Seminář k vybraným ustanovením Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Seminář k vybraným ustanovením vypracoval JUDr. Myron Zajonc

Cíle reformy správního řízení Zabezpečit soulad s ústavním pořádkem dodržování zásady zákonnosti nelze používat mimoprávní prostředky nutnost dostatečné a přesné úpravy %

Cíle reformy správního řízení Vrátit správnímu řízení jeho původní úlohu obecná právní úprava pro celou veřejnou správu odstranění řady různých „správních řízení“ nutnost dostatečné obecné úpravy a současně respektovat některé „zvláštní typy“ řízení (část třetí)

Struktura správního řádu Část první - úvodní ustanovení Část druhá - obecná ustanovení o správním řízení (formální řízení) Část třetí - zvláštní ustanoveni o správním řízení Část čtvrtá - vyjádření, osvědčení a sdělení (neformální řízení) Část pátá - veřejnoprávní smlouvy Část šestá - opatření obecné povahy Část sedmá - společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Základní rozdíly správního řízení Širší působnost Definování zásad činnosti správních orgánů „Formální“ správní řízení „Neformální“ správní řízení Exekuce %

Základní rozdíly správního řízení Zvláštní ustanovení o správním řízení změny příslušnosti řízení před kolegiálním orgánem dotčené orgány postup před zahájením řízení společné řízení sporné řízení řízení o určení právního vztahu řízení s velkým počtem účastníků záruka za splnění povinnosti mezitímní rozhodnutí %

Základní rozdíly správního řízení Vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení Veřejnoprávní smlouvy Opatření obecné povahy

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada legality (§ 2) Zásada materielní pravdy (§ 3) Zásada součinnosti (§ 4) Odstranění rozporů v řízení řešit pokusem o smír (§ 5) Zásada rychlosti a procesní ekonomie (§ 6) Zásada rovnosti (§7) Zásada „dobré správy“ (§ 8)

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada legality (§ 2) postup správních orgánů v souladu s právními předpisy zákaz zneužití správní úvahy zásada ochrany dobré víry ochrana veřejného zájmu předvídatelnost rozhodování správních orgánů

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada materielní pravdy (§ 3) povinnost správního orgánu zjistit skutečný stav věci a to v rozsahu nezbytném pro uplatňování zásady legality

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada součinnosti (§ 4) řádné poučení dotčené osoby o jejich právech a povinnostech, je-li vzhledem k povaze úkonu a jejím osobním poměrům potřebné správní orgán s předstihem poučí účastníky o úkonech, které učiní umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy povinnost úředních osob chovat se zdvořile veřejná správa je službou veřejnosti

Základní zásady činnosti správních orgánů Odstranění rozporů v řízení řešit pokusem o smír (§ 5) pokud to povaha věci umožňuje a jde o rozpory, které brání řádnému projednání a rozhodnutí v dané věci nejedná se o sporná řízení (§ 141), která se správní orgán pokusí řešit smírem

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada rychlosti a procesní ekonomie (§ 6) vyřizování věcí bez zbytečných průtahů a ve stanových lhůtách nebo ve lhůtě přiměřené postupovat v řízení tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady („zákaz obtěžování“) podklady od dotčených osob vyžadovat, jen stanoví-li to zákon na žádost dotčené osoby opatří správní orgán podklady sám, pokud je vede ve své úřední evidenci

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada rovnosti (§ 7) rovné postavení dotčených osob jen v materii (co se ho netýká není rovný s těmi co se jich týká – pozitivní diskriminace) povinnost správního orgánu postupovat vůči dotčeným osobám nestranně pokud by rovnost mohla být ohrožena je správní orgán povinen učinit opatření k jejímu zajištění

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada „dobré správy“ (§ 8) vzájemná spolupráce správních orgánů (společné postupy společně) správní orgány dbají o vzájemný soulad všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby na tyto skutečnosti jsou dotčené osoby povinny správní orgány upozornit

Působnost správního řádu Pozitivní vymezení stanoví, kdy se na postup správního orgánu vždy vztahuje správní řád nebo jen některá jeho ustanovení Negativní vymezení stanoví, kdy správní orgán ve svém postupu správní řád nepoužije %

Působnost správního řádu Správní řád se použije Je to tehdy, pokud orgány: moci výkonné územních samosprávných celků jiné orgány fyzické a právnické osoby vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (§ 1 odst. 1) Nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup (§ 1 odst. 2) %

Působnost správního řádu Dále se správní řád nebo jen některá jeho ustanovení vztahují na řízení nebo na úkony v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se na výkon veřejné správy správní řád nepoužije a sám úpravu řízení neupravuje se použijí základní zásady činnosti správních orgánů (§ 177 odst. 1) pokud správní orgán provádí úkony, na které se nevztahují část druhá a třetí (formální řízení), postupuje se podle části čtvrté (neformální řízení) (§ 177 odst. 2) %

Působnost správního řádu správní řád se dále vztahuje na rozhodování podle dosavadních předpisů (přechodná ustanovení) na formální postupy správních orgánů (vydávání rozhodnutí), pokud zvláštní zákon v celém rozsahu neupravuje jejich postup a to včetně části druhé (§ 180 odst. 1) pouze část čtvrtá na neformální postupy správních orgánů (nevydávají se správní rozhodnutí), pokud jejich postupy nejsou v celém rozsahu upraveny zvláštním zákonem (§ 180 odst. 2)

Působnost správního řádu Správní řád se nepoužije (§ 1 odst. 3) na úkony občanskoprávní obchodněprávní a pracovněprávní na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu jejich samostatné působnosti stanoví-li zvláštní zákon, že se na řízení správní řád nepoužije a nejde-li o případy podle § 177 nebo § 180

Příslušnost správního orgánu Věcná příslušnost (funkční příslušnost) Místní příslušnost Změny místní příslušnosti

Příslušnost správního orgánu Věcná příslušnost správního orgánu stanoví ji vždy zákon nebo je správním orgánům svěřena na základě zákona (§ 10) funkční příslušnost stanoví, který „orgán“ příslušného správního orgánu je příslušný k rozhodnutí; týká se především orgánů územních samosprávných celků (stanoví zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hl. městě Praze) orgánů právnických osob (úřední osoby oprávněné podle vnitřních předpisů právnické osoby)

Příslušnost správního orgánu Místní příslušnost správního orgánu je určena (§ 11) jde-li o činnost, tak místem činnosti jde-li o nemovitost, tak místem nemovitosti jde-li o podnikání fyzické osoby, tak místem podnikání v ostatních případech místem trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídlem právnické osoby %

Příslušnost správního orgánu je-li místně příslušných více správních orgánů, rozhoduje ten, u něhož byla žádost podána nebo ten, který učinil úkon z úřední povinnosti jako první pokud nelze takto místní příslušnost určit, určí ji usnesením nejbližší společně nadřízený správní orgán není-li tak ji určí ústřední správní úřad (usnesením)

Příslušnost správního orgánu Změny místní příslušnosti atrakce delegace postoupení

Příslušnost správního orgánu Atrakce (§ 131 odst. 1) nadřízený správní orgán může z podnětu příslušného správního orgánu nebo účastníka řízení usnesením převzít věc podřízeného orgánu a za něj rozhodnout, jde-li o výjimečně obtížná řízení řízení s velkým počtem účastníků věci, které ovlivní poměry účastníků ve více správních obvodech

Příslušnost správního orgánu Delegace (§ 131 odst. 2 a 4) nadřízený orgán usnesením pověří jiný jemu podřízený věcně příslušný správní orgán ve svém správním obvodu, jestliže jde o řízení s převážným vlivem na právní účinky účastníků v pověřovaném správním obvodu spojení jednotlivých řízení umožní věcnou shodu nebo návaznost rozhodnutí došlo k vyloučení všech úředních osob podřízeného správního orgánu pro podjatost

Příslušnost správního orgánu Postoupení pro nepříslušnost (§ 12) z důvodů vhodnosti (§ 131 odst. 5) nutný souhlas správního orgánu, jemuž má být věc postoupena souhlas správního orgánu není třeba, má-li žadatel v územním obvodu místo trvalého pobytu nebo sídlo nebo se v něm zdržuje; souhlas žadatele se vyžaduje vždy

Příslušnost správního orgánu Spory o příslušnost spory o místní příslušnost spory o věcnou příslušnost společná ustanovení Po dobu řešení sporů o příslušnosti neběží lhůty pro provádění úkonů v řízení.

