ÚVODNÍ INFORMACE K PŘEDMĚTU MIE I. 1. literatura Předmět bude vyučován podle učebnice Mikroekonomie základní kurs autorů Herbert Heissler, Radim Valenčík, Petr Wawrosz. Učebnice je z�roku 2010, vydavatel Vysoká škola finanční a správní, edice Eupress. 2. další materiály ML powerpointové prezentace 3. zakončení předmětu k zápočtu� ke zkoušce 4. Na závěr Bohužel z�nejrůznějších důvodů tato kniha není ještě k�dispozici – fyzicky vyjde v�průběhu listopadu. Vyčkejte na její vydání, budeme učit vskutku podle této učebnice, která je nová, moderní, se snahou o naprostou srozumitelnost. Učebnice je součástí zvýhodněného balíčku pro studenty. Skutečnost, že učebnice bude k�dispozici až v�průběhu semestru zohledníme při přípravě zkouškového období (více termínů bude v�jeho druhé půli). Pravděpodobně rovněž na počátku zkouškového období uděláme souhrnné opakovací přednášky zaměřené na složení zkoušky (tj. na zkouškové otázky). Na IS najdete ve složce studijní materiály a podsložce učební materiály metodické listy (ML) pro kombinované studium, podklady pro přednášky a cvičení na presenční studium. Doporučujeme si ML i podklady pro přednášky či cvičení vytisknout, vyučující by měli postupovat podle nich. Dále zde najdete nejrůznější power-pointové prezentace, které slouží jako další pomůcka ke studiu. Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. k zápočtu: � na IS ve složce odpovědníky bude koncem semestru (v průběhu prosince) studentům zpřístupněn elektronický zápočtový test. Absolvování tohoto testu a získání příslušného počtu bodů (počet bude upřesněn) je nutnou podmínkou dalšího postupu. Student skládá test bez přítomnosti pedagoga, výsledek se mu zapisuje do IS do poznámkového bodu. Nezíská-li student dostatečný počet bodů nebo není-li s�počtem bodů spokojen, může test opakovat. Pokud student složil elektronický test, může se přihlásit na zkoušku. Před zkouškou dostane písemný zápočtový test, ve kterém budou typově shodné otázky jako v�elektronickém testu. I z�písemného testu je nutno získat určitý počet bodů (opět bude upřesněno). Složí-li student písemný zápočtový test, je mu zápočet zapsán do indexu a může absolvovat zkoušku. � ke zkoušce: Podmínkou zkoušky je získání zápočtu. Zkouška je ústní. Student si vylosuje jednu z�15 otázek (znění otázek je na IS). Orientačně může být dotázán i na jinou látku (jinou než vylosovanou otázku). �Na závěr: Zkušenosti říkají, že mikroekonomie je pro řadu studentů vcelku náročný předmět. Doporučujeme se jej učit průběžně. Byť ze začátku nebude k�dispozici učebnice, i další materiály Vám mohou látku přiblížit. Rovněž doporučujeme pravidelně navštěvovat přednášky a cvičení, respektive soustředění kombinovaného studia.

ZÁKLADNÍ POJMY, PRINCIPY A ZÁKONY MIKROEKONOMIE

OBSAH Vzácnost a užitečnost Princip nákladů obětované příležitosti Efektivnost Paretovské optimum (paretovská zlepšení) Konkurence a inovace Zákon klesajících mezních výnosů a klesajícího mezního užitku Mezní veličiny

Mikroekonomie Makroekonomie Statek Potřeba volný statek VZÁCNOST A UŽITEČNOST Mikroekonomie Makroekonomie Statek volný statek Potřeba Mikroekonomie je věda o chování ekonomických subjektů, přičemž předpona „mikro“ má zdůraznit, že se zaměřuje na chování (jednání) dílčích subjektů – jednotlivců, spotřebitelů, osob, které hledají práci, osob, které nabízejí další výrobní faktory, domácností, firem apod. Mikroekonomie rovněž zkoumá situaci na jednotlivých dílčích trzích – např. na trhu automobilů, na trhu bytů apod. Mikroekonomie zkoumá, proč se produkuje právě takové množství chleba a proč je v pekárnách zaměstnáno právě dané množství osob. Mikroekonomie se tedy nezabývá ekonomikou jako celkem – nezkoumá agregátní (celkové) ukazatele např. kolik se vyrobilo celkem na daném území v daném období statků, kolik je na daném území zaměstnaných a nezaměstnaných apod. Dané otázky jsou předmětem makroekonomie. Makroekonomie naopak zkoumá souhrnnou produkci, zaměstnanost apod. Soudobá makroekonomie přitom uznává, že celkový (agregátní) trh se skládá z jednotlivých dílčích trhů. Jinými slovy, uznává, že makroekonomické ukazatele, veličiny, výsledky apod. mají mikroekonomické základy, že je lze odvodit z chování jednotlivých ekonomických subjektů. Statek (anglicky goods) budeme rozumět jak hmotné předměty – např. chleba, automobil, televizi, dům apod., tedy věci, pro které se často používá pojem zboží, tak služby, které mají nehmotný charakter – např. poradenství, ostříhání, počítačové služby apod. Hranice mezi zbožím a službami je přitom neostrá a není cílem našeho zkoumání. Podstatné je, že statky jsou pro nás užitečné v tom smyslu, že jejich použití umožňuje přímo či nepřímo uspokojit nějakou naši potřebu. Všimněte si, že slovo goods má v angličtině jasnou souvislost se slovem „good“, tedy dobrý. Angličtina tak de facto říká, že statky jsou dobré, že jsou pro nás nějak užitečné. Pro většinu statků platí, že jejich spotřeba je rivalitní – pokud jej spotřebovává jeden člověk (nebo velmi malé množství osob) už tento statek nemůže spotřebovat nikdo další. U potřeb je důležité si uvědomit, že potřeba je subjektivní – vztahuje se vždy k určitému člověku. Různí lidé tedy mají různé preference.

Klíčové otázky mikroekonomie VZÁCNOST A UŽITEČNOST Racionální člověk Užitečnost Vzácnost Klíčové otázky mikroekonomie mikroekonomie předpokládá racionálního člověka, tedy člověka, který volí statky, jež mu z jeho subjektivního pohledu přinášejí největší užitek. Ekonomie však zdůrazňuje, že se lidé ze svých chyb učí, a zpravidla je dlouhodobě neopakují. mikroekonomie v zásadě nehodnotí lidské potřeby. Statky jsou užitečné, protože uspokojují naše potřeby. Vzácnost ovlivňuje naše chování. Vzácné jsou zejména zdroje, které používáme k produkci statků. Konkrétními příklady vzácných zdrojů jsou: Půda: množství půdy na Zemi je omezené. Práce: množství osob, které jsou schopné pracovat, je omezené. Kapitálové statky, čili statky sloužící k produkci dalších statků. Vzácný je samozřejmě i náš lidský čas. Vždy jich budeme mít omezené množství. Množství naprosté většiny zdrojů k produkci statků je omezené, takže zdroje jsou vzácné. Logicky jsou potom vzácné i vyprodukované statky. Klíčové otázky mikroekonomie 1. Co se bude produkovat? Které statky budou produkovány a v jakém množství? 2. Jakým způsobem budou tyto statky produkovány a kdo je bude produkovat? 3. Kdo bude vyprodukované statky spotřebovávat?

Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Makroekonomie sleduje rozhodovací procesy a celou ekonomiku pouze „očima“ jednoho dílčího ekonomického subjektu např. domácnosti nebo firmy. Mikroekonomie si klade různé otázky, například kolik má jednotlivá firma nakoupit zdrojů a kolik kusů finální produkce má vyrobit za časovou jednotku Ekonomie je věda přírodní, a proto musí vždy v co nejširší míře využívat matematický aparát [ NEPRAVDA ] [ PRAVDA ] [ NEPRAVDA ]

Makroekonomie se liší od mikroekonomie tím, že: je obecnější řeší větší množství otázek klade si jiné otázky hledá jiné odpovědi na stejné otázky zabývá se jen některými otázkami, zatímco mikroekonomie řeší vše

Makroekonomie se liší od mikroekonomie tím, že: je obecnější řeší větší množství otázek klade si jiné otázky hledá jiné odpovědi na stejné otázky zabývá se jen některými otázkami, zatímco mikroekonomie řeší vše

Mikroekonomie analyzuje: chování dílčích ekonomických subjektů faktory vyvolávající poruchy celé ekonomiky procesy hospodářské politiky odstraňující poruchy celé ekonomiky cenový systém platí a) i d) současně

Mikroekonomie analyzuje: chování dílčích ekonomických subjektů faktory vyvolávající poruchy celé ekonomiky procesy hospodářské politiky odstraňující poruchy celé ekonomiky cenový systém platí a) i d) současně

Ekonomická věda zkoumá: bohatství činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě alokaci vzácných zdrojů k produkci užitečných statků zkoumá vše výše uvedené

Ekonomická věda zkoumá: bohatství činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě alokaci vzácných zdrojů k produkci užitečných statků zkoumá vše výše uvedené

Obecnou ekonomii můžeme charakterizovat jako vědu: společenskou abstraktní interdisciplinární (používající metod a výsledků mnoha vědních oborů) nejobecnější ekonomickou disciplínu vše výše uvedené je správné

Obecnou ekonomii můžeme charakterizovat jako vědu: společenskou abstraktní interdisciplinární (používající metod a výsledků mnoha vědních oborů) nejobecnější ekonomickou disciplínu vše výše uvedené je správné

Termínem „externí“ příčiny označujeme v ekonomické teorii příčiny: autonomní vědecké vnější psychologické nic z výše uvedeného není správné

Termínem „externí“ příčiny označujeme v ekonomické teorii příčiny: autonomní vědecké vnější psychologické nic z výše uvedeného není správné

Jestliže jsou příčiny vytvořeny mechanismem uvnitř ekonomického systému, pak se nazývají: autonomní exogenní cyklické endogenní platí vše výše uvedené

Jestliže jsou příčiny vytvořeny mechanismem uvnitř ekonomického systému, pak se nazývají: autonomní exogenní cyklické endogenní platí vše výše uvedené

VZÁCNOST A UŽITEČNOST Každá lidská volba je určena jednak ……………………, jednak………………….... Ekonomie se zabývá jen těmi statky, které současně …………a ……… …………………….. Je jich omezené množství, k jejich získání je nutné vynaložit určité úsilí ……………………. Jejich použití umožňuje přímo či nepřímo uspokojit nějakou naši potřebu objektivními podmínkami subjektivními preferencemi vzácné užitečné Statky vzácné Vzácnost: charakterizuje objektivní podmínky, užitečnost charakterizuje naše subjektivní preference Statky užitečné

Které z následujících tvrzení představuje důvod pro studium ekonomie: zkoumání systematického modelu ekonomických zásad pro lepší chápání ekonomické reality zkoumání lidského rozhodování o alokaci vzácných zdrojů k výrobě vzácných statků zkoumání vzájemné substituce statků s cílem optimalizovat uspokojení potřeb zkoumání ekonomických problémů a tvorba doporučení pro ekonomickou politiku vlády vše výše uvedené představuje důvody, proč ekonomii sledujeme

Které z následujících tvrzení představuje důvod pro studium ekonomie: zkoumání systematického modelu ekonomických zásad pro lepší chápání ekonomické reality zkoumání lidského rozhodování o alokaci vzácných zdrojů k výrobě vzácných statků zkoumání vzájemné substituce statků s cílem optimalizovat uspokojení potřeb zkoumání ekonomických problémů a tvorba doporučení pro ekonomickou politiku vlády vše výše uvedené představuje důvody, proč ekonomii sledujeme

Za vzácný statek považujeme ten, který: byl vyroben byl vyroben a jehož množství je omezené je užitečný je užitečný a jehož množství je omezené se vyskytuje v omezeném množství

Za vzácný statek považujeme ten, který: byl vyroben byl vyroben a jehož množství je omezené je užitečný je užitečný a jehož množství je omezené se vyskytuje v omezeném množství

Který z následujících statků je vždy volným statkem: pitná voda čistý vzduch ve městě silnice a dálnice vzduch v poušti vše výše uvedené

Který z následujících statků je vždy volným statkem: pitná voda čistý vzduch ve městě silnice a dálnice vzduch v poušti vše výše uvedené

2.11. Které z následujících tvrzení je pravdivé? a) k volným statkům patří policejní ochrana, kterou užívají spotřebitelé, aniž za ni platí b) vzduch je vždy volným statkem, není však statkem veřejným c) čistý vzduch a čistá voda nejsou v řadě případů volnými statky d) křivka nabídky pro volné i veřejné statky je vertikální e) veřejné statky představují vždy negativní externalitu

KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 1. Které z následujících statků jsou vzácné a které nikoli: brambory, zlato, vzduch, měsíční hornina, schopnost řídit auto, říční voda. 2. Lze vyrobit, směnit, užívat statky , které nejsou a) vzácné b) užitečné? Vzácnost: je jich omezené množství, k jejich získání je nutné vynaložit určité úsilí, charakterizuje objektivní podmínky vzácné: BRAMBORY, ZLATO, SCHOPNOST ŘÍDIT AUTO. Zbývající nejsou vzácné. 2. K vzácným statkům musíme k jejich výrobě vynaložit určitou energii, jejich vzácnost je daná objektivními podmínkami, je jich také omezené množství. Vzduch není vzácný, přesto se vyrábí (např. v plynových bombách), směňuje a užívá.

Co z uvedeného nejlépe popisuje základní problém standardní ekonomie: zaměstnanost ceny trh peníze vzácnost a z ní plynoucí nutnost volby

Co z uvedeného nejlépe popisuje základní problém standardní ekonomie: zaměstnanost ceny trh peníze vzácnost a z ní plynoucí nutnost volby

Správně doplňte V pozadí různých vymezení předmětu obecné ekonomie (ekonomické teorie) leží nesoulad mezi _____________ potřebami a __________ zdroji. Zdrojem (vstupem) nazýváme ekonomický statek používaný k _______ jiných _______ Firmy je používají ve __________ procesech. Charakteristickými rysy (atributy) ekonomických statků jsou jejich __________ a existence v ________ míře (tj. _________ ). neomezenými omezenými výrobě statků výrobních užitečnost omezené vzácnost

3. Vymezte atributy vzácnosti a rozlište statky volné a statky vzácné (ekonomické). Uveďte příklady volných a vzácných statků. 4. Liší se pojem vzácnosti v ekonomickém smyslu a ve smyslu výskytu (geografickém)? K vysvětlení použijte příkladu hadů ve Vietnamu a u nás. 5. Objasněte, proč je vzácnost univerzální vlastností ekonomických statků. Ilustrujte na příkladu bohatého miliardáře. Lez v souvislosti s tímto spotřebitelem také hovořit o vzácnosti (např. spotřeby volného času? 3. ekonomický statek (např. pivo či automobil) musí být užitečný (musí uspokojovat něčí potřeby) a vyskytovat se v omezené míře vzhledem k potřebám (být „vzácný“). Statek volný (např. vzduch na poušti) je užitečný a není vzácný (vyskytuje se v neomezené míře). Neužitečnými statky se ekonomická věda vůbec nezabývá. 4. Hadi ve Vietnamu nejsou příliš „vzácní“ ve smyslu výskytu (je jich tam relativně hodně), ale mohou být vzácní ve smyslu ekonomickém (jsou vyhlášenou lahůdkou, je jich sice hodně, ale ne tolik, aby uspokojili potřeby všech labužníků). Hadi v našich podmínkách jsou vzácní ve smyslu výskytu, ale nemusí být vzácní v ekonomickém smyslu (obvykle se nejedí). 5. Vzácnost je obecnou vlastností ekonomických statků. I v souvislosti s miliardářem lze hovořit o vzácnosti. Např. volného času či peněz – má jich sice hodně, ale ne tolik, kolik by chtěl a „potřeboval“ např. v souvislosti s odlišnou strukturou jeho spotřeby.

