Osobnost Roman Jakobson Irena Kalupová – Petra Poláchová | |

o Životopisná data o Obsah hesla o 1. Život o 2. Vědecká profilace o 3. Osobnost v kontextu dějin o 4. Bibliografie o 5. Seznam potenciálních hesel Struktura

Životopisná data 1. Život Životopisná data Rok a místo narození Rok a místo úmrtí Národnost Povolání / odborné zaměření 1. Život rozvedení životopisných dat vztahujících se k hlavnímu zaměření hesla, tj. vědecká profilace text vytvářet samostatně na základě vybraných životopisných dat

Životopisná data Roman Osipovič Jakobson se narodil 11. října (podle juliánského kalendáře) 1896 v Moskvě a zemřel 18. července 1982 v Bostonu. Byl ruským lingvistou a literárním vědcem-teoretikem působícím v Rusku, Československu a v Americe. Je považován za jednoho z největších lingvistů 20. století. Psal práce na témata z oblasti obecné teorie jazyka, folkloristiky, fonologie, morfologie, gramatiky, ruského jazyka i literatury, slavistiky, sémiotiky, poetiky a literární historie, psycholingvistiky, a mnoha dalších oblastí lidského poznání. Jakobson patří mezi představitele formalismu, strukturalismu a je považován za zakladatele tzv. harvardské školy.

2. Vědecká profilace o Specializace osobnosti o Oblast vědeckého zájmu osobnosti o Teorie (přínos) o Odkazy na další literaturu o daném tématu

2. Vědecká profilace Morfologie a teorie ne/příznakovosti Jakobson vychází při popisu morfologické teorie ne/příznakovosti především z fonologické teorie distinktivních rysů a tuto fonologickou teorii aplikuje na protiklady morfologických kategorií tvořících morfologický systém. Teorie ne/příznakovosti je založena na binární opozici tzv. příznakového členu, v němž je přítomen příznak, a tzv. nepříznakového (neutrálního) členu, v němž není přítomen příznak. Modelovým příkladem teorie ne/příznakovosti je pro Romana Osipoviče Jakobsona rod – maskulina jsou pro něj nepříznaková, feminina jsou příznaková; jeho modelovým příkladem bylo pojmenování osel a oslice v ruštině. Více viz Selected writings II – např. v Zur struktur des russischen verbums a Les enclitique slaves.

3. Osobnost v kontextu dějin o Předchůdci o Následovníci/žáci o Spolupráce se školou/směrem o Spolupráce s dalšími významnými osobnostmi o Inspirace významným dílem

3. Osobnost v kontextu dějin Lingvistická bádání Jakobsona inspirovalo dílo švýcarského lingvisty Ferdinanda de Saussura. Jakobson sice navazoval na strukturalistickou tradici, avšak k de Saussurovi se stavěl kriticky. Od roku 1920 Jakobson spolupracoval v Pražském lingvistickém kroužku např. s Vilémem Mathesiem, Nikolajem Sergejevičem Trubeckým a Janem Mukařovským. Po roce 1941, kdy odcestoval do Spojených států amerických, spolupracoval např. s Morrisem Halle a Noamem Chomskym. Jakobson rovněž výrazně ovlivnil Clauda Lévi- Strausseho a inspiroval tak celé strukturalistické hnutí ve Francii v 60. letech.

4. Potenciální termíny o Termíny podtržené v textu o Podtrhnout pouze při prvním výskytu

Bibliografie o Bibliografie autora Autoritativní díla(díla v původním jazyce + stručná charakteristika) Česky vyšlo (díla osobnosti, která vyšla česky) Elektronické zdroj e (ověřené, konzultované)

Bibliografie Autoritativní díla: JAKOBSON, Roman Osipovič (1971): Selected writings II.: Word and language. The Hague – Paris: Mouton. Ve druhém díle Selected writings se Jakobson zabývá morfologií a obecnou lingvistikou. Jakobsona zajímá např. problematika znaků (sémiotika), afázie, komunikace a jazykové univerzálie. Česky vyšlo: JAKOBSON, Roman Osipovič (2005): Formalistická škola a dnešní literární věda ruská. Praha: Academia. Sekundární literatura: RUDY, Stephen (1990): Roman Jakobson 1896–1982: A complete bibliography of his writings. Berlin. TOMAN, Jindřich (2011): Příběh jednoho moderního projektu: Pražský lingvistický kroužek, 1926 – Praha: Karolinum.

afázie binarismus dialektologie distinktivní rysy foném fonologie Harvardská škola jazyková funkce kód Mathesius Vilém Moskevský lingvistický kroužek obecná lingvistika Peirce Charles Sanders Pražský lingvistický kroužek psycholingvistika řečová událost; sdělení de Saussure Ferdinand sémiotika Strauss Claude Lévi- Trubecký Nikolaj Sergejevič Whorf Benjamin Lee Seznam potenciálních hesel