Příslušnost správního orgánu Spory o místní příslušnost správní orgán, kterému byla věc postoupena ji může usnesením dále postoupit nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu (§ 12 věta druhá)

Příslušnost správního orgánu Spory o věcnou příslušnost pokud ji nelze určit podle zákona je příslušný provést řízení v prvním stupni ústřední správní úřad do jehož působnosti věc náleží (§ 133 odst. 1) pozitivní kompetenční spor (§ 133 odst. 2 a 3) rozhoduje společný nadřízený správní orgán není-li projednají jej nadřízené ústřední správní úřady spory ústředních správních úřadů se řeší v dohodovacím řízení; nedojde-li k dohodě řeší NSS

Příslušnost správního orgánu negativní kompetenční spor (§ 133 odst. 4) na návrh účastníka nebo správního orgánu řeší NSS

Příslušnost správního orgánu Společná ustanovení (§ 131 odst. 6) změny v příslušnosti provádět jen v důvodných případech neměly by zatěžovat účastníky více než kdyby ke změnám nedošlo změny příslušnosti podle § 131 odst. 1 a odst. 2 písm. a) se oznamují veřejnou vyhláškou netýkají se orgánů územních samosprávných celků při výkonu jejich samostatné působnosti

Příslušnost správního orgánu Dožádání (§ 13) příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený, nadřízený nebo jiný věcně příslušný správní orgán dožádaný orgán získává postavení dotčeného orgánu podle § 136 odst. 4 dožádaný správní orgán je povinen vykonat úkon bez zbytečného odkladu, nejdéle do 30 dnů

Příslušnost správního orgánu možnost dožádání usnesením odmítnout (vždy se souhlasem nadřízeného orgánu) z důvodů pro rozpor s právními předpisy pokud není dožádaný podřízeným správním orgánem i pro pro ohrožení vlastních úkolů pro neúměrné náklady

Příslušnost správního orgánu Dotčené orgány (§ 136) orgány stanovené zvláštním zákonem orgány vydávající závazné stanovisko (§ 149) orgány územních samosprávných celků, pokud se to týká jejich práva na samosprávu řešení rozporů mezi rozhodujícím správním orgánem a dotčeným orgánem se řeší obdobně jako spory o příslušnost, s tím, v konečné instanci rozhoduje na návrh ústředních správních úřadů vláda; po dobu řešení sporů lhůty týkající se provádění úkonů neběží (§ 136 odst. 6) %

Příslušnost správního orgánu Práva a povinnosti dotčených orgánů (§ 136 odst. 4) právo nahlížet do spisu právo obdržet kopie spisu podat návrh na přezkumné řízení Správní orgán, který řízení vede, a dotčené orgány, mohou činit společné úkony, s výjimkou vydání rozhodnutí.

Vyloučení úřední osoby pro podjatost Každá osoba podílející se bezprostředně na výkonu pravomoci správního orgánu (úřední osoba) musí rozhodovat nestranně vyloučena je ta úřední osoba u které je důvodná pochybnost o podjatosti z důvodů (§ 14 odst. 1) osobních věcných nebo rozhodovala v téže věci na jiném stupni %

Vyloučení úřední osoby pro podjatost námitku podjatosti úřední osoby může podat účastník, jakmile se o ní dozví; k námitce se nepřihlédne nebyla-li podána bezodkladně (§ 14 odst. 2) úřední osoba je povinna důvody podjatosti oznámit bezodkladně svého představeného podjatost úřední osoby posuzuje její představený (§ 14 odst. 3 a 4) %

Vyloučení úřední osoby pro podjatost pokud představený úřední osoby ji vyloučí usnesením je povinen za ni určit jinou úřední osobu pokud jsou podjaty všechny úřední osoby spis se postoupí nadřízenému správnímu orgánu, který věc deleguje na jiný jemu podřízený správní orgán (§ 131 odst. 4); definice nadřízeného správního orgánu v § 178 nelze namítat a vyloučit pro podjatost správní orgán jako celek

Vedení řízení a úkony správních orgánů Jednací jazyk Spis Protokol Řízení před kolektivním orgánem

Vedení řízení a úkony správních orgánů zásada písemnosti s možností činit úkony vůči účastníkům ústně, pokud na písemné formě netrvají úkony provádí oprávněné úřední osoby pověřené vedoucím správního orgánu (o tom se učiní záznam do spisu) povinnost oprávněných úředních osob zachovávat mlčenlivost oprávnění účastníka být informován o oprávněné úřední osobě

Vedení řízení a úkony správních orgánů Jednací jazyk (§ 16) v řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v jazyce českém; účastníci mohou i v jazyce slovenském písemnosti v cizím jazyce nutno předložit v originále a v úředně ověřeném překladu do českého jazyka; to neplatí, pokud správní orgán neprohlásí, že překlad nevyžaduje; takovéto prohlášení může učinit i předem pro neurčitý počet řízení v budoucnosti (na úřední desce) právo na tlumočníka (na vlastní náklady) %

Vedení řízení a úkony správních orgánů je-li účastníkem příslušník národnostní menšiny náklady na tlumočníka hradí správní orgán úkony vůči osobám neslyšícím a hluchoslepým úkony vůči osobám nevidomým (§ 38 odst. 3)

Vedení řízení a úkony správních orgánů Spis (§ 17) v každé věci se zakládá spis (jen při rozhodování) každý spis obsahuje zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí apod. musí obsahovat soupis všech součástí spisu včetně příloh a data kdy byly do spisu vloženy dožádané spisy se doručují tak, aby bylo stvrzeno dodání poštovní zásilky utajované písemnosti se uchovávají odděleně

Vedení řízení a úkony správních orgánů Protokol (§ 18) protokol se vyhotovuje o ústním jednání a o ústním podání výslechu svědka a o výslech znalce provedení důkazu listinou a ohledáním jakož i o jiných úkonech při styku s účastníky kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam (oprávnění správního orgánu) %

Vedení řízení a úkony správních orgánů obsah protokolu protokol podepisuje oprávněná úřední osoba a všechny další osoby, které provedení úkonu zúčastnily opravy zřejmých nesprávností provádí oprávněná úřední osoba (jinak jen opravné usnesení)

Vedení řízení a úkony správních orgánů Řízení před kolegiálním orgánem (§ 134) řízení vede předseda (nebo předsedající nebo člen orgánu pověřen jeho členy) dle jednacího řádu rozhoduje se po poradě hlasováním; v zákonem stanovených případech provádí úkony předseda sám orgán je usnášeníschopný za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů k přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů o vyloučení pro podjatost rozhoduje usnesením orgán sám; není-li způsobilý, platí § 131 odst. 4

Doručování Společná ustanovení Doručování fyzickým osobám kdo a jak doručuje uložení písemnosti překážky při doručování doručování veřejnou vyhláškou doručování do ciziny Doručování fyzickým osobám Doručování právnickým osobám

Doručování Společná ustanovení Kdo a jak doručuje (§ 19) písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil v zákonem stanovených případech může doručovat prostřednictvím obecního úřadu policejního orgánu %

Doručování prostřednictvím obecní policie jde-li o orgán obce prostřednictvím provozovatele poštovních služeb; smlouva musí zabezpečit doručování v souladu se správním řádem na žádost účastníka se doručuje na adresu pro doručování nebo na elektronickou adresu %

Doručování do vlastních rukou se doručují předvolání rozhodnutí písemnosti o nichž tak stanoví zvláštní zákon písemnosti u kterých to nařídí oprávněná úřední osoba písemnost u niž hrozí, že by mohla být vydána jinému účastníkovi, který má na věci protichůdný zájem %

Doručování aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn doklad, že písemnost byla doručena a kdy doručovatelé jsou oprávnění zjišťovat totožnost adresáta; tyto jsou povinny na výzvu předložit průkaz totožnosti pokud doručovatel koná úkony podle tohoto zákona má postavení úřední osoby

Doručování Uložení písemnosti (§ 23) pouze v případě doručování fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nebyl adresát zastižen a nebylo možno doručit jiným způsobem písemnost se uloží u správního orgánu u obecního úřadu nebo u provozovatele poštovních služeb %

Doručování při uložení se adresát vyzve, aby si písemnost v místě uložení ve lhůtě 15 dnů vyzvedl současně se poučí o právních důsledcích nezjišťuje se, zda se adresát v místě doručení zdržuje

Doručování Překážky při doručování (§ 24) při nevyzvednutí uložené písemnosti do 10 dnů od uložení se písemnost považuje za doručenou posledním dnem této lhůty prokáže-li adresát dočasnou nepřítomnost nebo vážný důvod proč nemohl písemnost vyzvednout, může požádat o prominutí zmeškání úkonu %

Doručování jestliže adresát odmítne písemnost převzít nebo odmítne součinnost k doručení, předá se jí poučení o právních důsledcích jestliže adresát odmítne poučení převzít nebo doručení neumožní, písemnost se považuje za doručenou dnem kdy k pokusu o doručení došlo

Doručování Doručování veřejnou vyhláškou (§ 25 a § 26) lze jen v případech osobám neznámého pobytu osobám, kterým se prokazatelně nedaří doručovat osobám, které nejsou známy stanoví-li tak zákon doručení se provede tak, že na úřední desce se vyvěsí písemnost nebo oznámení o možnosti převzít písemnost %

Doručování písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňující dálkový přístup patnáctým dnem po vyvěšení se považuje písemnost za doručenou doručuje-li veřejnou vyhláškou ve správních obvodech více obcí, vyvěsí se veřejná vyhláška na úředních deskách příslušných obecních úřadů dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje %

Doručování Doručování do ciziny (§ 22) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb prostřednictvím správního orgánu pověřeným doručováním do ciziny

Doručování Doručování fyzickým osobám (§ 20) fyzickým osobám se doručuje na adresu pro doručování na adresu trvalého pobytu ve věcech podnikání do místa podnikání na elektronickou adresu nebo kdekoliv bude zastižena %