6. Uveďte příklady volných statků: a) které jsou produktem přírody, b) které jsou produktem výroby. Existují dnes vůbec nějaké statky, které můžete označit vždy za volné? Diskutujte. Zařadili byste volný čas mezi statky volné? Vysvětlete. 7. Jak nejrychleji poznáme, zda daná komodita nebo zdroj je statkem ekonomickým? 9. Švédsko je prý velmi bohatou zemí a Švédové bohatým národem, existuje zde relativní hojnost zboží a služeb nabízených a dostupných spotřebitelům. Vysvětlete, proč hojnost zboží a služeb nezbytně neznamená, že tato zboží a služby nejsou v ekonomickém smyslu vzácné. 6. a) například písek či vzduch v poušti, b) například vedlejší produkty výroby (pokud by pro někoho byly užitečné). Těžko lze nějaký statek označit za statek vždy volný (vymezení je vždy relevantní). Tyto otázky diskutujte na seminářích. Volný čas je pro většinu z nás obvykle ekonomickým (vzácným) statkem. Je „užitečný“ a „vyskytuje“ se v omezené míře. 7. Pokud je cena daného statku větší než nula, jde o statek ekonomický. Cena volného statku je nulová. „Přidělování“ ekonomických statků se tedy uskutečňuje pomocí nenulových cen těchto statků. 9. V zemích s vysokou životní úrovní (jako je např. Švédsko či Švýcarsko) sice panuje relativní hojnost zboží a služeb (pro někoho), ale i zde vždy existuje nesoulad mezi neomezenými a stále se rozvíjejícími potřebami a vždy omezenými zdroji nutnými k jejich uspokojování.

1. Uveďte příklad statku, který je vzácný, nikoli však užitečný. 2. Uveďte příklad statku, který je užitečný, nikoli však vzácný. (Takové statky nazýváme volnými.) 3. Může se stát volný statek za určitých podmínek či okolností vzácným statkem? Uveďte příklady. 4. Které z následujících statků jsou vzácné a které nikoli: brambory, zlato, vzduch, měsíční hornina, schopnost řídit auto, říční voda. 5. Lze vyrobit, směnit, užívat statky, které nejsou a) vzácné, b) užitečné? 4. Vzácnost: je jich omezené množství, k jejich získání je nutné vynaložit určité úsilí, charakterizuje objektivní podmínky vzácné: BRAMBORY, ZLATO, SCHOPNOST ŘÍDIT AUTO. Zbývající nejsou vzácné. 5. K vzácným statkům musíme k jejich výrobě vynaložit určitou energii, jejich vzácnost je daná objektivními podmínkami, je jich také omezené množství. Vzduch není vzácný, přesto se vyrábí (např. v plynových bombách), směňuje a užívá.

PRINCIP NÁKLADŮ OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI Cena toho, co získáme, se pro nás rovná tomu, čeho se vzdáme, tj. náklady na realizaci alternativy, pro kterou jsme se rozhodli, jsou určeny alternativou, kterou jsme obětovali. Příklady viz Valenčík (2007 : 19) nákladů obětované příležitosti

PRINCIP NÁKLADŮ OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI Explicitními náklady Implicitní náklady Pokud používáme zdroje jistým způsobem, lze vyjádřit oběť (ztrátu) čili náklad v podobě toho, o co přicházíme, kdybychom je využili jinak. Aby provedl optimální ekonomickou volbu, musí proto racionální člověk vždy spočítat nejen budoucí náklady, které souvisí s volbou, pro kterou se rozhodl, ale i výdaje z nevyužité možnosti. Tuto skutečnost vyjadřujeme tzv. principem nákladů obětované příležitosti (anglicky opportunity cost). Tento princip říká, že užitek (cena) z toho, co získáváme, musí být větší než užitek (cena) z toho nejlepšího, čeho se vzdáme. Jinými slovy: náklady obětované příležitosti jsou obecně rovny užitku z nejlepší alternativy, kterou nemůžeme realizovat, protože jsme se rozhodli pro alternativu, kterou realizujeme. Díky němu můžeme odhalit skutečnou cenu věci jako obětovanou příležitost, a příslušnou částku peněz použít na jiné účely. Pokud někomu za něco platíme (např. domácnost platí za elektřinu, potraviny apod.), jedná se o náš náklad, který je vidět. → tzv. explicitní náklady. Náklady obětované příležitosti vidět zdánlivě nejsou, ale existují a musíme s nimi počítat – ekonomická teorie proto nazývá náklady obětované příležitosti jako implicitní náklady. Název vyjadřuje, že se jedná o skryté náklady, že se vztahují k užitku/příjmu z naší nejlepší obětované příležitosti, kterou v důsledku toho, co děláme, již nemůžeme realizovat. Náklady obětované příležitosti vyjadřují ztrátu užitku (příjmu apod.) z nejlepší nerealizované varianty, která mohla být uskutečněna místo realizované varianty. Náklady obětované příležitosti je třeba zahrnout do našeho rozhodování. Explicitní náklady jsou náklady, které vynakládáme ve prospěch jiných subjektů. Jsou vidět. Implicitní náklady je jiný název pro náklady obětované příležitosti, a to právě proto, že vidět nejsou.

Náklady obětované příležitosti - příklady Spotřebitel se rozhoduje, zda-li si k obědu dá kuře nebo vepřové maso. Rozhodne-li se pro vepřové maso, je jeho nákladem obětované příležitosti užitek z kuřete. Pan Novák pracuje jako samostatný auditor. Pokud by se nechal zaměstnat u některé z velkých auditorských firem, měl by příjem 60 000 Kč měsíčně. Nákladem obětované příležitosti pana Nováka jako samostatného auditora je tedy příjem, který nezískává jako zaměstnanec některé z auditorských firem. Firma Stavo vlastní pozemek, který využívá ke stavební výrobě. Kdyby tento pozemek pronajímala, mohla by za něj získat měsíční nájem 20 000 Kč. Nákladem obětované příležitosti z vlastního využívání pozemku je tedy pro firmu Stavo příjem, který nemůže získat z pronájmu. Rozhodujete se studovat vysokou školu. Nákladem obětované příležitosti potom je příjem, který nezískáte, protože v důsledku studia vysoké školy nemůžete pracovat.

Náklady obětované příležitosti - příklady Rozhodujete se, zda-li se máte přestěhovat do bytu, který jste zdědili. Pokud se rozhodnete přestěhovat, tak ztrácíte možnost tento byt pronajmout a přicházíte tak o měsíční příjem 12 000 Kč. Tento příjem je nákladem obětované příležitosti vašeho bydlení. Jinými slovy, skutečnost, že bydlíte ve vlastním bytě, byste si měli cenit na více než 12 000 Kč. Čili za to, že budete bydlet ve vlastním bytě, jste ochotni dávat více než 12 000 Kč měsíčně – pokud byste byli ochotni platit méně, je pro vás racionálnější abyste zděděný byt pronajali a sami si pronajali jiný byt. Máte 50 000 Kč. Můžete je uložit do banky na 4 % úrok ročně. Dané peníze chce rovněž půjčit váš přítel. Když mu je půjčíte bezúročně, přijdete o 2 000 Kč (= 4 % z 50 000 Kč). Tyto 2 000 Kč jsou vaše náklady obětované příležitosti. Pan Novák byl pozván na večeři zdarma. Na první pohled se jedná o výhodnou nabídku. V čas večera ale běží v televizi zajímavý hokejový zápas, který chce pan Novák vidět. Pokud přijme pozvání na večeři, tak jej neuvidí. Je-li tedy užitek ze zápasu pro pana Nováka větší než užitek z večeře, vyplatí se mu pozvání na večeři odmítnout. Zdeněk si ze dřeva, které roste na jeho zahradě, vyřezává dvě hodiny lodičku. Vyřezávání lodičky mu tedy přinášejí užitek. Dřevo by ale mohl prodat za 1 000 Kč. Místo dvou hodin vyřezávání by mohl pracovat a vydělat 400 Kč. V takovém případě by měl mít z lodičky užitek alespoň 1 400 Kč, aby se mu vyřezávání vyplatilo.

KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 3. STUDENT VŠ dostává stipendium 2000 Kč. Kdyby nestudoval a byl zaměstnán jako marketingový agent by mohl dostávat 20000 Kč. Určete alternativní náklady jeho studia: a) 2000 Kč b) 18 000 Kč c) 22 000 Kč d) 20 000 Kč

KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 4. Karel pracuje jako obchodní zástupce. co je jeho nákladem obětované příležitosti? 5. Jiří investoval do bytu částku 2 mil Kč. Nyní platí pouze vodu, elektřinu a teplo. Ve městě, kde má Jiří byt, činí tržní nájem 12 000 Kč měsíčně. O kolik bydlí Jiří levněji, když bydlí ve vlastním bytě a nikoliv v pronajatém bytě? Jaké jsou jeho náklady obětované příležitosti z bydlení ve vlastním bytě? 4. Prakticky jakákoli jiná činnost, kterou nemůže vykonávat kvůli tomu, že pracuje jako obchodní zástupce a tím tak přichází o příjem, který by měl z této činnosti. 5.

Jestliže školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 100 000 Kč a vy máte možnost vydělat si 125 000 Kč, pokud budete zaměstnáni, pak náklady obětované příležitosti vašeho ročního působení na této škole jsou: 100 000 Kč 125 000 Kč 225 000 Kč 25 000 Kč nelze jednoznačně určit

Jestliže školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 100 000 Kč a vy máte možnost vydělat si 125 000 Kč, pokud budete zaměstnáni, pak náklady obětované příležitosti vašeho ročního působení na této škole jsou: 100 000 Kč 125 000 Kč 225 000 Kč 25 000 Kč nelze jednoznačně určit

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 8. Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 Kč. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 Kč. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste tuto bankovku vytratili. Půjdete do divadla? (Předpokládáme, že je možno si koupit jinou vstupenku za 200 Kč). co je pro vaše rozhodnutí v obou případech relevantní? A co nikoliv (co vezmete do úvahy?) 9. Vaše košile byla pošpiněna inkoustem, který nejde vyprat. Čím jsou pro vás náklady na zakoupení košile? 10. Paní Nováková si koupila 10 jízd na lyžařském vleku. Když sjela 7 jízd, začalo silně pršet. Přesto, že je pro ni lyžování v dešti nepříjemné, rozhodla se, že zbylé jízdy pojede, když už za ně zaplatila peníze. Je její chování racionální? 9. Tyto náklady již byly vynaloženy, a i když již nebudeme užívat košili, tyto prostředky již nelze vzít zpět, takže se jedná o utopené náklady. 10. Ne, racionální to není, protože tento přístup je v protikladu s principem utopených nákladů. V této souvislosti T. Sedláček (EKONOMIE DOBRA A ZLA, 2007 : 229) píše: „Utopené náklady jsou ty, které jsme již vynaložili a jejichž výši již nemůžeme ovlivnit. Standardní mikroekonomie říká, že racionální jedinec by neměl brát tyto náklady v potaz. Nicméně v realitě (hlavně v politice) vidíme, že jedinci se chovají „neracionálně“. Příkladem budiž tzv. „Efekt Concordu“, kdy francouzská a britská vláda pokračovaly v projektu letadla Concord – ačkoliv silně ztrátovém – s poukazem na obrovské prostředky, které již byly utraceny. Podobné rysy v Česku vykazovala například koupě vlaků Pendolino.

22. Student ročně zaplatí za školné a další výdaje spojené s návštěvou univerzity 10 000 Kč. Vysvětlete, proč tato částka podhodnocuje korunovou hodnotu celkových nákladů studia na univerzitě. 22. Náklady příležitosti studia na univerzitě zohledňují hodnotu všech alternativ, kterých se student zřekl tím, že dal přednost studiu (např. hodnota důchodu ze zaměstnání nebo hodnota volného času). Tyto alternativní náklady musíme přičíst k reálným peněžním výdajům (10 000) a tím získáme celkové ekonomické náklady ročního pobytu na univerzitě (z hlediska studenta – nikoli z hlediska celé společnosti). Pozn.: zde náklady příležitosti chápeme ve smyslu hodnoty všech nerealizovaných alternativ.

HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ PPF PPF vyjadřuje maximální možné kombinace všech statků, které v daném systému (např. v dané firmě, ve všech firmách na území Pardubického kraje, ve všech firmách v ČR) lze se všemi zdroji, jež máme aktuálně k dispozici, vyprodukovat. Pokud se nacházíme na hranici produkčních možností, tak k tomu, abychom zvýšili produkci jednoho statku o jednotku, musíme snížit produkci jiného statku o nějaký počet jednotek. Hranice produkčních možností (PPF) vyjadřuje maximální množství statků, které může daný systém vyprodukovat. Nacházíme-li se na PPF, tak nelze zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku. Předpokládejme, že daná ekonomika produkuje pouze dva statky – Q´1a Q´2. Předpokládejme dále, že se nacházíme na hranici produkčních možností v bodě A (tj. produkujeme Q´1A jednotek statku Q´1a Q´2A jednotek statku Q´2) a chceme zvýšit produkci statku Q´1, kdy chceme produkovat Q´1B jednotek statku Q´1, tj. chceme se posunout do bodu B. V takovém případě musíme snížit produkci statku Q´2 z Q´2A jednotek na Q´2B jednotek. Náklady obětované příležitosti zvýšení produkce statku Q´1 z Q´1A na Q´1B jednotek mají tedy podobu snížení produkce statku Q´2 z Q´2A na Q´2B jednotek. Pokud se v praxi producent rozhoduje, zda zvýšit produkci statku Q´1 a snížit produkci statku Q´2, musí si spočítat, o kolik se mu díky rozšíření produkce Q´1 zvýší zisk, a o kolik se mu v důsledku poklesu produkce statku Q´2 zisk sníží. Pokud je zvýšení zisku díky rozšíření produkce statku Q´1 větší než snížení zisku v důsledku poklesu produkce statku Q´2, vyplatí se mu daný krok (zvýšit produkci Q´1 a snížit produkci Q´2) uskutečnit.

HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ PPF – OBVYKLÝ TVAR Pokud na hranici produkčních možností rozšiřujeme produkci statku Q´1ze čtyř jednotek na šest jednotek, tj. o dvě jednotky, tak můžeme snížit produkci statku Q´2 z 13 na 12 jednotek, tj. o jednu jednotku. Pokud ale na hranici produkčních možností rozšiřujeme produkci statku Q´1 z 8 na 10 jednotek (opět o dvě jednotky), tak musíme produkci statku Q´2 snížit z 10 na 8 jednotek, tedy o dvě jednotky. Důvodem je skutečnost, že výrobní faktory, které jsme přesunuli z produkce druhého statku na produkci prvního statku (na zvýšení produkce prvního statku z 8 na 10 jednotek), se více hodí k produkci druhého statku.

Posun hranice produkčních možností a body mimo PPF Z hlediska PPF platí: body pod hranicí produkčních možností nejsou efektivní - v takovém případě totiž zdroje nejsou využívány neefektivně, s danými zdroji by šlo vyrobit více statků (množství statků, které tvoří PPF). Body nad PPF jsou s danými zdroji a technologiemi nedosažitelné, daná množství statků není ekonomický systém schopen se zdroji a technologiemi, jež má k dispozici vyprodukovat. Pouze v bodech na PPF je ekonomický systém efektivní – se zdroji a technologiemi, který má tento systém k dispozici, vyrábí maximální možné množství statků. Hranice produkčních možností není neměnná. Z historie víme, že v minulosti byli lidé schopni produkovat mnohem méně statků než dnes. Pokud se zvyšuje množství všech statků, které můžeme s danými zdroji vyprodukovat, tj. pokud můžeme zvýšit produkci tak, aniž bychom museli snížit produkci některého statku, posouvá se i hranice produkčních možností. Graficky vyjádřeno: při zvýšení se posouvá vpravo nahoru, tj. severovýchodně. Naopak pokud bychom snižovali produkci všech statků, tak se hranice produkčních možností posouvá vlevo dolů, tj. jihozápadně. Výrazy severovýchodně, jihozápadně apod. jsou odvozeny z pohybu na mapě, jejíž vrchol je vždy orientován k severu, a jsou vhodnější než výrazy doprava nahoru apod. Obecně platí tyto vztahy: severovýchodně = doprava nahoru, jihozápadně = doleva dolů, severozápadně = doleva nahoru, jihovýchodně = doprava dolů. Předpokládejme, že v ekonomice se produkují pouze dva statky. Pokud se zvyšuje maximální množství obou statků, tak se hranice produkčních možností posouvá z polohy PPF1 do polohy PPF2. Pokud by se naopak maximální množství všech statků, které může ekonomika vyprodukovat, snižovalo (např. z důvodu války, nemocí apod.), posunula by se hranice produkčních možností z polohy PPF1 do polohy PPF3.  

