Inovace filologických studijních oborů v souladu s potřebami na trhu práce Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0291.

Prezentace na téma: "Inovace filologických studijních oborů v souladu s potřebami na trhu práce Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0291."— Transkript prezentace:

1 Inovace filologických studijních oborů v souladu s potřebami na trhu práce Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0291

2 9. Cesta k dnešní teorii překladu Kufnerová Z. a kol., Překládání a čeština, Jinočany 2003, s. 7-10. Krzysztofiak, M., Przekład literacki we współczesnej translatoryce, Poznań 1996, s. 11-29.

3 1. polovina 20. století Rozdělení myšlení o překladu podle dvojího přístupu: literárně estetického a jazykovědného Základy jazykovědného přístupu již u F. de Saussura a J. O. Jespersena Zájem o jazykovědnou analýzu překladu přichází až ve 30. letech

4 50.-60. léta 20. století Jazykovědná orientace převažuje, dostává nové názvy a definice: Lingvistika překladu Lingvistická teorie překladu Translativní lingvistika Rozvoj ve Francii, USA, SSSR, Německu, Velké Británii

5 Roman Jakobson Lingvista Termíny jako translace, translatologie mají být používány jen při lingvistické analýze překladu Literární překlad není „translation“, ale „creative transposition“ Jakobson, R., Linguistics and Poetics, New York, 1960

6 50.-60. léta 20. století U nás: Jiří Levý, Karel Horálek, Bohuslav Ilek Převažuje literárně-estetická reflexe překladu Přiznávají, že lingvistický přístup vnáší do teorie překladu výrazné zpřesnění

7 2. pol. 20 století Translatologie se prosazuje jako samostatná vědní disciplína Je považována za mezioborovou V angl. kontextu název Translation Studies

8 George Steiner Pochopení, výklad, interpretace textu jsou již samy o sobě překladem Do translatologie patří velké spektrum dalších vědních disciplín – lingvistika, poetika, ale také hermeneutika, sociologie kultury, filozofie, estetika… Steiner, G. After Babel, 1975

9 Jacques Derrida Navazuje na Steinera a Waltera Benjamina. Představitel poststrukturalismu a dekonstrukce. Nejde o překlad významu, ale způsobu, jakým daný text nese význam. Pro překlad používá pojmu „transformation“. Překladatel se má řídi principy a kritérii originálu, nikoli potřebami budoucích čtenářů. Originál ani překlad tu nejsou proto, aby sloužily čtenáři.

10 90. léta 20. století Důraz na přesahy translatologie do jiných vědních disciplín Překlad jako mezikulturní dialog Překlad jako komunikační proces

11 Konkluze Každý text si žádá individuální a kreativní analýzu a interpretaci. Každý překlad si stejně jako originál žádá individuální přístup, musíme jej chápat jako jedinečný, neopakovatelný tvůrčí akt.

12 Děkuji za pozornost.