Doručování písemnost do vlastních rukou lze doručit i zmocněnci pro doručování na základě plné moci uložené u správního orgánu písemnost, která není určena do vlastních rukou lze doručit předáním jiné vhodné fyzické osobě vložením do adresátovy domovní schránky osobám poskytujícím právní pomoc lze doručit i jejím společníkům (§ 20 odst. 6)

Doručování Doručování právnickým osobám (§ 21) právnickým osobám se doručuje na adresu pro doručování na adresu sídla nebo její organizační složky, jíž se řízení týká zahraniční osobě na adresu sídla organizační složky v ČR nebo na elektronickou adresu %

Doručování písemnosti do vlastních rukou jsou oprávněny převzít osoby, které jsou oprávněny za právnickou osobu jednat (viz § 30) nevyvratitelná domněnka doručení, jestliže se na adrese sídla nebo její organizační složky nikdo nezdržuje pokud však nikdo nebyl pouze zastižen, lze doručit i osobám oprávněným za právnickou osobu jednat na jejich adresu (do bytu)

Účastníci řízení Účastníky řízení jsou (§ 27) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby na které se musí vztahovat rozhodnutí z moci úřední dotčené osoby jichž se rozhodnutí přímo týká dále dotčené osoby pokud mohou být rozhodnutím na svých právech nebo povinnostech dotčeny účastníci podle zvláštních zákonů

Účastníci řízení Procesní postavení účastníků neopomenutelní účastníci /viz a) a b)/ vedlejší účastníci /viz c)/ podle d) platí obecně, že mají postavení vedlejších účastníků; pokud se má rozhodovat přímo o jejich právech a povinnostech mají postavení neopomenutelných účastníků

Účastníci řízení Spory o účastenství (§ 28) v pochybnostech se za účastníka považuje i ten, kdo to o sobě tvrdí, pokud se neprokáže opak rozhodování o účastenství nebrání v dalším projednávání a rozhodnutí věci pokud po přiznání postavení účastníka tento zmeškal úkon; je oprávněn jej učinit do 15 dnů od oznámení této skutečnosti; správní orgán je povinen o tento úkon řízení doplnit

Účastníci řízení Procesní způsobilost účastníků (§ 29) každý činí v řízení úkony v rozsahu jeho způsobilosti k právním úkonům fyzické osobě, která nemá procesní způsobilost správní orgán může dát příležitost k vyjádření obdobně postupuje i u nezletilých dětí; přitom přihlíží k jejich věku a rozumové vyspělosti ve společných věcech musí činit úkony společně, pokud zákon nestanoví jinak

Účastníci řízení Úkony právnických osob (§ 30) činí je ten, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat před soudem podle občanského soudního řádu jménem státu činí úkony vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec za územní samosprávný celek činí úkony ten, kdo je oprávněn vystupovat navenek nebo jím pověřený člen zastupitelstva nebo zaměstnanec

Zastupování Zákonný zástupce Opatrovník Zastupování na základě plné moci Společný zmocněnec a společný zástupce Společně k zastupování

Zastupování Zákonný zástupce (§ 32 odst. 1) zastoupení vzniklé přímo ze zákona mezi rodiči a dětmi mezi manželi mezi společnými nájemci bytu apod. zastupuje v rozsahu v jakém účastník nemá procesní způsobilost

Zastupování Opatrovník rozhodnutím státního orgánu (soudu) rozhodnutím správního orgánu (§ 32 odst. 2) taxativně stanovené důvody povinnost správního orgánu zrušení ustanovení opatrovníkem (nedbá-li opatrovník práv a zájmů opatrovance nebo nebude řádně hájit jeho zájmy) zánik funkce opatrovníka (jakmile je opatrovník zastupován zákonným zástupcem nebo nabyl procesní způsobilosti anebo pominuly důvody proč byl ustanoven)

Zastupování Zastupování na základě plné moci (§ 33) plná moc může být písemná nebo ústně do protokolu v téže věci může mít účastník pouze jednoho zmocněnce (zmocněnec může delegovat) zmocnění může být uděleno k určitému úkonu pro celé řízení pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem

Zastupování Společný zmocněnec a společný zástupce (§ 35) pokud to povaha věci umožňuje účastníci si mohou zvolit společného zástupce (několik) na výzvu správního orgánu i bez výzvy pokud si ho sami nezvolí ani po výzvě může ho správní orgán ustanovit sám a to buď z řad účastníků (fyzickou osobu) nebo fyzickou osobu, která je oprávněna za PO jednat

Zastupování Společně k zastupování (§ 34) zákonný zástupce, opatrovník a zástupce na základě plné moci vystupuje jménem zastoupeného písemnosti se doručují pouze zástupci (má-li zastoupený něco osobně vykonat, doručuje se i jemu lze uznat i úkony učiněné jinou osobou ve prospěch účastníka, pokud o to požádá

Úkony účastníků Obecná ustanovení Podání Nahlížení do spisu

Úkony účastníků Obecná ustanovení (§ 36) účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení účastníci mají právo vyjadřovat svá stanoviska právo účastníka vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí povinnost účastníka (zástupce) na výzvu správního orgánu prokazovat svou totožnost

Úkony účastníků Podání (§ 37) úkon směřující vůči správnímu orgánu posuzuje se podle skutečného obsahu náležitosti podání (musí být patrno kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje a další údaje stanovené zákonem) má-li podání vady pomůže správní orgán je odstranit nebo vyzve účastníka k nápravě %

Úkony účastníků podání může být učiněno písemně ústně do protokolu v elektronické podobě se zaručeným el. podpisem pomocí jiných technických prostředku (do 5 dnů potvrdit) povinnost správního orgánu zřídit elektronické podatelny; pokud nemá podmínky, uzavře veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností %

Úkony účastníků podání se činí u věcně a místně příslušného správního orgánu podání je učiněno dnem, kdy došlo věcně a místně příslušnému správnímu orgánu

Úkony účastníků Nahlížení do spisu (§ 38) nahlížet do spisu mají právo účastníci a to i po nabytí právní moci rozhodnutí jiné osob, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný zájem a nebude porušeno právo účastníků právo činit si výpisy a požadovat kopie spisu tomu odpovídá povinnost správního orgánu je pořídit nelze nahlížet o spisů nebo jejich částí, které obsahují utajované skutečnosti; (to neplatí pro účastníka, pokud se jimi provádí důkazy a pokud je náležitě poučen o následcích porušení mlčenlivosti)

Lhůty a počítání času Obecně lhůty pro provedení úkonů účastníků mohou být stanoveny (§ 39) zákonem nebo pokud zákon lhůtu nestanoví a je-li to zapotřebí stanoví ji správní orgán lhůtu stanovenou správním orgánem lze na žádost účastníka přiměřeně prodloužit %

Lhůty a počítání času jsou-li lhůty stanoveny na dny, měsíce, roky končí uplynutím dnem shodným se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (§ 40) do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; v pochybnostech se za počátek lhůty považuje následující den po dni o němž je jisto, že rozhodná skutečnost nastala %

Lhůty a počítání času lhůta je zachována je-li v poslední den lhůty učiněno podání (úkon) u příslušného správního orgánu je-li podána poštovní zásilka držiteli poštovní nebo zvláštní poštovní licence je-li podání učiněno u správního orgánu vyššího stupně (pouze tehdy nemůže-li účastník ze závažných důvodů tak učinit u příslušného správního orgánu) v pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, pokud se neprokáže opak

Lhůty a počítání času Navrácení v předešlý stav (§ 41) prominutí zmeškání úkonu ve stanovené lhůtě povolení zpětvzetí podání povolení změny obsahu podání (rozšíření) žádost o prominutí zmeškání úkonu může podat účastník do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka; s žádostí musí spojit zmeškaný úkon žádosti o prominutí zmeškání úkonu lze přiznat odkladný účinek %

Lhůty a počítání času správní orgán promine zmeškání vždy, pokud účastník prokáže, že překážkou byly závažné důvody, které nezavinil správní orgán nepromine zmeškání vždy, pokud by vyhověním žádosti došlo k narušení ochrany práv nabytých v dobré víře nebo by byl dotčen veřejný zájem %

Lhůty a počítání času žádost o změnu obsahu podání (rozšíření) lze podat pouze do vydání rozhodnutí (možnost zúžení nebo zpětvzetí žádosti řeší § 45 odst. 4) vyhovět lze jen v případě, že podateli hrozí vážná újma

Postup před zahájením řízení Přijímání podnětů k zahájení řízení Vysvětlení Zajištění důkazu Předběžná informace Odložení věci

Postup před zahájením řízení Přijímání podnětů k zahájení řízení (§ 42) správní orgán je povinen přijímat podněty jako podklad pro zahájení řízení z moci úřední na žádost podatele mu musí správní orgán do 30 dnů sdělit zda bylo zahájeno řízení nebo ne včetně důvodů popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu

Postup před zahájením řízení Vysvětlení (§ 137) každý je povinen podat vysvětlení (sankce) k prověření podnětů a vlastních zjištění k určení rozsahu podkladů pro rozhodnutí stanoví-li tak zvláštní zákon podmínkou je, že správní orgán nemůže tyto údaje získat jiným úředním postupem záznam o podání vysvětlení není důkazní prostředek v řízení