9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) mohou platit odpovědi b) i d)

9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) mohou platit odpovědi b) i d)

Co z následujícího musí zůstat konstantní při konstrukci hranice produkčních možností? a) celkové zdroje b) množství peněž c) peněžní příjem d) ceny e) alokace zdrojů mezi alternativní použití

b) náklady na jednotková množství vyrobených statků Hranice produkčních možností zobrazuje horní množství statků, které může být vyrobeno z omezených zdrojů. Na osách grafu jsou měřena a) množství vstupů b) náklady na jednotková množství vyrobených statků c) peněžní hodnoty vyrobených statků d) ceny vstupů e) množství vyrobených statků

princip utopených nákladů nelze se jim vyhnout nesmíme je zahrnout do svého rozhodování Ekonomická teorie odpovídá na tuto otázku kladně a říká, že jsou to náklady vynaložené v minulosti nebo náklady, které jsou vynaloženy v přítomnosti, či v budoucnosti budou v každém případě vynaloženy, tj. nelze se těmto nákladům vyhnout. Ekonomická teorie nazývá tyto náklady (náklady vynaložené v minulosti a náklady, kterým se nelze v současnosti a v budoucnosti v žádném případě vyhnout) jako utopené náklady (anglicky sunk cost). Utopené náklady jsou náklady vynaložené v minulosti nebo náklady, které v přítomnosti a v budoucnosti vždy (za všech okolností) musí být vynaloženy. Utopené náklady nesmíme zahrnout do svého rozhodování. Při uvažování o utopených nákladech, je třeba si uvědomit, že se vskutku jedná o náklady, které nelze změnit, které byly, jsou nebo budou zaplaceny v každém případě. Pokud se rozhodujeme o nějaké aktivitě, tak nás musí zajímat pouze náklady, které můžeme ovlivnit, tj. náklady, které nemusíme vynaložit. To, jestli se jedná o utopený náklad, záleží na čase. Pokud náklad ještě nebyl vynaložen a nemusí být nutně vynaložen, nejedná se o utopený náklad.

Koupili jste si lístek do kina za 100 Kč, ale po několika minutách dívání zjistíte, že film je hrozný, že se vám nelíbí. Rozhodujete se, zda vydržet do konce. V minulosti jste si koupili videopřehrávač za 5 000 Kč. V současné době je však většina filmů na DVD nosičích, které videopřehrávače neumožňují přehrát. Do úvahy musíte vzít pouze užitek, který budete mít z toho, že se na film podíváte do konce, a užitek z alternativní jiné činnosti, který vám nabízí nejlepší příležitost. Vynaložených 100 Kč nesmíte brát do úvahy, již je nedostanete zpátky (předpokládáme, že kino v daném případě nevrací peníze), proto s nimi nesmíte počítat. Náklady na zakoupení videopřehrávače jsou utopeným nákladem, tj. nákladem, který se vám již nevrátí. Při rozhodování, zda-li si koupit DVD přehrávač byste měli porovnávat pouze užitek z DVD přehrávače s náklady na tento přehrávač.

Firma v minulosti investovala do linky vyrábějící videopřehrávače Firma v minulosti investovala do linky vyrábějící videopřehrávače. Mezitím se ale změnila technologie a spotřebitelé poptávají DVD přehrávače. Investice do linky na videopřehrávače jsou pro firmu utopeným nákladem, nesmí je zahrnovat do svého rozhodování. Pokud se firma rozhoduje má-li investovat do linky na výrobu DVD přehrávačů, musí brát do úvahy pouze v budoucnu vynaložené náklady a porovnat tyto náklady s příjmy, které získá z prodeje DVD přehrávačů. Rozhodujete se, zda-li máte jet do Brna autem nebo vlakem. Porovnáváte proto náklady na benzín při cestě autem a náklady na vlakovou jízdenku. U auta však neuvažujete s náklady na povinné ručení, protože to budete platit, ať už s autem budete jezdit nebo ne.

S. Anderson byl manažerem baseballového klubu „Detroitští tygři“ v letech 1970‑1995. Na sklonku své kariéry v roce 1992 uzavřel smlouvu s jedním hráčem, přičemž ve smlouvě byl hráči stanoven plat 5 mil USD ročně. Ukázalo se však, že tento hráč není dobrý. S. Anderson jej přesto stále stavěl do hry a zdůvodňoval to tím, že hráč má vysoký plat a je tudíž lepší, když hraje. Neuvědomoval si, že daný plat je pro klub utopený náklad, a že místo tohoto hráče bude lepší najmout jiného, který více přispěje k vítězství a tím přiláká sponzory. Možná vás zaujalo, že řada restaurací má otevřeno i když je v nich málo hostů. Ptáte se proč? Řadu nákladů spojených s provozem restaurace musí její majitel nést po určitý čas v každém případě, ať hosty má nebo nikoliv – např. náklady za pronájem, náklady na nákup sporáků, nádobí apod. Tyto náklady nemůže tedy majitel při svém rozhodování brát do úvahy, bude je hradit, ať hosté přijdou nebo ne. Jsou pro něj tedy utopeným nákladem. Relevantním nákladem jsou pro něj jen náklady, jež může ovlivnit, např. náklady na nákup potravin pro přípravu jídla. Má zde smysl podotknout, že v dlouhém období může majitel ovlivnit většinu nákladů, které s  provozem restaurace nese – může pronájem zrušit (pokud ji vlastní, tak může daný prostor prodat nebo pronajmout někomu jinému), sporáky a nádobí může rovněž prodat, zaměstnancům může dát výpověď apod.

Jan vyhrál v loterii 100 PJ (peněžních jednotek) Jan vyhrál v loterii 100 PJ (peněžních jednotek). Výhru si musí vyzvednout do druhého dne 17:00 v jiném městě, jinak propadá. Zpáteční jízdenka stojí 40 PJ. Vlak, kterým Jan do města jel, měl ale zpoždění a přijel na nádraží až v 16:30. Pokud chce Jan výhru získat, musí si vzít taxíka, který jej bude stát 70 PJ. Jan se rozhodl pro výhru taxíkem nejet, protože celkové náklady na vyzvednutí výhry (110 PJ = 40 + 70) by byly vyšší než vlastní výhra (100 PJ). Zachoval se Jan správně? Odpověď: nikoliv. Náklady na vlak ve výši 40 PJ jsou utopené náklady a Jan s nimi nesmí počítat. V okamžiku příjezdu na nádraží se musí Jan rozhodnout, zda-li se mu vyplatí utratit 70 PJ, aby získal 100 PJ. Protože výdej je nižší než příjem, má smysl, aby si Jan vzal taxíka.

