlice, okres Znojmo OP VK 1
Dokáže mykorhiza ovlivnit vztahy mezi rostlinami? autor: Tomáš Zíbar.
ČÁSTI TĚLA KVETOUCÍCH ROSTLIN
Stavba rostlinného těla Stonek
Písemka č. 4  jméno, kruh, varianta 5, 6  Odpověď – 1 a b, 2 b 3 a c b  6 x 50 sekund opisování 
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Křížovka - Tropický deštný les
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Říční povodně Tsunami Atmosférické katastrofy
GLOBÁLNÍ ZMĚNY Skleníkový efekt a globální oteplování Kyselý déšť
Kyselý déšť a kůrovec na Šumavě Filip Oulehle, Tomáš Chuman, Jakub Hruška, Vladimír Majer, Jiří Kopáček.
Vliv arbuskulární mykorhizní symbiózy (AMS) na složení rostlinného společenstva Kateřina Štajerová.
Les-Lesní patra.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – podpovrchovou – vodou v atmosféře – vodou v živých organismech.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Pedosféra pastviny zemědělská půda sady.
NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV:VY_32_INOVACE_11_EKOSYSTÉMY_DEŠTNÝ PRALES ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/
Mgr. L. Bernátová. Ekosystém je soustava živých a neživých složek životního prostředí na určitém území, jež se navzájem ovlivňují V naší přírodě se nachází.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
EKOLOGIE (oikos = dům; logos – slovo)
Stavba rostlinného těla
Krajina České republiky
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
VY_52_INOVACE_68_Louky, pastviny, pole-učební text
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Předpokládané dopady klimatické změny na lesy v příštích desetiletích
Pedosféra = půda na Zemi
Ekosystém les. Ekosystém biotop (neživá příroda) + společenstvo ( živá příroda) voda rostlinné - lesní patra vzduch živočisné půda sluneční záření.
Vegetativní orgány kořen.
Půdy.
Transkript prezentace:

Oheň jako limitující faktor Kateřina Tvardíková

Zabránění klimatickému klimaxu a nastolení ohňového klimaxu. Přirozené požáry = důležitý proces: Omlazení lesů Redukce nebezpečného množství paliva Redukce ekologického společenstva Zabránění homogenitě Periodický s nízkou intenzitou Urychluje rozklad a koloběh látek Zabránění klimatickému klimaxu a nastolení ohňového klimaxu.

Jakých oblastí se to týká? borové lesy podrosty palem savany stepi temperátní lesy = celkem 40% povrchu země Rok 1998

Svět off fire a on fire Bare, C3, C4, angiosperm, gymnosperm, (crop)

Jiný výzkum Situace pro angiosperm A) fire off B) fire on

Výzkum v NP Tsavo Ochrana před ohněm 25 let Objevily se stromy a hustý porost keřů Zmenšila se biomasa trávy Změny jak nadzemní tak podzemní biomasy Změny ve složení fauny

Změny v rozložení jedinců   fire on savana fire off savana R=shlukovité 0,8 shlukovité 70% 82% náhodné 15% 18% pravidelné Pravidelné seskupení je typické pro: Chamelia spinosa Casearia decadra

Proč ? ? Oheň stimuluje klíčení a rašení Oheň redukuje nadzemní časti a posouvá rostlinu zpět do minulé fáze, dokud není tak vysoká, že unikne a nebo dokud nezahyne Mění půdní podmínky Redukuje allelochem. vlivy Osamocené stromy mohou ovlivňovat mikroklima

Stromy potlačují stínem trávu v okolí a tím umožňuje další invazi Klíčení je podpořeno pod trsy stromů, kde je tenká vrstva trávy která nepodporuje velký žár x stromy se silicemi v jehličí -> velký žár, spálí vše a pak klíčení Oheň = na trávě závislý kontrolor stromů

Koexistence trávy a stromů Rozdílná odolnost stresu Stromy – hlubší extensivní kořeny x zasahují i do horních vrstev půdy – pomalejší růst větší odolnost Tráva – mělčí intensivní kořeny jen v horní vrstvě – rychlý růst – menší odolnost, rychlý růst

Stromy využívají se stejnou efektivitou jako tráva i povrchovou vodu. Tráva – schopna využít podzemní vodu, rychlost ovlivněna využíváním vody stromy Stromy využívají se stejnou efektivitou jako tráva i povrchovou vodu. schopnost kompetetice závisející na ekologických faktorech je u stromů vyšší za ,,normálních” podmínek Výsledky: Walker, Scholes 93, Nylsvely

Závislost přístupnosti vody na půdních podmínkách a na spadu Surface conductance and litter fall as a function of soil water deficit in a forest grove of the Orinoco savannas. (Data taken from San Jose et al., 1995). Závislost přístupnosti vody na půdních podmínkách a na spadu

Jak je tedy možné, že tu stromy ,,nejsou“? V disturbančních oblastech je koexistence založena na redukci kompetice díky snížení hustoty stromů. V těchto oblastech celkově potlačen růst, schopnost kompetice a reprodukce stromů

Teoretický mechanismus Navrhuje existenci rovnovážných a nerovnovážnýh stavů STABILNĚ INTERAKTIVNÍ NESTABILNĚ INTERAKTIVNÍ SLABĚ INTERAKTIVNÍ

Výsledky ukazují že: Savany přetrvávají ve fire-unstable rovnováze, reprezentované bylinným porostem a roztroušenými stromovými porosty, pro které jsou charakteristické pyro resistentní druhy

Strategie fire-prone jedinců Rychlý růst do výšky Hodně ohni odolná kůra Zásoby vody v nižších částech rostliny Opadavé části (jehlice) napuštěné silicemi Semena odolná proti ohni Klíčení semen spouštěno teplotou Vysoké holé kmeny s postranními větvemi ve větších výškách

Strategie fire-prone jedinců Kalifornská sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens) je typickým pyrofytem, uvolňující semena při velkém žáru ohně (foto Charles Webber). Pinus Canariensis – kanárské ostrovy

Pokud bráníme přirozeným opakujícím se ohňům nastolujeme nepřirozený systém, který je nestabilní s obrovským nakumulovaným množstvým biomasy. Velký ničivý požár je proto nevyhnutelný a neočekávatelný.

Týká se nás to také? Ano, nebo spíše týkalo. V době kdy přestaly jezdit po kolejích lokomotivy na uhlí a přešlo se na elektriku také vymizela spousta druhů původně rostoucích na stráních pod tratí. Tyto druhy byly závislé na pravidelném požáru, způsobeném jiskrou z vlaku. Dnes nic nehoří a druhy jsou vytlačené konkurencí.

KONEC

Čerpáno z: The global distribution of ecosystems in a world without fire New Phytologist 165(2) FEB 2005 str. 525 – 537 The effect of fire interval on post fire understore comunities Russian Journal of ecology 25(5) SEP 1994 str 330- 335 Fire effect on coexistence of trees and grasses in savanas and the resulting outcome organic matter budget Interciencia 22(6) DEC 1997 str. 289- 304