Postup před zahájením řízení Zajištění důkazu (§ 138) z moci úřední nebo na žádost toho, kdo by byl účastníkem, lze zajistit důkaz je-li důvodná obava, že jej později nebude možno provést (nebo s velkými obtížemi) lze-li důvodně předpokládat, že provedení tohoto důkazu může podstatně ovlivnit řešení věci, která bude předmětem řízení důkaz zajišťuje oprávněná úřední osoba správního orgánu, který by byl příslušný %

Postup před zahájením řízení o zajištění důkazu rozhoduje správní orgán usnesením (hrozí-li nebezpečí z prodlení lze usnesení oznámit i dodatečně s výjimkou těch osob, které musí poskytnout osobní součinnost) o zajištění důkazu se sepisuje protokol má-li být zajištěn důkaz znaleckým posudkem ustanoví se před zahájením řízení pouze znalec

Postup před zahájením řízení Předběžná informace (§ 139) stanoví-li tak zákon lze požadovat od správním orgánu předběžnou informaci (např. o podmínkách vyhovění žádosti) předběžná informace se podává písemně a nemá formu rozhodnutí pozbývá platnosti při změně okolností za kterých byla vydána (zákona) nebo dobou platnosti na kterou byla vydána

Postup před zahájením řízení Odložení věci (§ 43) jde o úkon namísto zahájení řízení (řízení o žádosti není zahájeno) jde o podání, které zjevně není žádostí nebo nelze zjistit kdo jej učinil jde o podání, které jde zcela zjevně mimo veřejnou správu (správní orgány) provádí se usnesením

Řízení v prvním stupni Zahájení řízení Ústní jednání Podklady pro vydání rozhodnutí Zajištění účelu a průběhu řízení Přerušení a zastavení řízení Rozhodnutí Nicotnost rozhodnutí Náklady řízení

Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti (návrhu) z moci úřední překážky řízení

Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti (§ 44) řízení je zahájeno dnem, kdy došlo příslušnému správnímu orgánu (výjimečně i v případě, kdy došlo správnímu orgánu vyššího stupně (viz § 40 odst. 1 písm. d)) pokud má žádost podat více žadatelů společně je pro zahájení řízení rozhodné podání posledního z nich %

Zahájení řízení žádost musí mít předepsané náležitosti (viz podání) s přesným označením účastníků má-li žádost vady správní orgán vyzve žadatele k odstranění nedostatků a řízení přeruší (§ 64 odst. 1 písm. a)) neodstraní-li žadatel vady správní orgán řízení zastaví (§ 66 odst. 1 písm. c))

Zahájení řízení Zahájení řízení z moci úřední (§ 46) zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení neopomenutelnému účastníkovi doručením nebo ústním prohlášením; není-li znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi (vedlejšímu) je-li více neopomenutelných účastníků je řízení zahájeno oznámením prvnímu z nich %

Zahájení řízení s oznámením lze spojit i jiný úkon v řízení povinnost oznámit zahájení řízení ostatním účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení lze zveřejnit i na úřední desce

Zahájení řízení Překážky v řízení (§ 48) zahájení řízení u jiného správního orgánu v téže věci totéž právo lze přiznat nebo tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě uložit pouze jednou

Ústní jednání Ústní jednání správní orgán nařídí (§ 49) stanoví-li tak zákon jestliže je to nebytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků jestliže o to požádá neopomenutelný účastník a nebude tím způsobena újma jiným účastníkům ústní jednání je v zásadě neveřejné pokud zákon nebo správní orgán neurčí veřejnost

Podklady pro vydání rozhodnutí Poklady pro vydání rozhodnutí (§ 50) návrhy účastníků důkazy skutečnosti známé z úřední činnosti správního orgánu podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci skutečnosti veřejně známé %

Podklady pro vydání rozhodnutí podklady pro rozhodnutí opatřuje správní orgán na žádost účastníka lze připustit, aby místo správního orgánu opatřil podklady účastník pokud zákon nestanoví, že některý podklad je závazný, hodnotí správní orgán podklady podle své úvahy

Podklady pro vydání rozhodnutí Dokazování k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků které nebyly získány v rozporu s právními předpisy (§ 51); zejména listiny ohledání svědecká výpověď znalecký posudek předběžná otázka pokud je zjištěna skutečnost, která žádosti znemožňuje vyhovět, žádost se zamítne

Podklady pro vydání rozhodnutí Důkaz listinou (§ 53) správní orgán může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k provedení důkazu, aby ji předložil předložení listiny lze odmítnout z důvodů pro které je svědek oprávněn výpověď odmítnout stanoví-li tak zvláštní zákon lze listinu nahradit čestným prohlášením nebo svědeckou výpovědí definice veřejné listiny

Podklady pro vydání rozhodnutí Důkaz ohledáním (§ 54) předložit věc správnímu orgánu nebo strpět ohledání na místě je povinen vlastník věci uživatel věci nebo držitel věci správní orgán může k ohledání přizvat nestranné osoby (doporučuje se vždy) ohledání lze odmítnout z důvodů pro které je svědek oprávněn výpověď odmítnout

Podklady pro vydání rozhodnutí Důkaz svědeckou výpovědí (§ 55) kdo není účastníkem řízení je povinen vypovídat jako svědek musí vypovídat pravdivě, nesmí nic zamlčet svědek nesmí být vyslýchán o utajovaných skutečnostech, pokud nebyl mlčenlivosti zproštěn svědek může výpověď odepřít svědek musí být před výslechem poučen

Podklady pro vydání rozhodnutí Důkaz znaleckým posudkem (§ 56) správní orgán ustanoví znalce závisí-li rozhodnutí na posouzení odborných skutečností, které úřední osoby nemají odborné posouzení nelze opatřit od jiného správního orgánu správní orgán určí znalci lhůtu a formu vypracování posudku může jej také vyslechnout

Podklady pro vydání rozhodnutí Předběžná otázka (§ 57) jestliže je nutné vyřešit otázku která nepřísluší správnímu orgánu a bez níž nemůže sám ve věci rozhodnout správní orgán dá podnět k zahájení příslušnému správnímu orgánu nebo orgánu veřejné moci může vyzvat účastníka aby podal žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem může si o této otázce učinit úsudek probíhá-li řízení o předběžné otázce správní orgán řízení přeruší (§ 64 odst. 1 písm. c)) %

Podklady pro vydání rozhodnutí rozhodnutím příslušného orgánu o předběžné otázce je správní orgán vázán pokud je k řešení předběžné otázky příslušný správní orgán, který je současně příslušný k vydání rozhodnutí ve věci a nelze ji řešit ve společném řízení, provede nejprve řízení o předběžné otázce (buď z moci úřední nebo vyzve účastníka k podání žádosti)

Zajištění průběhu řízení Zajišťovací prostředky Předvolání Předvedení Předběžné opatření Pořádková pokuta Vykázání z místa konání úkonu Záruka za splnění povinnosti

Zajištění průběhu řízení Předvolání (§ 59) správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast je nutná předvolání v dostatečném předstihu (min 5 dnů) uvést důvody předvolání a poučení o právních následcích nedostavení se povinnost předvolané osoby dostavit se; pokud ze nemůže dostavit musí se omluvit

Zajištění průběhu řízení Předvedení (§ 60) jestliže se účastník nebo svědek nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů může být na základě usnesení správního orgánu předveden předvedení provede P ČR nebo jiný ozbrojený sbor; pro orgány obcí je to obecní policie

Zajištění průběhu řízení Předběžné opatření (§ 61) správní orgán předběžné opatření nařídí je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce lze přikázat něco vykonat, zdržet se, strpět nebo zajistit věc (která může sloužit jako důkaz nebo může být předmětem exekuce) na žádost účastníka musí být o něm rozhodnuto do 10 dnů %

Zajištění průběhu řízení osoba je povinna věc, která má být zajištěna vydat pokud tak neučiní, může jí být odňata o vydání nebo odnětí se sepíše protokol a osobě, která věc vydala (nebo ji byla odňata) se vystaví potvrzení odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek

Zajištění průběhu řízení Pořádková pokuta (§62) důvody závažně ztěžuje postup správního orgánu bez omluvy se nedostaví na předvolání i po napomenutí ruší pořádek při jednání neuposlechne pokynu úřední osoby učiní hrubě urážlivé podání sankce do 50 000 Kč pokutu lze prominout nebo snížit

Zajištění průběhu řízení Vykázání z místa konání úkonu (§ 63) důvody kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě popřípadě na jiném úkonu musí předcházet upozornění a poučení o následcích neuposlechnutí vykázat nelze vlastníka nebo uživatele prostoru, kde se úkon koná

Zajištění průběhu řízení Záruka za splnění povinnosti (§ 147) může-li to přispět k zajištění účelu řízení může správní orgán na žádost účastníka přijmout záruku za splnění povinnosti, uložit povinnost účastníkovi, pokud to zákon umožňuje, složit záruku za splnění povinnosti která mu může být v řízení uložena nebo za splnění povinnosti, která mu vznikne v důsledku využití oprávnění z rozhodnutí %

