Metodologické základy výzkumu veřejného mínění Kombinované studium - I. cyklus LS 2007/08 Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK

Vznik masového veřejného mínění Důsledek všeobecného vzdělání, rozvoje masové komunikace, rozšiřování volebního práva Veřejnost – imaginární celek vytvářený hlavně masovými médii Přestává být chápáno jako sociální proces ve skupinové interakci, ale Jako měřitelná kvantita, která může být výzkumem zaznamenána

Straw polls - předchůdci výzkumů „Slaměné výzkumy“ - ankety, zejména volební Neměly stanoveny žádné metodologické principy Prováděny v USA od roku 1824, často organizovány médii

George Gallup (1901-1984) Zakladatel vědecké metodologie výzkumů veřejného mínění Shromáždil záznamy výsledků voleb a provedl analýzu straw polls v letech 1836 – 1933

Gallup: „městské shromáždění v celonárodním měřítku“ Metodologie výzkumů + rozvoj masové komunikace (tisk,rozhlas) = možnost navrátit do moderní americké společnosti prvky přímé demokracie Výzkumy jako protiklad vlivu lokálních a zájmových skupin

Prezidentské volby 1936 Anketa (Straw poll) časopisu Literary Digest Rozesláno 10 mil. anketních lístků, zpracováno přes 2 miliony Výběr adres domácností s vyššími příjmy Výzkum časopisu – chybná volební prognóza Gallupův výzkum – správně předpověděl vítězství Roosevelta

Metodologické zdroje a kontexty Metody výzkumu trhu Rozvoj vědecké statistiky Rozvoj empirické sociologie, sociální psychologie Kvantitativní výzkum v sociálních vědách Praxe voleb Masová komunikace Masová spotřeba

Metodologické principy výzkumů Vědecky podložená metoda výběru dotázaných Standardizovaný rozhovor tazatele a dovázaného Standardizovaná metoda zpracování výsledků

Počátky výzkumů veřejného mínění USA – 30. léta minulého století Evropa – po 2. světové válce Vztah mezi výzkumy veřejného mínění, politickou propagandou a public relations Posun zájmu od teoretických konceptů k praxi a metodologii výzkumů

Pojetí veřejného mínění v empirickém výzkumu Orientace na konečný výsledek, nikoliv na proces Individualistické pojetí – jednotlivec jako subjekt dotazování Zájem o individuální nebo skupinové postoje Sociálně psychologické vlivy na formování a vyjadřování mínění

Etapy empirického výzkumu Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému Formulace teoretické hypotézy Formulace souboru pracovních hypotéz Rozhodnutí o populaci a vzorku

Hypotéza Předpoklad, domněnka Očekávání charakteru určitého jevu Je vyvozena z teorie Formulace teoretické hypotézy Formulace pracovních hypotéz

Pracovní hypotéza Tvrzení předpovídající existenci souvislostí mezi dvěma či více proměnnými Proměnné musí mít validní operační definici (platnou z hlediska sociálních věd) Soubor pracovních hypotéz musí zahrnovat nejen proměnné reprezentující zkoumaný koncept Také proměnné, které mohou významně zkreslit interpretaci testovaných vztahů

Význam pracovních hypotéz pro výzkum Jsou testem, zda lze daný problém zkoumat pomocí výzkumu Nástroj pro optimalizaci redukce informací Obsahují základní informaci pro optimální rozhodnutí o technikách výzkumu Jsou základem pro odhad rozsahu výzkumu (časové a finanční plánování)

Indikátor (znak, proměnná) Ukazatel vybraných vlastností jevu Teoretický pojem převedený do podoby, která umožňuje jeho zkoumání v empirickém výzkumu Stanovení a výběr indikátorů – zásadní a obtížné ve výzkumu

Operacionalizace Proces převodu jevu na indikátory Nutná redukce informací – nelze popsat a analyzovat jev v plné šíři Často jde jen o přiblížení k teoretickému vymezení pojmu Nutnost nepřímého měření – transformace informací do jazyka symbolů

Domácí úkol pro celý cyklus Připravte a proveďte malý výzkum veřejného mínění Návrh projektu Rozhodnutí o výběru vzorku a návrh dotazníku Provedení šesti rozhovorů a zhodnocení dotazování

Domácí úkol I Návrh projektu Stanovte a zdůvodněte: Teoretickou hypotézu Soubor pracovních hypotéz Soubor indikátorů