Ústní lidová slovesnost - folklór 6. ročník

Druhy : lidová píseň hádanky pranostiky říkadla rčení přísloví zaklínadla a zaříkávadla

- vzniká v době, kdy ještě nebylo známo písmo, ale šíří se ústně dál i později - přenáší se z generace na generaci

- autor neznámý (vypravěči si původní verzi upravovali, doplňovali a obměňovali podle fantazie, módy a místních poměrů

- vypravovalo se při různých příležitostech, při zimních pracích v chalupách (při draní peří, pletení košíků, opravách zemědělského nářadí), zpívalo se na jarmarku…

Sběratelé lidové slovesnosti : Božena Němcová Karel Jaromír Erben František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský „Mudrosloví národu slovanského v příslovích“ = sbírka obsahuje asi 15.000 různých přísloví slovanských národů spisovatel 1. pol. 19. století

Karel Jaromír Erben výsledkem jeho dlouholeté sběratelské činnosti byly 3 svazky : „Písně národní v Čechách „ a ty později rozšířil na „Prostonárodní české písně a říkadla“ spisovatel 19. století

Božena Němcová česká spisovatelka 19. století, věnovala se sbírání lidových pohádek, moudrostí, zvyků a obyčejů, které používala ve svých dílech

LIDOVÁ PÍSEŇ vojenské - při odvodu na vojnu nebo do války pracovní - Ach synku, synku… milostné - o lásce radostné i tragické ukolébavky kramářské

- lidové písně se zpívaly při práci a všech vesnických slavnostech (poutě, dožínky)

- na jarmarku se zpívaly písně kramářské - o pohromách, zločinech, nešťastných láskách…zpěváci těmito „drby“ přitahovali lidi na tržiště

- lidové písně bývaly velmi často v původním nářečí, byly anonymní, autor nebyl znám stejně jako u jiné lidové slovesnosti

PŘÍSLOVÍ lidová moudrost, zkušenost a pravda prověřená mnoha generacemi a předaná dál stručné, jasné, zhuštěné dvojverší, aby se lépe pamatovalo „Dvakrát měř, jednou řež“ „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“

„Bez práce nejsou koláče.“ „Bez peněz do hospody nelez.“ „Chybami se člověk učí.“ „Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ „Kam čert nemůže, nastrčí bábu.“

PRANOSTIKY lidové předpovědi počasí založené na dlouhodobém pozorování přírody lidé byli na počasí závislí, protože je příroda a práce na polích živily

„Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.“ „Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem.“ „Svatá Anna, chladna zrána.“ „Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře.“

HÁDANKY - sloužily pro pobavení, procvičovaly logiku, rychlý úsudek, zbystření ducha „Leze, leze po železe, nedá pokoj, až tam vleze.“ „Čtyři rohy, žádné nohy a přece břicho veliké.“

ŘÍKADLA šlo většinou o říkánky pro malé děti, procvičovaly si na nich paměť a výslovnost „Jedna dvě, Honza jde, nese pytel mouky…“ „Byla jedna babka, prodávala jabka, za děravý groš, prodala jich koš.“

Použitá literatura : Soukal, J. : Literární výchova pro 2. stupeň ZŠ