Zajištění průběhu řízení záruka může být peněžitá nebo nepeněžitá výše záruky nesmí být v nápadném nepoměru k rozsahu povinnosti záruka se vrací, byla-li povinnost splněna není-li povinnost splněna ve lhůtě, záruka propadně jde-li o nepeněžitou záruku bude nepeněžitá záruka prodána za účelem uspokojení pohledávky

Přerušení řízení Přerušení řízení (§ 64) je stav, kdy lhůty k provádění úkonů v řízení neběží důvody, kdy správní orgán může řízení přerušit jsou taxativně stanovené zákonem současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti současně s výzvou k zaplacení správního poplatku probíhá-li řízení o předběžné otázce do doby ustanovení opatrovníka z dalších důvodů stanovených zákonem %

Přerušení řízení v řízení o žádosti správní orgán řízení přeruší na žádost žadatele; pokud je jich více, musí souhlasit všichni v řízení z moci úřední může správní orgán řízení z důležitých důvodů přerušit na žádost jestliže to není v rozporu s veřejným zájmem a pokud s tím neopomenutelní účastníci souhlasí lhůta pro vydání rozhodnutí přestává běžet dnem, kdy nastal některý z důvodů přerušení řízení %

Přerušení řízení rozhodnutí ve věci musí být vydáno do 15 dnů po „ukončení“ přerušení řízení po dobu přerušení řízení správní orgán může činit úkony vysvětlení (§ 137 odst. 1) zajištění důkazů (§ 138)

Zastavení řízení Řízení lze zastavit jen z důvodů taxativně uvedených v zákoně (§ 66) žadatel vzal žádost zpět (souhlas ostatních účastníků); ve sporném řízení nelze pokud odpůrce ze závažných důvodů nesouhlasí byla podána žádost zjevně nepřípustná žadatel neodstranil vady žádosti žadatel nezaplatil správní poplatek zjistí-li se překážka v řízení (§ 48) %

Zastavení řízení žadatel zemřel nebo zanikl žádost se stala bezpředmětnou z dalších důvodů stanovených zákonem řízení z moci úřední správní orgán rovněž zastaví, zjistí-li, že řízení v téže věci již bylo dříve zahájeno u jiného správního orgánu nebo důvod řízení odpadl

Rozhodnutí Obsah a forma rozhodnutí Náležitosti rozhodnutí Lhůty pro vydání rozhodnutí Oznamování rozhodnutí Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí Doložka právní moci (vykonatelnosti) Usnesení

Rozhodnutí Obsah a forma rozhodnutí (§ 67) individuální správní akt, který vydává správní orgán po předchozím správním řízení rozhodnutí lze členit na konstitutivní – zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti deklaratorní – prohlašuje, že osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá procesní – upravuje postup v řízení (usnesením) %

Rozhodnutí rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě písemně se nevyhotovuje, stanoví-li tak zákon; takovéto rozhodnutí se pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam

Rozhodnutí Náležitosti rozhodnutí (§ 68) rozhodnutí obsahuje výrokovou část odůvodnění (není třeba, jestliže orgán prvního stupně vyhověl účastníkům v plném rozsahu) poučení účastníků (pouze o řádných opravných prostředcích; pokud nemá odvolání odkladný účinek, musí být tato skutečnost v odůvodnění uvedena) %

Rozhodnutí písemné rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu který jej vydal číslo jednací datum vyhotovení otisk úředního razítka jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby jména a příjmení všech účastníků na žádost účastníka se vydá stejnopis rozhodnutí nebo stejnopis výroku rozhodnutí

Rozhodnutí Lhůty pro vydání rozhodnutí (§ 71) rozhodnutí se vydává bez zbytečného odkladu definice „vydání rozhodnutí“ předání stejnopisu písemného vyhotovení k doručení ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení vyvěšení veřejné vyhlášky poznamenání usnesení do spisu (pokud se neoznamuje) %

Rozhodnutí pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně je správní orgán povinen jej vydat do 30 dnů od zahájení řízení k této lhůtě se připočítává doba 30 dnů v případech ústního jednání, místního šetření, předvedení, doručování veřejnou vyhláškou nebo ve zvlášť složitých případech nutná k provedení dožádání, vypracování znaleckého posudku nebo k doručení do ciziny nedodržení lhůt se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil

Rozhodnutí Oznamování rozhodnutí (§ 72) rozhodnutí se oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením ústní vyhlášení má účinky oznámení rozhodnutí jen v případě, pokud se účastník vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí

Rozhodnutí Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (§ 73) rozhodnutí je v právní moci, jestliže bylo oznámeno a proti kterému se nelze odvolat rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem v něm uvedeným rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost je vykonatelné, jestliže i uplynula lhůta k plnění rozhodnutí je předběžně vykonatelné, jestliže odvolání nemá odkladný účinek

Rozhodnutí Doložka právní moci (vykonatelnosti) (§ 75) doložku právní moci (vykonatelnosti) vyznačí na rozhodnutí uloženém ve spise správní orgán, který rozhodl v posledním stupni na žádost účastníka lze označit doložkou právní moci (vykonatelnosti) i stejnopis rozhodnutí nebo takovýto stejnopis vyhotovit

Rozhodnutí Usnesení (§ 76) vydává se jen v zákonem stanovených případech (zpravidla procesní rozhodnutí) usnesení se oznamuje jako rozhodnutí; v zákonem stanovených případech se jen poznamená do spisu (tím nabývá právní moci) taxativně vydaná usnesení lze vydat bez předchozího řízení podle ustálené praxe odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek

Další typy rozhodnutí Mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem Příkaz Vydání dokladu

Další typy rozhodnutí Mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci (§ 148) umožňuje-li to povaha věci může správní orgán vydat mezitímní rozhodnutí rozhodnutí v části věci po nabytí právní moci vydá rozhodnutí, kterým rozhodne o zbytku věci účastník se může domáhat vydání těchto rozhodnutí v rámci ochrany proti nečinnosti

Další typy rozhodnutí Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem (§ 149) je úkon správního orgánu, který není samostatným rozhodnutím správní orgán je dotčeným orgánem správní orgán, který řízení provádí jej přeruší, jakmile se dozví, že probíhá řízení o závazném stanovisku %

Další typy rozhodnutí nápravu stanoviska provádí nadřízený orgán toho, který jej vydal jestliže odvolání směřuje proti stanovisku, vyžádá správní orgán, který rozhoduje, potvrzení nebo změnu stanoviska od nadřízeného orgánu, který jej vydal nezákonné stanovisko lze opravit v přezkumném řízení zrušení závazného stanoviska je důvodem pro obnovu řízení (pokud již rozhodnutí nabylo právní moci)

Další typy rozhodnutí Příkaz (§ 150) zvláštní typ zkráceného řízení (dříve blokové řízení lze uložit jen v řízení z úřední povinnosti nebo ve sporném řízení jediným podkladem může být kontrolní zjištění peněžitá sankce do 10 000 Kč nebo povinnost k nepeněžitému plnění lze proti němu podat odpor (do 8 dnů); příkaz se ruší pokud s jeho vydáním účastník souhlasí nabývá příkaz právní moci a vykonatelnosti

Další typy rozhodnutí Vydání dokladu (§ 151) pokud se žádosti účastníka o přiznání práva vyhoví, lze místo rozhodnutí vydat pouze doklad (pokud to umožňuje zákon) dnem převzetí dokladu nabývá rozhodnutí právní moci dojde-li ke zrušení rozhodnutí po nabytí právní moci, doklad pozbývá platnosti

Náklady řízení Náklady řízení (§ 79) nese každý sám, pokud zákon nestanoví jinak náklady jsou zejména skutečné náklady (hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, správní poplatky, ušlý výdělek, náklady důkazů, tlumočné, odměna za zastupování) náklady řízení stanovené paušální částkou (uloží správní orgán tomu, kdo řízení vyvolal porušením své právní povinnosti) %

Náklady řízení rozhodnutí ve věci nákladů může být ve výrokové části jiného rozhodnutí nebo může být vydáno samostatně správní orgán může uložit nahradit správnímu orgánu „vícenáklady“ tomu kdo je způsobil

Ochrana proti nečinnosti Ochranu proti nečinnosti (§ 80) provádí nadřízený správní orgán provádí ji z moci úřední nebo na návrh účastníka důvody nevydání rozhodnutí v zákonné lhůtě nezahájení řízení z moci úřední je-li zřejmé že nastane důvod č. 1 nebo č. 2 %

Ochrana proti nečinnosti možná opatření přikázání sjednání nápravy převzetí věci (atrakce) pověření jiného podřízeného správního orgánu provedením řízení (delegace) přiměřeně prodloužit lhůtu pro vydání rozhodnutí, je-li to výhodnější oznamuje se to správním orgánům, kterých se to týká a neopomenutelným účastníkům; ostatní se vyrozumí veřejnou vyhláškou

Zvláštní typy řízení Společné řízení Sporné řízení Řízení o určení právního vztahu Řízení na místě Řízení s velkým počtem účastníků Řízení s předstihem žádosti Řízení o výběru žádosti