Příklady 3.1.5 Plánujete výlet do Brna, vzdáleného 250 Km. Kromě nákladů je vám zcela lhostejné, pojedete – li autem nebo autobusem. Jízda autobusem stojí 380 Kč. Nevíte, na kolik vás cesta přijde, pokud byste jeli autem, takže zavoláte společnost Skrblík, aby vám udělali odhad. Člověk, se kterým hovoříte, vám oznámí, že u vozů vaší kategorie činí náklady na běžný provoz při ujetí 100 000 km ročně: Pojištění: 20 000 Kč Splátka půjčky: 80 000 Kč Benzín a olej: 120 000 Kč Údržba 3000 Kč Celkem: 223 000 Kč Máte jet autem nebo autobusem? 3.1.5 Dejme tomu, že si spočítáte, že při těchto nákladech vás jeden kilometr přijde na 2,23 Kč a tento údaj použijete k výpočtu, že 250 Kč vaším autem vás bude stát 557,5 Kč, což je více než jízdné autobusem, proto volba padne na cestu autobusem. Pokud se rozhodnete takto, dopustili jste se chyby, protože jste započítali i UTOPENÉ NÁKLADY. Výše pojistného a splátka na auto, které platíte, nezávisí na počtu kilometrů, které ročně ujedete. Obojí jsou utopené náklady a zůstanou stejné, ať do Brna pojedete, nebo ne. Z uvedeného přehledu nákladů závisí na počtu ujetých kilometrů pouze benzín, olej a náklady na údržbu. Ty představují 123 000 Kč za každých ujetých 100 000 Km, čili 1,23 Kč na kilometr. Při této ceně za kilometr vás cesta autem do Brna přijde jen na 307,5 Kč. A protože je to méně než jízdné autobusem, měli byste jet autem.

EFEKTIVNOST Ekonomové zdroje, vzácné faktory, nazývají ………, které jsou určeny objektivními podmínkami, charakterizuje je vzácnost a hovoříme o nich jako o ………………… Naopak, prospěch, kterým dosahujeme vzájemným působením vzácných vstupů, nazýváme, ……….. Pokud tyto jsou směňovány, hovoříme o nich jako o …………… Efektivnost odráží charakter mezi vstupy a výstupy Maximální využití vzácných zdrojů Vztah mezi náklady a výnosy Rozdíl mezi výnosy a náklady = …………….. vstupy nákladech výstupy výnosech Mezi vstupy patří: čas, půda, práce, energetické zdroje, kapitál (statky sloužící k výrobě jiných statků) Výstupy jsou určeny subjektivními preferencemi nás nebo jiných ekonomických subjektů a charakterizuje je užitečnost. Chceme – li zvýšit efektivnost, musíme buď snížit náklady při zachování stejné výše výnosů (tj. minimalizujeme vstupy), nebo zvýšit výnosy při zachování úrovně nákladů (tj. maximalizujeme výstupy) Zisk (ztráta)

EFEKTIVNOST Vstupy (výrobní faktory) Výstupy (statky) práce půda (suroviny) kapitálové statky lidský kapitál (znalosti, schopnosti, dovednosti) Výstupy (statky) zboží, služby sloužící k uspokojení našich potřeb vztah mezi vstupy a výstupy = efektivnost ocenění vstupů a výstupů náklady výnosy (příjmy) zisk (ztráta) efektivnost Vstupy obecně používáme k produkci výstupů. Většina výstupů má podobu statků, tedy zboží a služeb, které uspokojují naše potřeby. V některých případech může být výstupem přímo dané uspokojení – např. když si čteme knihu, tak je výstupem uspokojení (užitek) z této četby. Ekonomická teorie vstupy, které používáme při produkci, označuje za výrobní faktory. Ke standardním výrobním faktorům patří práce, půda (včetně surovin) a kapitálové statky (statky sloužící k produkci dalších statků). Ke vstupům může patřit i lidský kapitál v podobě znalostí, schopností a dovedností něco produkovat, a případně další faktory. K tomu, abychom mohli efektivnost spočítat, potřebujeme nejprve vstupy a výstupy nějak ocenit. Zpravidla to děláme prostřednictvím peněz – tedy danému vstupu a výstupu přiřadíme nějakou peněžní jednotku v dané měně. Nejjednodušší způsob přiřazení se učiní tak, že výstupu přiřadíme cenu, za kterou byl/bude výstup prodán (obecně za kterou jej lze prodat), vstupu cenu, za kterou byl/bude vstup koupen (obecně za kterou jej lze koupit). Případné nepeněžní vstupy a výstupy se pak snažíme rovněž alespoň přibližně vyjádřit peněžními oceněními. Při peněžním ocenění mají vstupy podobu nákladů, výstupy podobu výnosů, respektive příjmů. Při peněžním ocenění je potom rozdíl mezi výnosy a náklady ziskem (pokud jsou výnosy větší než náklady) či ztrátou (v opačném případě). Efektivnost (anglicky efficiency) potom znamená maximální využití vzácných zdrojů. Efektivnost rovněž můžeme chápat jako vztah mezi výnosy a náklady, přesněji jako poměr mezi výnosy a náklady. V tom případě lze za efektivní označit maximální poměr mezi výnosy a náklady. Chceme-li zvýšit efektivnost, musíme buď snížit náklady při zachování stejné výše výnosů (tj. minimalizujeme vstupy), nebo zvýšit výnosy při zachování úrovně nákladů (tj. maximalizujeme výstupy).

PARETOVSKÉ OPTIMUM (PARETOVSKÁ ZLEPŠENÍ) Ekonomický systém je ve stavu paretovského optima tehdy a právě tehdy, pokud Nelze zvýšit užitek kohokoli, aniž by se snížil užitek kohokoli jiného. Reálné ekonomické situace nejsou zpravidla paretooptimální Proč nejsou (hledání příčin) Hledání paretovských zlepšení Paretovské zlepšení: NESMÍME „bohatým brát a chudým dávat“ – zákaz Jánošíka.

co je to paretovské optimum? paretovské optimum a reálné ekonomické situace paretovských zlepšení - příklady Ekonomický systém je ve stavu paretovského optima tehdy a právě tehdy, pokud nelze zvýšit užitek kohokoli, aniž by se snížil užitek kohokoli jiného. Paretovské zlepšení je potom takové zlepšení, kdy si alespoň někteří účastníci polepší – zvýší svůj užitek, aniž by se jiným účastníkům užitek snížil. Může dokonce nastat situace, že si všichni účastníci užitek zvýší a nikdo nesníží. Reálné ekonomické situace nejsou zpravidla paretooptimální. Ekonomie z tohoto hlediska: - Hledá příčiny toho, proč nejsou tyto situace paretooptimální. - Hledá možnosti tzv. paretovských zlepšení, tj. takových zlepšení, při kterých se zvyšuje užitek (alespoň některých) ekonomických subjektů, aniž by se snížil užitek kteréhokoli jiného subjektu. paretovských zlepšení: nesmíme např. „bohatým brát a chudým dávat“. Pro názornost by bylo možné říci, že při hledání paretovských zlepšení musíme „zakázat Jánošíka“.

KONKURENCE A INOVACE Inovace je Záměna starého (dosavadního) za nové, lepší Inovace buď šetří …………., nebo zvyšuje …………(případně může mít kombinované důsledky) náklady užitek Inovace je základním způsobem zvyšování efektivnosti Inovovat lze prakticky všechno Dělení inovací: a) převratné, b) podoba drobných zlepšení J. Schumpeter: ekonom rakouské školy, podnikaví inovátoři = skupina lidí, která uvádí inovace vymyšlené vědci a techniky do praxe

Konkurence a inovace Co je to inovace? vliv konkurence na ziskovost inovace a konkurenční prostředí Inovace je záměna starého (dosavadního) za nové, lepší. Inovace buď šetří náklady, nebo zvyšuje užitek (případně může mít kombinované důsledky). Inovovat lze prakticky všechno, co spadá do oblasti ekonomie. Inovace jsou základním způsobem zvyšování efektivity. Jsou to podnikatelé, kteří hledají nové, levnější nebo jinak výhodnější technologické postupy. Většinou při tom platí, že osob, které přijdou s nějakým úspěšným objevem, není v daném časovém okamžiku mnoho. Potom mají inovátoři de facto postavení monopolu – jsou jedinými (nebo několika málo) producenty, kteří dané vysoké zisky realizují (blíže viz kapitola 7.5). Jak jsme ale uvedli výše, tyto vysoké zisky vyvolají zájem dalších podnikatelů. Pokud mohou inovaci též uskutečnit (ekonomicky řečeno, mohou vstoupit do odvětví), tak se tyto vysoké monopolní zisky vypaří. Opět je zaručí až další inovace.