Zvláštní typy řízení Společné řízení (§ 140) na žádost účastníka nebo z moci úřední může správní orgán řízení, k nimž je příslušný, spojit, pokud se týkají téhož předmětu řízení, nebo spolu jinak věcně souvisí anebo se týkají týchž účastníků a nebrání tomu povaha věci, účel řízení nebo ochrana oprávněných zájmů k urychlení řízení lze jednotlivé věci vyloučit ze společného řízení a rozhodnout o nich samostatně %

Zvláštní typy řízení o společném řízení se vede jeden spis vydává se společné rozhodnutí jestliže je k odvolání příslušných více správních orgánů, vydává se více rozhodnutí podle příslušnosti odvolacích orgánů pokud je některý výrok společného rozhodnutí podmíněn závazným stanoviskem má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i vůči rozhodnutím navazujícím

Zvláštní typy řízení Sporné řízení (§ 141) ve sporném řízení se řeší spory z veřejnoprávních smluv spory z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních sporů, pokud tak stanoví zákon účastníky jsou navrhovatel a odpůrce (neopomenutelní účastníci) vedlejší účastníci (pokud se přihlásí) řízení se zahajuje na návrh %

Zvláštní typy řízení správní orgán vychází z důkazů, které byly účastníky navrženy; může provést i jiné důkazy rozhodnutím správní orgán návrhu vyhoví zcela nebo vyhoví z části nebo a ve zbytku návrhu jej zamítne jej zamítne jako celek účastníci mohou uzavřít smír, který podléhá schválení správního orgánu; správní orgán k tomu účastníky vede účastníkovi, který měl v řízení plný úspěch přizná správní orgán náhradu nákladů řízení

Zvláštní typy řízení Řízení o určení právního vztahu (§ 142) příslušný správní orgán na žádost každého, kdo prokáže, že to je nezbytné k uplatnění jeho práv rozhodne (dokazování vede jako ve sporném řízení) zda určitý právní vztah vznikl zda určitý právní vztah trvá nebo zda určitý právní vztah zanikl přitom vždy stanoví, kdy se tak stalo rozhodnutí nevydá, pokud lze o téže věci vydat osvědčení

Zvláštní typy řízení Řízení na místě (§ 143) na základě zjištěného stavu věci mohou oprávněné úřední osoby rozhodnutím ukládat povinnosti hrozí-li bezprostřední nebezpečí životu nebo zdraví osob je-li důvodná obava, že povinná osoba by se vyhýbala plnění povinnosti jde-li o uložení záruky za splnění povinnosti v řízení navazujícím na výkon dozoru (současně lze zahájit řízení z moci úřední) %

Zvláštní typy řízení rozhodnutí se vyhlašuje ústně, písemné vyhotovení se doručí dodatečně o ústním vyhlášení rozhodnutí se vydá písemné potvrzení odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek, nestanoví-li zvláštní zákon jinak oprávněná úřední osoba je povinna dbát práv a oprávněných zájmů účastníků

Zvláštní typy řízení Řízení s velkým počtem účastníků (§ 144) jde o řízení, kde je více jak 30 účastníků veřejnou vyhláškou lze doručovat zahájení řízení oznámení o podaném odvolání písemnosti do vlastních rukou (pouze vedlejším účastníkům) výzvu k nahlédnutí do podkladů pro vydání rozhodnutí lze u vedlejších účastníků nahradit zveřejněním konceptu rozhodnutí %

Zvláštní typy řízení neopomenutelným účastníkům (kteří jsou správnímu orgánu známi) se doručuje do vlastních rukou jednotlivě po zveřejnění konceptu rozhodnutí nelze uplatňovat námitky, které by mohl účastník uplatnit již dříve odvolání není nutné podávat v potřebném počtu stejnopisů jeden opatrovník může může být ustanoven pro více účastníků, pokud si jejich zájmy neodporují

Zvláštní typy řízení Řízení s předstihem žádosti (§ 145) stanoví-li zvláštní zákon, že pro řízení má význam pořadí podání žádosti, vyznačí správní orgán časový údaj o doručení na doručené žádosti bylo-li podáno více žádostí současně, rozhoduje kdy byla žádost podána v pochybnostech mají přednost žádosti doručené osobně pokud nelze předstih žádostí stanovit, určí se losem %

Zvláštní typy řízení řízení se vede o žádosti, která byla doručena nejdříve; řízení o ostatní žádostech se přeruší pokud správní orgán takovéto žádosti vyhoví, řízení o ostatních žádostech se zastaví pokud tuto žádost správní orgán zamítne, pokračuje v řízení o žádosti v dalším pořadí

Zvláštní typy řízení Řízení o výběru žádosti (§ 146) stanoví-li zvláštní zákon, provádí se výběr žádosti, která nejlépe odpovídá stanoveným požadavkům pokud je žádostí více, probíhá výběr ve společném řízení o všech žádostech zahájení řízení se zahajuje veřejnou vyhláškou a zveřejnění ve sdělovacích prostředcích (alespoň ve 2 dostupných v ČR) %

Zvláštní typy řízení řízení je zahájeno vyhlášením, to je 15 dnem po vyvěšení na úřední desce lhůta pro podání žádosti musí být minimálně 30 dnů po uplynutí lhůty nelze připustit změnu žádosti ani prominutí zmeškání úkonu do spisu lze nahlížet až po lhůtě pro podání žádostí ke lhůtě pro vydání rozhodnutí se připočítává lhůta pro podání žádosti (byla-li podána před uplynutím lhůty pro podání žádosti) rozhodnutí o výběru žádosti se vydává na základě doporučení komise (tříčlenná, jmenovaná vedoucím)

Náprava vadných rozhodnutí Prohlášení nicotnosti Přezkoumávání rozhodnutí Odvolání Rozklad Přezkumné řízení Obnova řízení

Nicotnost rozhodnutí Prohlášení nicotnosti (§ 77 a § 78) nicotnost správní orgán zjišťuje a prohlašuje z moci úřední účastníci mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti správnímu orgánu nebo soudu nicotnost prohlašuje nadřízený správní orgán v případech, jde-li o absolutně věcnou nepříslušnost správního orgánu soud z důvodů vnitřní rozpornosti, právní či faktické neuskutečnitelnosti nebo jej vůbec nelze považovat za rozhodnutí

Přezkoumávání rozhodnutí 2. Přezkoumávání rozhodnutí se provádí řádnými opravnými prostředky (přezkoumávání rozhodnutí, která ještě nenabyla právní moci) odvolání rozklad mimořádnými opravnými prostředky (přezkoumávání rozhodnutí, která již nabyla právní moci) přezkumné řízení obnova řízení

Odvolací řízení Obecná ustanovení Odvolací lhůty Účinky odvolání Postup orgánu, který napadené rozhodnutí vydal Postup a rozhodnutí odvolacího orgánu

Odvolací řízení Obecná ustanovení (§ 81 a § 82) odvolat se (proti rozhodnutí nebo usnesení) může jen účastník, pokud se svého práva na odvolání nevzdal (písemně nebo ústně do protokolu) jestliže účastník vezme odvolání zpět, nemůže jej podat znovu odvolat se lze jen proti výrokové části (nelze se odvolat proti odůvodnění) odvolání musí mít předepsané náležitosti (viz podání) a další údaje (v jakém rozsahu ho napadá a v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo jeho nesprávnost) %

Odvolací řízení není-li v odvolání uveden rozsah, platí, že napadá celé rozhodnutí odvolání se podává v potřebném počtu stejnopisů; pokud je neobsahuje, pořídí je správní orgán na náklady účastníka pokud odvolání směřuje pouze proti některému výroku, nabývá zbytek rozhodnutí právní moci (umožňuje-li to povaha věci) k novým skutečnostem k novým návrhům důkazů se přihlíží jen tehdy, nemohl-li je účastník uplatnit dříve

Odvolací řízení Odvolací lhůty (§ 83 a § 84) odvolat se lze do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak odvolání lze podat teprve poté co bylo vydáno (§ 71 odst. 2) pokud chybí poučení nebo je nesprávné, lze se odvolat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí %

Odvolací řízení pokud vedlejšímu účastníkovi nebylo rozhodnutí oznámeno vůbec, může jej podat do 30 dnů, kdy se o vydání rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do 1 roku ode dne oznámení poslednímu účastníkovi (§ 84 odst. 1) pokud neopomenutelnému účastníkovi nebylo rozhodnutí oznámeno vůbec, nemůže rozhodnutí nabýt právní moci … zmeškání úkonu nelze prominout kdo se s rozhodnutím prokazatelně seznámil, nemůže se dovolávat neoznámení rozhodnutí

Odvolací řízení Účinky odvolání (§ 85) včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek (suspensivní a devolutní) v důsledku odvolání nenastávají právní moc, vykonatelnost ani jiné právní účinky rozhodnutí správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit (toto musí být řádně odůvodněno) pokud to naléhavě vyžaduje veřejný zájem hrozí vážná újma některému účastníkovi požádá-li o to účastník proti vyloučení odkladného účinku se nelze odvolat

Odvolací řízení Postup správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (§ 86 a § 87 a § 88) odvolání se podává u správního orgánu, který rozhodnutí vydal opožděné nebo nepřípustné odvolání postoupí s odůvodněním do 10 dnů odvolacímu orgánu správní orgán doručí ostatním účastníkům stejnopis odvolání a vyzve je k podání vyjádření k novým skutečnostem k novým návrhům důkazů se přihlíží jen tehdy, nemohl-li je účastník uplatnit dříve %