ZÁKON KLESAJÍCÍCH MEZNÍCH VÝNOSŮ A ZÁKON KLESAJÍCÍHO MEZNÍHO UŽITKU Zvyšujeme – li pouze jeden ze vstupů (počet pracovníků, kteří se o okurky na poli starají, množství hnojiva, kterým pole hnojíme), dříve nebo později se přírůstek produkce na jednotku dalšího vstupu začne snižovat. Tuto všeobecnou vlastnost objektivních podmínek nazýváme zákon klesajících výnosů. Zvyšujeme – li množství určitého statku, který spotřebováváme či užíváme (koláčů, párů bot atd.), dříve nebo později se přírůstek užitku z jednotky dalšího spotřebovávaného statku začne snižovat. Tuto všeobecnou vlastnost naší psychiky nazýváme zákon klesajícího užitku.

ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ A KLESAJÍCÍHO UŽITKU Výstup U Výstup Q Celkový výstup Celkový užitek Vstup Q Vstup Q´

16. Pečlivě odlište zákon klesajících výnosů a klesající výnosy z rozsahu (měřítka). Uveďte příklady a předpoklady platnosti obou kategorií. 17. Diskutujte vliv času a vědeckotechnického pokroku na platnost zákona klesajících výnosů. Vysvětlete, co míníme „proražením“ tohoto zákona. 20. Uvažujeme drobného pěstitele fazolí, který hospodaří na stále stejné výměře půdy a se stejným technickým vybavením. Postupně zaměstnává stále více námezdních pracovních sil. Jeho produkce však od určitého bodu roste stále pomaleji. Jedná se zde o případ klesajících výnosů z rozsahu? Proč? 16. Zákon klesajících výnosů (přesněji bychom měli hovořit o „mezních“ výnosech) předpokládá změny pouze jednoho vstupu (pohyb v krátkém období). Někdy bývá formulován jako zákon proměnných proporcí (s růstem objemu jednoho vstupu klesá jeho „účinnost“ – mezní výnos, protože každá další jednotka tohoto vstupu spolupracuje s menším množstvím vstupů fixních). Pokud hovoříme o klesajících výnosech z rozsahu (měřítka), předpokládáme současné změny všech vstupů ve stejné proporci (pohyb v dlouhém období). 17. Zákon klesajících výnosů platí při dané technologii. Postupem času obvykle dochází k vědeckotechnickému pokroku (vyvíjí se technologie – zavádění nové techniky, zdokonalování produktu, zvyšování produktivity faktorů a jiné inovace) a může tak dojít k „proražení“ tohoto zákona (daný faktor je produktivnější – mezní výnosy tedy vždy neklesají). V realitě způsobuje komplikace i předpoklad změny pouze jednoho výrobního faktoru (nutnost zachovat „jinak stejné podmínky“). 20. Ne, zde se jedná o případ zákona klesajících výnosů (klesající výnosy z jednoho variabilního – „proměnného“ faktoru).

Zákon klesajících výnosů odráží skutečnost, že: s rostoucím objemem výroby klesají celkové výnosy s vývojem času výnosy výroby klesají s rostoucím objemem výroby a s vývojem času výnosy klesají s rostoucím objemem výroby se celkové výnosy nemění žádná z uvedených variant není správná

Zákon klesajících výnosů odráží skutečnost, že: s rostoucím objemem výroby klesají celkové výnosy s vývojem času výnosy výroby klesají s rostoucím objemem výroby a s vývojem času výnosy klesají s rostoucím objemem výroby se celkové výnosy nemění žádná z uvedených variant není správná

Rostou-li výnosy z rozsahu, znamená to, že: s růstem objemu použitých výrobních faktorů objem výroby roste výroba ve velkém je výhodnější rostoucí objem výroby je zajišťován růstem objemu všech výrobních faktorů zároveň všechny předchozí odpovědi jsou správné odpovědi a) a c) jsou správné

Rostou-li výnosy z rozsahu, znamená to, že: s růstem objemu použitých výrobních faktorů objem výroby roste výroba ve velkém je výhodnější rostoucí objem výroby je zajišťován růstem objemu všech výrobních faktorů zároveň všechny předchozí odpovědi jsou správné odpovědi a) a c) jsou správné

2.11. Zákon klesajícího užitku znamená, že: a) s rostoucím množstvím spotřebovaného statku osobní uspokojení ze spotřeby vždy klesá b) uspokojení člověka s dodatečnou spotřebou zboží neustále roste c) vzrůst osobního uspokojení bude eventuálně s rostoucí spotřebou zboží klesat d) s růstem příjmů potřeba všeho klesá e) osobní uspokojení s rostoucí příjmem neustále roste

KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY 12. Pokud budeme zvyšovat počet pracovníků sbírajících jahody na pozemku o rozloze jednoho hektaru, jak se bude měnit celkové množství nasbíraných jahod za jednu hodinu? Vyjádřete graficky. (Nejde o přesná čísla, ale o podobu průběhu závislosti nasbíraných jahod na počtu pracovníků.) Kdy se projeví působení zákona klesajících výnosů (když začne klesat přírůstek nasbíraných jahod, nebo když začne klesat množství nasbíraných jahod)? Zvyšujeme – li pouze jeden ze vstupů (počet pracovníků, kteří se o okurky na poli starají, množství hnojiva, kterým pole hnojíme), dříve nebo později se přírůstek produkce na jednotku dalšího vstupu začne snižovat. Celkový výstup bude nejdříve růst velmi strmě, od určitého okamžiku pozvolněji, pak se dokonce růst zastaví s přibývajícími jednotkami a od určitého momentu dokonce začne klesat. (grafické vyjádření vize slide 29) Zákon klesajících výnosů se projevuje v poklesu přírůstku nasbíraných jahod.

Klesající výnosy práce při fixním množství půdy je možné nejlépe vysvětlit: poklesem celkové produkce kyselostí půdy tím, že nejdříve se obdělávají nejlepší půdy tím, že nejlepší dělníci jsou do zaměstnání najímáni přednostně jako první poklesem mezního výnosu (produktu) práce, protože každá nová jednotka práce má k dispozici méně půdy

Klesající výnosy práce při fixním množství půdy je možné nejlépe vysvětlit: poklesem celkové produkce kyselostí půdy tím, že nejdříve se obdělávají nejlepší půdy tím, že nejlepší dělníci jsou do zaměstnání najímáni přednostně jako první poklesem mezního výnosu (produktu) práce, protože každá nová jednotka práce má k dispozici méně půdy

Rostou-li výnosy z rozsahu, znamená to, že: s růstem objemu použitých výrobních faktorů objem výroby roste výroba ve velkém je výhodnější rostoucí objem výroby je zajišťován růstem objemu všech výrobních faktorů zároveň všechny předchozí odpovědi jsou správné odpovědi a) a c) jsou správné

Správně doplňte Náklady obětované příležitosti (alternativní náklady) představují hodnotu nejlepší ____________ , ale ______________ příležitosti (tj. hodnotu nejlepšího _____________ užití zdrojů, které nelze uskutečnit, pokud byla realizována určitá volba). Zákon klesajících výnosů odráží následující skutečnost -jestliže přidáváme stále ______ množství ________ inputu (přičemž množství ostatních inputů se _______ ), pak od určitého bodu mají výsledné _________ produkce tendenci ______. realizovatelné nerealizovatelné alternativního stejné jednoho nemění přírůstky klesat

MEZNÍ VELIČINY Jsou to veličiny, které popisují nikoli celkový výstup, ale změnu výstupu,tj. o kolik se změní výstup, přidáme – li na vstupu další jednotku. Viz např. zákon klesajících výnosů a klesajícího užitku Zvyšujeme –li jeden ze vstupů do výroby a ostatní zůstávají nezměněny, pak mezní výstup (časem) klesá. Zvyšujeme – li spotřebu libovolného statku, pak mezní užitek z tohoto statku (časem) klesá. Popisují změny, tj. přírůstky

VZTAHY MEZI CELKOVÝMI A MEZNÍMI VELIČINAMI a) pokud je celková veličina rostoucí, mezní veličina je kladná b) pokud je celková veličina klesající, mezní veličina je záporná pokud celková veličina dosahuje extrému (neroste ani neklesá), mezní veličina je nulová

VZTAHY MEZI PRŮMĚRNÝMI A MEZNÍMI VELIČINAMI a) pokud průměrná veličina je rostoucí, mezní leží nad ní (je větší) b) pokud je průměrná veličina klesající, mezní leží pod ní (je menší) c) pokud průměrná veličina neroste ani neklesá (dosahuje extrému), mezní veličina je jí rovna

METODICKÁ ČÁST – o čem vypovídá plocha pod křivkou mezních veličin? Plocha pod křivkou mezních veličin se rovná celkové veličině. Q´ Každý z obdelníčků vyjadřuje mezní výnos (přírůstek výnosu) z příslušné jednotky vstupu. Pokud bychom měli pět jednotek vstupu, rovnal by se celkový výnos součtu všech pěti mezních výstupů. Pokud by výsledkem produkce z nějakého vstupu byla veličina, kterou bychom mohli vyjádřit v peněžních jednotkách, a pokud bychom za každou jednotku vstupu Q museli zaplatit určitou peněžní jednotku, pak by křivka mezního výnosu byla současně křivkou poptávky po příslušném vstupu. mezní výnos 1 2 3 4 5 Q

na jednotku produkce AC1 MC průsečík AC a Q´1E určuje výši nákladů na jednotku produkce AC1 P MC AC E MR E P1 zisk MR=AR Předpokládejme, že zvětšujeme produkci statků (Q´) vždy o o jednotku. Každý sloupeček potom představuje přírůstek příjmu, který je ve výši za jednotku produkce firmy. Přírůstek nákladů je dán průběhem křivky mezních nákladů. Rozdíl mezi přírůstkem příjmu a přírůstkem nákladů je přírůstek zisku. Až do bodu průsečíku MC a MR je přírůstek příjmu větší než přírůstek nákladů, tj. přirůstá zisk. Proto je v tomto bodě bod optima. Celkový příjem je dán součinem ceny statku a množství, které firma prodá, tj. plochou vymezenou obdélníkem 0Q´1EP´1, na celkové náklady (součin průměrných nákladů a množství statku – dolní obdélník) a zisk (rozdíl celkového příjmu a celkových nákladů – horní obdélník). přírůstek zisku P2 ● celkové náklady přírůstek nákladů (tj. mezní náklady) dohromady= =přírůstek příjmů (mezní příjem) Q´1 Q´ Q´1 Q´ přírůstek příjmů (mezní příjem)= cena za jednotku produkce

Mezní veličina vyjadřuje změnu příslušné ………… Mezní veličina vyjadřuje změnu příslušné …………..veličiny při jednotkové změně příslušné …………….. celkové, proměnné Geometrickou interpretací mezní veličiny je ………….. Celkové veličiny (funkce) v daném ………….. (tangenta tečny). sklon, bodě Pokud celková veličina je v určitém intervalu klesající, příslušná mezní veličina je v tomto intervalu………… než nula. menší Pokud známe rovnici celkové veličiny, rovnici příslušné mezní veličiny získáme jako první ………….. celkové funkce podle příslušné ………….. (uvažujeme funkci o jedné proměnné, v případě funkcí o více proměnných bychom užívali parciální derivaci) derivaci, proměnné

9. Proč jsou mezní veličiny v mikroekonomické teorii tak důležité 9. Proč jsou mezní veličiny v mikroekonomické teorii tak důležité? Jsou významné i pro praktické rozhodnutí ekonomických subjektů? Uveďte příklady a diskutujte, zda i vy se jimi řídíte. 65/7 Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o příslušném celkovém užitku? 9.V mikroekonomii používáme marginální analýzu („mezní přístup) pro analýzu chování a rozhodování ekonomických subjektů, odtud se odvíjí i důležitost mezních veličin. Mezní přístup obecně spočívá ve zkoumání velmi malých změn nezávisle proměnné na změnu závisle proměnné. Tyto veličiny jsou důležité i pro praktická rozhodování subjektů (např. podmínky optima spotřebitele i firmy v následujících tématech). Ignorování marginálního přístupu v teorii i praxi centrálně plánovaných ekonomik bylo jednou z příčin jejich nižší efektivnosti ve srovnání s vyspělými ekonomikami tržními. 65/7 Při MU=0 je TU maximální (funkce TU je ve svém extrému – v našem případě v maximu).

7. Je dána rovnice celkové veličiny: TR=53Q2 – 3Q 7. Je dána rovnice celkové veličiny: TR=53Q2 – 3Q. Určete rovnici příslušné mezní veličiny – tj. MR. 8. Známe rovnici celkových nákladů: TC = 2000 + 0,05Q3 + 0,2Q2 +0,03Q. Určete rovnici příslušné mezní veličiny (mezních nákladů – MC). Pokuste se tyto náklady vymezit. 7. MR = dTC/dQ=106Q – 3 (první derivace funkce jedné proměnné podle Q). Pozn.: v tomto případě je závisle proměnná (TR) funkcí jedné nezávisle proměnné (Q), pokud by závisle proměnná byla funkcí více nezávisle proměnných – potom bychom hodnotu mezní veličiny určili jako parciální derivaci celkové funkce podle příslušné nezávisle proměnné (ostatní nezávisle proměnné považujeme za konstantní). 8. MC=dTC/dQ=0,15Q2 +0,4Q+0,03 Mezní náklady (MC) představují změnu celkových nákladů při jednotkové změně objemu vyráběné produkce (dodatečné náklady spojené s výrobou dodatečné – poslední jednotky produkce).

2.9. Jestliže spotřebitel v průběhu dne spotřebovává jednu tabulku čokolády za druhou a nejí nic jiného, postupně zjišťuje, že: a) neustále klesá jeho celkový užitek b) neustále roste jeho mezní užitek c) současně neustále roste jeho celkový i mezní užitek d) roste jeho mezní užitek, zatímco celkový klesá e) roste celkový užitek, zatímco mezní roste a pak klesá

2.2. Jestliže vstupy A, B, C dohromady vyrábějí výrobek X, potom mezní fyzický produkt vstupu A je definován jako: a) dodatečný výstup X, vyplývající z použití dodatečné jednotky A, přičemž B a C by se proporcionálně zvýšily b) množství vstupu A nutné na výrobu dodatečné jednotky X, přičemž vstupy B a C se zvyšuji proporcionálně c) dodatečný výstup X, vyplývající z použití dodatečné jednotky A, přičemž vstupy B a C zůstávají konstantní d) dodatečný výstup A, vyplývající z použití dodatečné jednotky X, přičemž *^S B a C zůstávají konstantní e) nic z uvedeného neplatí

2.10. Mezní fyzický produkt je: a) změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku b) objem produkce, který připadá na jednotku inputu c) objem produkce, kléry připadá na jednotku outputu d) celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu e) objem produkce vyrobený určitým množstvím inputu v ideálních podmínkách dokonale konkurenčních trhů

Výstup U Výstup Q´ Mezní užitek Mezní výnos Vstup Q Vstup Q

SHRNUTÍ Mikroekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají ………………. k výrobě…………….. a jak se tyto statky ………….. mezi jednotlivé členy společnosti.Zároveň je to věda, která zkoumá činnost jednotlivých ekonomických subjektů (……………., ……………….., …………………….), jejich chování na jednotlivých trzích. Vzácných zdrojů, užitečných statků, směňuje, jednotlivců, firem, domácností K nejdůležitějším zákonům mikroekonomie patří ………………….. a …………………….. Zákon klesajících výnosů, zákon klesajícího užitku

SHRNUTÍ Mikroekonomie usiluje o nalézání …………………… v ekonomickém systému, tj. takových zlepšení, které někomu zvyšují jeho užitek, ale ……………….užitek jiným subjektům. Paretovských zlepšení, nesnižují Jednou z možností jak ……………………… dosáhnout, je prostřednictvím ……………………… a …………………. Paretovských zlepšení, konkurence a inovací K ocenění různých alternativ využívá mikroekonomie princip ……………………………………………… Zdůrazňuje, že při našem rozhodování nesmíme počítat s …………………………….. Nákladů obětované příležitosti, utopenými náklady.