Odvolací řízení správní orgán, který rozhodnutí vydal může využít autoremeduru, ale pouze za podmínek, že odvolání vyhoví v plném rozsahu nebude tím způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže by s tím souhlasili postoupit spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu pokud využije autoremedury rozhodnutí může zrušit nebo změnit (lhůta pro vydání rozhodnutí je 30 dnů) proti takovémuto rozhodnutí se lze opět odvolat

Odvolací řízení Postup a rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 89 a násl.) odvolací orgán přezkoumává zda postup a rozhodnutí prvoinstančního orgánu je v souladu s právními předpisy správnost rozhodnutí jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen vyžaduje-li to veřejný zájem k vadám řízení přihlíží jen tehdy, mohly-li mít vliv na soulad rozhodnutí s právními předpisy nebo jeho správnost %

Odvolací řízení odvolací orgán ve lhůtě pro rozhodnutí odvolání buď vyhoví rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal rozhodnutí nebo jeho změní nevyhoví odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí pokud odvolání vyhoví jen zčásti, zbytek potvrdí

Odvolací řízení u pozdě podaného odvolání odvolací orgán zkoumá, zda nejsou dány důvody pro obnovu řízení nebo pro přezkumné řízení odvolací orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele; to neplatí, pokud odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem %

Odvolací řízení proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat rozhodnutí nabývá právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a neopomenutelným účastníkům pokud bylo odvolání vzato zpět, je řízení o odvolání zastaveno dnem zpětvzetí odvolání rozhodnutí nabývá právní moci dnem následujícím po dni zpětvzetí odvolání odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí o odvolání

Rozklad Zvláštní forma přezkoumávání prvoinstančních rozhodnutí (§ 152) pro toto řízení, umožňuje-li to povaha věci, platí ustanovení pro odvolání s těmito výjimkami jde o rozhodnutí, kdy v prvním stupni rozhodoval ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu o rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu rozhoduje na základě doporučení rozkladové komise %

Rozklad rozkladová komise má nejméně 5 členů, rozhoduje usnesením, většina musí být odborníci mimo úřad v řízení o rozkladu lze rozhodnutí zrušit nebo změnit za podmínek autoremedury rozklad zamítnout

Přezkumné řízení Obecná ustanovení Příslušnost správních orgánů k přezkumnému řízení Lhůty pro přezkumné řízení Rozhodnutí v přezkumném řízení Zkrácené přezkumné řízení Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení

Přezkumné řízení Obecná ustanovení (§ 94) jde o rozhodování z moci úřední, je-li rozhodnutí v rozporu s právními předpisy podmínkou je, že rozhodnutí musí být v právní moci takto lze přezkoumat i předběžně vykonatelné rozhodnutí (rozhodnutí u kterého byl vyloučen odkladný účinek odvolání) a doposud nenabylo právní moci podnět může dát i účastník; tento není návrhem na zahájení řízení %

Přezkumné řízení pokud správní orgán neshledá důvody, přezkumné neprovede a tuto skutečnost sdělí účastníkovi ve lhůtě 30 dnů na přezkumné řízení není právní nárok nepřípustnost přezkumného řízení pokud rozhodnutím byl dán účastníkovi souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu byl povolen vklad od katastru nemovitosti bylo rozhodnuto o osobním stavu věci a účastník nabyl práv v dobré víře %

Přezkumné řízení v přezkumné řízení lze samostatně přezkoumávat jen usnesení o odložení věci a o zastavení řízení; ostatní usnesení lze přezkoumávat pouze s rozhodnutím ve věci pokud správní orgán mění rozhodnutí v přezkumném řízení je povinen šetřit práv nabytých v dobré víře hrozí-li vážná újma některému z účastníků nebo veřejnému zájmu, může správní orgán v průběhu přezkumného řízení pozastavit vykonatelnost nebo jiné právní účinky rozhodnutí

Přezkumné řízení Příslušnost správních orgánů k přezkumnému řízení (§ 95) přezkumné řízení provádí nadřízený správní orgán orgánu, který rozhodnutí vydal z podnětu účastníka může přezkumné řízení provést i ten správní orgán, který rozhodnutí vydal pouze za dodržení podmínek autoremedury; jinak věc postoupí nadřízenému správnímu orgánu pokud se v přezkumném řízení přezkoumává rozhodnutí odvolacího orgánu, lze přezkoumat i rozhodnutí prvoinstančního orgánu

Přezkumné řízení Lhůty pro přezkumné řízení (§ 96) usnesení o zahájené přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodech dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí rozhodnutí v přezkumném řízení lze v prvním stupni vydat nejdéle do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí; probíhá-li řízení správní orgán jej usnesením zastaví soulad s právními předpisy se posuzuje podle stavu v době jeho vydání

Přezkumné řízení Rozhodnutí v přezkumném řízení (§ 97) správní orgán posoudí spisový materiál a podle potřeby zajistí vyjádření účastníků a správních orgánů, které řízení prováděly rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy příslušný správní orgán zruší nebo změní zruší a vrátí věc odvolacímu orgánu nebo orgánu prvního stupně pokud zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení zastaví

Přezkumné řízení Zkrácené přezkumné řízení (§ 98) lze použít, pokud porušení právního předpisu je zjevné ze spisového materiálu jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků dokazování se neprovádí prvním úkonem je rozhodnutí (zrušení nebo změna, popřípadě zrušení a vrácení věci)

Přezkumné řízení Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení (§ 99) účinky rozhodnutí mohou nastat zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí (pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost) ode dne právní moci právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení (pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž bylo přiznáno právo) o účincích podle a) nebo b) rozhoduje správní orgán

Obnova řízení Fáze obnovy řízení Příslušnost správních orgánů k obnově řízení Účinky rozhodnutí v novém řízení (druhé fázi)

Obnova řízení Fáze obnovy řízení Obnova řízení má dvě fáze řízení o povolení nebo nařízení obnovy nové řízení ve věci samé řízení o povolení obnovy se provádí na žádost účastníka o obnově může ve lhůtě do 3 let rozhodnout z moci úřední i správní orgán, který rozhodoval v posledním stupni, jestliže je dán důvod obnovy a je li na tom veřejný zájem

Obnova řízení V 1. fázi správní orgán zkoumá důvody obnovy dodržení stanovených lhůt zda nejsou důvody pro nepřípustnost obnovy výsledkem je rozhodnutí o povolení nebo nepovolení obnovy

Obnova řízení důvody obnovy řízení (§ 100 odst. 1) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které nemohl účastník v původním řízení uplatnit nebo se důkazy ukázaly nepravdivými nebo bylo zrušeno nebo změněno rozhodnutí, které bylo podkladem napadeného rozhodnutí mohou-li odůvodňovat jiné řešení otázky předmětu řízení obnovy se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvody uplatnit v odvolacím řízení

Obnova řízení lhůty pro obnovu řízení (§ 100 odst. 2 a 3) žádost o obnovu řízení může účastník podat do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodech dozvěděl (subjektivní lhůta) nejdéle však do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí (objektivní lhůta) ve lhůtě 3 let musí být rozhodnuto o povolení obnovy (rozhodnutí musí být vydáno § 71 odst. 2)

Obnova řízení nepřípustnost obnovy (§ 100 odst. 5) obdobně jako u přezkumného řízení byl dán účastníkovi souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu byl povolen vklad od katastru nemovitosti bylo rozhodnuto o osobním stavu věci a účastník nabyl práv v dobré víře pokud správní orgán mění rozhodnutí v obnově řízení je povinen šetřit práv nabytých v dobré víře

Obnova řízení Příslušnost správních orgánů k obnově řízení (§ 100 odst. 2, § 102 odst. 1) žádost může účastník podat u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval o povolení obnovy rozhoduje správní orgán, který rozhodoval v posledním stupni k novému řízení je příslušný orgán, který rozhodoval v prvním stupni; odvolací orgán je příslušný jedině tehdy, pokud důvody obnovy se týkaly výlučně něho

Obnova řízení Účinky rozhodnutí v novém řízení (druhé fázi § 102 odst. 9) novým rozhodnutím se původní rozhodnutí ruší účinnost rozhodnutí lze stanovit obdobně jako u přezkumného řízení zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí ode dne právní moci právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení v ostatních případech nové rozhodnutí brání vykonatelnosti původního rozhodnutí

Nové rozhodnutí Provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí (§ 101) lze je-li to nezbytné k provedení zmeškaného úkonu bude-li vyhověno žádosti, která již byla pravomocně zamítnuta dojde-li ke změně doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí; zkrácení doby platnosti je možné, jen stanoví-li tak zákon rozhodnutí ve věci bylo zrušeno jiným orgánem veřejné moci (např. soudem) stanoví-li tak zvláštní zákon

Uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví Domáhá-li se žalobce ve správním soudnictví (§ 153) zrušení rozhodnutí lze jej uspokojit změnou nebo zrušením rozhodnutí v přezkumném řízení vyslovení nicotnosti rozhodnutí (§ 77 odst. 1- věcná nepříslušnost) lze jej uspokojit vyslovením nicotnosti vyslovení nicotnosti rozhodnutí z jiných důvodů lze jej uspokojit vydáním rozhodnutí nebo postoupením věci snížení trestu nebo upuštění od uložení trestu lze jej uspokojit vydáním nového rozhodnutí %

Uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví k řízení je příslušný žalovaný orgán rozhodnutí může vydat jen se souhlasem nadřízeného orgánu; pokud je potřeba řízení doplnit je nutný souhlas již se zahájením řízení sdělí-li žalobce soudu, že je uspokojen, platí, že se vzdává práva na odvolání nebo rozklad rozhodnutí žalovaného správního orgánu nabývá právní moci dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení o žalobě přezkumné řízení proti tomuto rozhodnutí žalovaného správního orgánu není přípustné

Exekuce Úvodní ustanovení Exekuce na peněžitá plnění Exekuce na nepeněžitá plnění

Exekuce Úvodní ustanovení (§ 103 až 105) exekučním správním orgánem je správní orgán, který je podle tohoto zákona nebo zvláštním zákonem oprávněn k exekuci exekučním titulem, na základě kterého se vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz je vykonatelné rozhodnutí (§ 74) vykonatelný smír (§ 141 odst. 8) %

Exekuce exekuční titul může uplatnit u správního orgánu správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni nebo který schválil smír osoba oprávněná z exekučního titulu exekuční titul mohou uplatnit u soudu nebo soudního exekutora

Exekuce Exekuce na peněžitá plnění (§ 106) pokud zvláštní zákon nestanoví, že správní orgán, který rozhodnutí v prvním stupni vydal nebo který schválil smír je příslušný k provádění exekuce na peněžitá plnění je exekučním správním orgánem obecný správce daně (finanční úřad) místně příslušný podle zvláštního zákona (zásadně vždy mimo rozhodnutí vydaná orgány obcí a krajů) obecní úřad nebo krajský úřad je příslušný tehdy, je-li současně správním orgánem, který rozhodnutí vydal v prvním stupni nebo schválil smír %

Exekuce na žádost obecního úřadu provede exekuci na peněžitá plnění místně příslušný finanční úřad pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění platí postup pro správu daní

Exekuce Exekuce na nepeněžitá plnění obecná ustanovení exekuce provedením náhradního výkonu exekuce přímým vynucením exekuce ukládáním donucovacích pokut

Exekuce Obecná ustanovení příslušný je správní orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni nebo schválil smír a je-li orgánem moci výkonné obecní a krajský úřad je příslušný, je-li orgánem, který rozhodnutí vydal v prvním stupni nebo schválil smír (nebo tak rozhodl jiný orgán obce či kraje) na žádost jiného správního orgánu který rozhodnutí vydal v prvním stupni nebo schválil smír a není orgánem moci výkonné ani územním samosprávným celkem provede exekuci obecní úřad obce s rozšířenou působností (fyzické a právnické osoby, ministerstva) %

Exekuce exekuční výzva (§ 109) před nařízením exekuce se určí náhradní lhůta pro plnění vydává se usnesením, které obsahuje zákonem stanovené náležitosti proti exekuční výzvě se nelze odvolat nařízení exekuce (§110) nařizuje se vydáním exekučního příkazu z moci úřední na žádost oprávněné osoby na žádost správního orgánu %

Exekuce exekuční příkaz se vydává usnesením (§ 111) oznamuje se povinnému a další osobám, kterým vyplývají z exekučního příkazu práva nebo povinnosti proti exekučnímu příkazu se nelze odvolat odložení a přerušení exekuce (§ 113) lze na žádost povinné osoby lze-li mít důvodně za to, že splní svou povinnost ve sjednané lhůtě pominou-li důvody, pokračuje se v exekuci %

Exekuce zastavení exekuce (§ 115) na žádost nebo z moci úřadní v zákonem stanovených případech exekuční správní orgán exekuci zastaví proti usnesení o zastavení exekuce se nelze odvolat exekuční náklady (§ 116) exekuční náklady hradí povinný je-li exekuce zastavena na žádost oprávněné osoby hradí náklady exekuce tato osoba hradí se paušální částka a skutečné náklady %

Exekuce námitky (§ 117) lze podat v případech, kdy se nelze proti jednotlivým úkonům exekuce odvolat námitky nemají odkladný účinek, kromě případů taxativně v zákoně uvedených společná ustanovení (§ 114 a § 118) oprávněná úřední osoba provádějící exekuci se prokazuje pověřením, na základě kterého postupuje povinný je neopomenutelným účastníkem

Exekuce Exekuce provedením náhradního výkonu (§ 119) ukládá-li exekuční titul provést nějakou práci nebo výkon, které může vykonat někdo jiný, pověří exekuční správní orgán provedením práce nebo výkonů jinou osobu na náklady a nebezpečí povinného v pověření exekuční správní orgán přesně vymezí práci nebo výkon, jejichž provedení svěřil jiné osobě; současně určí jak bude zacházeno s tímto majetkem exekuční správní orgán může povinné osobě uložit složit náklady nebo zálohu předem

Exekuce Exekuce přímým vynucením vyklizení (§ 121 a násl.) odebrání movité věci (§ 125) osobní prohlídka a prohlídka bytu a jiných místností (§ 126) předvedení (§ 127) přizvané osoby (§ 128)

Exekuce Exekuce ukládáním donucovacích pokut není-li možné nebo účelné provést exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením vymáhá se splnění povinnosti postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon nelze-li náhradní výkon provést do výše 100 000 Kč

Vyjádření, osvědčení a sdělení Jde o úpravu úkonů mimo formální správní řízení (§ 154 až 158) postupuje se jen podle vybraných ustanovení správního řádu umožňuje-li to povaha vyjádření, osvědčení a sdělení a není-li zapotřebí zkoumat skutkový stav může jej vydat kterýkoliv věcně příslušný správní orgán pokud správní orgán shledá, že nelze vydat vyjádření, osvědčení nebo sdělení je povinen o tom dotčenou osobu uvědomit včetně důvodů %

Vyjádření, osvědčení a sdělení jestliže vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu trpí vadami, které lze opravit, správní orgán je opraví usnesením jestliže vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu je v rozporu s právními předpisy zruší je správní orgán, který je vydal a to s účinky ode dne, kdy bylo vydáno, nestanoví-li zákon jiný postup

Veřejnoprávní smlouvy Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva (§ 159) druhy veřejnoprávních smluv koordinační (§ 160) mezi správními orgány za účelem plnění svých úkolů subordinační (§ 161) mezi správním orgánem a účastníkem místo vydávání rozhodnutí mezi účastníky (§ 162) o způsobu výkonu jejich práv a povinností

Veřejnoprávní smlouvy veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu státní správy lze mezi správními orgány uzavírat jen umožňuje-li to zákon veřejnoprávní smlouvy musí být v souladu s právními předpisy, pokud je uzavřena v rozporu s právními předpisy ruší nadřízený správní orgán veřejnoprávní smlouvy podléhají souhlasu společného nadřízeného správního orgánu veřejnoprávní smlouvy musí být písemné a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině %

Veřejnoprávní smlouvy změna obsahu veřejnoprávní smlouvy může být provedena jen písemně dohodou všech stran veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen je-li to ve smlouvě dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta veřejnoprávní smlouvu lze na návrh smluvní strany zrušit; důvody stanoví zákon spory z veřejnoprávních smluv řeší Ministerstvo vnitra (smlouvy je-li jednou ze smluvních stran kraj nebo mezi obcemi s rozšířenou působností %

Veřejnoprávní smlouvy krajský úřad jde-li o smlouvy mezi obcemi společný nadřízený orgán jde-li o smlouvy podle § 160 nadřízený správní orgán jde-li o smlouvu podle § 161 správní orgán, který udělil souhlas se smlouvou podle § 162 není vyloučeno podat žalobu k soudu na řešení sporů

Opatření obecné povahy Jedná se o vydávání opatření obecné povahy, která nejsou právním předpisem (§ 171 až 174) návrh opatření obecné povahy se doručuje veřejnou vyhláškou a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu podávaly připomínky nebo námitky řízení je písemné, pokud správní orgán nestanoví veřejné projednání návrhu písemné připomínky může uplatnit kdokoliv, jehož práva nebo povinnosti mohou být přímo dotčeny vlastníci nemovitostí mohou podat písemné odůvodněné námitky do 30 dnů od zveřejnění návrhu %

Opatření obecné povahy o námitkách rozhoduje správní orgán opatření obecné povahy se oznamuje veřejnou vyhláškou; nabývá účinnosti 15 dnem po vyvěšení veřejné vyhlášky proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek

Stížnosti Dotčené osoby mají právo obracet se stížnostmi na správní orgány proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti jejich postupu (§ 175) stížnost lze podat písemně nebo ústně stížnost se podává u toho správního orgánu, který řízení vede správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti uvedené ve stížnosti a vyřídit ji do 60 dnů ode dne doručení byla-li stížnost důvodná, správní orgán musí bezodkladně učinit opatření k nápravě o tom se stěžovatel vyrozumí, pokud o to požádal